Michaela Endrštová: Ředitele škol zavalily papíry, v práci tráví celé léto

pátek 18. října 2019 · 0 komentářů

Ředitel běžně musí zastávat pozici opraváře, ekonoma, sekretáře, stavbyvedoucího, diplomata, manažera i právníka. To by ale neměl dělat. Má být pedagogickým lídrem a vést školu. Jenže na to dnes není čas. (Martin Lukeš, ředitel základní školy v Mikulovicích u Pardubic)

Zdroj: Chytré Česko 17. 10. 2019

…Martin Lukeš poukazuje na to, že od doby, kdy se stal ředitelem, neustále bobtná papírování. Administrativa přibývá s každým dalším nařízením – ať už se jedná o inkluzi, tedy společné vzdělávání dětí s různými potřebami, o povinnost vytvářet školní vzdělávací plány nebo třeba o žádosti o peníze z evropských dotací. „Postupně se toho nabalovalo čím dál víc. Dnes je toho tolik, že nic tak zatěžujícího jsem za celých těch devatenáct let ještě nezažil,“ říká Lukeš.

Není sám, komu přemíra papírování vadí. V Analýze výzev vzdělávání v České republice, kterou zpracovali sociologové a analytici Daniel Prokop a Tomáš Dvořák pro Nadační fond Eduzměna, se píše, že 75 procent veškerého času věnují ředitelé provoznímu řízení.

Věnují se administrativě, zabývají se rozpočtem školy, sledují nové zákony, sestavují organizační řád, organizují práci učitelů, jednají s rodiči i zřizovatelem. Navíc připravují školní akce, vyřizují smlouvy s pracovníky nebo jejich nemocenské, shánějí za ně náhradu, když nemohou třeba kvůli nemoci vyučovat. A samozřejmě také několik hodin týdně sami učí. Konkrétně Lukeš pracuje s žáky devět hodin týdně, záleží však na velikosti školy a naplněnosti pedagogického sboru. Papírování, které učitelé často zmiňují jako důvod, proč se jim nechce do vedení školy, věnují ředitelé kolem dvanácti procent pracovní doby, jak ukázala anketa Asociace ředitelů základních škol.

Lukeš však upozorňuje, že v určitých obdobích roku je to mnohem víc, někdy mu prý administrativa zabere i osmdesát procent pracovní doby. V dobách, kdy začínal, to přitom byla sotva třetina. „Stává se mi, že jsem natolik zavalen papíry, že nestíhám zajet za zřizovatelem nebo jednat s rodiči. Řeším to s nimi v neděli nebo jsem tu do večera,“ říká ředitel. Nejkrušnější jsou podle něj letní měsíce a září, kdy se uzavírá školní rok a chystá se ten nadcházející…

…Mnohdy proto ředitelé tráví prací pro školu více než deset hodin denně, ukázala zmíněná anketa. A na vedení pedagogického procesu, tedy hospitaci v hodinách či konzultaci s učiteli, jim zbývá pouze malá část pracovní doby. Ředitelé menších škol, jako je ta Lukešova, si však nemohou dovolit zaplatit sílu, která by jim ať už s papírováním nebo třeba s účetnictvím pomohla…


Kdo by mohl ředitelům pomoci?

…„Kromě technické a servisní podpory by ředitelům pomohla především podpora přípravy a správy projektových žádostí, poradenství ohledně GDPR, právní poradenství, IT podpora či pomoc s účetnictvím,“ souhlasí vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Univerzity Karlovy Arnošt Veselý. Zároveň stojí v čele pracovní skupiny, která připravuje novou strategii vzdělávání. Dokument určí, kterými směry by se mělo české vzdělávání ubírat do roku 2030. „Někteří zřizovatelé škol, zejména větší města, školám s těmito činnostmi pomáhají. Většina škol je ovšem ponechána bez jakékoli pomoci a podpory,“ tvrdí Veselý.

Spolu s dalšími odborníky, kteří strategii připravují, nyní přemýšlí, jak školám ulevit, pokud jde například právě o administrativu nebo právní záležitosti. „Cesta nemusí být nutně pro všechny školy stejná. Někde tuto roli mohou přebírat zřizovatelé, někde je potřeba hledat jiné řešení, například tím, že školám zvýšíme na tyto činnosti peníze nebo zmíněné povinnosti převedeme na jinou instituci, která bude podporu poskytovat více školám,“ vysvětluje Veselý.

Skupina okolo Strategie 2030 zároveň přemýšlí nad tím, že by se ve školách mohli začít objevovat úplně noví pracovníci – takzvaní techničtí ředitelé. Převzali by část povinností ředitelů škol, podobně jako se na vysokých školách o povinnosti dělí rektoři a kvestoři. Technický ředitel by nesl odpovědnost za budovu a její úpravy či rekonstrukci. „Když se má stavět nová vysokoškolská kolej, podepíše se pod to kvestor a ten za to také ručí. Mohl by to být podobný model,“ popsal programový ředitel vzdělávací organizace EDUin Miroslav Hřebecký.

Muselo by se však vyřešit, kdo by takového člověka platil, stejně jako by bylo třeba upravit zákon, aby veškerá odpovědnost neležela na řediteli.

I když se dnes stává, že zřizovatel zaplatí řediteli správce budovy, stejně je za školu odpovědný ředitel. Často proto nechce pouštět věci ze svých rukou a často se o všechno radši postará sám.  (Miroslav Hřebecký)

Dalším zatěžujícím faktorem pro ředitele je fakt, že školy musí často několikrát vyplňovat stejné údaje pro různé úřady. „Například musíme vykazovat, kolik máme knih ve škole. Jenže jednou čísla potřebuje ministerstvo školství, podruhé zase kraj. Místo toho, aby si úředníci našli údaje ve výkazech, které jsou veřejně dostupné, je pro ně jednodušší napsat školám e-mail, aby za ně tabulky vyplnily,“ říká Lukeš.

Podobnému dublování vykazovaných informací by měl zabránit resortní informační systém, který by měl být hotový do roku 2023. „Pomůže v situacích, kdy dochází k duplicitnímu nebo i triplicitnímu vykazování,“ řekl HN ministr školství Robert Plaga (ANO).

Nová strategie vzdělávání by podle ministerstva školství měla být hotova na jaře příštího roku, v polovině roku úřad očekává schválení vládou. Do té doby by tedy mělo být jasné, nakolik a jakým způsobem stát ředitelům pomůže, aby měli ve své práci volnější ruce

Celý text obsáhlého článku najdete ZDE.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger