Příběh desátý. Raději si odučím svoje

úterý 9. dubna 2019 · 0 komentářů

Vracíme se k sérii příběhů mladých učitelů. Příběhy jsou pravidelně publikovány na facebookové stránce Nechte nás sakra učit dobře.

Zdroj: https://www.facebook.com/nechtenassakraucitdobre 10. 1. 2019

Jmenuji se Roman a pracuji jako učitel zeměpisu a fyziky na menším městě v oblasti bývalých Sudet. Rád bych se podělil se svou trpkou zkušeností, která mě přesvědčila, že kreativita ve školství se nevyplácí.

Po státnicích jsem nastoupil na běžnou základní školu, kde jsem učil předměty dle své aprobace. Všechno klapalo do doby, než jsem se rozhodl oživit hodinu zeměpisu tím, že v rámci projektové výuky vybuduju společně s žáky tabule u cyklostezky.

Projekt jsme probírali s ředitelem, rozhovor vypadal zhruba takto:
"Jaká zas cyklostezka? Vy nemáte co na práci?"
"Víte, chtěl jsem propojit teorii s praxí, vzít děcka do přírody…"
"Ach jo, proč pořád musíte něco vymýšlet. To nemůžete normálně učit?"
"Je to projekt, dostaneme na to dotace. Stačí mi jenom váš podpis, já už si to papírování vyřídím."
"Ach jo, proč vy mladí furt vymýšlíte hňupoviny, místo abyste normálně přišli před tabuli a učili. Tak jo, dejte to sem, já vám to podepíšu. Doufám, že těmi vašimi projekty nebudete zanedbávat učivo a nedostanete se do skluzu."

I přes skřípění zubů vedení školy jsme se tedy s žáky pustili do výroby informačních tabulí a pomocí map plánovali, kam je v terénu umístit. Nechápal jsem to, vždyť my přece propagujeme školu. Děláme něco navíc ve volném čase. Posilujeme mezipředmětové vazby! Pak nadešel den D, kdy jsme měli projekt slavnostně odhalit.

"Cože? Na co mě tam potřebujete? Já nebudu přestříhávat žádné pásky," nechápal ředitel, že by jeho účast byla žádoucí.
"Pane řediteli, jste přece zástupce školy!"
"A čas na to vezmu jako kde?"

Docela jsme se na toto téma tenkrát pohádali. Během následujícího roku mi ředitel sestavil rozvrh hodin nejhůř, jak jen mohl a já to pochopil jako náznak, že bych měl jeho školu opustit. I když jsem to s "hňupovinami" nepřeháněl, naše vzájemná nevraživost byla znát.

Po nějaké době už jsem to nevydržel a odešel na jinou školu.
Tam jsem už – i navzdory otevřenějšímu vedení – žádné větší mimoškolní projekty nerealizoval. Za prvé je po nás nijak nevyžadovali, za druhé nebudu nikomu za blbce. Odučím si svoje a kreativitu využiju v projektech mimo své zaměstnání, kde vím, že moji práci ocení.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger