NÁRODNÍ GALERIE v Praze: aktuální výstavy a kompletní program

čtvrtek 22. února 2018 ·

AKTUALISOVÁNO.

Dovolujeme si vás pozvat na výstavy, doprovodné programy, programy pro děti a rodiny s dětmi a další akce.


Kompletní program: únor a březen 2018

Kompletní program (včetně programů lektorského oddělení a programů pro školy a zájmové skupiny) na únor si můžete stáhnout ZDE, na březen ZDE.

Přehled všech probíhajících výstav najdete ZDE.

Připravované výstavy najdete ZDE.

Nabídku všech programů pro školy najdete ZDE.


Loučení a Asií

palác Kinských, do 25. února

Využijte poslední příležitosti prohlédnout si nejzajímavější díla asijského umění v paláci Kinských. Expozice Umění Asie se definitivně uzavře 25. února příštího roku, a proto jsme pro vás v rámci zimní obměny připravili speciální výběr malířských a grafických děl. Zahrnuje ukázky tvorby nejslavnějších čínských malířů 20. století Čchi Paj-š’e, Li Kche-žana nebo Sü Pej-chunga i indické miniatury 18. století.

Zároveň představí několik čínských maleb pocházejících z nákupu prezidenta Masaryka, který v roce 1931 navštívil v Mánesu výstavu čínského umění Josefa Martínka a vybral zde 96 děl, jež zakoupil ze svého jubilejního fondu pro budoucí sbírky Národní galerie. Díla byla ze sbírek Pražského hradu skutečně převedena až roku 1953 a dnes patří k nejzajímavějším ukázkám staré čínské malby na našem území.

Z japonského umění se představí rané dřevořezy, současné kaligrafie, část unikátního cyklu „Kniha vějířů“ a jako dílo sezóny nově získaná laková plaketa s portrétem Jeana Domata. Tato oválná měděná portrétní plaketa z dílny rodu Sasaja krytá přírodním lakem byla do sbírek NG zakoupena v letošním roce. V českých veřejných sbírkách se v současnosti kromě ní nacházejí pouze dvě plakety tohoto typu. Jedna nese portrét Tychona de Brahe a patří do sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze, druhá nese portrét Josefa II. a patří do sbírek státního zámku Kynžvart.

Více informací a doprovodné programy ZDE.


Arcivévoda Ferdinand II. Habsburský. Renesanční vladař a mecenáš mezi Prahou a Innsbruckem

Valdštejnská jízdárna, do 25. února

»Výstavní projekt věnovaný osobnosti arcivévody Ferdinanda II. Habsburského (1529–1595).

Druhorozený syn císaře a českého krále Ferdinanda I. prožil dětství a mládí ve společnosti staršího bratra Maxmiliána, který byl předurčen stát se následníkem trůnu. Ferdinand pobýval od roku 1547 v českých zemích, kde jej otec určil svým zástupcem. Arcivévoda tak již od mladého věku zastával důležitou úlohu v politickém a společenském životě českých zemí.

Významným úkolem byla též obnova královského sídla – Pražského hradu, kterou prováděl pod otcovým dohledem. Arcivévoda Ferdinand se zapsal do dějin i jako architekt návrhem stavby letohrádku Hvězda, a jako vášnivý sběratel, jež vybudoval jednu z největších knihoven ve střední Evropě tehdejší doby i rozsáhlou kunstkomoru podle vzoru italských velmožů. Vlastnil rovněž vynikající sbírku zbrojí slavných mužů. Otec odkázal ve své závěti arcivévodovi vládu nad Tyrolskem, kam přesídlil v roce 1567.

Domovem se mu stal zámek Ambras poblíž Innsbrucku, z něhož vybudoval výstavní sídlo, kde umístil své rozsáhlé sbírky. Řada vzácných předmětů se nachází na místě dodnes. Ambras náleží k prvním muzeím v Záalpí a jediným, které se dochovalo na svém místě. Arcivévodův příklad byl inspirativní pro mnohé české aristokraty, a též pro jeho synovce, budoucího císaře Rudolfa II., s nímž sdílel podobné zájmy. Kontakty s českou aristokracií pokračovaly i po arcivévodově přestěhování – Innsbruck se stával častou zastávkou představitelů naší šlechty při jejich cestách do Rakous, Itálie či cíleně do Tyrolska.

Výstava bude představena nejprve v Innsbrucku na zámku Ambras (15. 6 – 8. 10. 2017) a následně v Praze, ve Valdštejnské jízdárně. Obě výstavy budou mít společný koncepční základ, který bude v rakouské expozici prohlouben v aspektu Ferdinandovy vlády v Tyrolsku a v Praze rozšířen v oblasti jeho působení v českých zemích.

Výstavní koncept zahrnuje kolem tří set exponátů různého charakteru, od obrazů přes vzácné předměty uměleckého řemesla, renesanční zbroje, cenné listiny včetně vlastnoručního dopisu arcivévody, po přírodniny a kuriozity z jeho sbírek. Více než polovina exponátů bude zapůjčena ze zahraničí sbírek.

Cílem expozice je představit arcivévodu jako historickou osobnost dlouhodobě spjatou s osudem českých zemí a uměním období renesance, i jako člověka s jeho osobními vazbami a zájmy. Arcivévoda Ferdinand byl milovník lovů a dvorských slavností, do kterých se často zapojoval také jako herec a zpěvák.«

Více informací a doprovodné programy ZDE. Fotografie z výstavy najdete ZDE.


Podoby a příběhy – portréty renesanční šlechty

Šternberský palác, do 4. března

»Výstava představuje výběr z dochovaných renesančních portrétů ze sbírek českých a moravských hradů a zámků. Medailonky věnované mnohým slavným rodům přibližují osobnosti české a moravské aristokracie doby renesance, protestantské i katolické a jejich životních příběhy.

České a moravské šlechtické rody připomenou heraldické a genealogické památky, archiválie, předměty uměleckého řemesla. Vystavené soubory rozšiřují také vybrané renesanční portréty, které do zámeckých sbírek přinesly aristokratické rody usazené v Čechách a na Moravě v pozdějších staletích.«

Více informací a doprovodné programy ZDE. Fotografie z výstavy najdete ZDE.


Jan Konůpek: Kosmická architektura

grafický kabinet Veletržního paláce, do 4. března

Kabinet představuje akvarely a uhlové kresby z let 1926–1946 Jana Konůpka věnované architektonickým vizím, abstrahovaným kompozicím vesmírných a snových „měst.“ Navazuje tak na cyklus kabinetů věnovaných možnostem architektonické kresby (již realizované byly například malé výstavy věnované Bedřichu Feuersteinovi nebo Vlastislavu Hofmanovi).

Jan Konůpek, člen uměleckého sdružení Sursum studoval architekturu v letech 1903-1906. I ve svých pozdějších studiích a monumentálních kresbách zachoval smysl pro stavebnost hmot a řád stejně tak malířské pojetí symbolistně chápaného universa.

Více informací a doprovodné programy ZDE.


Norbert Grund (1717–1767): Půvab všedního dne

palác Kinských, do 18. března

Výstava představuje poprvé v širších souvislostech Grundovu žánrovou malbu, tedy výjevy z běžného života. V jednotlivých oddílech ukazuje pestrost námětů a přináší možnost porovnat Grundovy práce se soudobou středoevropskou kabinetní malbou i obrazy, z nichž mohl malíř čerpat inspiraci.

Samostatná kapitola je věnována grafickým listům Jana Jiřího Balzera (1734–1799), které dokládají oblibu Grundových děl. Expozici navíc doplňují ukázky uměleckého řemesla, ilustrující kulturu doby rokoka.

Umělecky se Norbert Grund vyškolil u svého otce Christiana Grunda, dvorního malíře a správce obrazárny Libštejnských z Kolowrat. Po vyučení se odebral na cesty a mnohé podněty načerpal také ve šlechtických obrazárnách či z grafických listů. Do Prahy se Grund vrátil nejpozději roku 1751, kdy se oženil. Až do své smrti roku 1767 pak působil na Malé Straně jako člen tamního malířského cechu. Grund nejspíše pracoval pro volný trh a na bezprostřední objednávku asi jen ojediněle. Jeho díla byla oblíbená mezi vzdělanými příslušníky středního stavu a umělci, nacházela se ale také v klášterních a aristokratických sbírkách.

Poslední monografické výstavy Norberta Grunda se konaly roku 1967 ve vídeňském Belvederu a pražské Loretě (a v menším rozsahu ještě roku 1972 v Liberci). Od té doby se poznatky o Grundově uměleckém díle značně rozšířily a obohatily tak přípravu aktuální výstavy v paláci Kinských i velké monografie o Norbertu Grundovi, která vyjde v roce 2018.

Více informací a doprovodné programy ZDE.


Magdalena Jetelová: Dotek doby

Veletržní palác, ochoz mezaninu, do 18. března

Výstava Magdaleny Jetelové na ochozu mezaninu nad Malou dvoranou Veletržního paláce přibližuje divákovi základní témata tvorby umělkyně. Představené sochařské práce mají až architektonickou konstituci a poutají pozornost předimenzovanou velikostí, surovostí materiálu i dynamikou.

Vystavené jsou také kouřové kresby na plátně, které vznikly kombinací výpočtů, zobrazení a znaku. Tvorba Magdaleny Jetelové se pohybuje od práce se specifickým materiálem a konkrétním prostorem k fragmentárním textům a světelným stopám. Vždy znovu se však otevřeně vyjadřuje k situaci člověka v současném rozporuplném světě, k jeho obavám i novým nadějím.

Více informací a doprovodné programy ZDE.


Zlatý věk benátské veduty: Canaletto, Marieschi, Guardi

Schwarzenberský palác – grafický kabinet, do 25. března

Není mnoho evropských měst, jež by byla zobrazována s takovým zaujetím, jakého se dostalo Benátkám. Tradice zobrazení benátských ulic a kanálů překračovala staletí. Na svých dílech zachytil četná zákoutí Města na laguně již Vittore Carpaccio, Gentile Bellini nebo Josef Heintz ml. Na obrazech pocházejících z 15.–17. století ale město nebylo hlavním protagonistou výjevu, neboť pouze vytvářelo kulisy pro zobrazený děj.

Inspirační potenciál, které naskýtalo městské prostředí, dokázali plně ocenit až umělci 18. století. Jednalo se o epochu, ve které benátské malířství představovalo jeden z pilířů evropského umění a zároveň o období, které lze bezesporu označit za zlatý věk benátské veduty. Mezi nejvýznamnější představitele tohoto žánru náleželi Michele Marieschi, Francesco Guardi a především Antonia Canal zv. Canaletto.

Více informací a doprovodné programy ZDE.


Očím na odiv. Výzdobné techniky v malířství a sochařství 14.–16. století

klášter sv. Anežky České, do 20. května

Projekt je v pořadí druhou výstavou, pořádanou v rámci dramaturgické řady s podtitulem Umění a přírodní vědy v prostorách expozice Středověké umění v Čechách a střední Evropa 1200–1550 v klášteře sv. Anežky České. Stejně tak jako u výstavy Očím skryté. Podkresba na deskových obrazech 14.–16. století ze sbírek Národní galerie v Praze budou návštěvníkům atraktivní formou představeny mimořádné detaily a souvislosti, které jsou spojeny se středověkým dílenským provozem.

Tématem výstavy jsou výzdobné techniky, pozornost je tedy věnována jednotlivým typům dekorů na malbách a sochách, způsobu jejich provedení i jejich výtvarné formě. Návštěvníci tak budou moci na originálních dílech sbírkové expozice studovat například různorodou podobu techniky puncování, šablonového či sgrafitového dekoru, i techniku cínovaného reliéfu. Nedílnou součástí výstavy jsou doprovodné informace na elektronických nosičích dostupné návštěvníkům přímo v expozici.

Více informací a doprovodné programy ZDE.  Fotografie z výstavy najdete ZDE.


Maria Lassnig: 1919–2014

Veletržní palác, do 17. června

Výstava zahrnující přes 50 velkorozměrných obrazů, kreseb a akvarelových cyklů, skulptur a filmů, které odhalují dlouhodobý zájem Marii Lassnig o zkoumání těla a sebereprezentaci, pokrývá celé, více než sedm desetiletí trvající profesní působení umělkyně – od abstraktních děl, která vznikala ve Vídni čtyřicátých let přes malířské experimenty z doby jejího pařížského a newyorského pobytu včetně progresivní filmařské tvorby až po zralé dílo vytvořené po návratu do Rakouska v roce 1980, včetně pouze vzácně vystavovaných skulptur. Retrospektivu pak uzavírají obrazy, kresby a akvarely z posledních let života Marii Lassnig, které spadají do autoportrétní tvorby a zkoumají ideový základ, z něhož vychází většina jejích děl, zejména »vnímání těla«.

Umělkyně se zaměřuje na introspektivní zkušenost a zachycení neviditelných aspektů niterných pocitů, což sama popisuje následovně: »Před plátno předstupuji takříkajíc nahá. Nemám žádný cíl, plán, model nebo fotografii. Nechávám věcem volný průchod. Ale mám výchozí bod, který je výsledkem zjištění, že jedinou opravdovou realitou jsou vjemy, které se odehrávají v hranicích mého těla. Jsou to fyziologické pocity: tlak, který vnímám vsedě nebo vleže, napětí a zakoušení prostoru. Tyto věci je těžké zobrazit.«

Více informací a doprovodné programy ZDE. Fotografie z výstavy najdete ZDE


Katharina Grosse: Zázračný obraz

Veletržní palác, velká dvorana, do 7. ledna

Pro Národní galerii v Praze připravila Katharina Grosse velkorozměrnou malířskou instalaci, která radikálně předefinovává malbu jakožto performativní a architektonické médium a reaguje přímo na industriální prostor galerie postavené ve funkcionalistickém stylu pozdních dvacátých let. Zázračný obraz je architektonický, prostorový obraz, který divák zabydluje vlastním tělem a myslí. Barva nabývá na objemu, rovný povrch dostává skulpturální rozměr, obrazová rovina překračuje hranice vizuálního. Imerzivní instalace velkolepého měřítka připomíná středověkou nástěnnou malbu i jeskynní lůno s pravěkými kresbami, postteatrální síň s přetechnizovanou, opojnou atmosférou.

Obraz opanovává prostředí; gesto Kathariny Grosse je uměním, které se stává prostorem. »Jsem malířka,« doznává se umělkyně. »Zajímá mě prostor vytvářený malbou i to, že se může objevit kdekoli, v rámci architektonického prostředí i v běžných situacích každodenního života. Malba, jak ji chápu já, se neomezuje na plátno či stěnu.« Podle Kathariny Grosse je obraz nespoutaným projevem svobody. Její dílo, vzniklé pro Národní galerii v Praze, je výbuchem malířské velkorysosti. Wunderbild zachycuje gestický okamžik zjevení obrazu a na malbu nahlíží jako na proces vyznačující se mimořádnou houževnatostí a nestálostí, jako na život sám, jako na duševní i tělesnou posedlost.

Mimoto Katharina Grosse vytváří intervenci na pomezí architektury a přirozeného prostředí mimo galerii. V obou případech vzniká autonomní prostor určovaný barvou a formou, postromantická krajina sestávající ze subjektivity a přírody v troskách.

Monumentální instalace Kathariny Grosse lze proto zařadit kamsi mezi americký land art a německý romantismus pozdního devatenáctého století. Její mnohdy velkorozměrné struktury zabírající mezní území interiéru (institucionální prostor) a exteriéru (veřejný prostor) a často integrující přírodní materiály (stromy, kamení, půdu apod.) jsou hybridy, které překračují dělicí čáru mezi přírodou a kulturou. Vytvářejí prostor pro spolužití lidského a nelidského, organického a neorganického, přirozeného a umělého a míří k subjektivní antropologii vhodné pro svět v ekologickém úpadku.

Více informací a doprovodné programy ZDE. Fotografie z výstavy najdete ZDE.


Příběh Charty 77

Salmovský palác, do 13. ledna 2019

Výstava Příběh Charty je připomínkou čtyřicátého výročí Charty 77, neformální občanské iniciativy, kritizující nedodržování lidských a občanských práv.

Na příběhu Ivana Jirouse – básníka, výtvarného kritika, představitele českého undergroundu – dokumentovaném fotografiemi, písemnostmi i osobními věcmi, autoři výstavy představují, společně s historickým zhodnocením Petra Blažka a Veroniky Tuckerové, životní osudy lidí z různých společenských okruhů, jejichž spojnicí bylo souznění s duchem textu Charty a kteří byli jejími signatáři.

V rámci výstavy budou představeny také fotografie Jiřího Bednáře, Jaroslava Brabce, Michaela Duse, Bohdana Holomíčka, Jana Kašpara, Jaroslava Kukala, Ivana Kyncla, Ondřeje Němce, Viktora Stoilova, Oldřicha Škáchy i dalších fotografů, které zachycují dobovou atmosféru a dění v tzv. neoficiální kultuře.

Více informací a doprovodné programy ZDE. Fotografie výstavy najdete ZDE.


Stálé expozice

Středověké umění v Čechách a střední Evropa 1200–1550

klášter sv. Anežky České

Dlouhodobá expozice umístěná v patře klášterního komplexu prezentuje na více než dvou stech exponátech z oboru malířství, sochařství a uměleckého řemesla proměny formy a funkce výtvarného díla během tří staletí. Exponáty provenienčně spjaté s českými zeměmi doplňují díla vytvořená v širším středoevropském regionu – zvláště Franky, Rakousy, Sasko – např. díly Hanse Pleydenwurffa, Albrechta Altdorfera, Hanse Hesseho či Lucase Cranacha staršího.

Více informací ZDE.


Evropské umění od antiky do baroka

Šternberský palác

Ve třech podlažích Šternberského paláce jsou vystavena díla antického starověku, ikony a dále umění nizozemské, italské, francouzské, španělské, německé a rakouské od středověku do konce 18. století. Úvod expozice náleží památkám z období antického Řecka a Říma. Sály prvního patra nabízejí díla slavné estenské kolekce italského umění 14. až 16. století s proslulou Podobiznou Eleonory z Toleda Agnola Bronzina. Pozoruhodnému souboru staršího nizozemského malířství vévodí oltářní archa Jana Gossaerta zv. Mabusse. Vystavená sbírka ikon nabízí příklady tvorby většiny významných center středomoří a východní Evropy.

Ve druhém patře se návštěvník setká s tvorbou italských, španělských, francouzských a nizozemských mistrů 16. až 18. století. Nechybí zde velká jména evropského malířství – mezi nimi Tintoretto, Fetti, Vouet, Ribera, Tiepolo, Guardi, El Greco, Goya, Rubens, van Dyck. Mimořádnou kvalitou vyniká zvláště kolekce holandských mistrů, které vévodí Učenec v pracovně Rembrandta van Rijn či Podobizna Jaspera Schade od Franse Halse. Zastoupena jsou zde take díla Terborchova, Ruysdaelova a van Goyenova. Samostatný kabinet, instalovaný ve stylu první poloviny 19. století, připomíná osobnost Josefa Hosera. Tomuto významnému sběrateli a mecenáši vděčí Národní galerie v Praze za podstatnou část svých sbírek starého umění.

Přízemí palace je věnováno německému a rakouskému malířství a sochařství 16. až 18. století. Mezi vystavenými díly nechybí např. Růžencová slavnost Albrechta Dürera, díla Lucase Cranacha, Georga Flegela či Franze Antona Maulbertsche.

Více informací ZDE.


Od rudolfínského umění až po baroko v Čechách

Schwarzenberský palác

Rozsáhlé expozici českého barokního umění předchází rozsahem sice nevelký, avšak velmi kvalitní soubor manýristických děl, vzniklých pro pražský dvůr císaře Rudolfa II. Lze v něm nalézt práce většiny významných umělců z císařova nejbližšího okruhu: Bartholomea Sprangera, Hanse von Aachen, Roelanta Saveryho, Hanse Monta i Adriaena de Vries.

Početný, námětové bohatý soubor obrazů v sousedním sále druhého patra dokládá, že u vlastních počátků barokního umění v Čechách stála zakladatelská osobnost Karla Škréty, která dokázala přežívající rudolfínskou tradici napojit na pokrokové proudy soudobé evropské malby. Odlišné stylové polohy evropského malířství druhé poloviny 17. století přinášeli do Čech Slezané Michael Leopold Willmann a Jan Kryštof Liška, stejně jako zcestovalí a evropsky orientovaní Michael Václav Halbax a Jan Rudolf Bys. Ti všichni byli inspirativními umělci pro pražského Petra Brandla, geniálního syntetika a největšího malíře domácího baroka vůbec. Evropsky proslulá je galerijní kolekce znamenitých portrétů Jana Kupeckého.

Dramaticky koncipované krajiny, stejně jako přípravné olejové skici přibližují tvorbu Václava Vavřince Reinera, třetí velké osobnosti barokního malířství v Čechách. Dekorativní notu vrcholného rokoka prostředkovala našemu prostředí benátsky laděná plátna Antona Kerna a celý barokní cyklus, stejně jako kmenovou expozici, uzavírá početný soubor drobných, žánrově pointovaných obrázků Norberta Grunda, svědčících výmluvně o radikální proměně dobového vkusu. Pečlivě volené ukázky sochařské tvorby 17. a 18. století – jak monumentálního rázu, tak také tzv. přípravného (modelového) charakteru –, najde návštěvník v několika sálech v přízemí paláce společně s hmatovou expozicí. Expozice odlitků barokních soch Doteky Baroka je opatřena popiskami v Braillově bodovém písmu a zvětšeném černotisku.

V přízemí je od roku 2009 k vidění také expozice Barokní umělecké řemeslo ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze, která představuje umělecké řemeslo středoevropského kulturního prostoru od manýrismu přelomu 16. a 17. století až po klasicismus. Pod unikátním barokním krovem paláce byla posléze v roce 2011 zpřístupněna expozice nejcennějších historických zbraní z 15. až 19. století ze sbírek Vojenského historického ústavu nazvaná Císařská zbrojnice.

Více informací ZDE.


Umění 19., 20. a 21. století

Veletržní palác

Veletržní palác představuje unikátní soubor českého i zahraničního moderního a současného umění. Plocha o velikosti 13 500 m2 představuje více jak dva tisíce uměleckých děl. Sbírka francouzského a evropského umění, obsahující jedinečná díla nejzvučnějších jmen jako Pablo Picasso, Georges Braque, Auguste Renoir, Vincent van Gogh, Gustav Klimt a mnohých dalších, je sama o sobě pojmem. Postupné budování této kolekce mělo zásadní podíl na formování české novodobé kultury a výtvarného myšlení.

Rozsáhlá expozice českého umění 20. a 21. století je koncipována s důrazem na tvorbu klíčových uměleckých osobností a na konfrontaci jednotlivých směrů a vývojových tendencí. České umění je osvětleno v těch kvalitách, které zakládají jeho světovost a současně ukazují specifika výtvarné kultury vzniklé v srdci Evropy.

Obraz doby dokreslují ukázky architektury, nábytku, uměleckého řemesla, designu a scénografie. Nechybí ani fotografie, kresby a grafiky, soustředěné v grafických kabinetech.

Více informací ZDE.


Doprovodné programy k výstavám a studijní materiály

Přehled všech doprovodných programů k výstavám v Národní galerii naleznete ZDE.

Studijní materiály (ve formátu pdf) k výstavám (včetně již proběhlých výstav) najdete ZDE.


Bezplatné vstupné do Národní galerie v Praze pro mladé

Národní galerie v Praze otevírá zcela zdarma svoje stálé expozice pro děti a mládež do 18 let a studenty do 26 let.

Dlouhodobý záměr bezplatného vstupného pro mladou generaci se podařilo naplnit ve spolupráci s Komerční bankou, která vstupenky za tuto část návštěvníků uhradí. Nulové vstupné se vztahuje jak na české, tak zahraniční návštěvníky.


Programy pro děti a rodiny s dětmi

Cílem programů a služeb pro děti a rodiny s dětmi je otevřít prostor galerie pro vzdělávání v oblasti umění pro děti od nejmladšího věku a zároveň nabídnout galerii jako místo pro podnětné a zábavné trávení společného času pro celou rodinu. Na dětské návštěvníky a rodiny s dětmi je zaměřena široká nabídka výtvarných heren a dílen (ateliérů) a cílená propagace.

Pro návštěvu kdykoli během otevírací doby galerie jsou k dispozici pracovní listy a výtvarné pracovny ve vybraných objektech NG.

Přehled programů najdete ZDE (menu vpravo).


Ostatní akce

Kurzy dějin umění – informace ZDE.


Otevřené výtvarné herny ve Veletržním paláci

Pozvánky na Otevřené výtvarné herny a fotodokumentaci z heren můžete sledovat také na Facebooku ZDE.


KONTAKT:
Lektorské oddělení / Education Department
Sbírka moderního a současného umění / Collection of Modern and Contemporary Art
Národní galerie v Praze / National Gallery in Prague
Veletržní palác / Veletrzni palac
Dukelských hrdinů 47 / Dukelskych hrdinu 47
170 00 Praha 7 / 170 00 Prague 7, Czech Republic

tel: +420 224 301 003
e-mail: vzdelavani@ngprague.cz

www.facebook.com/NGvPraze
twitter.com/narodnigalerie
www.ngprague.cz

0 komentářů: