Josef Maňák, Vlastimil Švec, Tomáš Janík: O vzdělávání, o učitelství a tak trochu i o pedagogice

sobota 8. července 2017 ·

Tři představitelé tří generací pedagogů – prof. Josef Maňák, prof. Vlastimil Švec a doc. Tomáš Janík – jejichž profesní dráhy se v čase protínaly, vedou v útlé a sličné knížce vydané Masarykovou univerzitou v edici Reflexe zajímavý rozhovor.


Ukázka

Švec: V průběhu našeho rozhovoru si uvědomuji polaritu teorie a praxe. Vždy je určité napětí mezi teorií a praxí, ale zdá se mi. Že jsou určité teorie nebo přístupy, které nenacházejí příliš odezvu v praxi, i když učitele zajímají. Například byla teoreticky rozpracována problematika stylů učení, psychosociálního klimatu školní třídy a další. Když se ale podíváme do praxe, tyk tyto teorie ne vždy fungují. Přitom například se styly učení by měl učitel pracovat, neboť žáci jsou různí.

Maňák: To jsou dvě oblasti – teorie a praxe – které žijí svým životem a neustále usilují o svůj vliv. Teorie je spojena s tím, že člověk se neustále snaží pronikat hlouběji do pedagogické reality a chce se jí nějak zmocnit. Pedagogická realita na druhé straně jde svou cestou a s teorií se nemůže ztotožnit, protože teorie vychází ze svých přístupů, kdy se snaží vytvořit ze svých výzkumných nálezů jakýsi celek a ten pak nabízet praxi. Praxe je ale realitou, ve které lidé žijí, teorii přijímá jen jako určité osvětlení problémů a tendencí, ale nemůže ji zcela převést do praktického života. Proto je to teorie, přináší obecnější pohledy na důležité aspekty praxe. Praxe je konkrétním životem lidí a řídí se tím, co umožňuje okolí, ve kterém se člověk nachází.

Švec: To je zároveň odpověď na otázku teoretiků, kteří se ptají, proč teorii učitelé neberou. A naopak učitelé říkají, to je samá teorie.

Maňák: Ano, to jsou oblasti, které spolu souvisejí. Ale jinak jsou oddělené, a to v tom, že teorie se vytváří tím, že prvky, které zkoumá, propojuje do systému. Praxe zase žije denními starostmi a teorii do určité míry bere, pokud ukazuje užitečnou cestu k cíli.

Švec: Dá se tedy říci, že teorie je inspirací pro učitele v tom,že si z ní vezme to, co považuje v praxi za využitelné, a to pak implementuje ve své práci.

Maňák: Přesně tak, teorie a praxe jsou oblasti, které vyrůstají ze společného základu – výchovného a vzdělávacího procesu – vzájemně se ovlivňují, ale nejsou totožné a nikdy nemůže jedna převzít metody druhé.

Švec: Vztah pedagogické teorie a praxe je staronovým problémem učitelství. Změnilo se něco v chápání tohoto vztahu od doby Vašeho učitelského studia do dneška?

Janík: Myslím, že jedno nelze podřídit nadvládě druhého. Teorii vůči praxi či praxi vůči teorii nelze hierarchizovat, neboť každá z obou oblastí má jinou úlohu, jak to vysvětlil profesor Maňák. Jde o to, že v praxi je jedinečnost konkrétní situace interpretována na pozadí obecnějšího vědění – tedy teorie. To znamená, že bez teorie není porozumění praxi, takže v praxi hrozí nerozumnost jednání.

Janík: Vztah mezi teorií a praxí je zřejmě trvalým problémem. Jak lze vztah mezi teorií a praxí řešit v učitelském vzdělávání?

Švec: Zejména tím, že obsah obecnější teoretické výuky na fakultě se bude přibližovat úkolům a problémům, s nimiž se budoucí učitelé v dnešní škole setkávají na učitelských praxích. To předpokládá erudovanost vzdělavatelů studentů učitelství v oborech, z nichž se konstituují školní předměty, ale také v pedagogice, psychologii, oborových didaktikách i v dalších předmětech takzvaného společného základu, tedy například i ve filozofii. Erudovaností rozumím nejenom znalost vlastní disciplíny, ale také vědomí toho,že poznatky z ní jsou zprostředkovány konkrétním adresátům, to jest budoucím učitelům základních a středních škol. To samozřejmě předpokládá spolupráci všech těchto odborníků na fakultě a zároveň užší spolupráci fakulty s fakultními školami, jejich řediteli a učiteli. Za přínosné považuji reflektivní semináře na fakultě již zavedené, které umožňují, aby studenti poznávali sebe sama a také aby mohli reflektovat situace a problémy, s nimiž se setkávají v průběhu učitelských praxí. (str. 41–44)

Zdroj: Maňák Josef, Švec Vlastimil, Janík Tomáš: O vzdělávání, o učitelství a tak trochu i o pedagogice. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2017, edice Reflexe. ISBN 978-80-210-8495-7

Knihu si můžete objednat ZDE.

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger