Monika Stehlíková: Život s vysokou inteligencí. Průvodce pro nadané dospělé a nadané děti

sobota 5. října 2019 · 0 komentářů

Vysoká inteligence je v povědomí lidí automaticky spojovaná s úspěchem a skvělým životem. Málokoho napadne, že to ale může být přesně naopak, že spousta nadaných lidí, pokud správně neporozumí své odlišnosti, může prožít nenaplněný život plný utrpení, problémů, nepochopení, odmítání a předstírání.

Velmi chytří lidé se často cítí osaměle, trpí nedostatkem sebedůvěry a až přílišnou citlivostí a zranitelností. Mívají pocit, jako by byli z jiné planety. Tím, že mají odlišný způsob myšlení a prožívání, bývají mnohdy nepochopeni, což vede k ještě většímu uzavírání se do sebe.

Tato výjimečná kniha jim odhalí cesty k nalezení štěstí, seberealizaci a plně prožitému životu. Čím dříve je poznají, a to nejlépe už v dětském věku, tím méně času v životě promarní zbytečnými pokusy být jako ostatní, přizpůsobit se. Autorka, zkušená lektorka a terapeutka, velmi empaticky a s osobní zkušeností přináší poprvé na český trh komplexně zpracovanou problematiku nadaných dospělých a dětí.

Mgr. Monika Stehlíková, MBA je lektorka a terapeutka. Pořádá kurzy mindfulness - všímavosti pro veřejnost, ve školách i ve firmách. Její kurz určený pro učitele s názvem „Rozvoj pozornosti a všímavosti žáků"" byl akreditován MŠMT ČR. Ve všímavosti se vyškolila v Paříži pod vedením dr. Ch. Andrého, psychiatra a psychoterapeuta, který je jedním z hlavních průkopníků a propagátorů této vědecky ověřené metody ve Francii. S nadanými jedinci pracuje individuálně na bázi pozitivní psychologie a Terapie přijetí a odevzdání ACT, ve které se vyškolila na Institutu pro kontextuální psychologii v Québecu. Monika Stehlíková se ve své práci také hodně věnuje dětem a dospívajícím, a to v rámci workshopů a kroužků Sociálního a emočního učení a všímavosti. S nadanými dětmi pracuje individuálně formou koučinku nebo terapie. Autorka je také mentorkou a příležitostně publikuje a přednáší.

Více informací o knize i autorce najdete ZDE.


Komu nejde matematika, nemůže být chytrý a další mýty o nadaných dětech

Zdroj: haa pro idnes.cz 3. 8. 2017

Lidé obdaření vyšší inteligencí se dodnes setkávají s některými předsudky. Jaké to jsou a jak poznáme nadané děti, prozradila Monika Stehlíková, odbornice na nadané děti a dospělé.
Hned na začátku upozorňuje Monika Stehlíková na určitou nejednoznačnost termínů, kdy mimořádně nadané dítě je něco jiného než dítě s nadáním.

„Nadání pro něco konkrétního, např. nadání pohybové, hudební, se dá rozpoznat už ve školkovém věku nebo na prvním stupni základní školy. Každé dítě má pro něco talent a nadání, ale ještě nemusí být tzv. nadaným dítětem,“ vysvětluje Stehlíková a pokračuje: „Nadané děti nejsou ani lepší ani horší než jiné děti, jsou jen trochu jiné, a proto potřebují specifický a poučený přístup, abychom jim dokázali porozumět a provést je šťastným dětstvím.“


Jak poznat nadané dítě

Pokud se hovoří o mimořádně nadaných dětech, pak jde o děti s vysokou inteligencí (IQ nad 130), často velmi bystré, kreativní a uvažující trochu jinak než ostatní.

„V jejich pohledu je pronikavost, hloubka. Někteří rodiče říkají, že se jejich dítě dívalo skoro dospělým způsobem. Že se možná jedná o mimořádně nadané dítě mohou rodiče vypozorovat z toho, že je u dítěte rychlejší vývoj v některých oblastech, je velmi zvídavé, brzy klade filozofické nebo existenciální otázky, je velmi citlivé a vnímavé, má mnoho zájmů a podobně,“ popisuje Monika Stehlíková, autorka knihy Život s vysokou inteligencí.

Mezi další charakteristiky mimořádně nadaných dětí podle ní patří i to, že má dítě svoji hlavu, smysl pro spravedlnost a etiku, určitý idealismus, perfekcionismus. Všechny děti jsou individuality a platí to samozřejmě i pro nadané děti, i mezi nimi jsou tedy různé typy osobností a jinak se projevují.

„Některé děti jsou neklidné, nervózní, úzkostné, jiné naopak do sebe uzavřené, zdrženlivé, jiné rebelské, mohou působit jako provokatéři, kterými ale nejsou ze zlého úmyslu. Jiné mimořádně nadané děti jsou živé, plné energie, jsou schopny celé hodiny tvořit a plně se ponořit do činnosti, která je baví, a zapomenout, jak čas plyne. Hlavní znaky jsou vysoká inteligence (IQ nad 130, v některých zemích už od IQ 125), vnímavost, myšlení v souvislostech, specifický přístup ke světu, k sobě, k druhým lidem. Častým je přebírání velké zodpovědnosti, ale zároveň pochybnosti a nedostatek přesvědčení o vlastní neomylnosti, tendence k přehodnocování a promýšlení již vymyšleného,“ pokračuje ve výčtu Monika Stehlíková.

Odlišnost mimořádně nadaných byla podle ní prokázána i v oblasti fungování mozku. „Mimořádně nadané děti se často potřebují učit zvládat své emoce, „vyprazdňovat“ hlavu od neustálého myšlení, starostí a trápení, učit se znát sebe a přijmout se,“ dodává. Ze své praxe ví, že o nadaných dětech i dospělých panuje mezi lidmi spousta předsudků. Jaké jsou ty nejčastější?...

Mýty o nadaných dětech si můžete dočíst ZDE.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger