Strategie 2030+: Obsáhlá diskuse v Olomouci k obsahu vzdělávání

pondělí 1. července 2019 · 0 komentářů

Zápis konference Olomouc – 14. 6. BEA Centrum Olomouc. Konference se skládala ze dvou panelů – panelu zaměřeného na základní a panelu zaměřeného na střední školy. Níže najdete poznámky z prezentací panelistů a následné diskuze.

Zdroj: www.msmt.cz


Panel základní školy

Anna Dobrovolná (ZŠ Demlova)
– Ve svém příspěvku se věnovala tvorbě ŠVP a vývoji práce ve školách od roku 2007
– Proces rozdělila na 3 etapy od 2007, kdy se školy pomalu učili se ŠVP pracovat a postupně se
až do dnešního dne řada škol naučila se ŠVP velmi dobře pracovat.
– Zároveň nastínila, že řada škol má základní část velmi podobnou, ne-li shodnou.
– Proto považuje za rozumný návrh, aby základní část ŠVP byla pro všechny ZŠ stejná
vypracovaná ministerstvem

Jaroslav Faltýn (MŠMT)
– Odpovídal na otázku, jaké kompetence má mít žák pro budoucí svět – mít základní
dovednosti (klíčové kompetence), na kterých se dá stavět (dokáže se pak přizpůsobovat a
doplňovat si specifičtější kompetence)
– Klíčové kompetence – v evropském pojetí připomínají dovednosti a gramotnosti; hodně
odpovídá tomu, co dělá Česká školní inspekce (dle nové metodiky)
– Uvedl příklad z ŠVP ZŠ Kunratice jako dobré praxe – ŠVP je zároveň podklad, co se po učiteli
chce; dává cíle, základní podklady, aby věděl, jaké jsou mezioborové vztahy;
– Digitální vzdělávání – mělo by se projevit v revizi kurikula, protože je silná společenská
poptávka; Rámec digitálních kompetencí učitelů
– Komentoval revizi RVP – proces přípravy revizí RVP má být otevřený, což dokládá přístup pana
ministra, který se v poslední době schází s řadou aktérů a organizací zastupujících aktéry ve
vzdělávání v ČR
– Cíl revizí RVP: zlepšit výsledky vzdělávání – dosáhnout toho, že učitelé rozumějí tomu, co se od nich očekává – dosáhnout toho, že vedení školy rozumí tomu, jak podporovat svoje učitele, aby byli ještě lepšími učiteli – revize 2023, informatické a digitální dovednosti 2021

Eva Šmelová a Miluše Rašková (PedF UPOL)

Šmelová: revize musí jít zespodu; základ musí zůstat starý, aby školy mohly dál projektovat
RVP má být funkční dokument, kde si každá škola může vybrat to své
další vzdělávání by mělo být kontinuální, systematické
fakulta se podílí na přípravě revize RVP

Rašková:
Spolupracuje na NÚV v expertní skupině na dokumentech pro revize pro základní
stupeň
Zmínila vhodnost zachování oblasti Člověk a jeho svět
Připravenost učitelů je důležitá, ale pedagogické fakulty jsou vázány na akreditace,
takže nemohou tolik měnit obsah vzdělávání v rámci desetiletých akreditací

Kateřina Glosová (ZŠ Horka nad Moravou)
– Hovořila o potřebě dovedností pro budoucnost – 4k – kooperace (už od MŠ), kritické myšlení, komunikace, kreativita
Mladá generace má velké znalosti a dovednosti s technologiemi, ale neumí spolupracovat, kooperovat a přizpůsobovat se
Učit děti diskutovat, koncept velkých myšlenek (aplikace ve školách)
Nutnost přizpůsobovat se podmínkám
– Ředitel by se měl věnovat obsahu a vzdělávání dětí; ale dle diskuzí s řediteli, o tom, co by
bylo potřeba, většinou mluví o praktických věcech jako o vybavení, Ph maxu a podobně, ale o obsahu školy moc nemluví; ředitelé by potřebovali uvolnit ruce a stát se pedagogickým
leaderem
– ředitel by měl stanovit cíle a celý pedagogický sbor by se měl otáčet zpátky, jestli ta
nastavená cesta je správná a vyhodnocovat, jak to žáci zvládají
– chyba vede k dalšímu učení, tedy je i u školy důležité umět chyby opravovat
– Důležitost sounáležitosti ve škole – v pedagogickém sboru
– Doporučuje změny v RVP, které podporují podporu mezi školami a sounáležitost – sdílet todobré; naučit učitele nebazírovat na znalostech a učební látce;
– Do budoucna vidí jako cestu zrušení dělení na předměty, anebo alespoň daleko lepší propojování mezi předměty, zavedení učebních bloků


Diskuze k prvnímu panelu

– Komentář se týkal politické podpory u změn. Co se stane při změně ministrů, je garantovaná dlouhodobá podpora? Jako příklad byla uvedena problematická S2020 – co se stane, pokud by padla vláda?

Faltýn – zpráva NKÚ tlačí všechny ministry naplňovat Strategii
– u RVP byl původně proces shora; ale teď by to mělo být jinak; probíhají debaty ministra s různými skupinami, konference a je dán prostor široké paletě aktérů

Sáblík – zástupci všech stran dokumentují podporu (např. platy), ale mohlo by platit i pro Strategii
– Otázka k Národnímu programu vzdělávání – není a má Strategie ambice stát se takovým
dokumentem? Jelikož je řada strategií a žádný zastřešující dokument – mohlo by to přinést
konsenzus ohledně cílů vzdělávání

Faltýn – změna vychází z celospolečenského konsenzu, to nemůže zaručit top-down dokument jako Národní program vzdělávání.

– Komentář byl zaměřen na to, jak těžké je měnit naše (učitelů) postoje a přístup učitelů, vyrostli a naučili se profesi v minulém režimu; známkování je omezení a často kontraproduktivní. To co dělá školu, je sborovna – ministerstvo by se mělo dobře zamyslet, jak dostat kvalitní učitele do škol.

Sáblík – je těžké zavádět změny ve škole, často je část učitelského sboru proti. Nicméně si myslí, že to je hodně o osobnosti ředitele, který k tomu má mandát. Dá se tedy řešit už teď.

– Komentář se týkal motivace děti se vzdělávat – motivace dětí je klíčová; než jednotným přístupem je vhodnější nabízet širokou paletu možností vzdělávání (typů základních škol), kde si každý může vybrat.

Sáblík oponuje, že někteří to dokáží a jsou obrovské rozdíly i v rámci jedné školy, takže učitel je klíčový. Navíc přístup skrze velkou možnost výběru školy může vést k daleko větším nerovnostem ve vzdělávání.

– když se evaluuje učivo, tak se vyučuje učivo. Pedagogický výzkum není tak dobrý, aby dokázal říct, jak učit a co učit, aby došlo k naplnění kompetencí a cílů RVP
– společné učivo nemá být společný a jediný způsob, jak naplňovat cíle


Panel střední školy

Petr Bannert (MŠMT)
– Dle průzkumů není u zaměstnavatelů na prvním místě odbornost, a to ani u středoškolských
studentů a učňů – důležitější jsou měkké dovednosti jako flexibilita, motivace nebo kritické
myšlení
– Zjištění z testování PIAAC – učňům chybí měkké kompetence, ne odbornost
– To má implikace pro revize RVP
– Role zaměstnavatelů – spolupráce škol a firem (prvky duálu), nikoliv duál jako takový, který není pro náš vzdělávací systém vhodný. Jak ale udělat koordinaci na všech úrovních (top, kraje až škol). Zaměstnavatelé nejsou angažovaní v ČR tolik jako v jiných zemích. Ve Švýcarsku mají systém promyšlený tak, že jelikož žáci tráví hodně času v dané firmě, tak se jim začne po 2 letech žák vyplácet (dostanou se na 80% produktivity) – učeň je plnohodnotným zaměstnancem; mělo by pro nás být důležitým impulsem
– Výzvy do budoucna – může být i se změnou modelu výuky (např. 3 dny ve škole, 2 dny ve firmě – dát možnost); nezmenšovat obecnou část vzdělávání (bavit se ale o tom, co je tím obsahem k dosažení cílů a kompetencí)

Miroslav Gajdůšek (Olomoucký kraj)
– Mluvil o obecných trendech – vzdělávání 4.0, každé dítě je 3 hodiny na internetu; situace je vážná v digitálních dovednostech, ujíždí ČR vlak v tom, že neumí žáky dobře připravit.
– školství v Olomouckém kraji – ze 170 středních škol v kraji optimalizovali na 108 škol. Obecně je hodně škol v ČR oproti jiným zemím, například Dánsku
– Přínosné bylo, že v Olomouckém kraji nedělali Dlouhodobý záměr přes soukromou firmu, ale mají skupiny ředitelů, firem a dalších aktérů, kteří vytváří konsenzus na vzdělávání v kraji
– Struktura oborů a tříd – první kraj, který limitoval ředitele tím, že stanovovali maximum tříd a oborů: chtěli kontrolovat oborovou strukturu v kraji; reagují na situaci na trhu práce – mají stipendia pro obory – např. u obráběčů kovů úspěšné, u řezníků ne a to řemeslo zaniká
– Komentoval historický vývoj: totální podpora obecného vzdělávání za ministryně Buzkové – dnes masivní vlna polytechnického vzdělávání – špatně, že pracujeme ve vlnách, chybí konsenzus – duální vzdělávání – kraje jsou dál v přemýšlení o duálním vzdělávání; vytvářejí návrh zákona, který budou prezentovat;
– Představa – duální větev fungovat mimo odborné větve na dobrovolné bázi, všechny kraje jsou pro a chtějí to dostat do S2030.

Irena Kovačičinová (MVŠO)
– Ve své prezentaci se zabývala otázkou, jak má vypadat absolvent střední školy, který přichází na vysokou školu?
– Velký zájem o vysokoškolské vzdělání – liší se podle střední školy; čím techničtější škola, tím nižší zájem o terciární vzdělávání
– Absolvent by měl být připraven se vzdělávat a orientovat se ve světě;
– Důležité kompetence – kritické myšlení, podnikavost, kreativita, práce s lidmi, komunikační dovednosti, rozhodování
– zkušenost z MVŠO – hrozně se liší míra všeobecných a odborných znalostí, liší se i motivace,
– chybí hodnoty, odpovědnost; matematické dovednosti často jsou, ale chybí jejich praktické využití

Tomáš Zatloukal (ČŠI)
– Uvádí výčet budoucích kompetencí: soft-skills, jsou to dovednosti v rovině aplikační – je pravda, že do roku 2030 bude velká změna a jiné prostředí, ale jsme schopni definovat kompetence, které budou žáci potřebovat – je to 6 klíčových kompetencí a gramotností
– Je potřeba se shodnout na cílech vzdělávání! Pokud bude existovat shoda, například, že to má být rozvoj klíčových gramotností a kompetencí, lze na to navázat zbytek – obsah, pak učivo a metody atd.
– Výchozí situace – výsledky ze šetření ČŠI (podíly škol, v nichž žádný škol nedosáhl očekávaných výstupů); znalosti jsou propojeny s gramotnostmi
– Máme nejselektivnější systém světa – zastoupení v oborech není podle předpokladů, ale podle rodinného zázemí; umíme určit, jaké žáky máme např. v 5 třídě, abychom je mohli diagnostikovat a pomoci jim, aby dosáhli svého maxima?
– Je špatně, že je více maturantů? Anebo je dobře, že více dětí/lidí má kompetence, které jim pomohou uspět v životě?
– Alarmující je, že po 3 letech skoro polovina studentů (45%) nepracuje ve svém oboru – je to velmi neefiktivní systém; nejvíce je tento fenomén u učňovských oborů – právě ti potřebují soft-skills, mají i špatné matematické dovednosti. Jinými slovy – ti, co budou nejvíce měnit profese, jsou na to nejméně připraveni


Diskuze

– Podnikavost je vodítkem, jak se přizpůsobovat změnám (zahrnuje spoustu klíčových kompetencí); je potřeba udělat revizi oborové struktury, ve Finsku je daleko větší průchodnost systému – ČR by měla reagovat na velkou neprůchodnost.
– Je potřeba se zaměřit na propojení národní soustavy kvalifikací – uznávání neformálního vzdělávání. Např. ve Finsku jsou stejně vnímaní studenti různých typů oborů, u nás jsou různé druhy oborů považovány za různě prestižní.
– Důležité je ve školách nezapomínat na etiku, která je předpokladem dalších kompetencí.

Gajdůšek komentuje oborovou strukturu – je potřeba nabízet obor prodavač? Oborová struktura je důležité promyslet; Některé obory jsou úzce specializované – je potřeba tvořit skupiny oborů; ministerstvo by mělo rozvinout toto téma; je potřeba snížit počet oborů kvůli specializaci. Nicméně si na rozdíl od ostatních panelistů a řady diskutujících nemyslí, že české školství je špatné a potřebuje výrazné změny. Naopak by se měly posílit silné stránky. Neměli bychom přesunout kyvadlo moc do všeobecného vzdělávání; je potřeba neztratit zlaté české ručičky.

Bannert – ministerstvo podporuje debatu o propustnosti vzdělávání a nastavení struktury oborů, ale potřebuje partnera na druhé straně (kraje, školy, zaměstnavatelé); zlepšit průchodnost ano; posílit kariérové poradenství (příklad Švýcarska) i na základních školách, NSK také téma i v Dlouhodobém záměru.

– Komentář směřoval ke vzdělávání dětí ze SVL, dětských domovů – zapomíná se při vzdělávání na tyto děti. Je potřeba je učit i praktické dovednosti; problémem je, že v těchto případech se musí jít proti rodině, která má jiné představy o smyslu a přínosu vzdělávání

Zatloukal – klíčové mluvit i o MŠ a ZŠ; problém, že mluvíme o vzdělávání v roce 2020, když mluvíme o duálu a Finsku, to není pohled do budoucna, ale přejímání současných modelů, které nejsou uzpůsobeny na budoucí změny; inspirace pro ČR může být například Estonsko, kde je duál minoritou a posunuli specializaci do pozdějšího věku (kolem 18–19 let), kde už může být rozhodování na žákovi; duální vzdělávání bude mít v budoucnu smysl jen pro velmi úzký podíl lidí

– Padla poznámka, že se vytrácí výchovný princip ze vzdělávání. Míří i na širší zapojení škol a například i MPSV do vzdělávání a výchovy.
– Kritika formalismu a řízení se striktně zákonem – ze zákona se ztrácí dítě; děti mají spoustu problémů sociálních, psychických a dalších, a proto mu nejde tolik o obsah ve škole. Měli bychom více vnímat děti jako jednotlivce a dávat jim podporu a říkat jim, že mají schopnosti a dovednosti; možnost nechat si zažít úspěch

– Padla otázka na všechny panelisty – Je potřeba více měnit systém výuky nebo obsah?
Bannert – změnit více systém,
Kovačičinová – také více systém
Gajdůšek – máme dobré školství a chce to jen zlepšovat fungující;
Zatloukal – obojí, je potřeba nastavit cíle a systém, který pak ovlivní výuku
Gajdůšek – nesouhlasí, že máme selektivní školství, kariérové poradenství je klíčové

Dále nabízíme prezentace jednotlivých vystupujících: Jaroslav Faltýn, Miroslav Gajdůšek, Irena Kovačičinová, Eva Šmelová, Tomáš Zatloukal.

Jana Hrubá: Můžeme sledovat obsah diskusí ke Strategii 2030+

· 0 komentářů

Všichni (včetně mě) jsme si stěžovali na nedostatek informací a diskusí ze strany ministerstva. Teď – v době přípravy Strategie 2030+ – je třeba uznat snahu o nápravu.

Kulaté stoly a konference byly uspořádány nejen v Praze, ale v celé řadě míst, zúčastnili se jich většinou zajímaví panelisté, kteří poskytovali informace a názory na možná řešení problémů. Zájem (nejen) pedagogů byl většinou velký. Například na konferenci v Praze na pedagogické fakultě byli účastníci ochotni vytrvat od 9 do 18 hodin, dokonce o hodinu déle než stanovil program.

Prezentace jsou dostupné na webu MŠMT a dokonce i zápisy z diskusí. Jejich úroveň je sice různá, ale lze říci, že podrobnost záznamů stoupá (což se o grafické úpravě většinou říci nedá). Dokonce funguje i facebooková stránka EDU 2030+.

Učitelské listy se snaží informace průběžně sledovat, vyhledávat a publikovat, abyste netratili zbytečně čas. Někdy je to totiž docela pracné (zvláště vzhledem k nepřehledné grafice a „utajenosti“ zápisů). Budeme v tom pokračovat i během prázdnin – i když s jistým skluzem omezeného prázdninového provozu.

V této době můžete stále zasílat své názory a připomínky na adresu: edu2030@msmt.cz.

Přes prázdniny se budou psát Hlavní směry vzdělávací politiky ČR 2030+.

Prof. Arnošt Veselý ve své informaci píše: „Do konce září bychom pak měli MŠMT poskytnout výslednou podobu Hlavních směrů, která se stane podkladem pro psaní samotné strategie. Hlavní iniciativu pak přebere MŠMT a my bychom měli hrát roli konstruktivních kritiků. Předpokládáme, že i v této fázi se povede intenzivní veřejná debata, a to již nad konkrétními možnými opatřeními. Počátkem roku 2020 by Strategie 2030+ měla jít do připomínkového řízení a věříme, že někdy v polovině roku 2020 by mohla být schválena vládou ČR.“

Takže:
Kdo chce být informován a účastnit se, může.
Ale i potom je třeba ostře sledovat realizaci, aby to zase nedopadlo jako se Strategií 2020…

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger