Jana Hrubá: DOKUMENTY 189. Založení Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV)

pondělí 26. března 2018 ·

Koncem roku 1998 vznikly přibližně ve stejné době dvě iniciativy k propojení snahy pedagogických asociací ovlivnit vývoj ve vzdělávání – návrhy Asociace pedagogů základního školství (APZŠ) a Společnosti středoškolských pedagogů (SSP).

Předseda Asociace pedagogů základního školství Josef Vondráček oslovil dopisem asociace působící v oblasti základního školství:

„Vážení kolegové,

protože se domníváme, že převážná většina asociací a iniciativ působících v oblasti základního školství a vzdělání pracuje izolovaně od ostatních sdružení, bez pravidelných kontaktů s nimi, dovolujeme si iniciovat změnu tohoto stavu a navrhnout schůzku jejich zástupců.

Členové těchto sdružení jistě představují značný tvůrčí potenciál a jsou to často nejaktivnější představitelé svých profesí, kteří neváhají obětovat svůj volný čas zájmu rozvoje našeho školství. Kolik ale takových lidí máme? Můžeme si dovolit tímto potenciálem plýtvat?

Jsme přesvědčeni, že koordinace činnosti, spolupráce a vzájemná informovanost by pomohly v tomto smyslu situaci výrazně zlepšit. V žádném případě nejde o jakékoliv omezení suverenity a autonomie asociací, ani o zbytečné zvyšování časové zátěže jejich představitelů.

Vybízíme k první schůzce, na které bychom si vyměnili názory na možnost vzájemné spolupráce, zjistili míru shodnosti pohledu na některé problémy a zvážili další postup včetně případného signálu směrem k MŠMT i veřejnosti o schopnosti asociací domluvit společný postoj.

Věříme, že tuto naši iniciativu přijmete a s navrhovaným setkáním budete souhlasit. Předběžně navrhujeme termín schůzky na pátek 22. ledna 1999 v Praze. Prosíme o zaslání odpovědi na adresu předsedy.

V Kutné Hoře 16. prosince 1998

Josef Vondráček, předseda APZŠ ČR“


V dopise z 5. 1. 1999 byli zástupci organizací, které projevily zájem, pozváni ke schůzce na ZŠ na nám. Interbrigády v Praze 6 s tímto navrženým programem:
1. Stručná charakteristika činnosti jednotlivých organizací a záměry pro další činnost
2. Zjištění míry shodnosti pohledu na Radu pro vzdělávání, Národní kurikulum, Návrh zákona o vzdělávání a Odborný růst pedagogických pracovníků
3. Náměty pro budoucí spolupráci a její formy (mohly by vyústit v dohodu o spolupráci)

Zdroj: písemné dokumenty, archiv autorky


Schůzky se zúčastnili za Asociaci základního školství (AZŠ ČR) Taťána Šmigurová, Josef Blecha a Milena Turková), za Přátele angažovaného učení (PAU) Ondřej Hausenblas, za Nezávislou mezioborovou skupinu pro transformaci vzdělávání (NEMES) Jan Kovařovica a Jana Hrubá, za Asociaci školských manažerů (AŠM) Pavel Drtina, za domácí Asociaci pedagogů základního školství ČR (APZŠ ČR) Josef Vondráček a Jindřich Kitzberger. Dohodli se, že se sjednocují pro něco a ne proti někomu a že si chtějí zachovat suverenitu organizací, a proto zvolili formu nikoli unie nebo komory, ale stálé konference.

Ondřej Hausenblas o jednání píše:

Ustavili jsme Stálou konferenci asociací ve vzdělávání

Nastal čas, aby se rozdrobené reformní hnutí pedagogů a školských pracovníků začalo propojovat nad naléhavými problémy vzdělávání a školství. Jako jeden z prvních kroků na cestě k vytvoření společné platformy pedagogů v ČR se dne 22. 1. 1999 z podnětu Asociace pedagogů ZŠ ČR uskutečnilo setkání těchto organizací: APZŠ ČR, Asociace základního školství ČR, PAU, NEMES a Asociace školských manažerů (dodatečně se přihlásila i Asociace pedagogů základního uměleckého školství). Jejich zástupci se dohodli, že v centru jejich zájmu jsou co nejlepší podmínky pro učení žáků a co nejlepší vztahy mezi žákem a učitelem. K tomu asociace přispívají zejména tím, že různými způsoby aktivizují své členy i školské prostředí a širší veřejnost k zájmu a pomoci pro vzdělávání.

Proto uvedené asociace chtějí usilovat o tyto cíle:
1. podporovat lepší vzájemnou výměnu informací a usilovat o lepší tok informací mezi ministerstvem, asociacemi a veřejností
2. více vzájemně a společně spolupracovat při pořádání různých akcí k zlepšení vzdělávání
3. podporovat sebevzdělávání svých členů i dalších zájemců
4. usilovat o to, aby ve školském systému byla podporována a chráněna snaha o změnu.

K těmto cílům chce Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) spět tím, že si v ní zapojené asociace budou vyměňovat nabídky akcí a vzdělávacích kursů, zvát a poskytovat lektory a materiály, budou si vyměňovat a případně společně podepisovat stanoviska k vývoji nebo k řešení různých problémů vzdělávání a školství. Společně budou požadovat, aby centrum poskytovalo informace o chystaných i probíhajících změnách a záměrech a aby podporovalo vývoj ve školství, a zároveň si budou navzájem takové informace a podporu poskytovat.

Asociace se dohodly, že vítají probíhající práce na ustavení Národní rady pro vzdělávání, na programu profesního růstu učitelů i na návrhu záměrů zákona o vzdělávání. Za nevyhnutelný první krok, který měl veškeré práci na těchto úkolech předcházet, však považují vytvoření vzdělávací strategie státu neboli vládní politiky ve vzdělávání, která by jasně stanovila cíle a rozhodující pojmy. Stálá konference asociací ve vzdělávání se hodlá zúčastnit vytváření vzdělávací politiky i dopracování uvedených záměrů. Sdružené asociace budou poskytovat připomínky i vypracovávat vlastní návrhy.

Sídlem Stálé konference asociací ve vzdělávání bude ZŠ, nám. Interbrigády 1022, 160 00 Praha 6.“

Zdroj: Hausenblas, Ondřej: Ustavili jsme Stálou konferenci asociací ve vzdělávání. Učitelské listy. Praha: Agentura STROM, roč. 6, 1998/1999, březen 1999, č. 7, str. 3. ISSN 1210-6313


SKAV komentuje návrh zákona

Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) se sešla 26. 2. 1999, aby vyjádřila podstatné náměty pro další práci nad základními dokumenty českého vzdělávání, zejména nad návrhem zákona.

A. Účastníci Konference oceňují, že

1. návrh byl předložen veřejnosti k diskusi už ve stádiu připomínek;
2. ministerstvo lépe pečuje o toky informací;
3. návrh zákona více než dříve reflektuje a zahrnuje i dnešní stav vzdělávání;
4. tvůrci návrhu rozpoznávají důležitost sladění českého vzdělávacího systému se systémy evropskými
5. návrh se snaží zvýznamnit mateřskou školu jako součást vzdělávacího systému;
6. předložení návrhu je velkou příležitostí k vyjasnění hlavních pojmů a k vyjasnění cílů vzdělávání;
7. návrh posiluje alespoň některé ze samosprávných prvků ve školství.

B. Stálá konference asociací ve vzdělávání vytýká návrhu jako nedostatek, že

1. v samém pojetí zákona převažuje pojetí zákona jako nástroje k omezování samostatnosti, a nikoli jako nástroje k otvírání možností vývoje;
2. chybí vyjasněná a vyslovená základní koncepce vzdělávání: co to je, k čemu komu slouží. Nepřítomnost vyslovených cílů vzdělávání je varovným signálem, že se v konstrukci zákona nebude odvíjet organizace vzdělávání od jeho cílů, nýbrž že budou cíle vyvozovány podle vyznačené organizace;
3. v celém textu jsou neujasněné a nedůsledně používané pojmy a termíny;
4. návrh postrádá vyjasnění vztahu mezi autonomií školy a mocí či kontrolou státu.
K tomu patří i převažující pojetí státní správy a MŠMT jako síly řídící, a nikoli koordinující a koncepční. (V textu jsou častá slova stanoví, určí, vydá a méně již schvaluje nebo svěřuje/ponechává pravomoc.) V návrhu nejsou realizovány principy participace aktérů, subsidiarity pravomocí a rozhodování, ani rovného přístupu ke vzdělávání;
5. návrh má ráz převážně technicko-organizační, je příliš podrobný, rozsáhlý, avšak nevyvážený, a nikoli zásadní a střechový, ač v některých oblastech je naopak mlhavý;
6. nezakotvuje dostatečně spolupráci mezi vzdělavateli a dalšími aktéry a orgány ve vzdělávání;
7. návrhu chybí principiální otevřenost pro vývoj k vyšší kvalitě vzdělávání a k integraci do Evropské unie.
Řadu podrobnějších připomínek předložily asociace samostatně ve svých podáních k MŠMT již dříve.

C. Stálá konference asociací ve vzdělávání navrhuje, aby v další práci na zákonu a dalších dokumentech byly respektovány tyto body:

1. V nejbližším období je potřebí propojit přípravu i diskusi k návrhu zákona s přípravou vládní strategie ve školství na cestě do Evropské unie, a dále s přípravou Národního kurikula, a to tak, aby se východiska, zásady a cíle v těchto dokumentech shodovaly.
2. Zákon by měl být vystaven ve dvojí úrovni – jako obecný a stručný zákon „střechový", který vymezí cíle, trendy a „mantinely" vzdělávání pro všechny subjekty, a jako doprovázející podrobnější zákony k jednotlivým oblastem vzdělávání. Obě tyto úrovně je však třeba vytvářet i prodiskutovat současně, aby nedošlo k rozporům, které nebude lze napravit. Bylo by prospěšné vrátit se k principům, které zřetelně ukázal návrh zákona z roku 1993 (Idea).
3. Veřejná diskuse potřebuje promyšlenou strukturaci a systematické vedení, aby došla k vytváření širšího společenského konsensu. K tomu může Stálá konference asociací tvůrcům zákona nabídnout pomoc.

Členové Stálé konference asociací ve vzdělávání se dohodli, že ty z asociací, které by měly zájem o účast v jednáních Konference nebo by se chtěly stát členy Konference, budou k jednání přistupovat nejprve jako hosté současných členů. Sídlem SKAV je ZŠ na nám. Interbrigády, Praha 6.

Zapsal O. Hausenblas

Zdroj: Hausenblas, Ondřej: SKAV komentuje návrh zákona. Učitelské listy. Praha: Agentura STROM, roč. 6, 1998/1999, deuben 1999, č. 8, str. 11. ISSN 1210-6313


Návrh Společnosti středoškolských pedagogů

Druhý návrh na propojení pedagogických asociací zaslal jednotlivým organizacím předseda Společnosti středoškolských pedagogů Tomáš Jurčík v dopise ze dne 31. 12. 1998. Píše v něm mj.:

…„Vliv pedagogické veřejnosti na školskou politiku se v důsledku nejrůznějších okolností neustále snižuje. Roztříštěnost pedagogického hnutí velmi vyhovuje mnoha úředníkům, kteří se při svých často i velmi špatných, ba někdy přímo škodlivých rozhodnutích mohou odvolávat na souhlas pedagogické veřejnosti, aniž jejich doporučení akceptovali. Na konkrétní dotazy, kdo jejich rozhodnutí podpořil, odpovídají, že pedagogických organizací je mnoho. Pokud důležitou funkci zastává skutečný odborník, bývá to v pořádku. To však bývá pouze výjimkou. Navíc při každé personální změně ve funkci ministra (bylo jich od Listopadu už sedm) zpravidla dochází k výměně náměstků a dalších důležitých úředníků. O kontinuitě školské politiky za tohoto stavu nelze mluvit.

Rada Společnosti středoškolských pedagogů se proto rozhodla navrhnout všem pedagogickým organizacím, které dosud vyvíjejí činnost, sjednocení v zastřešující organizaci, která by je zastupovala při jednání s MŠMT a dalšími institucemi ve věcech týkajících se obecných školských problémů. Touto zastřešující organizací může být unie pedagogických asociací, jednot, sdružení, společností a jiných organizací. Jelikož se jedná většinou o občanská sdružení, jako nejvhodnější návod se nám jeví Unie pedagogických občanských sdružení…

…To, že se na učitele velká část veřejnosti dívá s despektem, má mnoho příčin. Jednou z nich je skutečnost, že se pedagogové nedokážou sjednotit ani při řešení rozhodujících kauz. Občasné spory mezi jednotlivými druhy a typy škol, jejichž příčinou většinou bývá nedorozumění pramenící z informačního šumu, zanechávají ve veřejnosti negativní dojem, protože o kladném vyřešení sporu sdělovací prostředky zpravidla už neinformují. Existence zastřešující pedagogické organizace by tuto příčinu negativního pohledu na učitele odstranila, neboť by se většina sporů mezi pedagogy vyřešila „doma“… Navíc by naše společná pedagogická organizace měla reálnější šanci pokusit se ve vhodném okamžiku prosadit ustavení pedagogické komory…“

K dopisu byl přiložen návrh stanov Unie pedagogických občanských sdružení. Ta se v této podobě tehdy nezrealizovala.

Zdroj: Písemný dokument, archiv autorky


Mnoho vět v citovaných dokumentech bychom mohli použít i dnes. Pocit i důvody, proč je potřeba se spojit, přetrvávají. Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) funguje již skoro 20 let, i když postupně změnila své složení a hodně se rozrostla (t.č. na 28 organizací). Stále však o její činnosti platí to, co na zakládací schůzce řekl Ondřej Hausenblas o PAU: „Jsme spolek těch, kteří něco dělají a kterým jde o děti. Vzděláváme se navzájem.“ Principy, na kterých se shodli a které se snaží svou činností naplňovat, zformulovali členové SKAV po dlouhé diskusi do Desatera.

Některé zakládající organizace již zanikly, jiné (převážně ty ředitelské) posléze vstoupily do Unie CZESHA, která má zaměření poněkud jiné, hájí zájmy především středních škol. Učitelé všech stupňů se však stále nedokáží sjednotit ani v názorech na to, co je kvalitní vzdělávání. Příkopy mezi jednotlivými tábory se spíše prohlubují. Dokumentuje to i vývoj kolem Pedagogické komory. Je velmi obtížné v naší početné a různorodé profesní skupině najít názorový konsensus a také najít jednoho lídra přijatelného pro všechny. Uvidíme, jak si s tím poradí mladá generace



Další díly seriálu najdete ZDE.

1 komentářů:

Radek Sárközi řekl(a)...
7. května 2018 v 12:14  

Pedagogická komora se velmi rychle stala nejpočetnějším školským spolkem v ČR.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger