Karel Rýdl: DOKUMENTY 163. Změna stylu vyučování na II. stupni ZŠ pomocí daltonského plánu

pondělí 12. června 2017 ·

V 90. letech hledali čeští učitelé způsoby, jak měnit výuku a aktivizovat žáky. Jako inspiraci napsal Karel Rýdl v roce 1998 knížku o daltonském plánu. Informoval o ní v Učitelských listech.


Proč?

České školství statečně odolává systémovým kvalitativním změnám zejména v oblasti metod a forem vyučování. Didaktická a metodická svoboda učitele v rámci vlastní třídy a vyučovacího předmětu získala nižšími legislativními úpravami jen velmi úzký prostor, v němž jsou skutečné zásadní a systém měnící změny téměř vyloučené, pokud učitelé a vychovatelé chtějí dodržet všechny platné právní normy. Problém je o to hlubší, že řada těchto právních norem je v kompetenci nikoliv ministerstva školství, ale jiných ústředních institucí (bezpečnostní a hygienické předpisy, financování apod.).

Viděno z tohoto hlediska, nutná vnitřní transformace českého školství ještě nebyla v praxi systémově zahájena, protože ani několik málo škol a učitelů, kteří se navzdory nepochopení a překážkám od těch, kdo by měli jejich snahy a úsilí o inovační přístup podporovat, se v praxi snaží (často i za cenu nerespektování platných, ale již životem překonaných právních norem) v oblasti metod a zejména forem práce něco měnit, nemůže bez systematické podpory na systému nic změnit. Stávají se jakousi novou drobnou součástkou (ozdobou) neefektivně pracujícího stroje, jemuž nemůže nová, ale izolovaná a tím plně nefungující součástka pomoci.

Onu podporu vidím zejména v uvolňování prostoru pro tvořivou práci, v dostatečné materiální podpoře a v systémovém pozitivním hodnocení efektivních inovací. Všechny tři formy podpory se musí navzájem prolínat a všechny jsou v kompetenci ústředních orgánů školské správy.

Jako inspirační pomůcka vyjde v polovině tohoto roku informační text o principech a smyslu daltonského plánu, efektivně realizovaného v Nizozemí, který je již na čtyřech brněnských základních školách úspěšně uváděn do praxe. Pro zájemce přetiskujeme jednu z kapitol chystané knihy.


Začínáme vyučovat podle daltonského plánu

„Musí být jednoznačně řečeno, že daltonský plán není žádným zázračným lékem na neduhy současného školství." (ředitel školy v Goudě)

Prvním důsledkem uvádění daltonského plánu do praxe vyučování je odstranění velké části tradičního rozvrhu vyučovacích předmětů, jehož místo zaujme pro výuku podle daltonského plánu.


1. Dobu vyučování krátit ve prospěch doby učení

Toto je zřejmě nejpodstatnější podmínka pro úspěšnou práci podle daltonského plánu. H. Parkhurstová v této souvislosti hovořila o „čtvrtém principu". Po zavedení svobodné volby se i jí brzy ukázalo, že žáci mohou věnovat svým slabším místům mnohem více času než dříve. Tuto zkušenost mají i učitelé z dnešních daltonských škol v Nizozemí.

Žák je schopen svůj čas, který má k dispozici, rozdělit tak, aby splnil i pro něho obtížná místa pensa. Musí ale získat přehled o celkových cílech a naučit se postupně odhadovat potřebnou dobu a plánovat čas pro vlastní příjemnou i méně příjemnou práci. Toto je také součástí důvěry, kterou daltonský plán žákům poskytuje.

Např. v daltonské škole "De Meent" v nizozemském Hilversumu mají učitelé velmi dobrou zkušenost s grafickou vizualizací času, kterou mají žáci k dispozici, na nástěnkách. Žáci se naučili sami si kontrolovat potřebnou rychlost vlastního postupu (a to i mezi sebou navzájem), a když se dostanou do problémů, neodkladně situaci řeší poradou s učiteli (není to praktická ukázka výuky potřebné dovednosti pro vlastní život?). Každé ráno nebo odpoledne po vyučování jsou nástěnky revidovány a upravovány podle aktuálního stavu (veřejná kontrola). Jako pomůcka pro správnost záznamů pak slouží žákovské karty s vyznačeným pensem. Pro žáky je důležité nejen sledovat vlastní postup, ale i postupy ostatních, což jim pomáhá v sebereflexi.


2. Řád (disciplína)

V daltonské literatuře se lze o pořádku a disciplíně dozvědět velmi mnoho optimistického.

Od učitelů daltonských škol se lze dozvědět celkem pro všechny shodnou zkušenost, že daltonský plán odstraňuje příčiny neklidného chování žáků a tím postupně mizí problémy s udržováním disciplíny ve skupině.

H. Parkhurstová o disciplíně napsala: „O otázky pořádku, disciplíny, lenivé žáky a udržování výkonové rovnosti mezi žáky se nestarám, protože podmínky a prostory, které tyto „problémy" zapříčiňují, jsou daltonským plánem z vyučování odstraňovány."

Ve stejné knize cituje učitele dějepisu, který k problému disciplíny říká: „Problém disciplíny se použitím plánu velmi zjednodušil. Jestliže se dítě zajímá o svoji práci, je pro školu mnohem užitečnější, než když se snaží svého úhlavního nepřítele, učitele, podvést. V rámci plánu jsem musel disciplinárně zasahovat jen velmi zřídka."

Nesmíme ovšem zapomínat i na názory opačné, které vycházejí z porovnávání klidu a ticha v běžných třídách s „chaosem" ve třídách daltonských. Pro zastánce klidu, ticha a nehybnosti bude pracovní ruch a volný pohyb dětí po třídě vždy znakem nedisciplinovanosti a nepořádku, v němž se děti nic nenaučí.
Uveďme alespoň některé příčiny takových pozitivních soudů o řádu v daltonských školách.

V daltonských školách totiž nedochází ke stavu, kdy by učitel nutil děti, aby ho poslouchaly, kdy by se učitel snažil ovládat třídu pomocí své vnější mocenské autority jen třeba pohledem očí.

Podle H. Röhrse je příčinou právě důvěra, kterou daltonský plán dětem poskytuje a její vnímání jim brání porušovat dohodnutý řád skupiny, čímž by se vyčleňovaly mimo ni a navíc by rušily i vnitřně přijatý řád pro sebe sama.

Americký propagátor daltonského plánu A. J. Lynch viděl příčinu pro odstraňování represívních opatření ve škole ve změně vztahů mezi učiteli, učitelů a dětí a mezi dětmi navzájem, které „nebyly dosud nikdy tak radostné a motivující".

Stará učitelská moudrost praví, že když se dítě nudí, samo se stává nudným. Daltonský plán umožňuje maximální aktivizaci dětí. Ovšem praxe je mnohem pestřejší než zde transparentně uváděné černobílé zkušenosti. Je ale faktem, že možnosti, které daltonský plán poskytuje učitelům a dětem, stojí mimo jakoukoliv diskusi.

Na závěr jedna psychologická zkušenost. Daltonský plán umožňuje velmi snadné podvádění. Ovšem dítě brzy zjistí, že vlastně nepodvádí učitele, ale jen a jen sebe sama. Žádné dítě nebude tak šíleně hloupé, aby v takovém jednání pokračovalo.


3. Individuální pozornost

Individuální pozorností je míněno to, že učitel má otevřené oči pro chování, jednání a projevy každého jednotlivého dítěte a že vnímá jejich individuální odlišnosti.

Pro svoje možnosti uplatňování individualizovaného učení samočinností dětí je daltonský plán systematicky zařazován mezi individualizující typy „Nových škol", které vznikaly v první polovině 20. století v rámci reformního pedagogického hnutí (New Education Felowship).

Učitel má možnost pomáhat buď jednotlivému dítěti nebo skupině dětí. Stává se ale mnohem více pozorovatelem individuálních učebních procesů a jejich koordinátorem z hlediska celoročních plánů. Tímto způsobem může učitel v rámci školních podmínek lépe svěřené děti poznávat a tím jim i lépe pomáhat.


4. Praktický ekonomický význam daltonského plánu

Uveďme alespoň jeden příklad: V klasické škole potřebuje každé dítě ve stejnou dobu stejné učebnice, což je pro školu (nebo i rodiče) značně nákladné. V rámci daltonského plánu by bylo velkou náhodou, kdyby se všechny děti rozhodly pro jedno pensum ve stejné době. Tím je dána možnost redukovat počet učebnic na minimum a za ušetřené peníze nakoupit jiné účelnější pomůcky pro školní informační centrum nebo pro jednotlivé učebny (laboratoře).


Zdroj: Rýdl Karel: Změna stylu vyučování na II. stupni ZŠ pomocí daltonského plánu. Učitelské listy. Praha: Agentura STROM, roč. 5, 1997/1998, červen 1998, č. 10, str. 7. ISSN 1210-6313

Zdroj: Rýdl, Karel:Jak dosáhnout spoluzodpovědnosti žáka: Daltonský plán jako výzva – metody a formy samostatného učení na 2. stupni ZŠ a na středních školách. Praha: Agentura STROM, 1998. Edice Škola 21, ediční řada Nové trendy, svazek 4. ISBN 80-86106-03-9

Celý text knihy si můžete stáhnout ZDE.

Digitalizovala Kateřina Brožová. Texty převedené z archivních materiálů nebyly redakčně korigovány.


Další díly seriálu najdete ZDE.

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger