Václav Mertin: Nesnažme se diagnostikovat děti bez spolupráce odborníků

středa 18. ledna 2017 ·

Autor píše: „Tento konkrétní příběh a otázka mi slouží jako výchozí modelová situace, nemohu se však vyjadřovat, jestli události proběhly přesně podle popisu tazatelky nebo trochu jinak. Nezabýval bych se tímto problémem, kdybych se s analogickými podněty od rodičů nesetkával častěji.“

Zdroj: Řízení školy MŠ 12/2011, 23. 11. 2011


Dobrý den, náš Honzík (věk 4 roky, 6 měsíců) teď nastoupil do velkého oddělení ve školce. Po třech dnech mi paní učitelka povídá, že se domnívá, že by mohl mít lehkou mozkovou dysfunkci. Honzík umí číst, psát, počítat, líbí se mu angličtina. Nikdo ho to neučil, sám vyzvídal. Ale zároveň je trochu nemotorný na pohyb a na všední věci, jako je oblékání, jedení a např. čištění zubů. Chvíli mu trvá, než se začlení do kolektivu, a stejně má spíše svůj vlastní svět. Po pěti dnech ve školce jsem se dozvěděla, že může mít i lehkou formu autismu, neboť neposedí na zadku, nedokáže se delší dobu soustředit a např. namalovanou značku z domova si drží ve školce celý den. Dokud mi paní učitelka toto neřekla, myslela jsem si, že máme doma hodného, slušného a chytřejšího kluka, který je tak trochu trdlo. Teď nevím, zda to opravdu nemůže být nějaká vada. Jinak s ničím jiným problém nemáme. Nestydí se, děti má rád, objímá i cizí děti na ulici, s dvouletou sestřičkou vychází skvěle. U pohádky na dobrou noc, co mu vyprávíme, vydrží v klidu i hodinu, výslovnost má správnou, jen neumí písmeno K a G. Narodil se zdravý (3,550 g, 51 cm) a bez komplikací. Nemocný byl, až když nastoupil do školky. Hodně mě ta diagnóza paní učitelky trápí, mám se opravdu obávat? Moc děkuji za odpověď. (www.eMimino.cz)

Každý takový problém má několik rovin – v našem případě mě budou zajímat roviny odborná/profesní, lidská a etická.


Profesní rovina

Každá odbornost nebo profese má vymezený vlastní výsek reality, ve kterém působí a ve kterém je hegemonem. Toto vymezení není vždy striktně dané, neměnné, vznikají odbornosti, které zahrnují více oblastí, nebo existují na jejich pomezí. Jedna odbornost nemá právo stanovovat druhé, čím se smí zabývat. V průběhu času dochází k posunům v náplních.

Jako psycholog tedy nemám právo omezovat konkrétní učitelku v použití uvedených diagnóz, nebo v jiném případě školní nezralosti (s doporučením odkladu školní docházky), mentální retardace či dyslexie. Znamená to, že obor předškolní pedagogika se zabývá diagnostikováním a přidělováním uvedených diagnostických kategorií? Nevím o tom a je to velmi nepravděpodobné. Možná však měla učitelka příslušné znalosti a dovednosti – pokud je mimo službu, tak může uplatňovat, co chce, ve službě však nikoli. Ve službě je učitelka a nikoli psycholožka, lékařka apod.

Nevíme přesně, jak učitelka k uvedeným diagnózám dospěla, ale s největší pravděpodobností využila pozorování chování a jednání dítěte. To není vůbec marný přístup, naopak mnohé nasvědčuje tomu, že v současnosti jde u některých poruch (zejména u těch výše uvedených) o jediný akceptovatelný odborný přístup. V podstatě jsou tyto diagnózy behaviorální, tedy stavící na chování dítěte. Jenže je třeba respektovat další významná pravidla. A v tomto směru prokázala učitelka trestuhodné neznalosti.

Například k diagnóze ADHD je třeba, aby se uvedené příznaky vyskytovaly po delší dobu (cca 6 měsíců) a alespoň ve dvou prostředích. Současně je třeba, aby nereagoval na běžné výchovné přístupy. Malý chlapec si teprve tři dny zvykal na zcela nové prostředí, režimem patrně odlišné od prostředí domácího! Navíc pokud by se učitelka zeptala mámy, ta by jí vylíčila, jak se chová doma. I kdyby jí zcela nevěřila (může zastávat názor, že všichni rodiče jsou zcela nekritičtí vůči svému dítěti), měla by alespoň lehce zapochybovat o svém pohledu.

Současně měla vyzkoušet další pedagogické postupy.

Možná si už teď někdo řekne, tyto informace přece každý učitel má, je to samozřejmé, proč se o tom autor vůbec zmiňuje. Ujišťuji vás, že učitelů/učitelek, kteří tyto informace nemají, jistě není většina, ovšem zmíněná učitelka není jen jedna jediná. Důvody jsou srozumitelné. Když už učitelka působí ve školce delší dobu, opakovaně doporučuje děti s typickým chováním na vyšetření např. v PPP nebo SPC, takže následně má propojeny nálezy s původním chováním dítěte a vidí, že to vždy nebo často odhadla správně. Vidí, že na přidělování diagnóz vlastně vůbec nic není. Neuvědomí si, jak jsou důležité další „maličkosti“, které spolurozhodují.


Lidská rovina

Druhá rovina je lidská. Učitelce možná také není někdy úplně dobře. Co kdyby jí lékař jen tak při první návštěvě řekl, že by mohla mít zhoubný nádor. I toto je možné. Co by to asi s učitelkou udělalo? V tomto případě nejde ani u jedné diagnózy o život, ale u rodičů, kteří jsou na své dítě pyšní, mají z něho radost, sledují jeho rozvoj, vnímají ho jako vcelku úplně běžné, může taková informace od odborníka (a učitelka je odbornice) způsobit šok, pochybnosti o vlastních schopnostech i o synovi, psychosomatické obtíže. Jde o velmi citlivou informaci, která se rozhodně takhle neříká. Působí to dojmem, jako kdyby sama učitelka ani nebyla máma, když si neumí představit, že neříká neutrální zprávu o fleku na kalhotách, ale citlivým lidem sděluje závažnou informaci o tom nejcennějším, co mají.


Etická rovina

Třetí rovina je etická. Každá profese má pravidla, jak se chovat a jednat, která nejsou obsažena ve vyhláškách nebo v jiných předpisech. Když je odborník poruší, neudělá nic nezákonného, nebude popotahován po úřadech nebo soudech, přesto se choval nesprávně, porušil pravidla své profese, snižuje její prestiž. Také u nás mají některé profese sepsaný etický kodex, učitelé mezi ně nepatří. Ale to neznamená, že pro ně neplatí nic – mohou postupovat podle analogie s jinými profesemi nebo akceptovat zahraniční etické kodexy.

Dokonce i bez kodexu platí mezi lidmi určitá pravidla slušnosti.Samozřejmě mezi základní pravidla patří neškodit svěřené osobě, neznevažovat její důstojnost, nenarušovat osobní integritu, nešířit důvěrné informace apod. Jedno z důležitých pravidel je nevykonávat takové činnosti, ke kterým není odborník jednoznačně kvalifikován. Učitelka je určitě kvalifikovaná učitelka mateřské školy, to je její odbornost, ale pochybuji, že by měla vystudovanou speciální pedagogiku, psychologii nebo medicínu…


Celý text článku najdete ZDE.

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger