Kam mizí čeští učitelé?

středa 17. října 2018 · 0 komentářů

O situaci v platech učitelů víme už hodně dlouho. Analýza think-tanku IDEA z poloviny roku 2017 prozradila, že čeští učitelé na základních a středních školách jsou na tom platově nejhůř z vyspělých zemí. Platy nejsou jediným problémem v českém školství a personální situace na školách nabírá na obrátkách. Nabízíme ilustrační sestřih informací z médií.


Detailní data o platech, odměnách a věku učitelů: Systém motivuje padesátníky a odhání mladé

Zdroj: Jan Boček 30. 6. 2017

Česko beznadějně poslední

V polovině června 2017 vydal Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu studii, ve které upozorňuje, že čeští učitelé v primárním a sekundárním školství jsou placeni nejhůř ze všech vyspělých zemí sdružených v OECD. Podle dat této organizace mají příjmy na úrovni 56 procent oproti všem vysokoškolsky vzdělaným, průměr OECD je nad osmdesáti procenty.

„Průměrné platy učitelů se v současnosti pohybují na 105 až 110 procentech průměrné mzdy, tedy na obdobné úrovni jako v roce 1995,“ upozorňuje autor studie Daniel Münich. „To je velmi málo s ohledem na to, že většina českých zaměstnanců nemá vysokoškolské vzdělání, které naopak učitelé dnes musejí mít. Alternativní ukazatele učitelských platů na neutěšené mezinárodní pozici Česka nic nemění. Důsledkem je velký nedostatek učitelů, těch mladších především, a pomalu a jistě klesající kvalita učitelského sboru.“

„…Podrobnější data ukazují, jak nedobře české školství peníze rozděluje. Čeští učitelé na základních a středních školách měli loni průměrný hrubý plat 29 882 korun. Kdyby se stejným vzděláním zakotvili jinde ve veřejné sféře, brali by o dvacet procent víc. V soukromém sektoru by si přilepšili o čtyřicet procent, ukazují čísla ministerstva financí…

„V situaci, kdy je historicky nejnižší nezaměstnanost, platy v soukromé sféře rostou a potřeba získat nové lidi též,“ popisuje motivace učitelů k „útěku“ ze školství expert Bob Kartous ze společnosti EDUin. „Roste motivace učitelů odejít, což může ještě zhoršit jejich nedostatek. Už teď je situace téměř neudržitelná z toho důvodu, že ze zákona smí být učiteli jen lidé s pedagogickým vzděláním.“

Data o struktuře platu navíc podle Kartouse odhalují další slabinu. „Oproti jiným oblastem je u učitelů významně silnější fixní část platu, což znemožňuje odměňovat učitele podle reálného výkonu. Proto jsou učitelé odměňováni relativně rovnostářsky, ať už jsou dobří, či nikoliv. Ředitelé škol mají velmi svázané ruce. Nemají vlastně téměř žádné nástroje, pokud by chtěli dobré učitele odměnit lépe. Problém je také v tom, že doposud neexistuje profil žádoucích profesních kvalit učitelů a odměňování tak může být zcela nahodilé nebo sklouzávat k oceňování věrnosti a loajality, nikoliv pedagogické kvality,“ dodává Kartous.

Variabilní složka platu je u učitelů skutečně velmi nízká: odměny loni tvořily průměrně 6,3 procenta hrubých příjmů, ve veřejné sféře to bylo 9 procent a v soukromé 18 procent.


První stupeň: jeden muž na třicet žen

Podrobná data o platech ukazují:

– Platy učitelů rostou s věkem prakticky lineárně. Rozdíl způsobuje hlavně nárůst fixní složky platu. Jinak se chovají příplatky za nejrůznější činnosti, jako je třídnictví – ty rostou až zhruba do padesáti let, pak začínají klesat. Naopak odměny jsou celý život v podstatě konstantní; to potvrzuje, že se ředitelé snaží učitelům dávat maximální odměny bez ohledu na další okolnosti.

– Typickému učiteli je mezi padesátkou a šedesátkou. V tomto věku učí na základní škole víc než jedno procento každého populačního ročníku. Naopak mladých učitelů je málo, navíc po 27. roce začnou ze škol mizet. Příčina je banální: vzhledem k vysokému podílu žen jde zejména o odchody na mateřskou. Do školství se ovšem vrací jen malá část z nich a učitelů mezi třicítkou a čtyřicítkou je proto velmi málo.

– Učitelé, kterým je přes osmdesát, jsou sice spíše výjimkou a mají většinou velmi nízké úvazky, nicméně nejde o chybu, na školách je skutečně najdete. Nejstaršímu učiteli – pravděpodobně spíš učitelce – je podle statistik 87 let.

– K podílu žen: dosahuje neuvěřitelných 97 procent, na jednoho učitele je na prvním stupni víc než třicet učitelek.

– Průměrný plat mužů je zhruba o tisícovku vyšší než u žen. Důvodem je fakt, že muži na prvním stupni se častěji ocitají na pozici ředitele nebo jeho zástupce.


Druhý a třetí stupeň: vyšší plat a více třicátníků

Stejná data jsou k dispozici také pro učitele na druhém stupni základních škol a čtyř i víceletých středních škol. Vedle učitelů všeobecných i odborných předmětů jsou v datech také pedagogové na konzervatořích. Bokem zůstali metodici, vychovatelé a lektoři žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Grafy ukazují oproti učitelům na prvním stupni několik odlišností:
– Muži mají o tisícovku, ženy o dva tisíce vyšší průměrný plat.
– Mužů je na druhém stupni necelá třetina.
– Vyšší podíl mužů znamená například plynulejší křivku podílu učitelů podle věku. Na druhém stupni a středních školách je proto relativně víc učitelů kolem třicítky. I tady je ale nejvíc padesátníků.
– Platy a odměny mají podobnou strukturu jako na prvním stupni.
– Křivka počtu učitelů podle délky zaměstnání na jedné škole klesá – na rozdíl od prvního stupně – mnohem pomaleji. Ukazuje, že pokud už učitel vydrží na jedné škole pět let, velmi pravděpodobně ji v nejbližších letech neopustí…


Ondřej Šteffl: Učitelům je třeba přidat. Ale jak?

Zdroj: Česká škola 7. 1. 2018

„…Vláda slibuje přidat učitelům. Desítky miliard! To je hodně peněz a je to jistě správné. Je ale omyl se domnívat, že zvýšení platů, jakkoliv vysoké, samo o sobě pozvedne kvalitu vzdělávání našich dětí. A když se přidávání udělá bez rozmyslu, tak dokonce není ani jisté, že zlepší postavení učitelů. Může ho i zhoršit. Inkluze je varovným příkladem i inspirací,“ píše Ondřej Šteffl na svém profilu na Facebooku.


Inspirace – co bychom měli vědět

Inspirací je inkluze v tom, že se postupně dozvídáme a učíme (doufejme, že i pan ministr), co všechno mělo (a mohlo!) MŠMT vědět ještě před tím, než se do celé akce pustilo…

Než tedy začneme dávat další miliardy na platy učitelů, měli bychom se zamyslet, co všechno bychom měli (a mohli!) vědět: Tak především bychom měli analyzovat, jaké jsou možnosti. Máme nechat na ředitelích, jak peníze rozdělí? Kolik ředitelů by si s tím dokázalo dobře poradit teď a kolik, kdybychom jim k tomu poskytli přípravu nebo podporu? Nebo je lepší připravit něco jako platový řád či kritéria kvality a podle nich zvyšovat platy? Kdo ho připraví? Kdo zajistí, aby se jím školy skutečně řídily, aby to nebyl další kariérní řád? Jaké jsou zahraniční zkušenosti? Anebo máme navýšit platy plošně? Co na to školy, ředitelé a učitelé? A rodiče? A veřejnost? Dost možná, že nejlepší je nějaká kombinace, ale jaká? To ovšem můžeme rozhodnout, až budeme mít v ruce data a analýzy, znát možnosti a rizika. Dobré by bylo i nějaké pilotní ověřování.

Především bychom ale měli mít jasno, co vlastně řešíme. Potřebujeme zabránit útěku kvalitních učitelů ze školství? Je to aktuální problém? Kolik učitelů, hodlá v nejbližší době odejít? Chceme do škol vrátit učitele, kteří ze školství odešli? Jaké by museli mít platy, aby se vrátili do škol? Chceme, aby nejlepší maturanti šli na pedagogické fakulty? Jakou roli v jejich rozhodování hrají platy, nástupní, po deseti letech? Chceme se zbavit nekvalitních učitelů a nahradit je lepšími? Jak a kdo umí odlišit dobrého a špatného učitele? Ředitelé? Kolik z nich to umí? Umí to inspekce nebo to umíme zjistit jinak? Anebo chceme vytvořit těm současným lepší podmínky pro práci, tak, aby mohli kvalitněji pracovat? Je zvyšování platů k tomu nejlepší cesta? Co vlastně učitele motivuje ke kvalitnější práci s dětmi, jsou to peníze nebo spíše jiné věci? Jaká jsou rizika zvyšování platů? Když některým učitelům přidáme hodně a jiným málo nebo nic, anebo naopak, když přidáme stejně všem, těm dobrým a pracovitým i těm méně dobrým rutinérům, co to udělá s pedagogickými sbory? A když nastanou problémy, budou je ředitelé umět správně řešit? Kolik z nich? Jaké jsou možnosti MŠMT komunikovat cíle a smysl zvyšování platů? A jaké vlastně jsou? To všechno by mělo (a mohlo!) MŠMT vědět, než rozhodneme…“

„…Shromáždit data, provést podrobné analýzy, zvážit a ošetřit rizika, vyhodnotit možné dopady na kvalitu vzdělávání a to v krátkodobé i v dlouhodobé perspektivě i širší dopady sociální, kulturní i ekonomické to by přece mělo být samozřejmé u každého systémového opatření. A u opatření, jako je zvyšování platů učitelů, které má mít dlouhodobé pozitivní efekty a bude stát desítky miliard, to platí nepochybně.“


Na pozici učitele se hlásí o třetinu méně lidí než loni, na asistenta o dvě třetiny

Zdroj: Lidovky 22. 8. 2018

…Zatímco nabídka volných míst je podle pracovního portálu Profesia.cz ve srovnání s loňskem mírně nižší a příliš se neliší od údajů z posledních pěti let, počet zájemců o místa ve školství poklesl výrazně. Například na asistenta se nyní hlásí o 65 procent méně lidí než loni, o místo učitele se jich uchází o 33 procent méně a o místo speciálního pedagoga o 26 procent méně. Pokles zájmu o práci ve školství se týká hlavně Prahy.

Důvodem nedostatku uchazečů o práci ve školství jsou podle odborníků především nízké platy, malá společenská prestiž povolání a nedostatek peněz na větší odměny kvalitních pedagogů. Do škol nastupuje zhruba polovina absolventů pedagogických fakult a čtvrtina z nich ze školství odchází do pěti let. Uplatnění hledají především v administrativě a v obchodu.

Průměrný plat učitele byl loni 31 632 korun, přičemž průměrná mzda v zemi činila 29 504 korun hrubého měsíčně. Podle portálu Platy.cz, kam zadávají informace o svých hrubých mzdách sami zaměstnanci, si učitelé za dva poslední školní roky polepšili o sedm procent na základních školách a o pět procent na středních školách. Na základních uměleckých školách platy kantorům poklesly o čtyři procenta.

Větší růst platů eviduje portál u nepedagogických zaměstnanců ve školách. Například školníkům vzrostl příjem v průměru o 18 procent a asistentům o 16 procent. Polovina asistentů má tak plat nižší než 17 380 Kč a stejný podíl školníků bere méně než 17 650 Kč.

Pedagogové dostali loni v listopadu přidáno 15 procent, mzdy ale rostly i v jiných oborech. Podle nedávné studie vědců z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) si tak učitelé ve výsledku oproti jiným vysokoškolákům polepšili jen minimálně. Mezera mezi průměrnými platy učitelů a ostatních VŠ vzdělaných pracovníků veřejného sektoru se podle studie během roku 2017 dokonce ještě prohloubila na 21,8 procenta. Podle údajů Profesia.cz je tento rozdíl nyní třetinový až čtvrtinový…


V Boleslavi učitelům došla trpělivost. Za lepšími platy odešli do Škody

Zdroj: Zprávy idnes.cz 28. 9. 2018

Střední škola v Mladé Boleslavi přišla o pět učitelů, kteří šli kvůli lepším platům pracovat do společnosti Škoda Auto. S podobnou situací se potýká spousta dalších škol. V celé České republice totiž chybí řada kantorů. Nejvíc se školám nedostávají učitelé prvního stupně, matematiky, informatiky a jazyků.

Z Integrované střední školy v Mladé Boleslavi odešlo před začátkem školního roku pět učitelů. Učebny vyměnili za prostředí továrny, uplatnění totiž našli ve výrobě, konkrétně ve vývoji firmy Škoda Auto. Ačkoli tam budou vykonávat jinou práci, než k jaké jsou kvalifikováni, dostanou za ni víc zaplaceno.
Zatímco průměrný plat učitele se v současnosti pohybuje okolo třiceti tisíc korun hrubého, průměrná hrubá dělnická mzda ve Škodě loni dosahovala čtyřiceti tisíc korun. V listopadu dostali učitelé tarifně přidáno 15 procent a platy rostly i v jiných sférách, ze studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) ale nedávno vyplynulo, že dostávají výrazně méně peněz než ostatní zaměstnanci veřejné sféry s vysokoškolským diplomem.

„Dříve lidé stále viděli světlo na konci tunelu, po letošních slibech a jejich nenaplnění je nálada v učitelském stavu už na bodě mrazu. Navýšení od listopadu je tak zoufale málo, že je nižší, než veškerá přidání v ostatních státních organizacích,“ sdělil iDNES.cz ředitel mladoboleslavské střední školy Štefan Klíma.

Všech pět učitelů podalo výpověď k 30. červnu, Klíma ale za ně dokázal najít náhradu už během prázdnin. „Měli jsme štěstí, neboť mnohé školy učitele nenašly, a proto přijaly důchodce či nekvalifikované uchazeče,“ podotýká.

Premiér Andrej Babiš (ANO) na jaře slíbil, že letos v září dostanou učitelé patnáct procent přidáno, nakonec se ale toto datum posunulo na 1. leden příštího roku. Jenže právě to, že slibované peníze v září nepřišly, bylo podle Klímy pro učitele poslední kapkou…


Odpověď premiéra na otevřený dopis vládě od AŘG a Unie CZESHA

Zdroj: Pedagogické info 16. 10. 2018

„…Pokládám za nutné v reakci na otevřený dopis zdůraznit, že si je vláda ČR plně vědoma současné vážné situace v resortu školství a považuje komplexní řešení těchto problémů za svoji prioritu. Tyto problémy vznikaly řadu let a prohloubily se za vlády B. Sobotky. Vláda si uvědomuje, že jejich řešení vyžaduje koncepční přístup, který musí zahrnovat řadu legislativních, organizačních i ekonomických změn. Stejně tak je nutné počítat s tím, že zlepšení situace vyžaduje určitý čas a není možné ho dosáhnout v jednom roce.

Je samozřejmé, že součásti těchto změn musí být také zvýšení platů pedagogických i nepedagogických pracovníků ve školství. V minulosti bylo navyšováni platů prováděno často nekoncepčně. Docházelo k růstu tarifních platů na úkor nenárokové složky platu, nebo na úkor výše ostatních neinvestičních výdajů. Podobnou praxi již nelze připustit. Navyšování platů musí být připraveno a rozpočtově zajištěno tak, aby znamenalo reálné zvýšení a zlepšení životní úrovně pracovníků ve školství. Prvním takovým krokem bude navýšení platů ve školství od ledna 2019 až o 15 % u pedagogických pracovníků. Vláda je rozhodnuta upravit platové poměry pracovníků ve školství na úroveň výrazně přesahující průměrnou mzdu v ČR. Dojde tím ke skutečné koncepční změně v úrovni odměňování práce učitelů i dalších pracovníků škol a doufáme, že se to také projeví v růstu kvality pedagogického procesu.

Koncepční přístup chce vláda v souladu se svým programovým prohlášením uplatnit i při řešení ostatních problémů, které se v našem školství v minulých letech navršily. Prvotním krokem je vytvoření vládní pracovní skupiny odborníků, kam budou přizváni vedle odborníků z praxe také zástupci všech politických stran. Skupina by měla definovat jasné vize a připravit nutné změny našeho školství. Příští ministři by měli toto respektovat, aby nedocházelo ke skokovým změnám, které našemu školství škodí a vytváří pocit nejistoty a nedůvěry pro jeho pracovníky. Věřím, že tento přístup bude mít podporu pracovníků ve školství i celé naší veřejnosti.

Závěrem chci poděkovat učitelům a pracovníkům škol za jejich práci a popřát jim hodně úspěchů v právě zahájeném školním roce.

S pozdravem
Andrej Babiš…“


Tento sestřih samozřejmě nevystihuje všechny peripetie posledního půldruhého roku. Pro zájemce jsou ZDE odkazy na průběžné mediální informace. Už jenom titulky napovídají mnohé o složitosti roky neřešených, a tudíž narůstajících problémů.

Připravila Jana Hrubá


Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger