PISA 2018: Zlepšení i zhoršení – rozdíly mezi žáky, školami i regiony se zvětšují

čtvrtek 5. prosince 2019 · 1 komentářů

3. prosince v 9 hodin byly uvolněny výsledky patnáctiletých žáků z mezinárodního šetření PISA 2018 v 79 zemích OECD a EU.


Čeští žáci si mírně polepšili

Zdroje: MŠMT 3. 12. 2019, Národní zpráva z šetření PISA 2018, prezentace ÚŠI Tomáše Zatloukala k výsledkům šetření

Zlepšení ve všech třech sledovaných gramotnostech – čtenářské, přírodovědné i matematické – u českých žáků prokázaly výsledky mezinárodního šetření PISA 2018. V případě čtenářské gramotnosti se navíc ukázalo, že žáci veřejných škol jsou na tom výrazně lépe, než žáci škol soukromých či církevních. O výsledcích šetření dnes před novináři hovořili ministr školství Robert Plaga a ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Šetření PISA 2018 se účastnilo celkem 79 zemí (členů OECD a EU). Cílem bylo zjistit, jak jsou na tom patnáctiletí žáci ve čtenářské, přírodovědné i matematické gramotnosti. Česká republika v mezinárodním srovnání skončila ve čtenářské gramotnosti na 25. místě, v matematické na 22. místě a v přírodovědné na 21. místě.

Česká republika se šetření účastní od roku 2000. „Ve čtenářské gramotnosti jsme v roce 2018 dosáhli téměř stejných výsledků jako v roce 2000. Zatímco v roce 2000 byl tento výsledek ve srovnání s ostatními podprůměrný, v roce 2018 byl průměrný. Je to způsobeno tím, že řada zemí se na rozdíl od nás zhoršila," komentoval výsledky Tomáš Zatloukal a dodal, že u matematické a přírodovědné gramotnosti se výsledek České republiky (byť zlepšený) nepřiblížil úspěchům, které jsme dosáhli v letech 2003 a 2006.

Vzhledem k tomu, že v roce 2018 byl kladen důraz na čtenářskou gramotnost, přineslo šetření v tomto směru detailnější informace, například jakých výsledků dosáhli žáci u různých zřizovatelů. „Jak na základních školách, tak na víceletých gymnáziích, čtyřletých gymnáziích, středních odborných školách s maturitou i bez maturity, dosáhly veřejné školy výsledků statisticky významně lepších, než školy soukromé či církevní," uvedl ústřední školní inspektor.

Na potřebu vyrovnat rozdílné výsledky žáků v jednotlivých regionech ČR upozornil ve svém hodnocení ministr Robert Plaga: „Jsem rád, že došlo k mírnému zlepšení výsledků našich žáků. Musíme se však zaměřit na cílenou podporu regionů, kde je větší procento žáků a studentů ohroženo studijním neúspěchem, protože potenciál v těchto dětech je, je ale potřeba ho podpořit, otevřít a využít. V rámci Strategie 2030+ směřuje jeden z cílů právě do odstranění regionálních disparit a aby se rozevření nůžek mezi regiony v nejbližších letech snižovalo, nikoliv rozšiřovalo."

Národní zpráva z mezinárodního šetření PISA 2018 je zveřejněna ZDE.

Prezentace k výsledkům šetření ZDE.


Zpráva pro ČR: Odrazili jsme se ode dna? Komentujeme právě zveřejněné výsledky šetření PISA 2018
Zdroj: Tisková zpráva EDUin 3. 12. 2019

Výsledky mezinárodního šetření PISA, které dnes zveřejnila Česká školní inspekce, naznačují, že jsme se oproti roku 2015 mírně zlepšili ve všech sledovaných gramotnostech, včetně čtenářské gramotnosti, na kterou se aktuální mezinárodní šetření zaměřovalo. Při pohledu zblízka se ale ukazuje, že přílišný optimismus není na místě. Za vyšším průměrným skóre stojí lepší výsledky malé skupiny těch nejlepších.

„Nůžky mezi nejlepšími a nejhoršími výkony českých žáků se oproti předcházejícímu mezinárodnímu srovnání opět rozevřely, to není dobrá zpráva pro české školství,“ komentuje dnes zveřejněnou národní zprávu PISA programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký.

V tom se Česká republika zásadně liší od těch evropských zemí, které si v aktuálním šetření PISA vedly nejlépe, tedy Estonska, Finska nebo Irska. Tyto země jsou vpředu v celkových výsledcích. Za zmínku stojí také to, že patnáctiletí Finové a Estonci dosahovali v testech PISA vyrovnaných výkonů – počet těch, kteří svým výkonem spadli do nejnižší z šesti úrovní čtenářské gramotnosti, je minimální. V České republice do této skupiny patří každý pátý.

Česká republika z tohoto úhlu pohledu patří těsně nad průměr, nepříjemnou skutečností přitom je, že na rozdíl od průměrných čísel se trend neotočil, právě naopak. Rozdíl mezi výsledky nejlepších a nejhorších patnáctiletých Čechů se zásadně zvýšil.

Velké rozdíly jsou také mezi regiony. Jak upozornil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal při dnešní tiskové konferenci, rozdíl mezi průměrným výkonem nejlepších a nejhorších regionů odpovídá zhruba dvou letům školní docházky.

Vyšší počet patnáctiletých dětí, které podaly výkon v nejlepší páté a šesté gramotnostní úrovni podle výsledků v testech PISA, tak vyvažuje znepokojivě velký podíl těch, které skončily na opačném konci hodnotící škály. Ve čtenářské gramotnosti, na kterou se aktuální mezinárodní šetření zaměřilo, spadlo do nejnižší gramotnostní úrovně 26 % českých chlapců a 15 % dívek.

Jako další evropský stát po Finsku, kde zásadní a promyšlená reforma školství přináší výsledky, se v mezinárodním srovnání ukazuje Estonsko. Upozornil na to i ministr školství Robert Plaga s tím, že jednou z těchto reforem v Estonsku byla i redukce objemu učiva, což je jednou z priorit Strategie 2030+ pro české školství, na které nyní jeho resort pracuje.


Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger