Strategie 2030+: Vyřešíme všude spravedlivý přístup ke vzdělávání?

středa 3. července 2019 ·

Záznam z kulatého stolu v Ústí nad Labem 19. 6. 2019 na téma nerovností ve vzdělávání pořádaného spolu se Severočeskou vědeckou knihovnou. Panelisté se vyjadřovali i ke strategickým liniím (SL 1–4)

Zdroj: www.msmt.cz

Daniel Prokop: úvodní vystoupení „Snížení vzdělanostních nerovností a spravedlivý přístup ke vzdělávání“ (strategický cíl 2). Prezentaci najdete ZDE.


Příspěvky panelistů

Zdroj.


Stanislav Štech:
– proces sociální diferenciace ve společnosti – škola by měla jít proti tomu, nicméně v ČR to šlo a jde s tímto směřováním
– pozor na rezignující fatalismus typu: „s dětmi se nedá nic dělat, je to geneticky dáno“
– dle výzkumů přináší celkově lepší výsledky společné vzdělávání dětí po co nejdelší možnou dobu, specializace až na vyšších stupních a úrovních vzdělávání
– SL1: vymezit počet hodin na procvičování, opakování (RVP)
– SL2: navyšování platů pedagogů zatím nemotivuje – je to spíše splátka dluhu (navyšování platů a mezd je nadále nezbytné), péče o pedagogické pracovníky (DVPP, vzájemné sdílení, kooperace – nárok na pedagogickou podporu)
– SL3: dotvořit chybějící střední článek s vyššími kompetencemi
– SL4: diferencované financování dle specifik území

Roman Matoušek:
– důvody, proč se zabývat nerovnostmi – data o úrovni dosaženého vzdělání a evidence absolventů v nezaměstnanosti
– průmysl 4.0 a demografické stárnutí – do budoucnosti budeme potřebovat co nejvíce (mladých) vzdělaných lidí
– Ústecký kraj – propadávání dětí již od první třídy, je potřeba stanovovat tvrdé a ambiciózní cíle, ale již nyní nám ubíhá čas (děti jsou již v 1. třídě – viz oblast 1 a indikátor early school leavers)
– redukce sociálních nerovností znamená se zaměřit na cca 10 % obcí
– problematika bydlení rodin (do rodin je potřeba podpora ÚP, OSPOD, sociálních služeb)
– problematika dojíždění do škol (volba školy v docházkové vzdálenosti, ne dle preferencí)
– problematika dávek a příjmů rodin (výdělek z praxí versus snížení dávek pro rodinu)

Zdeněk Svoboda: – krajská specifika je nutné zohledňovat
– předpokládá se, že vzdělaností nerovnosti jsou v pořádku, ale naše míra nerovnosti je vysoká (potřeba změny přesvědčení ve společnosti)
– výzkum pedagogů v Ústeckém kraji (cca 700) – polovina učitelů si myslí, že „nenadané/hloupé“ děti mají co nejrychleji opustit hlavní vzdělávací proud/případně jít na školy pro slabé žáky
– cca polovina učitelů se necítí jistě v jejich profesi v kontextu vzdělávání dětí se SVP
– škola nemá nástroje, jak by mohla kompenzovat zásadní věci jako rozpad rodin, problémy s bydlením – potřeba provázanosti služeb
– musíme se soustředit na zájem dítěte, spolupracovat v rámci rezortů
– reformulace oblasti 4 v textu (indikátor 4.3)
– SL1: obsah segmentovat, redukovat a jiné didaktické zpracování učiva
– SL2: each child matters, potřeba lepšího pregraduálního vzdělávání pedagogů, podpora začínajících učitelů, transfer pedagogického know-how, podpora wellbeingu
– SL3: vytváření segregace z pozice zřizovatelů (Hůle, Čada – analýza), propojování kapacit, podpora wellbeingu, kvalita praxí a začínajících učitelů
– SL4: cílená podpora škol s deficity (vyšší platy v těchto školách), nadále navyšování platů a mezd pracovníků ve vzdělávání

Roman Kovář:
– systém českého školství vytváří předpoklady pro nerovnosti (problematika spádovosti x výběrové školy a víceletá gymnázia)
– romští žáci a rodiny mají tendenci zůstat spolu
– část 4 (začlenění žáků do hlavního vzdělávacího proudu) – to již funguje
– nezaměstnanost absolventů některých oborů – není problematika SC2, tzn. neřešit ve vztahu k SC2 vůbec, nebo jenom velmi okrajově (obor nepodmiňuje úspěšnost apod.)
– SL2: systémová podpora vytváření komplexních školních poradenských pracovišť (speciální pedagog, sociální pedagog, školní psycholog), zejména v exponovaných lokalitách/školách, nikoliv prostřednictvím projektů, které nezajišťují ekonomickou stabilitu takových pracovišť; sociální pedagog (neukotven v zákoně o pedagogických

Martin Lána: – kvalitní škola – umí rozvíjet a podporovat každé dítě a žáka, reflektuje změny okolního světa a mění podle toho výuku, počítá i se světem digitálním a umí ho účelně využít, vede k tomu své žáky, studenty i učitele, kdo se v něm dnes neorientuje a neumí ho využívat, pociťuje nerovnosti
– diferenciace dětí – talenti, průměr, slabí (neumíme s nimi pracovat, vyhovuje nám průměr)
– předškolní vzdělávání – dlouho přehlížená část vzdělávání, přitom velmi důležitá, odkaz na nedávno publikovanou studii o syndromu vyhoření u učitelek MŠ); škola již dnes „supluje“ rodinu (role školy je dnes výuková, ale i více výchovná, přičemž s tím je potřebné pracovat)
– gymnázium – potřeba kvalitních škol, aby nedocházelo k odlivu
– kompetence (klíčový prvek, přesto u nás upozaďovaný), gramotnost, znalosti – neporozumění teoretické a ani praktické těmto konceptům
– SL1: zaměřit se více na klíčové prvky, které jsou jiné s ohledem na vývoj a potřeby dnešního i budoucího světa. Potřebujeme více lidi, kteří nejen vědí, ale i dokážou, mění a inovují. Vzdělání chápou jako celoživotní potřebu, bez které se nelze obejít.
– SL2: nedostatečný podpůrný aparát
– SL3: spolupráce didaktiků a učitelů? Cílené sdílení zkušeností do veřejného prostoru (možno využít digitální technologie).(Svoboda – pozn.: zkoušeli tuto formu spolupráce, ale je to nesystémově řešeno a financováno)
– SL4: nutnost navýšení prostředků

Marie Gottfriedová: – komentář ke třem klíčovým oblastem: 5. předškolní docházka (potřeba včasných intervencí, rodičovské kompetence – rodiče často neví, jak děti vychovávat a jak se o ně starat, není to tak že by nechtěli) – práce s rodinami, včasná identifikace problémů
– 7. redukce školních absencí – sledování docházky nemusí dělat pedagogové
– 8. posílení wellbeingu – základní pilíř pro všechny další procesy ve škole, nutnost dobrého klimatu a posléze teprve může probíhat učení
– doplnění do oblastí: vytváření multidisciplinárních týmů a spolupráce (škola, psychologové, lékaři, sociální služby a další) – chybí synergie společných efektů
– diagnostika dětí se zlepšila – stále chybí psychosociální diagnostika
– nutná změna myšlení pedagogů, potřeba poskytování podpory dětem (vzdělávání jako veřejná služba) – učitelé tam jsou pro děti
– SL1: proč tu máme školu? – této otázce musíme přizpůsobit obsah vzdělávání (komunikace, spolupráce, kritické myšlení)
– SL2: méně administrativy a více pedagogické práce, práce na pedagogické vizi
– chybí společně sdílená vize ve vzdělávání


Diskuze

ředitelka speciální školy, ředitelka SPC: neustále řešíme vize, ale stát nedává zakázku (RVP mi musí říct, co máme učit); zakázka musí být jasná a nesmí přicházet různá z více stran; škola nemá zasahovat do kompetencí rodiny (zase by to zde musel nastavit stát);
SL2 – další pracovníci (musíme si říci, kdo to je); otázka proveditelnosti opatření; nedostatek terénních pracovníků

ředitel SOU: SC a SL jsou dobré, ale v současné chvíli se děje vše obráceně; reforma financování regionální školství – nejasnost pro SOU a nekomunikace ze strany MŠMT

ředitelka SŠ: někteří rodiče nevnímají limity svého dítěte

Zapletalová (NÚV): řada rodičů ze znevýhodněných rodin při volbě povolání dítěte nemá vůbec představu, co dítě potřebuje studovat (návaznosti škol); nařízení vlády (provazba MŠMT a MZ – zdravotní stav žáka a limity u některých oborů); větší akcent na spolupráci mezi rezorty (nedostatek určitých podpůrných profesí); PPP – není dostatek psychologických pracovníků, otázka u sociálních pracovníků; vzdělání je hodnotou samo o sobě (nenazírat na to pouze přes obory)

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger