Jiří Zounek, Michal Šimáně, Dana Knotová: Socialistická základní škola pohledem pamětníků. Sonda do života učitelů v Jihomoravském kraji

sobota 18. února 2017 ·

Jak se učilo na základních školách v období normalizace? Nabízíme unikátní soubor vzpomínek učitelů pamětníků, tedy přímých aktérů školního i mimoškolního života. Jejich životní příběhy jsou doplněny o zajímavé tištěné dokumenty.

Jiří Zounek, Michal Šimáně, Dana Knotová: Socialistická základní škola pohledem pamětníků. Sonda do života učitelů v Jihomoravském kraji. Praha: Wolters Kluwer, 2017. 204 s. ISBN 978-80-7552-493-5

Publikace může být učebním zdrojem k soudobým dějinám, zvláště dějinám školství a učitelské profese. Pro mnohé čtenáře může také představovat zdroj poučení či podnět k zamyšlení.

Kniha je určena zejména:
– historikům (školství a pedagogiky);
– učitelům vysokých škol;
– odborníkům na vzdělávání i výzkumníkům, kteří se zabývají základním školstvím a dobou transformace českého školství v 90. letech minulého století;
– studentům všech učitelských oborů (i studentům sociální pedagogiky a sociálního poradenství);
– studentům andragogiky, pedagogiky, psychologie, sociologie i dalších oborů, kteří se chystají využít metodu orální historie v rámci svých seminárních nebo závěrečných prací;
– těm, kteří se chtějí dozvědět o školství ve druhé polovině 20. století pohledem pamětníků;
– učitelům středních i základních škol, kteří v ní mohou najít inspiraci pro výuku dějin 20. století.


Ukázka

„Narodila jsem se v malé vesničce u Havlíčkova Brodu, jmenuje se to (…). Můj tatínek byl soukromej kovář po celou dobu, i po kolektivizaci. On se neustále držel jako soukromej kovář. Maminka nikdy nepracovala, nikde v továrně nebo tak, protože jsme byly čtyři děti a měli jsme samozřejmě ještě takový trochu hospodářství, takže ona víceméně se sedřela, zemřela v osmapadesáti letech, takže jsem si jí moc neužila. No a ze čtyř dětí jsem jediná já vyštudovala.

Chodila jsem v (…), to byla taková malá vesnice a byla tam původně dvojtřídka. Vzpomínám si na našeho pana řídícího – řídící se tenkrát říkalo, „pane řídící“ – a já jsem ho strašně zbožňovala jako žákyně. Vždycky jsem seděla, sledovala jsem ho a ten mi vždycky říkal, že budu učitelka, a já jsem se tomu smála. Takže já jsem z těch čtyřech sourozenců v podstatě vyštudovala jediná, oni se všichni vyučili. Ale já jsem taky byla k domácí práci a k tý zemědělský práci furt při ruce, protože jsem měla neustále prázdniny, oni už pracovali. Takže já jsem se naučila všechno, dneska se mně každej diví, že umím pracovat na poli, v chlívě… a já nevím, co jsme všechno dělali, protože na vesnici to tak bylo.

Do páté třídy jsem chodila (…) do té dvojtřídky a potom jsme z téhle té malé školy, která už dneska tam v té vesnici není, protože lidi se spíš stahovali do měst, a teď už se tam zase vrací. Ze školy je teda domov důchodců. No a pak jsem šla do (…), od šesté třídy. No a taková vykulená vesnická holka, takže když jsem přišla do tý šestky, tak si vzpomínám, že jsem vždycky brečela, že pan řídící říkal, že budu učitelka, a já jsem měla trojku z pracovního vyučování. To bylo tak směšný, že člověk uměl jako dítě všechno… a teď jsme tam lepili nějaký ty obaly nebo co, mně se to nepovedlo. Tenkrát jsem přišla domů a táta mně říkal: „Panebože, ona má trojku z pracovního vyučování.“ No, ale
to je jedno. Takže jsem vychodila základní školu, do té osmičky, tenkrát jsme končili v osmičce.

T: A to bylo v jakém roce, jestli se můžu zeptat?

R: V jakém roce? V padesátým devátým jsem skončila v osmičce. No a protože ten můj otec byl soukromej, tak to bylo v té době – padesát devět – dost složitý. Ať jsem se přihlásila, kam jsem se přihlásila, tak všude jsem nebyla přijata. Na ekonomickou školu, na mateřinky, prostě nikam…“

Celý text rozhovoru si můžete přečíst ZDE.

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger