Jana Hrubá: DOKUMENTY 195. SKAV komentuje návrh školského zákona

pondělí 21. ledna 2019 ·

Jednou z prvních aktivit nově založené Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) byla koordinace připomínek k návrhu školského zákona. Tehdy byl ministrem školství Eduard Zeman (ČSSD). Všimněte si, že některé připomínky i varování mají platnost ještě dnes.

"Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) se sešla 26. 2. 1999, aby vyjádřila podstatné náměty pro další práci nad základními dokumenty českého vzdělávání, zejména nad návrhem zákona.


A. Účastníci konference oceňují, že

1. Návrh byl předložen k diskusi už ve stádiu připomínek.

2. Ministerstvo lépe pečuje o toky informací.

3. Návrh zákona více než dříve reflektuje a zahrnuje i dnešní stav vzdělávání;

4. tvůrci návrhu rozpoznávají důležitost sladění českého vzdělávacího systému se systémy evropskými;

5. návrh se snaží zvýznamnit mateřskou školu jako součást vzdělávacího systému;

6. předložení návrhu je velkou příležitostí k vyjasnění hlavních pojmů a k vyjasnění cílů vzdělávání;

7. návrh posiluje aspoň některé ze samosprávných prvků ve školství.


B. Stálá konference asociací ve vzdělávání vytýká návrhu jako nedostatek, že

1. v samém pojetí zákona převažuje pojetí zákona jako nástroje k omezování samostatnosti, a nikoli jako nástroje k otvírání možností vývoje;

2. chybí vyjasněná a vyslovená základní koncepce vzdělávání: co to je, k čemu komu slouží. Nepřítomnost vyslovených cílů vzdělávání je varovným signálem, že se v konstrukci zákona nebude odvíjet organizace vzdělávání od jeho cílů, nýbrž že budou cíle vyvozovány podle vyznačené organizace;

3. v celém textu návrhu jsou neujasněné a nedůsledně používané pojmy a termíny;

4. návrh postrádá vyjasnění vztahu mezi autonomií školy a mocí či kontrolou státu. K tomu patří i převažující pojetí státní správy a MŠMT jako síly řídící, a nikoli koordinující a koncepční. (V textu jsou častá slova stanoví, určí, vydá a méně již schvaluje nebo svěřuje/ponechává pravomoc. V návrhu nejsou realizovány principy participace aktérů, subsidiarity pravomocí a rozhodování, ani rovného přístupu ke vzdělávání;

5. návrh má ráz převážně technicko-organizační, je příliš podrobný, rozsáhlý, avšak nevyvážený, a nikoli zásadní a střechový, ač v některých oblastech je naopak mlhavý;

6. nezakotvuje dostatečně spolupráci mezi vzdělavateli a dalšími aktéry a orgány ve vzdělávání;

7. návrhu chybí principiální otevřenost pro vývoj k vyšší kvalitě vzdělávání a k integraci do Evropské unie.
8. Řadu podrobnějších připomínek předložily asociace samostatně ve svých podáních k MŠMT již dříve.


C. Stálá konference asociací ve vzdělávání navrhuje, aby v další práci na zákonu a dalších dokumentech byly respektovány tyto body:

1. V nejbližším období je třeba propojit přípravu i diskusi k návrhu zákona s přípravou vládní strategie ve školství na cestě do Evropské unie, a dále s přípravou Národního kurikula, a to tak, aby se východiska, zásady a cíle v těchto dokumentech shodovaly.

2. Zákon by měl být vystavěn ve dvojí úrovni – jako obecný a stručný zákon „střechový“, který vymezí cíle, trendy a „mantinely“ vzdělávání pro všechny subjekty, a jako doprovázející podrobnější zákony k jednotlivým oblastem vzdělávání. Obě tyto úrovně je však třeba vytvářet i prodiskutovávat současně, aby nedošlo k rozporům, které nebude lze napravit. Bylo by prospěšné vrátit se k principům, které zřetelně ukázal návrh zákona z roku 1993 (IDEA).

3. Veřejná diskuse potřebuje promyšlenou strukturaci a systematické vedení, aby došla k vytváření širšího společenského konsensu. K tomu může Stálá konference asociací tvůrcům zákona nabídnout pomoc.

Členové Stálé konference asociace ve vzdělávání se dohodli, že ty asociace, které by měly zájem o účast v jednáních Konference nebo by se chtěly stát členy Konference, budou k jednání přistupovat nejprve jako hosté současných členů. Sídlem SKAV je ZŠ nám. Interbrigády, Praha 6."

Zapsal O. Hausenblas, 26. 2. 1999


Na této konferenci byli již přítomni jako hosté zástupci dalších asociací – Asociace waldorfských škol a Asociace ZŠ s rozšířenou výukou jazyků. Členové si vyměnili své připomínky k návrhu zákona. V některých jsou zajímavé odstavce.


Asociace pedagogů základního školství ČR (APZŠ ČR):

„Uvědomujeme si, že zákon je třeba přijmout co nejdříve, ale k tomu, aby byl skutečně kvalitní normou je třeba nejdříve vytvořit koncepci a strategii vzdělávání v ČR, stanovit obecné cíle vzdělávání (Národní kurikulum) a teprve na těchto základech formovat věcný záměr zákona.

V této situaci je velmi obtížné vyslovovat se k jednotlivým bodům návrhu, jestliže jsme dosud neměli možnost seznámit se s analýzou dosavadního vývoje školství. Opakovaně nabízíme svoji spolupráci na výše uvedených materiálech i na záměrech školského zákona, ale trváme na zachování popsané posloupnosti. Její nerespektování se ostatně projevilo na kvalitě předloženého materiálu, který se nám jeví jako nevyvážený, koncepčně neujasněný a neúplný. Domníváme se, že vznikl opět bez účasti širších týmů (vně MŠMT). Musíme opět konstatovat, že připomínkové řízení (byť trvající měsíc) nemůže nahradit tvůrčí diskuse při vzniku koncepčních záměrů.

Součástí tohoto zákona by mělo být Národní kurikulum, které bude definovat obecné cíle vzdělávání, tj. cíle nad úrovní jednotlivých vzdělávacích programů (např. jako příloha zákona). Toto Národní kurikulum by mělo být volně v kompetenci MŠMT, mělo by být potvrzeno celospolečenským souhlasem (vyjádřeným Parlamentem ČR).“


Nezávislá mezioborová skupina pro transformaci vzdělávání (NEMES):

– „Chybí strategie cílů, kam má vzdělávací politika směřovat (nikoliv technologický proces, ale ideově, koncepčně). Cíle nelze odvíjet od organizace, ale organizaci od cílů.

– Chybí formulace rámce, který by udával tón nejen pro školy, ale je žádoucí i pro přípravu učitelů, a který by celkově vytyčoval směr vývoje.

– Návrh reaguje na současné a minulé problémy, ale méně akcentuje otvírání prostoru pro budoucí vývoj – výraznou otevřenost systému.

– Jasně vymezit, co chce stát kontrolovat (za co má odpovědnost a co financuje). Ostatní nechat na regionech nebo jednotlivcích (a může to za jistých podmínek případně finančně podpořit.“


Asociace školských manažerů (AŠM):

„Návrh nepočítá s existencí správy školství na úrovni současného okresu, avšak ne zcela zřetelně domýšlí další fungování systému. Za samozřejmé považujme přechod zřizovatelských působností z MŠMT a ŠÚ ke školám středním a některým speciálním na krajskou úroveň. Pro oblast základního školství, ale i mateřského, případně oblast volného času, je krajská úroveň vzdálená jak pro financování, tak zejména pro zaměstnavatelskou roli. Vztah bude neosobní, byrokratický, bez možnosti odborné a metodické pomoci. Převzetí těchto rolí samosprávou komunální či akademickou brání roztříštěnost sídelní struktury, velikost škol a již zmiňovaná úroveň občanské společnosti. Jeví se tedy potřeba na úrovni okresu tyto záležitosti nějakým způsobem řešit – menší samostatný školský úřad s větší vazbou na úřad okresní, dekoncentrát krajského školského úřadu, případně referát okresního úřadu. V tomto posledním případě již nejde o odvětvové řízení, ale i v předkládaném návrhu odvětvové řízení končí de facto na úrovni kraje…“

„Jsme přesvědčeni, že přeceněním tempa reformních kroků a podceněním zkušeností z probíhající implementace uskutečněných změn dojde ke zhoršení kvality vzdělávání a k omezení rovnosti přístupu ke vzdělávacím nabídkám. Tento negativní dopad postihne zejména široké vrstvy rodin, v nichž dosud vzdělání není doceňováno a které požadují, aby stát tuto oblast spravoval. Vzhledem k významu vzdělání pro rozvoj ekonomiky i udržení a rozvoj demokracie lze předpokládat negativní dopad i v těchto privátních sférách.“


Přátelé angažovaného učení (PAU):

„Naší zásadní připomínkou je, že návrh věcného záměru zákona připravený dříve, než je vybudována státní vzdělávací politika, nutně musí vykazovat koncepční slabiny…“

„Navrhujeme, aby návrh zákona byl důkladně přepracován tak, že nejprve budou vymezeny základní pojmy a jejich vztahy, poté budou od vzdělávací politiky státu odvozeny cíle a zásady zákona, a teprve po diskusi s veřejností se bude pracovat na detailnějším znění. Vytvářet nový zákon, který bude do velké míry kopírovat nedostatky starších novel a zákona socialistického, by vzdělanosti nebylo k užitku.“

„Zákon počítá s přijímacími zkouškami na střední školy, avšak může být vbrzku v rozporu s tendencí, aby o kvalitě studenta vydávala zprávu škola vysílající, nikoli přijímající. Navíc v poklesu populace může být trvání na přijímačkách zbytečné…“


Asociace waldorfských škol ČR:

„Zákon by měl klást důraz na praktickou aplikaci principů participace, subsidiarity a rovného přístupu ke vzdělání. Podoba věcného záměru zákona tomu však neodpovídá. Příliš často ministerstvo stanoví, určí, vydá, místo schvaluje. Ministerstvo by tak stále mělo řídit vzdělávání, ne ho koordinovat. Zcela nepřijatelné pak je, aby právo rodiče na volbu školy podléhalo schválení úředníka obce. V řadě věcí návrh pouze popisuje současný stav a nenastoluje nové trendy, odpovídající dnešní globální informační společnosti, kde již není důležité předání sumy poznatků, ale vytvoření schopností a dovedností, celkový rozvoj osobnosti. Alternativním přístupům otevírá zákon málo prostoru…

…Rada pro vzdělávání je vymezena jako konzultační, iniciační a poradní orgán. Pro naplnění jejího smyslu však musí být vybavena i určitými kompetencemi. Zákon by měl zaručit nezávislost Rady na MŠMT – způsobem konstituování, financování, jednání apod.“

Zdroj: kopie všech dokumentů, archiv autorky


Další díly seriálu najdete ZDE.

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger