Martin Jaroš: Nemáme vzdělávací systém proto, aby brutálně protřídil obyvatelstvo

úterý 29. května 2018 · 0 komentářů

Tak jo. Řešili jsme to tady už před měsícem, ale dneska přišla čísla, která to potvrzují. Ze státní maturity z matematiky propadlo 22,3 % studentů. Čtyřku dostalo dalších 24,5 % lidí. Takže luxusní známky 4–5 vyfasovala skoro polovina maturantů, kteří se na matematiku přihlásili.

Zdroj: Facebook autora 21. 5. 2018

Podotýkám, že to je pořád ta výběrová skupinka studentů, kteří na počty šli dobrovolně. Tři čtvrtiny maturantů si na matematiku vůbec netroufly. Na ně to čeká až od roku 2021–22, kdy bude matematika povinná. Jestli myslíte, že s nimi se výsledky zlepší, tak mi dovolte vyloudit jen temné HÁ–HÁ.

Nechci tu používat silná slova, už jsme z toho všichni unavení. Řeknu to takhle. Systém, ve kterém skoro polovina zkoušených dostane čtyřku nebo pětku, není zdravý systém. Vykládejte si, co chcete, ale tohle není v pořádku. Naše výuka matematiky – a kdyby jen matematiky – nešlape a od zavedení jednotných maturit se vůbec nezlepšila. Buď se nám najednou začaly rodit blbé děti, nebo je škola 13 let připravuje na maturitu špatně, nebo jsou ty testy nesprávně nakalibrované pro různé druhy škol. Jiné možnosti nejsou.

Spousta lidí mi teď řekne, že je to tím, že k maturitě pouštíme každého. I lidi ze školství kolikrát tvrdí, že na maturitních oborech je příliš mnoho dětí, které na to nemají, takže se nemáme divit, když u maturit krachují. Maturita prý nebude mít žádnou cenu, když ji budou mít všichni. NE, PROSÍM!

Za prvé to není tak, že by u nás k maturitě šlo příliš mnoho dětí. Momentálně jde na maturitní obory asi 76 procent středoškoláků. Ano, je to víc než dřív (před 20 lety to bylo cca 60 procent). Ale furt to není příliš ve srovnání s vyspělým světem. Jsme cca na průměru EU. Takže musíme být schopni tenhle průměrný podíl maturantů zvládat bez tolika čtyřek a pětek.

Ale hlavně – nejde o to, že maturita má být něco vzácného pro pár vyvolených! Není to Železný kříž, proboha! Nemáme vzdělávací systém proto, aby brutálně protřídil obyvatelstvo a pečlivě vybranou malou elitku ozdobil maturitou! To bylo dřív, ale svět se změnil. Vzdělávací systém máme proto, aby co nejvíc Čechů mělo co nejlepší dovednosti a mohlo co nejvíc prosperovat. Na papíru až tolik nezáleží. Ale výsledky od Cermatu ukazují, že to s těmi dovednostmi máme dost bídné!

Pro zajímavost, v Dánsku jde 79,6 procent mladých na VŠ. Nejen k maturitě, ale na VŠ. Ve Finsku je to dokonce 93,7 procenta! A myslíte, že si lidi říkají, že finský titul nemá cenu, že ho tam dostává spousta blbců? Ne. Jsou to chytré společnosti, a proto tam můžou mít skoro všichni vysoké platy. Mimochodem, lidi se tu diví tomu číslu u Finska. Ale možná jste zažili, že ve Skandinávii na vás každá paní za přepážkou na malém městě spustí takovou angličtinou, jakou u nás nezažijete pomalu ani na univerzitě. A to je ten rozdíl.

Špatně placené, nekvalifikované práce budou pro imigranty – je to tvrdé, ale je to tak. Nechtějme žádné nekvalifikované práce pro naše lidi, nebo prostě nebudeme bohatí. (Mimochodem, nemluvím teď o výborných řemeslnících. Těm se bude dařit dobře vždycky – a ti možná testy od Cermatu vůbec nepotřebují. Ale nebude jich tolik.)

Problém je jinde. Vysoké nároky z matematiky si musíme nechat – pro co nejvíc lidí. Ale musíme tu matematiku líp učit.

Učit dnešní děti je ještě těžší než dřív. Nejsou vůbec hloupější, ale jsou roztěkané, technika je změnila, neudrží pozornost, nemají ten sicflajš, co jsme měli my. Pro každého učitele představují těžší oříšek. Obdivuju každého učitele, který do toho jde každý den s nadšením. Ale víte, kolik času stráví budoucí učitelé na peďáku v opravdových třídách, tím, že by se učili, jak učit? Prý jen asi 3–4 procenta celkové vyučovací doby. S troškou nadsázky můžete absolvovat peďák, aniž byste viděli dítě.

Setkávám se teď se spoustou učitelů, ředitelů, odborníků a neziskovek, a tohle je to, co od nich slyším. Musíme změnit systém přípravy učitelů. Musíme do nich víc investovat. Nejde jen o peníze, jde hlavně o kontinuální vzdělávání. To je podle mého názoru ještě důležitější než Hejného či jiné metody. I klasická matematika se dá učit dobře nebo hůř, zajímavě nebo s odporem. Přípravu učitelů dělají skvěle některé neziskovky, třeba Učitel naživo, ale samozřejmě jejich zásah je zatím jako plivnutí do Stromovky.

Takže jak z toho? Kvalita SŠ evidentně není taková, jakou chceme. Neřešil bych to tím, že zase omezíme maturity na pár elitních škol, což opticky zlepší čísla. Musíme zlepšit výuku při zachování nároků. Klíčem jsou učitelé. Do nich a do jejich přípravy musíme dát všechno. Je to ta úplně nejlepší investice, kterou může stát udělat. Cermat a jeho letošní čísla jsou jen taková připomínka, že to musíme udělat rychle – protože opravdu nejdeme dobrým směrem.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger