Jana Hrubá: DOKUMENTY 133. Mnoho zajíců – čí smrt?

pondělí 31. října 2016 · 0 komentářů

Druhé ministerské období Ivana Pilipa (4. 7. 1996 – 2. 6. 1997) v druhé Klausově vládě bylo v tehdejší politické a ekonomické situaci hodně dramatické. Řešilo se (a nevyřešilo) mnoho závažných témat. Ministr poté raději přesedlal na ministerstvo financí.

Mnoho emocí budila optimalizace sítě škol (především středních) bez stanovení kritérií kvality jejich práce, programem Maturant začala reforma maturitní zkoušky, rozběhla se diskuse o víceletých gymnáziích a jejich negativním vlivu na úroveň základních škol, diskutovalo se o Národní radě pro vzdělávání (celou genezi popsal Arnošt Veselý ZDE) a Národní kurikulární radě, pomalu a těžce se rozbíhala kurikulární reforma. Program Učitel byl pozastaven, zato byly učitelům zvýšeny úvazky. Učitelé byli znejistěni, odehrála se i stávka. Objevily se návrhy na založení Pedagogické komory. (Posuďte sami, co z toho nebylo vyřešeno dodnes.)

Asociace se aktivizovaly a vznášely otázky a stanoviska. Asociace pedagogů základních škol dostala na své otázky tyto odpovědi.


Ministerstvo odpovídá na otázky Asociace pedagogů ZŠ (viz UL č. 5/96–7, str. 14)

Vážený pane předsedo,

z pověření pana ministra odpovídám na soubor otázek, který jste zaslali k jeho rukám spolu s usnesením Vaší asociace. Pan ministr se s uvedenými složkami dopisu seznámil stejně jako s odpovědí na něj. Nejprve k uvedeným otázkám.

1. Z jakého důvodu neprobíhají v současné době práce na novém školském zákonu?

I když je pro ministerstvo školství v současné době prioritou vysokoškolský zákon, dokončení jeho přípravy a prosazení v Parlamentu ČR, nejsou práce na novém školském zákonu přerušeny. Jelikož jde o právní normu, která by měla sloužit delší dobu, tj. minimálně deset let, je nutné přípravě věnovat maximální pozornost. Je zájmem ministerstva, aby zákon byl schválen ještě v tomto volebním období.

2. Jaké je stanovisko MŠMT k případnému vzniku profesní komory učitelů? Jakou konkrétně můžeme očekávat podporu?

Vznik profesní komory učitelů je záležitostí, která dle našich poznatků nestojí v centru pozornosti pedagogické veřejnosti. Svým způsobem by její založení a samostatná existence mohly v řadě věcí nahradit funkci asociací, jejichž množství, různá míra aktivity, názorové vyhraněnosti omezují šanci hrát významnější roli, než jaká je jím v stávajícím systému vymezena.

3. Svoboda volby vzdělávací cesty a pluralita vzdělávacích programů – jak se tyto pojmy shodují se skutečností, že již téměř rok leží na MŠMT návrh vzdělávacího programu „Národní škola", vypracovaný APZŠ, aniž by na něj úřad, který má tuto činnost ze zákona svěřenou, jakkoli reagoval?

Není pravda, že ministerstvo školství na programu Národní škola nepracuje, autoři jsou ve spojení s příslušným odborem ministerstva školství, který postupuje v intencích „Pokynu ministra ke schválení vzdělávacích programů". Nechci se k této záležitosti víc rozepisovat, neboť další postup Vám byl vysvětlen ředitelem odboru základního školství Mgr. Šumským na posledním jednání Vaší asociace. O tomto vzdělávacím programu bude jednáno na nejbližší poradě vedení ministerstva školství a rozhodnutí autorům bezprostředně sděleno. Vaše posuzování práce Oddělení inovačních programů není zcela objektivní stejně tak jako tvrzení, že základní školy nemohou být spokojeny se současnou nabídkou vzdělávacích programů, řada ohlasů ze škol hovoří o opaku.

4. Připravuje MŠMT návrhy na omezení nebo rušení právní subjektivity základních škol?

Ministerstvo školství žádné omezení nebo rušení právní subjektivity nepřipravuje, zejména ne v oblasti pedagogicko-organizační. Pravidla hospodaření s prostředky státního rozpočtu pak určuje ministerstvo financí, případné změny jsou vždy včas avizovány.

5. Jak hodlá MŠMT v praxi realizovat ohlášené snižování počtů hodin v učebních plánech základní školy?

V současné době je zvažováno pouze omezení neopodstatněného dělení hodin v případě tříd s menším počtem žáků. Je však s ohledem na prodloužení docházky na ZŠ jisté, že k určité redukci počtu hodin v učebních plánech také dojde, nebude však provedena na úkor schválených standardů, ani nepovede, jak píšete, k závodům v přednášení učební látky.

6. Z kterých závažných důvodů nejsou vysocí úředníci ministerstva ustavováni do funkcí na základě konkurzního řízení?

Vaše představa o tom, že by např. náměstek ministra byl vybírán na základě konkursního řízení, je pozoruhodná, leč velmi nezvyklá. Rozhodně neznáme takový postup z jiných resortů ani z jiných zemí střední Evropy. Konkursy na místo ředitelů odborů jsou pak zcela běžné.

7. Jaký je výsledek připomínkového řízení k programu „Učitel"? Dojde na základě tohoto řízení k nějakým změnám? Jaký je harmonogram konkrétních kroků?

Připomínky k programu „Učitel" ministerstvo školství vyhodnocuje, jsou brány v potaz při přípravě definitivní verze. Nejsem přesvědčen o tom, že by takovýto dokument mohl být pouhým vyjádřením subjektivních představ některého z úředníků. Vaše tvrzení odráží obecně zažitý, leč nesprávný obraz mechanismů tvorby a schvalování důležitých dokumentů. V každém případě práce na uvedeném programu pokračují, zejména na těch částech, které byly pouze načrtnuty (profesní kariéra, atestace, akreditace apod.)

Vaše tvrzení o likvidaci soukromých základních uměleckých škol je v rozporu s realitou, celkový počet základních uměleckých škol se za posledních 6 let zvýšil z 542 na 761 (o 40%), přičemž na tomto nárůstu se podílely i školy soukromé. Vaše argumenty jsou pak vyvráceny počtem žádostí o zařazení do sítě. Vzhledem k tomu, že státní rozpočet je schvalován v závěru roku a výše jeho objemu limituje i rozhodování tohoto druhu, nemohou být rozhodnutí ministerstva o výši dotací soukromým školám řízena pouze představami jejich zřizovatelů.

Vážený pane předsedo, usnesení z Vaší plenární schůze ze dne 9. 11. 1996 je plné útoků proti ministerstvu školství. Zejména jeho první bod, v němž se ohrazujete proti projevům arogance a direktivního řízení, mi připadá málo seriózní. Ukazuje se, že úředník, který nevyhoví okamžitě každému přání, bývá vzápětí nazván arogantním (a těmto útokům musíme v poslední době čelit stále častěji). Je-li zároveň princip subordinace pejoratizován jako „direktivní přístup", pak bude pro nás těžké v tomto bodu dojít shody. Tím nechci zpochybnit celou řadu pozitivních námětů v dalších bodech usnesení, ta mohou být obsahem dalších jednání ministerstva školství a zainteresovaných asociací.

S pozdravem PaedDr. Vladimír Kříž, poradce ministra školství

Zdroj: Kříž Vladimír: Ministerstvo odpovídá. Učitelské listy. Praha: Agentura STROM, roč. 4, 1996/1997, únor 1997, č. 6, str. 5. ISSN 1210-6313


Celkovou situaci se pokouší shrnout úvodník UL z února 1997.


Mnoho zajíců – čí smrt?

Kausy a neúnosné slovní tahanice posledních (mnoha) týdnů odkrývají spodní prádlo našich politiků. Nezdá se, že by bylo běloskvoucí. Také reakce většiny z nich na různá odhalení nejsou příkladem morální odpovědnosti. Přitom kdo by dnes měl normy veřejné morálky především vytvářet, než demokraticky zvolení zastupitelé? Přece nechceme opět nějakou „paralelní polis"…

Ale nejde jenom o morálku. Jde také o kvalitu vykonávané práce. Práce poslanců i členů exekutivy. Ani ta však nevykazuje v poslední době oslňující výsledky. Spíš naopak, jak ukazuje příklad privatizace, fondů, bankovnictví, BIS ap.

Možná to bude tím, že jednotlivé osoby našeho politického světa sedí na příliš mnoha židlích. To se potom samozřejmě práce těžko stíhá. Celý rok 1996 padl na oltář voleb – nejprve parlamentních, potom senátních. Přitom už nejméně půl roku před volbami se pracovalo jen velmi lehce a v politických grémiích se připravovala kampaň. Stačí jen sledovat ve zpravodajství, kde všude se naši páni ministři pohybovali. Rádius to byl skutečně úctyhodný. Určitě to ale nebylo převážně za pracovním stolem.

Bohužel však tento stav trvá. Vezměme příklad našeho školského resortu. Osm měsíců po volbách jsme svědky pouze výsledků operativy nebo výstřelů od boku – nepřipravených a neuvážených výroků, které vyvolávají zbytečné emoce.

Bohužel sedm měsíců po zveřejnění vládního prohlášení (mimochodem v odstavci školství velmi vágního) jsme se nedověděli, kam naše ministerstvo hodlá školství vést a dovést. Jaké úkoly si na své volební období ministr vytýčil. Neexistuje žádný veřejný program, který by mohl být veřejností kontrolován. (Realizační kroky dokumentu "Kvalita a odpovědnost" z r.1994 byly stanoveny na dva roky.)

Bohužel nebyla uveřejněna žádná zpráva o stavu našeho školství, ačkoli tento úkol byl ministerstvu pro každý rok uložen již v novele zákona z r. 1995. (Podkladová zpráva pro OECD byla zpracována v roce 1994 za zcela jiným účelem, ale zůstává zatím jediným veřejným dokumentem tohoto druhu.)

Bohužel nemáme a neprovádí se ani žádný komplexní výzkum změn, které se na školách za šest let odehrály. Odstup je přitom už dostatečný. Pokud snad byly zpracovány nějaké granty, jejich výsledky zůstávají v šuplících ministerstva.

Jak potom chceme hodnotit, co je dobré a špatné školství, dobrá a špatná škola, dobrý a špatný učitel? Jako by s protagonisty evaluace ing. Kouckým a Mgr. Roupcem odešly i veškeré snahy vytvořit nějaký systém hodnocení. Přitom chceme údajně vyřazovat špatné školy ze sítě, lépe odměňovat dobré učitele. Které a kteří to jsou? Jaká máme objektivní kritéria? Jaká kritéria se mohou přenášet směrem dolů, do škol, k rodičům, k veřejnosti? Jakékoli mediální debaty jsou potom potácením v krupicové kaši.

Těch "bohuželů" se mi zdá trochu moc. Možná to bude také tím, že samosprávné orgány, které mohou provádět kontrolu a vznášet oprávněné připomínky, jsou zatím formální a nevýrazné, mnohde ani nevznikly a občané své zákonné možnosti v tomto směru nevyužívají. Naše profesní asociace jsou stále roztříštěné a nechtějí se většinou vzdát své autonomie ve prospěch nějakých koordinačních orgánů. V takovém prostředí se úředníkům dobře žije. Nikdo je nevolá k odpovědnosti, jednotlivé hlasy ani nemusí brát na vědomí.

Co myslíte? Nedozrál čas na profesní komoru?

Jana Hrubá

Zdroj: Hrubá, Jana: Mnoho zajíců – čí smrt? Učitelské listy. Praha: Agentura STROM, roč. 4, 1996/1997, únor 1997, č. 6, str. 1. ISSN 1210-6313


Společné stanovisko k současným problémům ve školství

Ve stejnou dobu, kdy na Staroměstském náměstí v Praze demonstrovala část pedagogické veřejnosti reprezentovaná ČMOS pracovníků školství svůj názor na současnou situaci ve školství, sešli se ředitelé základních škol (sdružení v Asociaci ředitelů základních škol České republiky) na své 7. valné hromadě v Milovách u Herálce. Jejich jednání se zúčastnili jako hosté představitelé výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, zástupci ministerstva školství a Unie rodičů.

V první části jednání se ředitelé škol, zástupci rodičů a poslanci shodli na následujícím stanovisku:
1. Je nutné stanovit jasnou vzdělávací politiku státu (její cíle, standard vzdělávání, evaluační kritéria a v rámci autonomie škol umožnit vytvoření školních kurikulí).
2. Usilovat o vytvoření národního kurikula a ustavení nezávislé Národní kurikulární rady.
3. Zlepšit vzájemnou informovanost mezi pedagogickou a širokou veřejností, rodiči, poslanci, státní správou a samosprávou ve školství.
4. Východiskem pro vytvoření výše uvedených záměrů by měl být i nadále materiál Kvalita a odpovědnost zpracovaný ministerstvem školství v říjnu roku 1994.
5. Na další vzájemné spolupráci při řešení problémů ve školství se dohodla Asociace ředitelů ZŠ, představitelé výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu PSP ČR a Unie rodičů.

Asociace ředitelů ZŠ i zástupci Unie rodičů pokládají za účelný vznik Pedagogické komory ČR jako profesní organizace pedagogů – a to ze zákona.

Členové asociace nabídli svoji odbornou pomoc při řešení současných problémů školství nejen ministerstvu školství, ale všem, kdo mají zájem, aby transformace školství aktivně pokračovala.

František Tomášek, prezident Asociace ředitelů základních škol ČR
Petr Kolínský, předseda Unie rodičů ČR
Michal Prokop a Daniel Kroupa, členové výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu PSP ČR


…Na závěr alespoň úryvek z projevu poslance Daniela Kroupy na tomto setkání:

„Jestliže se ministerstvo domnívá, že z centra bude optimalizovat školy, je to opravdu na pováženou, protože to znamená naprosto protireformní orientaci ministerstva a jeho úředníků. Je to otevřená byrokratická zvůle, která dává ředitelům ŠÚ daleko vyšší pravomoci, než jim přísluší, která otevírá cestu různým lobbismům, otevírá cestu těm, kteří jsou dobře zapsáni nahoře, a která je nešťastným znamením pro celé školství, protože vlastně (přeloženo do normální řeči) znamená: ten, kdo bude poslušný a konformní, bude mít zelenou. V tomto smyslu nepodporuji optimalizaci škol a myslím si, že je potřeba urychlit transformaci školství jako celku. Je to jediná metoda, jak naši síť otevřít přirozené optimalizaci tak, aby byla schopna reagovat na trh práce a potřeby veřejnosti…

Dovolte mi ještě jednu poznámku k cílům vzdělávání: Náš ústavní systém je definován zcela jasnými hodnotami – úctou k důstojnosti každého člověka, k jeho právům a svobodám. Tyto hodnoty se opírají o morální principy, na nichž stojí celá moderní demokratická společnost. Jsem přesvědčen, že bude-li se formulovat zájem státu ve školství, toto musí hrát jednu z klíčových rolí. Samozřejmě, že jsem zastáncem plurality názorů ve společnosti, ale v této věci musí stát prosazovat principiálně ústavní systém jako ten preferovaný. Bohužel k rozpracování těchto ústavních principů do cílů vzdělávání se ještě nepřistoupilo. Je to veliká škoda.

Jsem zastáncem toho, aby národní kurikulum nebo standard vyjadřovaly minimum toho společného, co musí školy prosazovat a co musí být státní mocí vynucováno (inspekce, evaluační řízení ap.). Teprve tam, kde dokážeme formulovat tvrdá a jasná kritéria, můžeme otevřít liberální směr. Vše ostatní můžeme svěřit učitelům a jejich moudrosti a zkušenosti. Myslím si, že toto je cesta, která otevře budoucí cestu pro naši mládež a naši společnost.

Chci vás na závěr poprosit, abyste se nenechali znechutit tím, co se ve společnosti děje, abyste se nenechali znechutit nešťastnými a chaotickými kroky, k nimž ve školství docházelo a dochází. Pokud i my nejsme zasaženi minulými ideologiemi, pak si musíme být vědomi, že nikoli nějaká vnější revoluce, ale revoluce hlav a srdcí povede k nějakému výsledku. Že to bude pomalý, postupný proces, který se podaří uskutečnit pouze tehdy, jestliže zde bude skupina lidí, kteří mají jasný cíl, za kterým půjdou dlouhodobě. I já vám slibuji, že se nenechám znechutit."

Zdroj: Nenechme se znechutit. Učitelské listy. Praha: Agentura STROM, roč. 4, 1996/1997, květen 1997, č. 9, str. 4–5. ISSN 1210-6313


Konečně „Program ministr"!

Ministerstvo vzdělanosti a kultu se rozhodlo vyhovět četným žádostem voličů a po totální optimalizaci sítě škol obrátilo svou pozornost samo na sebe. Kromě svého vědecky založeného a po dvou letech diskusí již spolehlivě běžícího Programu Učitel bude Ministerstvo nyní po zdárném ukončení reformy vzdělávat samo sebe.

Program Ministr je zaměřen na přípravné i další vzdělávání ministrů školství, jejich náměstků a svrchních ředitelů, popřípadě i spodních účetních a podučitelů v zodpovědných funkcích. Pro blízká léta se totiž dá očekávat vysoká fluktuace nejen na místě náměstků, ale také na samém křesle ministra vzdělanosti. Vláda totiž v dnešní hospodářské situaci již nemůže plýtvat financemi na tak neperspektivní odvětví, jakým je vzdělávání národa. Navíc začaly dosud vydané vyhlášky a pokyny ve školství přinášet své plody, národ je už vysoce vzdělaný, a proto se patrně nespokojí s ministry, kteří by byli pouhými technokraticko-organizačními manažery.

Obsahem Programu Ministr bude profesní kvalifikace uchazečů a vykonavatelů funkce ministra a jeho úředníka. Program bude sestaven ze vstupního vylučovacího testu inteligence (použit bude test na pravidla silničního provozu, aby zůstalo zachováno právo kohokoliv stát se ministrem), dále z krátkodechých i střevnědobých kursů v těchto oblastech:
1. nečekané zavádění a překvapivé rušení pokynů a vyhlášek
2. provádění neinterpretovatelných sond a plošných testů
3. komunikace na veřejnosti s důrazem na:
3.1 odvádění pozornosti,
3.2 mlžení,
3.3 zamlčování podstaty,
3.4 nesouvislé přeskakování k detailům
4. uvádění odpuzujících příkladů ze zahraničí
5. srovnávání nesrovnatelného a překrucování statistik
6. detailizace pokynů namísto řešení problémů
7. střelba zákonů od boku
8. blahosklonnost v jednání s poddanými

Návazné kursy pro ty ministry, kteří uspějí v 1. kole:
9. trénink v etapizaci zúřadování problémů k postupnému zapomenutí
10. tvorba projektů k zvýraznění orientace na chybu jakožto hlavní cíl vzdělávacího procesu a na tresty za ni
11. tvorba víkendových úkolů pro podřízené funkcionáře

Na závěr bude organizován standardizovaný test ministerské způsobilosti (v současné době je vyvíjen odborníky ze soukromého Ústavu pro potlačení vzdělanosti Jana Alfonse Komenského, a bude po důkladné revizi na ministerstvu hotov již koncem příštího tisíciletí). Ti, kdo projdou tímto testem, získají osvědčení o způsobilosti státního ministra vzdělanosti.

Program Ministr vznikl dne 25. 4. z podnětu odborného jednání při pití kávy na chodbě II. patra budovy K, a proto má dostatečnou odbornou autoritu, podobně jako předchozí Program Učitel. Grémium ministra uložilo v pátek 31. 4. svým členům, aby jej přes víkend rozpracovali do definitivní podoby tak, aby mohl v pondělí být schválen a v úterý rozeslán jako hotová a závazná vyhláška na Oblastní Školní Úřady. Zároveň se otevírá veřejná diskuse, jejíž výsledky budou pečlivě zaznamenány i se jmény diskutérů. Uchazeči o studium se mohou hlásit do 5. 5. pouze osobně v zadní vrátnici budovy K u pana Nepříčetného.

Program Ministr bude financován v rámci dosavadního rozpočtu Ministerstva a bude mu věnována patřičná podpora – 20 % prostředků na školství. Vzhledem k tomu, jak důležité po dosavadních zkušenostech je nemít na Ministerstvu nevzdělané vůdce, věří MVaK, že učitelé pochopí a bez stávek přijmou i to, že těchto 20 % bude získáno snížením platů v resortu.

K Programu Ministr se již vyjádřili i poslanci z Výboru pro potírání nevzdělanosti na vedoucích funkcích v PS ČR. Vyslovili přesvědčení, že takto koncipovaný kurs odradí většinu pretendentů nebo současných držitelů křesla od práce na ministerstvu, takže je naděje, že resort bude po delší dobu bez odborného vedení a nebude již docházet k dalším zhoubným vyhláškám, pokynům a kampaním.

(Agentura Školní pravda)

Zdroj: Konečně „Program ministr!“ Učitelské listy. Praha: Agentura STROM, roč. 4, 1996/1997, červen 1997, č. 10, str.3. ISSN 1210-6313


Tahle agentura občas do Učitelských listů přispívala. Někdy se podepsala i Školní polopravda…


Další díly seriálu najdete ZDE.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger