Lenka Zlámalová: Chytrý babyboom. Máme nejméně bezdětných žen z celé Evropy

pátek 16. listopadu 2018 · 0 komentářů

Magazíny a weby jsou plné příběhů o vzdělaných, v kariéře úspěšných ženách, které kolem pětatřiceti nemají děti. V některých případech si uvědomují tikot biologických hodin. V jiných už působí dojmem, že na roli matky rezignovaly. Víc než popis české reality jsou to spíš pokusy přes příběhy, které se vždycky podaří najít, roubovat západoevropskou, především německou realitu do tuzemských poměrů.

Zdroj: Týdeník Echo 26. 7. 2018

Vychází se z jednoduchého srovnání míry porodnosti, která je téměř ve všech zemích Evropské unie s výjimkou Francie pod kritickým číslem dvě děti na ženu. Na jednu Češku vychází v průměru skoro stejný počet dětí jako na jednu Němku. U nás podle posledního srovnání Eurostatu dosahuje míra porodnosti 1,6 dítěte, v Německu 1,5.

Jenže pohled pod tato velmi obecná data ukazuje úplně jiný příběh. V Česku se v posledních letech na rozdíl od jiných evropských zemí skoro nezvyšuje počet žen, které jsou v padesáti letech (ve věku, kdy už se až na vzácné výjimky matkami nestanou) bezdětné.

V posledních patnácti letech naopak prudce roste počet dětí, které se rodí ženám s diplomem. Výraznou roli sehrává to, že stále přibývá žen s vysokoškolským titulem ve věku, kdy se stávají matkami. Ten růst je ale pomalejší než vzestup celkového počtu dětí, které se rodí matkám s nejvyšším vzděláním. „Ukazuje se, že řada žen odkládá mateřství do vyššího věku. Pak ale mají víc dětí v rychlém sledu za sebou,“ říká Petr Fučík z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Data o vývoji společnosti jeho slova přesně potvrzují.


Nejméně bezdětných v Evropě

Začněme mýtem o rozrůstající se bezdětnosti. Začátkem loňského roku publikoval český demograf Tomáš Sobotka, který působí ve Wittgensteinově centru pro demografii a globální rozvoj lidského kapitálu ve Vídni, rozsáhlou studii Childlessness in Europe: Reconstructing Long-Term Trends Among Women Born in 1900–1972 (Bezdětnost v Evropě: Rekonstrukce dlouhodobých trendů v generaci 1900–1972). Ta je v poslední době široce citovaná v různých západních médiích. A je z ní vidět řada zajímavých trendů, které vyvracejí mýty, jež formují společenskou debatu.

Třeba ten, že bezdětné ženy jsou jistým dekadentním fenoménem posledních let. Data přitom ukazují, že z delšího historického pohledu za sebou mají všechny evropské země období, kdy bez dětí zůstávalo mnohem víc žen než dnes. Pravda ale je, že zhruba od ročníku 1945, tedy generace žen, jimž je dnes třiasedmdesát, přibývá v západní i východní Evropě bezdětných dam. V různých dobách se objevují výkyvy. Trend ale právě od této generace míří k čím dál většímu počtu žen, které se nikdy nestaly matkami.

Dalším mýtem je pohled na Evropu jako celek se stejným příběhem a se stejnými životními vzorci. Počet bezdětných žen se přitom velmi výrazně liší. V Česku jich je dlouhodobě téměř nejméně z celé Evropy. Spolu s Lotyši jsme jedinou zemí, kde zůstává v generaci narozených v roce 1968 bez dětí méně než deset žen ze sta. Pro srovnání: v katolické Itálii nebo Španělsku je to přes 20 procent. Ve Švýcarsku a Rakousku těsně pod dvaceti procenty. Ve Francii, která má jinak nejvyšší porodnost z Evropské unie, je bez dětí necelých 15 procent žen, stejně jako ve Švédsku. Vůbec nejvíc z celé Evropy jich je ale v Německu. Děti tam nemá každá čtvrtá žena. V bezdětnosti jsme my a Němci v Evropě přímými protiklady.

Více ZDE.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger