Jana Hrubá: Klíčící naděje?

pátek 1. března 2019 ·

Včerejší konference „Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+. Vize a výzvy pro vzdělávací systém ČR“ byla svým formátem událostí s velkým U. V nabitém sále Národní technické knihovny panoval po celý den nefalšovaný zájem a aktivní vzájemné naslouchání dvou stovek účastníků, které vydržely až do podvečerních hodin.

Nová strategie má definovat vizi, priority, cíle a opatření pro oblast vzdělávací politiky v ČR pro období přesahující horizont roku 2030. „Proces přípravy Strategie 2030 bude maximálně otevřený a transparentní s cílem zohlednit podněty a výstupy konzultací s co nejširším spektrem aktérů. Jsem rád, že se nám podařilo do jednoho sálu k diskusi přivést co možná nejširší spektrum aktérů vzdělávacího systému v naší republice,“ řekl ministr školství Robert Plaga ve svém úvodním projevu. (Ministr setrval po celou dobu až do závěru konference.)

Snaha o zastoupení všech skupin aktérů byla ze složení auditoria evidentní. Nechyběli dokonce ani zástupci školských internetových komunit. Podobně tomu bylo i v sestavě panelistů. „Nyní jsme ve fázi naslouchání,“ řekl prof. Arnošt Veselý, pod jehož vedením by měla nová strategie vzniknout.

Po představení závěrů hodnocení naplňování Strategie 2020 a principů a harmonogramu prací na Strategii 2030+ následovaly tři panelové diskuse (vize a cíle vzdělávací politiky a cesty k jejich realizaci, absolvent vzdělávacího systému období 2030+ a revize RVP). Ke každému tématu mohli diskutovat i účastníci konference.

My starší jsme tuto situaci zažívali už potřetí. Při vzniku Bílé knihy (2000) a Strategie 2020 se vždy otevřely naděje, že se situace ve vzdělávání zlepší. Dobré myšlenky pokaždé ztroskotaly na nesystematické realizaci navržených, ale finančně nezajištěných opatření. Klíčoví aktéři – učitelé nedostali včas potřebnou podporu a nebyli pro tyto myšlenky získáni. Jiří Nantl mluvil ve svém vystoupení o „dlouhodobém hazardu s veřejnou důvěrou“. Také ministr Plaga řekl, že existuje silná nedůvěra krajů, rodičů, ředitelů, učitelů i žáků a studentů. Současné vedení ministerstva si tedy toto nebezpečí uvědomuje. Potřeba posunout kvalitu vzdělávání se ale netýká jen ministerstva, týká se všech lidí (především, ale nejen ve školství).

Pokud budeme opakovat stejné chyby a potřetí zmaříme naděje, vzdělávací systém (tak jak jsme ho znali) se stejně změní, ovšem nekoordinovaně.

Obnova důvěry v dobré řízení bez nepromyšlených změn je velká zodpovědnost.

Program konference ZDE.

Medailonky expertní skupiny ZDE.

Medailonky panelistů ZDE.

1 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
4. března 2019 v 12:08  

Obnova důvěry v dobré řízení bez nepromyšlených změn je velká zodpovědnost. -- Jestli to pan ministr myslí vážně, první (IMO jednoduchý) krok se nabízí: Víte, pane ministře, o nějakých nepromyšlených změnách, které byly do školství vnuceny za posledních - dejme tomu - deset let? No tak je zrušte! ////

Za sebe dávám přednost triviálnímu případu (žádné změny) před rizikem, že případné změny se později ukážou nepromyšlenými. ////

Jo a ještě připomínám, že školství primárně není odborný problém, ale je to problém politický. Odborníci by neměli nic vymejšlet, dokud se společnost (reprezentovaná politikama) neshodne na tom, že školství svěří odborníkům. Tato společenská shoda dosud NENASTALA! ////

Ostatně odhaduji, že ani hned tak nenastane. ////

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger