Vzdělávání mozků na pořadu dne

čtvrtek 20. října 2016 · 0 komentářů

Nový program na podporu škol a učitelů ve vzdělávání žáků s nadprůměrným a mimořádným IQ představil na včerejší konferenci o vzdělávání a rozvoji intelektově nadaných dětí nadační fond Qiido.

Olomouc 19. října 2016. Qiido Akademie vznikla na základě konkrétních potřeb základních škol zjištěných v celostátním průzkumu mezi řediteli, který nadační fond realizoval letos v červnu. Ucelené vzdělávací kurikulum poskytuje systematickou a kontinuální podporu učitelům i ředitelům škol a klade důraz na praktické využití přímo ve vyučování. Na konferenci, která se koná pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v prostorách BEA campusu Olomouc, se sejdou ředitelé, učitelé, speciální pedagogové a další odborníci z několika desítek základních škol z celé republiky.

„Konference poskytne základním školám praktické návody pro vzdělávání a rozvoj mimořádně intelektově nadaných dětí,“ řekla Miriam Janyšková, zakladatelka a předsedkyně správní rady nadačního fondu Qiido. Dnešní setkání se zaměří také na často opomíjenou oblast rozvoje sociálně-emoční inteligence. „Mimořádný intelekt bývá často vykoupen pomalejším vývojem v jiných oblastech. Tyto děti se tak musejí vyrovnávat nejen s darem nadání, ale i s těžkostmi ve společenské a emoční sféře,“ vysvětluje Janyšková.

Regionální konference v Olomouci a následně v listopadu v Plzni se cíleně zaměří na všechny oblasti, ve kterých školy pociťují největší deficit. Od rozpoznání intelektového nadání a nadaných, metod a forem výuky po alternativní možnosti ve vzdělávání těchto dětí, ukázky obohacujících didaktických materiálů a také výměnu zkušeností z praxe.

Edita Baklíková, ředitelka společnosti BEA 4 Junior, která se věnuje vzdělávání dětí v olomouckém kraji, upozorňuje, že práce s mimořádně nadanými dětmi nespočívá jen v dalším rozšiřování jejich intelektového potenciálu. „Děti by měly mít příležitost k rozvoji ve všech oblastech, které jsou pro jejich budoucí uplatnění ve společnosti důležité,“ říká Baklíková, která bude na konferenci hovořit o možnostech alternativního vzdělávání.

Na konferenci také vystoupí psycholožka Jana Havigerová z Univerzity Hradec Králové a Masarykovy univerzity v Brně, psycholožka Božena Kučková a speciální pedagožka Lenka Hetová z Pedagogicko-psychologické poradny Olomouc, učitelky Romana Divínová a Lenka Baše dlouhodobě pracující s mimořádně nadanými dětmi na ZŠ Hálkova Olomouc a další hosté. Kompletní program konference je k dispozici ZDE.

Nadační fond Qiido se od roku 2014 zaměřuje na komplexní a systematickou podporu vzdělávání mimořádně intelektově nadaných dětí, tzv. MiND. Jeho cílem je dosáhnout, aby do roku 2021 byla v každém kraji ČR alespoň jedna základní škola, která bude v souladu s koncepčním modelem Qiida rozvíjet kognitivní vědomosti i sociálně-emoční dovednosti dětí, které myslí jinak.

Kontakt: www.qiido.cz, facebook.com/qiido.cz

Výzkum: věda přináší pozitivní změny

· 0 komentářů

V květnu 2016 proběhlo dotazníkové šetření Bayer Barometr 2016 s cílem zjistit postoj Čechů k inovacím a rozvoji ve vědě. Internetového dotazování se v ČR zúčastnilo celkem 505 respondentů starších 18 let, kteří byli vybráni kvótním výběrem. Výzkum provedla exkluzivně pro společnost Bayer agentura Median.

Pokud by mohli Češi vědcům zadat, jaké oblasti vědy by se měly inovovat, vznikl by následující žebříček. Jako nejdůležitější (98 %) uvedli respondenti oblast zdraví, kterou následuje životní prostředí (93 %). Na třetí a čtvrté příčce se umístily vzdělání a inovace v pracovním životě (obě oblasti shodně po 83 %), páté místo zaujala oblast společenského života (53 %).


Věda přináší pozitivní změny a je klíčová pro naši prosperitu, myslí si Češi

Podle 77 % lidí s vysokoškolským vzděláním dává lidem věda odpovědi na to, co lidstvo „tíží“. Vědu coby prostředek přínosu profesního života a kariéry vnímají zejména lidé z velkých měst nad 100 000 obyvatel. Podle 81 % lidí vede věda k pozitivním změnám v našich životech. Tento pozitivní náhled na vědu je umocněn u lidí s vyšším vzděláním. Ti si navíc častěji myslí, že vědecké objevy lidem usnadňují život (vnímá to tak 97 % vysokoškolsky vzdělaných) a že přínos vědy převažuje nad jejími negativy.

Naopak především starší lidé (ve věkové skupině 50–65 let je to 57 %) a dále lidé s nižším vzděláním si myslí, že vědecké objevy jsou od života příliš vzdálené. Markantní rozdíl je u vnímání vlivu inovací na život daného jednotlivce. Zatímco podle 70 % vysokoškoláků inovace zlepšují život, se stejným názorem se ztotožňuje pouze 33 % lidí s dosaženým základním vzděláním.


Podle 74 % Čechů pomáhají investice firem do vědy a výzkumu zlepšit kvalitu života lidí, zvířat i životního prostředí

To, že firmy investují svůj čas a prostředky do vědy a výzkumu především kvůli vlastnímu zisku, si myslí 87 % respondentů. Na druhou stranu si nadpoloviční většina z nich uvědomuje také další aspekty těchto investic. Kromě zlepšení kvality života lidí, zvířat i životního prostředí (74 %) je to také fakt, že díky vědeckým investicím dokážou firmy odhalit důležité přírodní či společenské změny (např. změnu klimatu).

„Investice do vědy a výzkumů jsou u life science společností, jako je Bayer, jedním z hlavních východisek pro hledání nástrojů ke zkvalitnění života. Inovace nám pomáhají zachycovat změny, které můžeme využít v náš společný prospěch a při řešení klíčových problémů, kterým čelí společnosti na celém světě. Ať už se jedná o pomoc v boji proti chorobám, udržování kvality života, nebo výživu světové populace,“ říká Jens Becker, generální ředitel společnosti Bayer pro Českou republiku a Slovensko.


Vědecko-popularizační projekty vede Týden vědy a techniky

Nejznámějším projektem zaměřeným na popularizaci vědy je podle 70 % respondentů Týden vědy a techniky, následuje Věda pro život, kterou zná 67 % lidí. O projektu Veletrh vědy slyšelo 61 % respondentů, přičemž ho zná nejvíce lidí se středoškolským vzděláním s maturitou. Čtvrtým nejznámějším projektem je podle 30 % Čechů projekt Věda má budoucnost, který znají zejména lidé z menších měst.

Popularizaci vědy se dlouhodobě věnuje Akademie věd ČR. Jak říká prof. PhDr. Pavel Janoušek, CSc., který má tuto problematiku v AV na starosti: „Investice firem do vědy a výzkumu jsou pro další rozvoj společnosti klíčové, protože jsem přesvědčen, že pro vědu i společnost je důležité, umí-li mluvit stejnou řečí a vstupovat do vzájemného dialogu. Neboť jen jeho prostřednictvím dokážeme identifikovat a pojmenovat základní problémy současného světa a také hledat cesty k jeho pozitivnímu vývoji. Pokud totiž naše společnost vědě porozumí a získá k ní také důvěru, bude ochotna do ní rovněž investovat, což nemůže nebýt k všeobecnému prospěchu.“


Překážkou pro rozvoj a inovace je lenost

S tím souvisí i vnímání překážek, které podle Čechů inovacím brání. Ze 40 % jsou hlavním důvodem finanční prostředky. Předsudky, špatné zkušenosti nebo nezdary tvoří 19 % překážek a z 6 % je to pak málo nápadů.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger