NÁRODNÍ GALERIE Praha: aktuální výstavy + kompletní program

sobota 23. března 2024 ·

Dovolujeme si vás pozvat na výstavy, doprovodné programy, programy pro školy, pro děti a rodiny s dětmi i další akce.        AKTUALIZOVÁNO 



Kompletní program

Kompletní aktuální program výstav a doprovodných akcí akcí najdete ZDE.


Přednášky, diskuze i komentované prohlídky jsou nyní dostupné také na webu Národní galerie Praha v rámci rozsáhlého projektu NGP online


Sledujte také webové a FB stránky galerie pro více informací.


Přehled všech probíhajících a připravovaných výstav najdete ZDE a ZDE.


Nabídku všech programů pro školy najdete ZDE.


Komentované prohlídky, studijní materiály, semináře a kurzy pro pedagogy najdete ZDE.




Aktuální výstavy



Agostino Carracci a Benátky

 

Schwarzenberský palác, grafický kabinet, do 2. června

 

Důležité období tvůrčího života Agostina Carracciho bylo spjato s Benátkami, které v 80. letech 16. století několikrát navštívil. V rytinách zhotovených počátkem 80. let podle obrazů Paola Veroneseho a Jacopa Tintoretta dosáhlo jeho grafické dílo plné zralosti. Neméně důležitá byla benátská cesta podniknutá v roce 1588, která dala podnět pro vznik rytin, jež jsou řazeny k vrcholům Agostinova grafického umění.

 

Grafický kabinet Agostino Carracci a Benátky představuje návštěvníkům tento počtem nevelký, ale umělecky nesmírně poutavý soubor rytin.

 

Více informací a doprovodné programy najdete ZDE.

 

 

Antonín Karel Balzer: Krkonošsko-adršpašský cyklus

 

Veletržní palác, grafický kabinet, do 2. června

 

Grafický cyklus 24 pohledů na Krkonoše a Adršpašské skály od grafika Antonína Karla Balzera (17711807) představuje zakladatelské dílo české krajinomalby 19. století. Poprvé byl dán ústřední prostor krajině a jejím přírodním památkám, které ve výjevech obdivují postavy představující měřítko velikosti i majestátnosti okolní přírody.

 

Grafický cyklus ukazuje dvě významné přírodní lokality, jež se koncem 18. století staly cílem romantických poutníků i prvních turistů. Provedení v grafice vedlo k větší dostupnosti těchto výjevů široké veřejnosti a zároveň se jejich kolorováním zvyšovala atraktivita grafických tisků.

 

Více informací a doprovodné programy najdete ZDE.

 

 

Luděk Marold pro Fliegende Blätter

 

Veletržní palác, grafický kabinet, do 2. června

 

Kabinet představuje kresby, které Luděk Marold vytvářel ve druhé polovině devadesátých let 19. století pro mnichovský humoristický časopis Fliegende Blätter. Celostránková anekdota patřila k umělecky nejnáročnějším ilustracím, jež tento list přinášel.

 

Maroldovy převážně akvarelové a kvašové kompozice byly plnohodnotnými uměleckými díly, která pak rytci s výjimečnou pozorností a citem převáděli do výsledné xylografické podoby.

 

Více informací a doprovodné programy najdete ZDE.



Filomena Borecká: Dech tichých myšlenek

 

Veletržní palác, 2. patro, grafický kabinet, předsálí expozice (Phrenos Banka dechu), respirium (Dechy Vzduchové měchýře), do 8. září

 

Výtvarná tvorba Filomeny Borecké (1977), české umělkyně, dlouhodobě žijící v Paříži, se zaměřuje na témata vizuálně nesnadno uchopitelná dýchání, vztahy, plynutí času. Umělkyně se vyjadřuje prostřednictvím kresby, jež jí poskytuje možnost bezprostředního zachycení okamžiku a autentického zážitku. Své kresby nechává ožívat na zdech galerií, kde jejich linie organicky prorůstají výstavním prostorem a podmaňují si okolní stěny. Pro Národní galerii v Praze vytvořila dílo in-situ, velkoformátovou abstraktní kresbu zachycující „vnitřní krajinu“ nesenou dechem.

 

Výstava zkoumá motivy pospolitosti a vzájemnosti. Akcentuje autorčin dlouhodobý zájem o téma dýchání. Filomena Borecká svým dílem poukazuje na hlubokou propojenost všeho živého. „Nádech a výdech nemají individuální hranice a jsou neustále sdíleny,“ připomíná. Prostřednictvím dynamických kreseb a plastických objektů abstraktních organických forem zachycuje flow tvořivé energie, neutuchající spontánní pohyb, jež je vlastní pulzaci přírody, biologickým rytmům i dění v kosmu.

 

Umělkyně vytvořila multimediální objekt Phrenos Banku dechu (2011 dodnes), který zahrnuje přímou participaci diváků. Do jeho útrob lze vstoupit a ponořit se do zvukových nahrávek lidského dechu, mapujících různorodé stavy bytí. Projekt zapojuje návštěvníky prostřednictvím dotazníku tázajícího se na představy spojené s dýcháním. Phrenos bude vystaven do 23. 6. 2024.

 

Více informací a doprovodné programy najdete ZDE.

 

 

Žádný pocit netrvá věčně. Sbírka solidarity ve Skopji 

 

Veletržní palác, 1. patro, východní křídlo, do 29. září

 

Mezinárodní skupinová výstava Žádný pocit netrvá věčně. Sbírka solidarity ve Skopji vychází ze sbírky Muzea současného umění (MoCA) Skopje a z jejího historického a politického kontextu. Po ničivém zemětřesení, které zasáhlo Skopji v létě 1963, se jako projev mezinárodní solidarity vzedmula vlna pomoci s obnovou zničeného města. V rámci obnovy města se také rozhodlo o zřízení muzea současného umění a umělci z celého světa darovali svá díla do sbírky muzea.

 

Sbírku MoCA Skopje tak lze vnímat jako časovou kapsli pozdního modernismu napříč železnou oponou, protože sbírka zahrnuje jak díla známých umělců západního kánonu, tak umělců z tehdejšího východního bloku včetně Československa a umělců z tehdejšího třetího světa. 


Výstava proběhla v roce 2023 v Kunsthalle Vídeň, v Národní galerii Praha (NGP) se představuje v upravené verzi rozšířené hlavně o dary jak československých umělců, tak i dar děl klasické moderny samotné NGP. 

 

Čtyři současní umělci a umělkyně a dvě umělecká dua  Jesper Alvaer & Isabela Grosseová (Praha a Kvænangen), Brook Andrew (Medellín a Melbourne), Yane Calovski & Hristina lvanoska (Skopje a Berlín), Siniša Ilić (Bělehrad), Iman lssa (Vídeň a Berlín) a Gülsün Karamustafa (Istanbul a Berlín) byli přizváni, aby vybrali díla ze sbírky MoCA Skopje rezonující s jejich vlastní tvorbou. Současní umělci a umělkyně tak vytvořili subjektivní expozice s výběrem kolem deseti historických děl doplněných jejich vlastními díly , které poskytují osobité sondy do sbírky skrz pohled současných umělců.

 

Tyto umělecky pojednané expozice, z nichž každá je ztvárněná vlastním, umělci navrženým architektonickým způsobem, rozvíjejí páteř výstavy s historickými díly vybranými kurátorkami a kurátorem výstavy a archivním materiálem, včetně modelů ikonických staveb a modelu hlavního plánu centra města navrženého japonským architektem Kenzó Tangem. Mediální obraz přírodní katastrofy a následné obnovy města výstava zprostředkovává skrz v té době nastupující televizní vysílání. 


Součástí výstavy je také nová série fotografií fotografky Elfie Semotan (Vídeň a Jennersdorf) dokumentující současnou Skopji a její proměny včetně výstavních prostor a depozitáře MoCA Skopje. 

 

Výstava nabízí nový pohled na dějiny poválečného moderního umění skrze sbírku. Poskytuje tak alternativu k zažitým sbírkovým expozicím, včetně nově otevřené (od května 2023) expozice 19392021. Konec černobílé doby. Ve srovnání s touto expozicí výstava umožňuje vystavení československého umění šedesátých let v mezinárodním kontextu. Výstava je také pozvánkou k přemýšlení o historických a současných podobách solidarity a roli umění v době poznačené konfliktem, zmarem a nejistotou, ale také soudržností, obnovou a vizí nadějné budoucnosti. 

 

Více informací a doprovodné programy najdete ZDE.



Ateliér tvorby a laboratoř asociativního snění


Veletržní palác – 1. patro, do 7. prosince 2027


Pojmem atlas tradičně označujeme soubor map zobrazujících určitá území. Náš ATLAS je takovým souborem specifických území v rámci galerie, která mohou být často neviditelná: kavárna, pracovní prostory, knihovna, místa pro odpočinek, pro pohyb i klid, přednášky, dílny či herny. I takové tváře má galerie. ATLAS je Ateliér tvorby a laboratoř asociativního snění. 


Prostor najdete na ochoze architektonicky mimořádné Malé dvorany Veletržního paláce. Jednotlivé zóny ATLASu jsou volně propojené a nabízejí také výhledy dovnitř i vně paláce. ATLAS je zařízený mobiliářem na míru podle projektu studia No Architects – Daniely Baráčkové a Jakuba Filipa Nováka. Grafický design zpracovali Anežka Minaříková a Marek Nedelka.


Uměleckými díly dotváří jednotlivá území současné autorky: Andrea Kaňkovská, Eva Koťátková, Kristina Fingerland, Anna Hulačová, Kundy Crew, Marie Lukáčová, Marie Tučková a z organizace Elpida: Marie Čížková, Marie Horynová, Marie Hrobařová, Anna Kolešová, Jaroslava Lomnická, Pavla Nelibová, Anna Paráková, Dana Píšová, Pavla Tůmová, dále Tomáš Vaněk aparticipující veřejnost.


ATLAS je novým prostředím, kam se můžete opakovaně a zdarma vracet, může být zázemím pro vaše návštěvy a inspirace uměním, stejně jako místem pro tvorbu i relaxaci.


V dalších letech bude prostředí ATLASu dotvářeno krátkodobými či trvalými vstupy současných umělců a umělkyň, kteří se zároveň budou účastnit veřejných programů pro všechny věkové kategorie. V aktivitách budou reflektovat svoji uměleckou praxi, ale budou se také vztahovat k rozsáhlým sbírkovým expozicím umění od 19. století do současnosti ve Veletržním paláci. Vytvoří tak dialog mezi současným a minulým uměním, stejně jako kritickou interpretaci sbírek prizmatem současnosti, podporující svobodný dialog. Prostor je místem nejen pro programy iniciované NGP a jejími edukátory a edukátorkami, ale i pro aktivity, které si návštěvníci organizují sami.


Více informací a doprovodné programy najdete ZDE.




Stálé expozice



Středověké umění v Čechách a střední Evropa 1200–1550


klášter sv. Anežky České


Dlouhodobá expozice umístěná v patře klášterního komplexu prezentuje na více než dvou stech exponátech z oboru malířství, sochařství a uměleckého řemesla proměny formy a funkce výtvarného díla během tří staletí. Exponáty provenienčně spjaté s českými zeměmi doplňují díla vytvořená v širším středoevropském regionu – zvláště Franky, Rakousy, Sasko – např. díly Hanse Pleydenwurffa, Albrechta Altdorfera, Hanse Hesseho či Lucase Cranacha staršího.


Více informací a doprovodné programy ZDE.



Staří mistři


Schwarzenberský palác


Expozice Staří mistři ve Schwarzenberském paláci představuje výběr nejvýznamnějších mistrovských děl ze Sbírky starého umění (Hans von Aachen, Petr Brandl, Matyáš Bernard Braun, Lucas Cranach, Adriaen de Vries, Albrecht Dürer, El Greco, Francisco José Goya, Hans Holbein, Jan Gossaert zvaný Mabuse, Jusepe de Ribera, Peter Paul Rubens, Bartholomaeus Spranger, Karel Škréta, Simon Vouet, Michael Leopold Willmann a jiní).


Její základní časový rámec tvoří období od 16. do 18. století vycházející z retrospektivního pohledu na předrenesanční tendence v umění gotiky a antická díla jako inspirační podnět pro renesanční a barokní umění. Expozice je pojata jako dialog mezi národními a mezinárodními impulzy, vlivy a změnami v duchu dialektiky forem, stylů a motivů. Z dramaturgického hlediska reflektuje narativní aspekty evropského umění od antiky až po osvícenství, dějinné souvislosti a nadčasovost mistrovských uměleckých děl v inovativní instalaci.


V rámci hlavního přístupu do Schwarzenberského paláce je obnoven původní vstup z Hradčanského náměstí přes nádvoří. Tři sály v přízemí jsou vyhrazeny pro příležitostné sbírkové expozice a dvě místnosti poslouží grafickým kabinetům. 


Architektonické pojetí expozice koresponduje s její koncepcí: přízemí je pojato jako prolog expozice, první a druhé patro jako tematické panorama renesančního a barokního umění a půdní prostor je v nových souvislostech věnován sběratelství, tvorbě v malířství i sochařství, „skicáriu“ a kabinetní malbě.


Více informací a doprovodné programy ZDE.



Staří mistři II


Šternberský palác


Sbírková expozice Staří mistři II navazuje na expozici Staří mistři nacházející se v protějším Schwarzenberském paláci. Obě se vzájemně doplňují tak, aby utvořily jeden celek, a zároveň představují skvostná umělecká díla v různých souvislostech.


Nová expozice ve Šternberském paláci navazuje na historickou tradici prezentace mistrovských děl v tomto objektu, v němž sídlila v letech 1811⁠–⁠1871 Společnost vlasteneckých přátel umění, předchůdkyně dnešní Národní galerie Praha. 


Díla jsou tentokrát vystavena v kontextu uměleckých center a jejich vzájemného prolínání. Staří mistři II představují to nejlepší z unikátních fondů Národní galerie Praha a jejich partnerů ⁠–⁠ např. ojedinělou kolekci ikon, jež se dochovala v Praze a jež přibližuje mimořádnou osobnost sběratele Nikodema P. Kondakovova. 


Představena je zcela výjimečná kolekce italské malby 14. a 15. století, která byla z větší části shromážděna Františkem Ferdinandem d´Este. Tato sbírka je nejpočetnějším souborem tzv. italských primitivů dochovaná mimo vlastní území Itálie a umožňuje sledovat uměleckou tvorbu v italských městech Sieně, Florencii, Benátkách či Padově.


Na fond raného italského umění navazuje instalace renesančního a barokního malířství (Alessandro Allori, Jacopo Bassano, Luca Giordano). Zastoupeny jsou mimořádné soubory nizozemského, vlámského a holandského malířství z období 15.⁠–⁠18. století, přičemž hlavní pozornost je věnována umělecké produkci Antverp, Amsterdamu, Utrechtu a Leydenu (Herri met de Bles, Pieter II. Brueghel, Peter Paul Rubens, Anthony van Dyck, Rachel Ruysch, Gerard Ter Borch, Nicolaes Eliasz. Pickenoy).


Vzácným kouskem je oltář s Ukřižováním od Hanse Raphona. Jedná se o jediný, v úplnosti zachovaný retábl s Pašijemi Krista v tuzemských veřejných sbírkách. Uměleckou tvorbu střední Evropy reprezentuje soubor norimberského malířství a dále vybraná solitérní díla vzniklá na území současného Německa, zejména v důležité obchodní a umělecké oblasti Porýní, a to z období 15.⁠–⁠18. století (Hans Baldung Grien, Hans Dürer). 


V expozici se též nachází umělecká produkce německých a rakouských zemí, jež vznikala v průběhu 17. a 18. století (Georg Flegel, Paul Troger, Johann Carl Loth, Johann Michael Rottmayr). Menší soubor francouzského a španělského umění 17. a 18. století vyniká významem a kvalitou vystavených solitérních děl (Charles Mellin, Pierre Mignard, Bartolomé Esteban Murillo).



1796–1918: Umění dlouhého století


Veletržní palác


Expozice vědomě a přirozeně spojuje domácí umění s tím zahraničním. Na rozdíl od předcházejících stálých expozic v Národní galerii nejsou do tohoto souboru začleněny žádné zápůjčky z jiných muzejních a galerijních institucí, které by doplňovaly mezery ve sbírkách. Cílem nebylo vytvořit další uměleckohistorický přehled a nově kodifikovat to zásadní, co bylo v průběhu 19. století v českých zemích vytvořeno. Takový přístup totiž zákonitě opomíjí díla, která se do sbírky dostala formou nákupů či darů z jiných evropských regionů a která také zásadně ovlivňovala lokální situaci a vývoj na umělecké scéně. Expozice tedy ukazuje, co Národní galerie v průběhu své více než dvěstědvacetileté existence shromáždila v širokém kontextu. Zastoupení jednotlivých autorů je tak přirozeně nerovnoměrné, od kompaktních a reprezentativních souborů po víceméně náhodné či příležitostné akvizice.


Konečný výběr reprezentuje více než čtyři sta padesát děl od 150 autorů ve třech hlavních kapitolách: Člověk, Svět a Ideje. Expozice zahrnuje vedle malby také sochařství. Volná plastika doprovází obrazy, veřejná plastika tvoří zvláštní oddíl, který s ohledem na vybraný přístup a dostupnost exponátů parafrázuje tři základní témata v oddílech Architektura, Pomník a Náhrobek.


Vedle sebe se tak na výstavě objevují umělci nejen odlišných uměleckých názorů, ale i příslušníci velmi rozdílných generací, například Josef Mánes vedle Pabla Picassa, Josef Navrátil vedle Bohumila Kubišty či Antonio Canova vedle Franze von Stucka. Díky tematickému členění expozice tak vznikla i celá řada menších skupin děl, která reprezentují samostatné obsahové celky, od vlastních podobizen, rodinných i oficiálních portrétů přes obrazy z kaváren, rušných městských bulvárů, jarních krajin či horských jezer po díla s náboženskou nebo mytologickou tématikou.


Výjimku ze záměru prezentovat pouze sbírkové exponáty NGP představují dvě instalace, které tvůrčím způsobem pracují s vizuálními médii 19. století. Zatímco architekt expozice Jiří Příhoda použil v tříkanálové projekci filmové materiály poskytnuté Národním filmovým archivem, designérský tým grafického Studia Najbrt zpracoval do impresivní koláže výtvarné plakáty, zapůjčené Uměleckoprůmyslovým museem v Praze, Archivem Národního divadla a Vojenským historickým ústavem Praha. Obě ryze současné intervence vyšly ze základní myšlenky expozice – přiblížit návštěvníkovi universum člověka 19. století. Staly se tak nedílnou součástí celého projektu a dokladem inspirativnosti výtvarného dědictví dlouhého století pro společnost 21. století.


Sbírková expozice chápe tzv. „dlouhé století“ odlišně než bývá obvyklé. Liší se datací – začátek expozice není spojen s událostmi Francouzské revoluce, ale se vznikem Společnosti vlasteneckých přátel umění 5. února 1796 v Praze, jejíž činnost byla pro rozvoj výtvarného umění v českých zemích zcela zásadní. V témže roce se otevřely první veřejné prostory, které své návštěvníky seznamovaly s důležitými díly domácího, ale i evropského výtvarného umění. Dalším významným počinem Společnosti vlasteneckých přátel umění bylo založení Akademie výtvarných umění o tři roky později. Praha tak měla podmínky pro to, aby se v následujících desetiletích častěji objevovala na umělecké mapě jako místo, které stále živěji reagovalo na nové podněty ze zahraničí. Středoevropský region získal další důležité kulturní centrum. Byla to právě díla z Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění, která vytvořila základ sbírek dnešní Národní galerie Praha. V roce 1902 založil císař František Josef I. Moderní galerii, jejíž akvizice významným způsobem rozhodly o bohatství a rozmanitosti kolekce umění první poloviny 20. století. Zcela zásadní počin představoval nákup sbírky francouzského umění československým státem v roce 1923.


Sledované období zahrnuje vlastně tři století, včetně toho, které skončilo teprve před nedávnem. Současný vztah k dějinám 19. století ale bývá ambivalentní, stejně blízký jako vzdálený. Nejen tehdejší společnost, ale i její kultura, včetně výtvarného umění, prošla výraznými změnami, které často zásadně ovlivňují i naší současnost. Na dnešní tak naléhavé a výrazné diskuse o problémech genderových či environmentálních by naopak člověk 19. století jen nechápavě hleděl. Přesto i to jsou otázky, které přinesla právě společnost dlouhého století. Do celé problematiky dnes také výrazně zasahují pokusy o odlišné vidění dějin umění, o další možná „čtení“ výtvarného umění minulosti. To vše je také charakterizováno určitým odklonem od tradičních národních škol, jak uměleckých, tak uměleckohistorických. V tomto smyslu se ocitáme v neobyčejně plodné a inspirativní debatě, která umožňuje i poměrně radikální změnu ve vyprávění „příběhu umění“.


Více informací a doprovodné programy ZDE.



1918–1938: První republika


Veletržní palác, 3. patro


Výstavní projekt má povahu střednědlouhé sbírkové expozice ve 3. patře Veletržního paláce, které je nově instalována ke stému výročí vzniku Československé republiky. Na základě sbírek Národní galerie Praha, doplněné o zápůjčky od jiných institucí či ze soukromých sbírek, bohatou a kosmopolitní tvorbu a umělecký provoz dvacetiletého období nezávislého Československa, mezi lety 1918-1938.


Expozice se opírá především o sbírky Národní galerie Praha, doplněné o zápůjčky z dalších institucí i soukromých sbírek. Neomezuje se na výtvarná umělecká díla, ale bude mít i mezioborové přesahy formou prezentace dalších kulturních a výtvarných oblastí první republiky (knižní tvorba, design, užitý grafický design,…).


Expozice, která pokrývá dvacetileté období po zrodu nezávislé Československé republiky, ukazuje formou jakési umělecké topografie první republiky rozmanitost tehdejší umělecké produkce i bohatý umělecký provoz. Projekt představuje umění první republiky očima tehdejšího uměnímilovného diváka prostřednictvím stěžejních galerií, uměleckých spolků a institucí a představuje významná kulturní centra mladého státu. V prvé řadě to je hlavní město, jakožto umělecké centrum s rušnou výstavní aktivitou představující nejen tvorbu domácích tvůrců, ale i to nejprogresivnější z celé Evropy. Dále to je Brno, Zlín, Bratislava, Košice a Užhorod. Součástí expozice jsou částečné rekonstrukce zásadních výstav, které se v těchto centrech v době první republiky konaly (výstava Tvrdošíjných, Výstava soudobé kultury v Brně, Poesie 32, První výstava Surrealistů v ČSR).


V daném časovém a prostorovém rámci projekt představuje významné události na poli výtvarné kultury v době tzv. první republiky, s důrazem na kosmopolitní a mnohonárodnostní charakter jejího území. Tento přístup si klade za cíl nejen představit s historickou věrností bohatství a rozmanitost kultury mladého státu, ale sloužit i jako poučení pro dnešní dobu, kdy neznalost minulosti má mnohdy za následek xenofobní postoje. Expozici bude provázet také bohatý edukativní i odborný doprovodný program.


Více informací a doprovodné programy ZDE.



19392021: Konec černobílé doby

 

Veletržní palác

 

Název Konec černobílé doby není pojmenováním let 1939 až 2021, ale heslem shrnujícím přístup, který se snaží materiál této často bolestné epochy dopředu ideologicky nehodnotit. Cílem je ukázat, že v umění existovalo více různých pojetí umělecké kvality paralelně vedle sebe. Základní polarity soudobého umění oficiální a neoficiální, abstraktní a figurativní, formální a sociálně angažované vzájemně podmiňovaly svoji existenci, zároveň však téměř nikdy neexistovaly jako černá a bílá maxima.

 

V chronologickém členění může návštěvník sledovat, jak rychle se představa umělecké kvality v tomto čase proměňovala, a to i u jednotlivých umělců. Expozice prezentuje umění jako svědectví doby: výsledek nejen čistě autorských, ale i společenských, politických a ekonomických sil. Tvoří ji více než 300 děl pouze ze sbírek NGP bez jakýchkoliv zápůjček. Expozici, která není založena na hierarchickém výběru nejlepšího, ale snaze pochopit motivy, jaké umění bylo tehdy vytvářeno a proč, doplňují příklady výstav a příběhy akvizic.

 

Vystavovaní umělci: Vasil Artamonov, Miloš Axman, Imre Bak, Daniel Balabán, Zbyněk Baladrán, Jiří Balcar, Václav Bartovský, Jiří Bartůněk, Jan Bauch, Zdeněk Beran, Jiří Beránek, Andrej Bělocvětov, Joseph Beuys, Michael Bielický, Václav Bláha, Milan Bočkay, Klára Bočkayová, Alighiero e Boetti, Bohumil Štěpán, Josef Bolf, Václav Boštík, Vladimír Boudník, Pavel Brázda, Eugen Brikcius, Veronika Bromová, Josef Brož, Václav Cigler, Tomáš Císařovský, Josef Čapek, Alena Čermáková, Jiří Černický, Karel Černý, Čhi Paj-š', Anna Daučíková, Jírí David, Hugo Demartini, Frederico Díaz, Alén Diviš, Stanislav Diviš, Bedřich Dlouhý, Milan Dobeš, Jiří Dokoupil, Míla Doleželová, Oscar Dominguez, Milena Dopitová, Helen Escobedo, Eva Koťátková, Libor Fára, Zdena Fibichová, Rudolf Fila, Emil Filla, Lucio Fontana, Richard Fremund, Michal Gabriel, Ladislava Gažiová, Kurt Gebauer, František Gross, Isabela Grosseová, Jaroslav Grus, Milan Grygar, Renato Guttuso, Eduard Halberštát, Jan Hendrych, Henryk Stazewski, Jiří Hilmar, Karel Hladík, Tomáš Hlavina, František Hodonský, Bedřich Hoffstädter, Vladimír Houdek, Jakub Hošek, Aleš Hudeček, František Hudeček, Anna Hulačová, Vaclav Chad, Dalibor Chatrný, Miloslav Chlupáč, Chuang-čou, Josef Istler, Vladimir Jankilevskij, Jozef Jankovič, Vladimír Janoušek, Věra Janoušková, Jakub Jansa, Magdalena Jetelová, Stanislav Ježek, Boris Jirků, Josef Jíra, Jiří John, Stanislav Judl, Čestmír Kafka, Tadeusz Kantor, Olga Karlíková, Valerian Karoušek, Václav Kiml, Krištof Kintera, Josef Klimeš, Svatopluk Klimeš, Alexej Klyuykov, Eva Kmentová, Milan Knížák, Jan Koblasa, Martin Kohout, Vladimír Kokolia, Oskar Kokoschka, Jiří Kolář, Běla Kolářová, Stanislav Kolíbal, Julius Koller , Vladimír Komárek, Vladimír Kopecký, Igor Korpaczewski, Jan Kotík, Karel Kotrba, Jiří Kovanda, Jaroslav Král, Radoslav Kratina, Jan Křížek, Jan Kubíček, Tomáš Kubík, Alena Kučerová, Milan Kunc, František Kupka, Petr Kvíčala, František Kyncl, Josef Lada, Ladislav Zívr, Tomáš Lahoda, Fernand Léger, Kamil Lhoták, Josef Liesler, Václav Magid, Cyprián Majerník, Josef Malejovský, Karel Malich, Ján Mančuška, Jiří Martin, Bohumír Matal, Roberto Matta, Milan Maur, Mikuláš Medek, Jan Merta, Karel Miler, Stefan Milkov, Vladislav Mirvald, Jan Mlčoch, Milan Mölzer, Daisy Mrázková, František Muzika, Jiří Načeradský, Jan Nálevka, Karel Nepraš, Rudolf Němec, Michal Nesázal, Eugen Nevan, Petr Nikl, Ladislav Novák, Pablo O'Higgins, Petra Oriešková, Markéta Othová, Eduard Ovčáček, Ivan Ouhel, František Pacík, Arnošt Paderlík, Ludmila Padrtová, Zdenek Palcr, Marian Palla, Karel Pauzer, Michal Pěchouček, Antonín Pelc, Jaroslava Pešicová, Jiří Petrbok, Pablo Picasso, Robert Piesen, Petr Písařík, Michelangelo Pistoletto, Theodor Pištěk, Viktor Pivovarov, Naděžda Plíšková, Stanislav Podhrázský, Vladimír Preclík, Jiří Příhoda, Hana Purkrábková, Václav Rabas, Vlastimil Rada, Arnulf Rainer, Tomáš Rajlich, Martin Reiner, Michael Rittstein, Robert Piesen, Jaroslav Róna, František Ronovský, Tomáš Ruller, Zdenek Rykr, Zorka Ságlová, Milan Salák, Zbyněk Sekal, Zbyšek Sion, František Skála, Zdeněk Sklenář, Vladimír Skrepl, Skupina Rafani, Skupina Ztohoven, Martin Sladký, Otakar Slavík, Jan Smetana, Ivan Sobotka, Jiří Sopko, Jiří Sozanský, Sráč Sam, Jan Steklík, Václav Stratil, Antonín Střížek, Jiří Surůvka, Čestmír Suška, Ladislav Sutnar, Petr Svárovský, Jan Svoboda, Jitka Svobodová, Vladimír Sychra, Zdeněk Sýkora, Kateřina Šedá, Miloš Šejn, Josef Šíma, Adriena Šimotová, Karel Šlenger, Jan Špála, Petr Štembera, Roman Štětina, František Štorek, Eva Švankmajerová, Otakar Švec, Antoni Tapies, Michaela Thelenová, Mark Ther, Ťiang Čao-che, Václav Tikal, Margita Titlová-Ylovsky, Vojtěch Tittelbach, Antonín Tomalík, Endre Tót, Toyen, Filip Turek, Jiří Valenta, Jiří Valoch, Jitka Válová, Květa Válová, Karel Valter, Aleš Veselý, Kateřina Vincourová, Daniela Vinopálová-Vodáková, Alois Vitík, Rudolf Volráb, Jaroslav Vožniak, Alois Wachsman, Peter Weibel, Hana Wichterlová, Jaromír Wíšo, Jan Wojnar, Miloš Zet, Stanislav Zippe, Olbram Zoubek, Jan Zrzavý, Jana Želibská, Jan Želibský, Miroslava Zychová

 

Více informací a doprovodné programy najdete ZDE.



1956—1989: Architektura všem


Veletržní palác – 2. patro


Životní styl je fenoménem, ve kterém se protínají každodenní zkušenosti a prožitky s architekturou a designem jako tvůrčími disciplínami. Na pozadí modernity, charakterizované přechodem k postindustriální společnosti, růstem terciárního sektoru, služeb, významným pokrokem v oblasti (tele)komunikace a audiovizuálních médií, se specifická česká situace jeví jako zvláštní případová studie s odlišnými aspekty politického vývoje studené války. Cílem výstavy je překovat binární pohled Výcho–Západ, uměle udržovaný od pádu železné opony před 30 lety, a učinit ji srozumitelnou v evropském kontextu. 


Výstava prezentuje významná díla ze Sbírky architektury Národní galerie Praha autorů a autorek, jako jsou Václav Aulický, Věra a Vladimír Machoninovi, František Cubr, Karel Prager, Alena Šrámková, tvůrčích kolektivů jako Sial Liberec a další, doplněná o fotografie, filmy z Národního filmového archivu a dobové publikace.


Více informací a doprovodné programy najdete ZDE.




Doprovodné programy k výstavám a studijní materiály


Přehled všech doprovodných programů k výstavám v Národní galerii naleznete ZDE.


Studijní materiály (ve formátu pdf) k výstavám (včetně již proběhlých výstav) najdete ZDE.



Bezplatné vstupné do Národní galerie Praha pro mladé


Národní galerie Praha otevírá zcela zdarma svoje stálé expozice pro mladé do 26 let


Dlouhodobý záměr bezplatného vstupného pro mladou generaci se podařilo naplnit ve spolupráci s Komerční bankou, která vstupenky za tuto část návštěvníků uhradí. Nulové vstupné se vztahuje jak na české, tak zahraniční návštěvníky.



Programy pro děti a rodiny s dětmi


Cílem programů a služeb pro děti a rodiny s dětmi je otevřít prostor galerie pro vzdělávání v oblasti umění pro děti od nejmladšího věku a zároveň nabídnout galerii jako místo pro podnětné a zábavné trávení společného času pro celou rodinu. Na dětské návštěvníky a rodiny s dětmi je zaměřena široká nabídka výtvarných heren a dílen (ateliérů) a cílená propagace. 


Pro návštěvu kdykoli během otevírací doby galerie jsou k dispozici pracovní listy a výtvarné pracovny ve vybraných objektech NG.


Přehled programů najdete ZDE.



Ostatní akce


Kurzy dějin umění – informace ZDE.


Komentované prohlídky, přednášky a diskuse, tvůrčí dílny či akce za účasti umělců – informace ZDE.



Otevřené výtvarné herny ve Veletržním paláci


Sledujte Národní galerie Praha dětem na Facebooku a neunikne vám nic z našich programů a aktivit pro děti, teenagery, rodiče i celé rodiny!



KONTAKT: 

Oddělení vzdělávání / Education Department 
Sbírka moderního a současného umění / Collection of Modern and Contemporary Art 
Národní galerie Praha / National Gallery Prague 
tel.: +420 224 301 003
e-mail: vzdelavani@ngprague.cz
https://www.ngprague.cz 
https://www.facebook.com/NGPrague
https://www.facebook.com/NGPdetem
https://www.instagram.com/ngprague/
twitter.com/narodnigalerie


0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger