Jana Hrubá: Jak může zřizovatel podpořit svoji školu?

pondělí 4. listopadu 2019 ·

Hledat odpověď na tuto otázku měla pomoci konference „Lepší škola v každém místě 2019“, která se konala 21. října v prostorách Magistrátu hl. m. Prahy a Pražského kreativního centra.

Na webu konference se píše: „Co potřebují školy, aby se staly dobrými a ještě lepšími? A jak jim v tom mohou pomáhat jejich zřizovatelé?

Smyslem konference Lepší škola v každém místě je pomoci zřizovatelům, tedy zástupcům měst, obcí a městských částí, dobře spravovat školy v jejich území. Chceme se společně zamýšlet nad vhodnou rolí zřizovatele, ukázat příklady dobré praxe z různých regionů ČR i ze zahraničí a představit osvědčené podpůrné metody pro školy a učitele.

Zveme všechny starosty, místostarosty, radní, vedoucí školských odborů i zástupce MAP. Přijďte načerpat inspiraci, dobít baterky a navázat cenné kontakty.“

Zájemci o účast dokázali naplnit Velký sál radnice, na některé se ani nedostalo. Sešlo se na 150 lidí, většinou starostové, místostarostové, radní, vedoucí či referenti odborů školství – tedy zástupci zřizovatelů škol, také zástupci Místních akčních plánů (MAP), neziskovek a ředitelé škol, tj. lidé, kteří vytvářejí podmínky pro vzdělávání.

Program a medailonky řečníků najdete tamtéž, nyní už i videozáznam a fotografie z konference.


Hlavní řečníci

Velmi zajímavou prezentací zahájil renomovaný ekonom Pavel Kysilka. Vývoj je neuvěřitelně rychlý. Rolí školy je podle něho pomoci dětem přemostit mezeru ke klíčovým dovednostem pro 21. století, které by vedly k úspěchu, osobní spokojenosti, sebenaplnění a sebeuplatnění – k nalezení smyslu života.

Jsou to:
– Schopnost orientovat se v záplavě dat, kritické myšlení,
– schopnost adaptability, schopnost pracovat na sobě, neboť budoucnost je nejistá,
– tvůrčí přístup a kreativita,
– umět přesvědčit lidi o navržených řešeních,
– vedení lidí k jejich realizaci – leadership,
– dovednost spolupráce a komunikace,
– schopnost vcítit se do druhých lidí a pochopit, čím žijí.

Těmto potřebám zatím odpovídá 10–15 % škol a učitelů, ale ti dokazují, že to jde.

Václav Trojan, který se po léta věnoval vzdělávání ředitelů v Centru školského managementu PedF UK a nyní pracuje na MŠMT, hovořil o roli zřizovatel z různých úhlů pohledu. Popsal složitý společenský kontext, ve kterém vzdělávání probíhá – nejasné zadání škole, střet individuálního a společenského, tlak na vzdělávací systém, proměnu paradigmatu vzdělávání, narůstající selektivitu, limity predikcí vývoje. Přesto škola zůstává jako pevný bod v „tekuté modernitě“.

Role zřizovatelů je zásadní, proto by měli poskytovat školám:
– materiální podporu (např. byty pro mladé učitele),
– pomoc řediteli při řešení nelehkých situací,
– transparentní výběr ředitelů,
– udržovat kontakt se školou,
– věnovat čas řediteli,
– umění chválit,
– respekt k rolím,
– odstraňovat bipolarity.

O tom, že kvalitní škola a kvalitní vzdělání je náš společný cíl, hovořil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Řekl, že v čele škol by měli stát ti nejschopnější lidé, protože ředitel je základním stavebním kamenem kvalitní školy. Bohužel v konkurzech bývá často jeden uchazeč. ČŠI navrhuje v novele vyhlášky do komise 3 zástupce z pedagogické sféry. Vysvětlil, jaká je úloha zřizovatelů při zajišťování kvality vzdělávání a vytváření podmínek pro rozvoj ředitelů jako pedagogických lídrů. Mluvil o stížnostech, které často vyřeší lepší komunikace, o tematických zprávách a vlastním hodnocení školy, o metodické podpoře a doporučeních, která může zřizovatel najít na webu ČŠI. Příští rok plánuje ČŠI setkání se zřizovateli.

Ředitelka a konzultantka Sussana Bäckman mluvila o finských zkušenostech, jak spolupracovat na rozvoji vzdělávání. Je uznávanou odbornicí na výzkum a rozvoj nových vzdělávacích modelů v pedagogice, v organizaci práce ve škole i v dalších aspektech rozvoje školství.

Příklad, jak může vypadat regionální podpora vzdělávání prostřednictvím MAP, ukázali Anna Bartošová a Cameron Michael Ramsey, kteří spolupracují se školami z regionu Zábřežska a Šumperska v systému sdílení rodilého mluvčího při výuce angličtiny. Můžete si o tom přečíst ZDE.
http://szk.adam.cz/clanek-2019090023-cameron-ramsey-chybami-se-ucime-proto-bychom-se-nemeli-bat-je-delat.html

Na základě vlastních zkušeností hovořil Jiří Pavlas, ředitel MŠ a ZŠ Písařov, o tom, že ředitel a zřizovatel nemusí být rivalové, Řekl, že zřizovatel často hodnotí věci, které ředitel nemůže ovlivnit. Proto zpracoval dotazník, aby si mohli ředitelé i zřizovatelé odpovědět, jak jsou na tom. Problematické oblasti jsou provozní rozpočet školy, hodnocení ředitele a vzájemná komunikace. Porovnáním s okolními městy zjistil velké rozdíly ve financování škol. Některé obce nedávají školám celou částku plynoucí za žáky.


Zajímavé workshopy

Na odpolední blok se účastníci přesunuli do Pražského kreativního centra. K dispozici byly dva bloky workshopů, jejichž přehled může ukázat, že vybírat bylo z čeho. Zájem byl velký a účastníci setrvali v debatách dokonce i přes stanovený čas.

První blok:

– Učíme se, jak budovat kulturu školy společně (Jana Stejskalová, Zdeněk Dlabola, JOB – spolek pro inovace)
– Jak spolupracovat na rozvoji vzdělávání – diskuse v angličtině (Susanna Bäckman, nezávislá konzultantka, Finsko)
– Zřizujeme školy proto, aby dobře hospodařily? (Robert Gamba, Agentura Amos)
– Jak pracovat na proměně školy (Eva Fichnová, Lenka Skýbová, Opavská ředitelská síť)

Druhý blok:
– Párová výuka – důležitý krok na cestě k proměně českých škol? (Blanka Vaculík Pravdová, Učitel naživo)
– Proč a jak si hýčkat ředitele (Martin Koze, Ředitel naživo, Břetislav Svozil, Akademie JMK)
– Co školám pomáhá a co naopak škodí…? (Karel Derfl, Trvalá obnova školy)
– Sdílené regionální kapacity jako nástroj podpory ředitelů (Miroslav Hřebecký, EDUin)


Situace

Kontext a význam této akce asi nejlépe vystihuje citát z článku na webu Chytré Česko:

»Jak upozorňuje Arnošt Veselý z Centra pro sociální a ekonomické strategie UK, spousta obcí na větší podporu škol nemá čas ani prostředky. „Jenom základní školy mají více než 2500 různých zřizovatelů. Naprostá většina jich jsou malé obce, které zřizují pouze jednu školu. Od nich opravdu nelze realisticky očekávat velkou podporu,“ říká Veselý. Jenom asi sto měst podle něj zřizuje pět a více škol. „Tato města mají větší kapacitu pro to, aby se školstvím trvaleji zabývala,“ podotýká Veselý. Podle zmíněné analýzy výzev vzdělávání nemá zřizovatele, který by se v oblasti vzdělávání adekvátně orientoval, šedesát procent ředitelů základních škol. „Pokud je zřizovatelem větší město a zřizuje více škol, má i větší zkušenosti a kapacity podporovat školy a ředitele. Tuto podporu ale nemají školy v menších obcích a tím se zase zvyšují rozdíly mezi školami,“ upozorňuje sociolog Dvořák.«

Zdroj: Michaela Endrštová: Přílišná samostatnost může školám škodit. Školství chybí pomocný článek mezi řediteli a státem. Chytré Česko, souběžně i Hospodářské noviny 31. 10. 2019, str. 11)


Pomoc zřizovatelům a MAPům


Konference Lepší škola v každém místě byla již třetí v pořadí. Je to součást projektu Města vzdělávání, ve kterém se informační centrum EDUin věnuje zřizovatelům už od roku 2017. Nabízí celou řadu podpůrných a vzdělávacích služeb a také Klub zřizovatelů. Zpětné vazby jsou velmi pozitivní – pro členy klubu je to důležité místo setkávání lidí s podobnými úkoly a problémy. V poslední době zájem zřizovatelů o téma vzdělávání významně roste. Podobné služby poskytuje EDUin i pro Místní akční plány (MAP) při budování podpůrných lokálních sítí pro školy a vzdělávání.

Je velmi záslužné, že se někdo této problematice soustavně věnuje. Doufejme, že do Strategie 2030+ systematickou pomoc zařadí i stát.


0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger