Jan Sláma: Maturitní vize

čtvrtek 13. prosince 2018 ·

Tak se opět přišlo na nápad, jak pozvednout laťku vzdělanosti národa. Těch nápadů jsme za poslední léta viděli vícero. Máme další. Asi se ty dřívější jaksi neosvědčily. Jak jinak, český název pro tento zázrak se nehodí. Možná by mu lidé rozuměli! Jak se to tedy vlastně jmenuje ? Cut off score. Počeštěno na dlouhé ó ve slově score.

Toto anglické idiomatické rčení má v originále více významů. Tak třeba – přerušit spojení – že by se žáky? Nebo – oddělit – to už je lepší, třeba zrno od plev? Nebo -skončiti-, to snad ale ne. Určitě hodlají pokračovat. Co takhle – isolovati – tak to určitě ne! To by bylo v rozporu s inkluzí. Tak zbývá ještě – vyděditi – no, to asi autoři neměli v úmyslu.

Všechny podoby slova cut off mi ale vnukají myšlénku, že se autoři chtějí něčeho nebo někoho zbavit. K těmto účelům sloužil v minulosti kat. Tento učební obor, jak se domnívám, není nikde provozován, ale název kata připomínající a záměr oddělit cosi od čehosi tu je. Sice ne hlavu od trupu, ale děti s nějakými schopnostmi od dětí se schopnostmi jinými.

Školská veřejnost nechť mi odpustí, že si z tak vážných věcí dělám legraci. Nevím už ale jak jinak. Všechno to už bylo dávno vymyšleno, jen se to ale stále zavrhovalo. Teď, díky inkluzi, budou podmínky navrhovaného systému jen ještě složitější. Podstatou tohoto katovského zázraku má být bodový systém, kterým musí dítě projít. Bude-li úspěšné, pak prý má šanci udělat v budoucnu maturitu a tedy absolvovat střední školu s maturitou a snížit alarmující počet dětí u maturity propadajících.

Jak do toho zapadá složitost výuky ve třídách s inkluzí? To dokážu jen odhadnout. Domnívám se ale, že to s „katem“ příliš nekoresponduje. Inkluze sama se tu objevila dle mého soudu předčasně. Zapadla by výborně do vzdělávání v době, kdy nebudou na Zemi soupeřící politické a hospodářské systémy, kdy nebude třeba se rvát o pozice ve společnosti, do doby všeobecného souladu, míru a lásky. Snad ta doba někdy nastane.

Zatím, alespoň u nás, máme vysoké procento propadlých u maturit a nedostatek technicky vzdělaných pracovníků. Nad tím dnes pokrytecky lkají ti, kteří tleskali zákonům trhu a doširoka otevírali brány gymnázií. Dokonce i zástupci profesních komor lživě vykládají, jak na problémy upozorňovali a nikdo je neposlouchal. Není to pravda. Upozorňovat začali, až když podnikatelům začalo „téct do bot“. A kdyby nedošlo ke konjunktuře a nedostatku technicky vzdělaných lidí, ani by je nenapadlo si stěžovat. Sám jsem se přesvědčil, že na včasné výstrahy nikdo nedbal.

Vracíme se po spirále tam, odkud jsme vyšli. To, že po spirále je jen změna v části podmínek vzdělávání a ve změně ve společnosti. Ty změny ve společnosti nejsou ale jen k lepšímu. Děti dnes vyrůstají v jiných podmínkách, mají jiné zájmy, jsou strženy proudem elektronizace a virtuálních technik. Zájem o vzdělání jim je mnohdy zcela cizí. Svoji budoucnost si ani nepokoušejí představit. Nechci ale bagatelizovat.

Takže „kat“ má prohnat děti sítem bodů. Které propadnou, půjdou na řemeslo. Ale hodí se na něj? A co teď, když si nebudou moci ani „tu maduridu“ udělat.

Léta se motivace pro manuální práci na školách zanedbávala. Teď se snad podmínky zlepší. Ale čas běží. Co se zanedbalo, bude se vyrovnávat, ale bude to trvat. K odpovědnosti by měli být voláni lidé, kteří tento stav způsobili. A nejen ve školství. To není odtrženo od společenských podmínek, které se po převratu vytvářely.

V minulém režimu byl princip dostupnosti vzdělání kladen na první místo. Nadaní žáci z odborných učilišť měli možnost buď v maturitních oborech nebo v nástavbovém studiu na maturitu dosáhnout. Byla zaručena prostupnost na vysoké školy. Je pravda, že maturity neměly stejnou úroveň a tedy i úspěšnost na vysokých školách nebyla srovnatelná. Současné bitvy o jednotnou maturitu jsou ale dle mého soudu zbytečné. Proč by neměla být jiná maturita na školách, do kterých jdou děti s cílem vystudovat obory společensko-vědní nebo vysloveně teoretické a jiná pro děti, které mají cíl uplatnit se v průmyslu a zemědělství.

V tomto duchu by měly být i maturitní předměty a zejména matematika by se měla přizpůsobit potřebám dětí a jejich budoucímu zaměstnání a ne tvrdohlavě trvat na tom, že všichni musí myslet matematicky a že bez toho nelze žít.

Nejsou-li společenské podmínky podobné rajské zahradě, ale spíše bojišti, radím, spíše než se zabývat inkluzi věnovat potřebné prostředky na výběr a výchovu dětí mimořádně nadaných. Měli bychom si též uvědomit zhoršující se fyzickou kondici dětí. Navrhuji proto zvýšit dotaci hodin pro tělesnou výchovu a sport.

Autoři „kata“ by se měli též zamyslet nad psychologickými dopady na děti.

Smutný závěr: řadu let se snažíme poradit odpovědným orgánům, ale naše rady zůstávají oslyšeny. V lepším případě nám ministerstvo nebo jiný orgán napíše: „Děkujeme vám, že se o problematiku školství zajímáte“… atd. To v naději, že je přestaneme otravovat. A tak se ta kára školství drkotavě plazí dál.

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger