Jana Hrubá: Data! Zvednou nás ze židle? Konference Úspěch pro každého žáka 2019

čtvrtek 16. května 2019 · 0 komentářů

Letošní konference iniciativy Úspěch pro každého žáka, která proběhla 16. 4. v Centru současného umění DOX, se věnovala datům a otázkám, kolik toho vlastně o stavu vzdělávacího systému víme a co s tím děláme.

Na konferenci byli tentokrát přednostně pozvání stakeholdeři – zainteresované osoby, partneři vzdělávání. Myslím, že každý s dvou stovek účastníků musel konstatovat, že se dozvěděl zajímavé a důležité informace.

Svědčí o tom i zpětné vazby, odevzdané v závěru konference. Účastníci ocenili zprostředkování komunikace aktérů ve vzdělávání, pestrost témat, širokou paletu řečníků i lidí v auditoriu, vysokou odbornou úroveň, zajímavé účastníky ze zahraničí včetně týmu ze Slovenska, vystoupení ministra školství a ústředního školního inspektora, představení Strategie 2030+, hledání společných priorit metodou Delphi, v neposlední řadě také profesionální organizaci konference včetně zajištění tlumočení a moderátory Silvii Pýchovou a Tomáše Feřteka.

Program ke stažení najdete ZDE.


Koho jsme mohli slyšet

Konferenci uvedl ministr školství Robert Plaga. Řekl, že by chtěl vrátit důvěru na všech liniích ve školství a propojit ji s něčím měřitelným – s daty. Jeho cílem je uvolnit maximální množství dat a zpřístupnit je veřejnosti. Situace už se zlepšila díky šetřením České školní inspekce. Nelze změnit skokově všechno, ale pracovat na tom společně. Jádrem úspěšného vzdělávacího systému jsou učitelé. Prioritou č. 1 je přilákat nejkvalitnější lidi.

Vedoucí Informačního centra OSN Michal Broža potvrdil důležitost spolupráce i na globální úrovni. Data hýbou světem – varování výrazných dat by nás ze židle zvednout mělo. Např. 30 let máme data o globální změně a nikdo nereagoval. Teprve nyní se začali aktivizovat mladí lidé – středoškoláci.

Arnošt Veselý z Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK, vedoucí expertního týmu, představil cíle a strategické linie Strategie 2030+. Řekl, že potřebujeme data a také odborníky, kteří s nimi dokáží pracovat. Budovat odborné kapacity v místech. Nikdy se všichni ve všem neshodneme, ale musíme hledat základní společné věci. V předcházejících dokumentech byly dobré myšlenky, ale problémem byla vždy implementace. Strategie by měla být evoluční v myšlenkách a revoluční v implementaci.

Joan Caddy z Ředitelství pro vzdělávání OECD potvrdila, že OECD má spoustu dat, která mají sloužit přípravě pro budoucnost, o které moc nevíme. Snižují se požadavky na manuální dovednosti a zvyšují požadavky na dovednosti mezilidské. Studenti potřebují široké portfolio dovedností a gramotností, profesních a sociálně emočních dovedností. Data z mezinárodního šetření PISA umožňují dialog o vzdělávací politice. Ukazují velké rozdíly ve výsledcích pod vlivem socio-ekonomického zázemí studentů. Autonomie českých škol je vysoká – informace ukazují ředitelům, jak na tom škola je ve srovnání s jinými zeměmi. Z toho je třeba navzájem se učit.

Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal nazval svůj příspěvek „Data ČŠI o českém školství – důvod k pesimismu, nebo výzva k akci?“ Máme malý podíl žáků v nejvyšší úrovni a velký podíl v úrovni nejnižší. Situace není příznivá – ne že by školy a učitelé nefungovali, ale změnily se společenské podmínky a rychle se mění technický pokrok. Učitelé stále dominují, nedaří se individualizace, což má dopad na vztahy učitelů a žáků. Data ukazují, že čím nižší je index obavy, tím lepší jsou výsledky žáků. Na výsledky žáků má vliv i profesní sebevědomí učitelů. Nároky na dovednosti učitelů jsou velké – tím větší je pak i potřeba podpory a vytváření lepších podmínek.

O Auditu vzdělávacího systému ČR hovořil Bob Kartous z EDUin.


Panelová diskuse

V panelové diskusi se setkali Jindřich Fryč (MŠMT), Jaroslav Jirásko (Učitelská platforma), Pavel Jungwirth (AV ČR), Kateřina Kapounová (Evropská komise), a Linda Sokačová (MPSV). Moderoval Tomáš Feřtek. Shodli se na důležitosti dat.

Některé myšlenky z debaty:
– Nejsme v bodě nula: Dat máme hodně. Jak s nimi dál pracovat, jak je číst? (JF).
– Naše školství moc nevzkvétá – chybí spokojený žák a spokojený učitel (JJ).
– Evropská komise srovnává data. Priority se překrývají: důraz na učitele a ředitele, nerovnosti v systému (KK).
– Cílem je vytvářet kompetence pro aktivní profesní, občanský a osobní život (LS).
– Hodně udělat s budováním důvěry (JF).
– Ze srovnání dat OECD vyplývá, že čeští žáci nemají motivaci k úspěchu (KK).
– Data nelze podceňovat. Měla by nás donutit k přemýšlení, jak definovat nově obsah vzdělávání. (JF)
– Školství chybí politicky projednaný dlouhodobý výhled – Národní program vzdělávání, který by zajistil kontinuitu (JJ).

Jak by měla vize vypadat?
– Ideální stav by byl, že se řekne: vzdělávací cíle do roku 2030 jsou tyto a nezávisle na politických změnách to bude platit (JJ).
– Nevěřím, že se podaří souvislý a čtivý text udržet jako uznávanou vizi. Udržet aspoň dvě až tři priority. Důležité je budování kapacit. Diskusi zaslouží otázka řízení (JF).
– Přestaňme data zpochybňovat a přemýšlejme, co s tím (LS).
– Řekněte svým studentům, aby vyšli do ulic. Dejme jim slovo (PJ).
– Zamyslet se nad tím, která pravidla potřebujeme mít v zákoně. Založená na datech, odpilotovaná. Např. s inkluzí se nečekalo na výsledek pilotování (KK).
¨
Důvěra je klíčová věc. Co se dá udělat praktického? (TF)
– Setkávání, komunikace, vzájemné respektování názorů. MAS působí pozitivně, lidé se více setkávají (JJ).
– Aktivita MAS má význam – síťuje aktéry (a supluje školské úřady). MAPy napomáhají,a by se ředitelé necítili ve vzduchoprázdnu (JF).

Uvažujete o regionálních střediscích podpory? (TF)
– Jsme v procesu úvah o postavení ředitelů škol: co všechno musí zvládat, jak je odbřemenit? Co by mohl převzít zřizovatel? (JF)
– V Čechách se za 10 let profesionalizovala debata o vzdělávání. Objevuje se čím dál víc relevantních partnerů. Věřím, že je tu dostatečný potenciál. Střední článek by měl být prioritou (KK).

Co mohou panelisté udělat? (TF)
– Mám svou roli na MŠMT: snažit se působit na své kolegy, aby byli co nejdůvěryhodnější. V určitém okamžiku musí rozhodnout – měli by přijímat co nejtransparentnější řešení. (JF)
– Terén projevuje vyhoření. Ukazovat, co je dobré, na čem mohou stavět (JJ).
– Střední článek b měl propojovat, reagovat na potřeby škol. Dávat důvěru dětem a studentům. Žijí a uvažují jinak. Dávat jim důvěru, že jsou schopni se vzdělávat. Školy dělají spousty aktivit – důvěřujme jim (LS).
– Malý „svazácký“ závazek: Vysoké školy by měly být více vidět, pracovat s pedagogy, aby byli partnery (PJ).
– Chtěla bych být při vyjednávání dalšího programového období, aby posloužilo změnám systému a více prostředků šlo přímo do škol (KK).


Situace škol a reformní snahy zdola na Slovensku

Daniela Čorbová / Iniciativa Kvalitné školstvo, Ladislav Baranyai / Školský network, Fórum proaktívnych škol, Martin Brestovanský / PedF, Trnavská univerzita v Trnavě, Fórum proaktívnych škol

Hosté hovořili o selhání implementace Národního programu výchovy a vzdělávání.
Poté vznikly reformní snahy zdola: Školský network www.skolskynetwork.sk, Fórum proaktívnych škol, Iniciativa Kvalitné školstvo


Ucelené služby celoživotního poradenství v rámci společného úsilí mezi odbornými odvětvími – Raimo Vuorinen, Finský institut pro výzkum ve vzdělávání při Jyvaskylské univerzitě, Finsko

Zkušenosti s budováním kompetencí pro rozvoj vlastní kariéry – systém celoživotní poradenství jako součást vzdělávacího systému, 70 center, školní poradci. Mezisektorová spolupráce šetří prostředky. Výzkum v různých evropských zemích – 140 studií. Naučili se během 10 let spolupráce.

Ekonomické výsledky – studenti rychleji dokončují studium, na úrovni země jsou konkurenceschopní.


Identifikace prioritních témat ve vzdělávání metodou Delphi – Michal Pazour, Technologické centrum Akademie věd, Jana Straková, Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání, PedF UK

Informace o zahájení šetření:

„Stálá konference asociací ve vzdělávání, z. s., realizuje ve spolupráci s Technologickým centrem Akademie věd za podpory Nadace České spořitelny šetření v souvislosti s přípravou Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Jeho cílem je identifikace priorit ve vzdělávání a jeho výsledky budou v souhrnné podobě sloužit jako jeden ze vstupů pro přípravu Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+.

Nejprve proběhl v rámci Iniciativy Úspěch pro každého žáka sběr prioritních témat mezi aktéry ve vzdělávání realizovaný v průběhu února a března 2019 v koordinaci s prof. Arnoštem Veselým, který vede externí expertní tým MŠMT.

Nyní jsme spustili šetření, do kterého jsme pozvali 748 expertů z různých oblastí vzdělávací soustavy ČR (26% školy a školské asociace, 6% příspěvkové organizace, 2% mimoškolské svazy, 10% státní instituce, 12% kraje a města, 12% NNO mimo nadace, 5% nadace, 16% akademická sféra, 2% média, 9% nezávislí experti). Šetření probíhá metodou Delphi ve dvou kolech. V prvním kole jsou respondenti požádáni o posouzení 39 výroků charakterizujících současné problémy vzdělávání v ČR.

Ve druhém kole, které bude probíhat v druhé polovině května 2019, budou mít možnost seznámit se s hodnocením a komentáři ostatních účastníků šetření (vše anonymně) a korigovat či upřesnit své odpovědi z prvního kola. Na konferenci Úspěch pro každého žáka 2019, která proběhla 16. 4. v Centru současného umění DOX, jsme oficiálně proces Delphi zahájili.“

Zdroj: www.skav.cz 18. 4. 2019

O metodě Delphi si přečtěte více podrobností zítra.


Řečníci.

Vystoupení řečníků ve videozáznamu. K videím jsou připojeny i prezentace.

Audiozáznamy.

Na závěr zdařilé konference se sešli členové SKAV, aby připili sklenkou šampaňského své organizaci k letošním dvacetiletým narozeninám.

Hodně dalších úspěšných let, milá Stálá konference asociací ve vzdělávání!

Jana Hrubá


Fotogalerie. 

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger