Jaroslav Průša: Vedení změn. Co potřebujeme, abychom uspěli?

pondělí 5. listopadu 2018 ·

Ředitel je klíčová osoba při realizaci (či znemožnění) žádoucích změn. „Mnozí manažeři netuší, jak ke změnám v organizacích vlastně dochází a jak jimi své týmy úspěšně provést. Jak se na ně včas adaptovat. Jak využívat příležitosti, které s sebou přinášejí. Jak je iniciovat, prosazovat a dotahovat do úspěšného konce. Je to škoda, protože tak zbytečně ztrácejí čas a přirozený talent a tvůrčí potenciál lidí nechávají zbytečně ležet ladem,“ píše Jaroslav Průša v úvodu ke svému cyklu.

Zdroj: www.hrnews.cz 19. 10. 2018

„…V úvodní části této minisérie jsme hovořili o tom, jak změny v organizacích vznikají, proč se jim lidé brání a co se musí stát, aby je přijali. (Více v článku Vedení změn: tvůrčí práce nebo noční můra?).

Dnes budeme objevovat pět klíčových momentů, ve kterých energii pro změnu buď zbytečně ztrácíme, anebo ji naopak vytváříme a využíváme.


Změna přístupu k provádění změn

Protože se svět kolem nás rychle mění, stále se od nás očekává, že budeme realizovat všechny důležité záměry a cíle, včas provádět změny, které jsou k jejich uskutečnění potřeba a efektivně řešit nečekané překážky a výzvy, na které cestou narazíme.

Protože se však mění tak rychle, je nutné změnit i samotný přístup k provádění změn. Místo snahy mít všechno pod kontrolou a o všem rozhodovat, musíme provádění změn přenést až k lidem v první linii, kam přirozeně patří. Vytvářet pro ně prostor, ve kterém budou ze sebe vydávat to nejlepší, prožívat úspěch a růst.

Musíme se naučit řídit neustálý proud změn, které se prolínají a vzájemně ovlivňují, vyvolávat pohyb žádoucím směrem a podle vývoje situace jej usměrňovat. “Být v tom” s lidmi, ale nechat je samostatně tvořit, rozhodovat a učit se z vlastních chyb i úspěchů a tím přirozeným způsobem vychovávat nové lídry, které tak nutně potřebujeme na všech úrovních řízení.

Ať se v nejbližších měsících chystáte provádět jakékoli změny, věnujte pozornost těmto klíčovým momentům.


1. Jak reagujeme na změny, překážky a výzvy

V dnešní uspěchané době, plné nečekaných zvratů, překážek a výzev, často čelíme situacím, které překračují hranice našich dosavadních zkušeností, chybějí nám důležité informace i čas k jejich získání. Nadřízení jsou však netrpěliví a očekávají okamžité výsledky. Jsme pod obrovským tlakem, jak to vše zvládnout.

Je čas vykročit na cestu ke změně. Překážky a výzvy vnímat jako příležitost k zásadnímu zlepšení, najít v sobě sílu a odvahu postavit se jim čelem a převzít odpovědnost za nalezení možných řešení. Položit problém na stůl a jasně ho pojmenovat, otevřeně říci svůj názor a bojovat za něj. Vyvolávat pocit naléhavosti ke změně, překonávat počáteční odpor a mobilizovat k akci.

V tuto chvíli o našem úspěchu rozhodne otevřenost ke změnám i příležitostem a pružnost, odvaha a originalita, s jakou k nim přistoupíme.


2. Jak řídíme činnost organizace

Jednou z palčivých otázek současného managementu je využití potenciálu jednotlivců, pracovních týmů i celé organizace. Jak to ale udělat?

Jakmile vykročíme na cestu ke změně a společně s ostatními najdeme několik možných přístupů, nastává čas sjednotit energii a úsilí mnoha lidí k dosažení společného cíle; určit směr a strategii postupu. S vědomím celkového záměru formulovat přitažlivou a smysluplnou vizi budoucnosti, která lidi sjednotí a mobilizuje k odhodlané akci a po zvážení možností zvolit účinnou strategii k jejímu uvedení do života.

Potom jsme připraveni vést druhé z pozice hlubokého vnitřního přesvědčení o správnosti směru, jít v čele a bojovat za správnou věc.


3. Jak do hry zapojujeme ostatní

Jakmile máme vizi budoucnosti a strategii postupu pro její úspěšnou realizaci, nastal čas proměnit záměry v realitu. Musíme získat podporu a spolupráci všech, kteří se budou na jejich realizaci podílet, na změnu je připravit a společně s nimi dosahovat výsledků. Naše vize se musí stát společnou vizí – vizí, které lidé uvěří, přijmou ji za svou a převezmou odpovědnost za její úspěšnou realizaci.

Do cesty se nám však staví nefungující komunikace a spolupráce, lidé vizi neznají, dostatečně jí nerozumějí nebo jí prostě nevěří. Jindy zase nedůvěřují schopnostem nebo motivům lídra, který vizi reprezentuje, anebo svým vlastním schopnostem při jejím uskutečňování uspět.

Co nám teď pomůže? Vlastní důvěryhodnost, autenticita a skutečný zájem o lidi a jejich práci. Ty tvoří základ pro rozvoj vzájemné důvěry, respektu a porozumění, i efektivní spolupráci napříč organizací…“

Celý text si můžete přečíst ZDE.

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger