Instinkt propasti a instinkt negativity

pondělí 9. prosince 2019 ·

O knize Faktomluva jsme už psali. Autor Hans Rosling uvádí deset důvodů, proč se mýlíme v pohledu na svět – a proč jsou věci lepší, než vypadají, a nabízí vysvětlení tohoto překvapivého jevu. Popisuje deset instinktů – nevědomých, ale předvídatelných myšlenkových zkreslení, která ovlivňují naše názory na okolní svět.

Pro představu uvedeme na ukázku resumé ke kapitolám o některých instinktech. Možná se vám tyto příklady budou hodit při výuce kritického myšlení. Například instinkt propasti – sklon rozdělovat svět na zásadně odlišné tábory.


Instinkt propasti

„Faktomluva znamená… Všimnout si, když zpráva hovoří o propastných rozdílech, a uvědomit si, že zpráva záměrně vykresluje obraz dvou samostatných skupin oddělených propastí. Skutečnost však nebývá vůbec tak polarizovaná. Obvykle se většina nachází někde uprostřed, právě v místě údajné propasti.

Chcete-li kontrolovat princip propasti, hledejte většinu.

Pozor na porovnávání průměrů. Kdybyste mohli prozkoumat skutečné rozložení dat, zřejmě byste zjistili značné překrytí mezi oběma „konfliktními“ skupinami. Pravděpodobně žádný zásadní rozdíl – propast – neexistuje.

Pozor na porovnávání extrémů. Ve všech skupinách, ať jde o země nebo osoby, jsou některé subjekty nahoře a některé dole. Rozdíl bývá někdy značně nespravedlivý. Ale i pak bývá většina někde mezi tím, přesně tam, kde je předpokládaná propast.

Pohled z vrcholu. Pamatujte, že při pohledu shora dochází ke zkreslení pohledu. Vše vypadá stejně malé, i když ve skutečnosti není.“


Instinkt negativity

Faktomluva znamená... Všimnout si, že dostáváme negativní zprávu, a uvědomit si, že informace o nepříznivých a tragických událostech se šíří s mnohem větší pravděpodobností. Když se pak situace zlepší, většinou už se to nedozvíme. Tím se v nás systematicky vytváří příliš negativní dojem ze světa kolem nás, což je stresující.

Chcete-li kontrolovat instinkt negativity, očekávejte špatné zprávy.

Lepší a zároveň špatné. Rozlišujte mezi tím, jaká je aktuální situace (může být špatná) a jaký je směr změny (situace se může zlepšovat). Přesvědčte sami sebe,že věci mohou být špatné, ale zároveň se zlepšují.

Dobrá zpráva není zpráva. O dobrých věcech se ve zpravodajství moc nemluví. Zprávy se týkají většinou špatných věcí. Když narazíte na špatnou zprávu, položte si otázku, zda by se k vám dostala i stejně pozitivní zpráva.

Postupné zlepšení není zpráva. Když se trend v nějaké oblasti s dočasnými propady postupně zlepšuje, pravděpodobně se dozvíte jen o těch propadech, a ne o celkovém zlepšování situace.

Více zpráv neznamená nutně více utrpení. Větší množství špatných zpráva může být důsledkem lepších možností pro sledování utrpení. Nemusí být důkazem, že svět se zhoršuje.

Pozor na idealizování minulosti. Lidé často idealizují své mládí, země často idealizují své dějiny.


Z knihy Hanse Roslinga Faktomluva – deset důvodů, proč se mýlíme v pohledu na svět – a proč jsou věci lepší, než vypadají. Vydalo nakladatelství Jan Melvil Publishing.

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger