Zuzana Hronová: Pandemie pohnula se školstvím, žáci ale mají deprese. I to je zpráva konference PREF

středa 2. prosince 2020 ·

Konference o vzdělávání PREF 2020 přinesla celou řadu pozitivních zjištění o probouzejícím se českém školství. Ale také spoustu alarmujících zpráv. Třeba že děti nezvládají dlouhou domácí izolaci, trpí depresemi a častěji sahají k sebepoškozování. Duševní bolest totiž chtějí přebít tou fyzickou. Projděte si jednotlivá témata a pusťte si videa z konference.


Zdroj: Aktuálně.cz 27. 11. 2020



Polovina pracovních pozic zanikne, celoživotní vzdělávání bude nutností


Dan Svoboda a Jan Indráček z americké konzultační firmy McKinsey & Company přinášejí důležitá a značně alarmující data o budoucnosti trhu práce, která jasně ukazují, jak se musí proměnit vzdělávání v Česku. Třeba že 50 procent práce může být automatizováno již dnes existujícími technologiemi. To znamená, že až polovina současných pracovních pozic zanikne. Naopak bude vznikat řada sektorů, kde moderní technologie budou dávat pracovní příležitosti. Je proto potřeba připravit se na transformaci pracovního trhu, masivně rekvalifikovat občany a investovat do jejich celoživotního vzdělávání. Studium totiž nekončí absolvováním školy, nemělo by končit nikdy. Oblast vzdělávání, školství, učitelství se proto stane podle Jana Indráčka klíčovou pro rozvoj společnosti.


Více v panelu Budoucnost trhu práce a vzdělávání



České školství čeká řada změn, říká ministr Plaga


Vzdělávací Strategie 2030+ je podle expertů kvalitně napsanou studií, dosud se ale nepodařilo žádnou z podobných strategií uvést do praxe. Takže tento krok bude klíčový. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) zmiňuje nejdůležitější výzvy, které české školství čekají: změnit školský systém (který nyní stojí na více než 2600 zřizovatelích škol, a co zřizovatel, to jiný pohled na vzdělávání), posílit klíčové dovednosti k životu na úkor memorování znalostí, aby škola vychovala flexibilního člověka, který se bude umět přizpůsobit budoucím výzvám pracovního trhu, či snížit nerovnosti ve vzdělávání včetně nerovného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání.


Více v panelu Uvedení vzdělávací Strategie 2030+ do praxe



České školy trápí rozdílná úroveň. Máme recept jak na to


Český vzdělávací systém je extrémně decentralizovaný. Z toho také plyne odlišná podpora škol, a tudíž i rozdílná úroveň. Ředitelé jsou přetíženi administrativními a technickými úkony, odborné a podpůrné kapacity jsou roztříštěné. V českém vzdělávacím systému je neuvěřitelné množství aktérů. Jak upozorňuje sociolog, expert na vzdělávání a spoluautor Strategie 2030+ Arnošt Veselý, v Česku je 4002 veřejných základních škol, které jsou zřizovány celkem 2649 různými zřizovateli. Tolik aktérů se zkrátka nemůže domluvit na nějaké společné vzdělávací politice.


Tomu všemu by mohlo pomoci zavedení tzv. středního článku podpory, respektive středního článku řízení. Školy by podporoval a případně řídil orgán na úrovni obce s rozšířenou působností (ORP), což by značně zmenšilo počet aktérů a usnadnilo komunikaci mezi ministerstvem školství a školami. Zároveň by to umožnilo v dané ORP spolupráci mezi školami či sdílení kapacit, pomůcek, technologie, know-how a podobně.


Více v panelu Střední článek řízení



Kvalitní školu dělá kvalitní ředitel. Ale nemá na to čas


Kvalitní školu dělá kvalitní ředitel a jeho kvalitní pedagogické vedení. Jenže jak výzkumy ukazují, ředitelé jsou zavaleni byrokracií a na tuto činnost jim zbývá pouhých 20 procent času. Libor Pospíšil, manažer lektorského programu Ředitel naživo, radí, jak se vlastně stát pedagogickým lídrem. Tím podle něj může být jen zkušený a dobrý učitel. Nestačí ho jen teoreticky připravovat na práci ředitele, dotyčný musí mít možnost rovnou to ve své škole zkoušet.


Očekávání od pozice ředitele musí být přímo napojena na jeho podporu – jinými slovy tedy nestačí, aby zřizovatel měl jen velká očekávání, ale je potřeba, aby se zasadil o podporu ředitele, o jeho "odbřemenění" od byrokracie či o jeho kvalitní trénink, o možnosti sdílení zkušeností, atd. Pospíšil také radí, aby se ředitel vzdělával a rozvíjel spolu se svým zástupcem, aby tak byla zajištěna kontinuita, až jednou školu opustí.


Více v panelu Jak se ředitelé stávají pedagogickými lídry?



Školy musí vytvářet flexibilní a kreativní absolventy


Jaké by si mělo Česko vzít ponaučení z koronavirové krize pro systém vzdělávání a trh práce? Podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila je důležité, aby český vzdělávací systém umožňoval vzdělávat se celoživotně, aby se dospělý člověk uměl adaptovat na nové podmínky a aby měl možnost a chuť se učit novým věcem. Varuje rovněž před slabou schopností Čechů spolupracovat.


Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar varuje před uzavřenými sociálními bublinami v Česku. "V anglosaském světě spolu žijí v symbióze byznys a akademie, byznys a umělecká sféra, studenti humanitních a technických oborů a navzájem se obohacují. U nás v Česku jsou tyto světy zcela nepropustné a to je katastrofa. Je potřeba nabourávat tyto bubliny a propojovat je," říká s tím, že trh práce potřebuje kreativitu a ta vzniká jedině díky rozmanitosti přístupů a propojování oborů.


Vzdělávání by se mělo dívat trochu více do budoucnosti a nemělo by se zabývat tolik tím, zda učíme dané předměty či znalosti, jako spíše tím, zda absolventi škol budou třeba umět analyzovat a interpretovat důležitá data, či jestli budou dostatečně kreativní a flexibilní, upozorňuje Dan Svoboda, seniorní konzultant firmy McKinsey. "Stejně tak nám v Česku chybí schopnost spolupráce a vzájemná důvěra mezi lidmi. Na to existují někdy až dost deprimující statistiky," říká Svoboda.


Štěpán Jurajda z institutu CERGE a člen Národní ekonomické rady vlády upozorňuje, že vyspělé země mají kvalitní lidský kapitál a veřejnou sféru. Upozorňuje také na slabou úroveň společenskovědních oborů a na její podceňování. Podle něj se vyplatí investovat do rekvalifikačních programů, které nabízejí certifikáty do těžko dostupných profesí. "Tyto kurzy mají obrovskou návratnost," uvádí.


Více v panelu Systém vzdělávání a trh práce po covidové zkušenosti



Nedostudovanost stojí Česko majlant


Daniel Prokop, sociolog a analytik ze společnosti PAQ Research, na datech ukazuje, že nehledět na slabší článek společnosti a podporovat jen ten silný s sebou nese velké ekonomické náklady. Nerovnosti ve vzdělávání podle něj nejsou něco nepřekonatelného. V této souvislosti se dle jeho slov vyplatí velmi investovat do předškolního vzdělávání, aby nerovnosti nezačínaly již v prvních letech života dítěte. Varuje také před velkými ekonomickými náklady, které stát stojí předčasné odchody ze vzdělávacího systému, tedy nedokončování základních či středních škol, což je v Česku palčivé téma.


Vice v panelu Nerovnosti ve vzdělávání a rozdíly mezi regiony



Vyjet na zahraniční stáž je k nezaplacení


konomové i experti na vzdělávání se na konferenci PREF 2020 shodovali, že velmi dobře investovanými penězi je podpora zahraničních stáží studentů i učitelů. Mezinárodní zkušenosti jim totiž otevřou obzory a mohutně pohnou jejich kariérou dopředu. V Česku tyto stáže a mezinárodní partnerství domlouvá především Dům zahraniční spolupráce (DZS), jenž plní roli národní agentury pro mezinárodní programy. Jejich hlavním cílem je usnadňovat mezinárodní spolupráci ve vzdělávání. Stojí za programy jako Erasmus+ či eTwinning. "V posledních letech jsou velmi oblíbené výjezdy učitelů do zahraničí, kde si mohou vyzkoušet výuku svého předmětu a obohatit ji novými metodami," říká Pavla Šabatková z DZS.


Více v panelu Regionální školství v mezinárodním on-line prostoru



Každý žák má mít právo na kvalitní vzdělání


Zdeněk Slejška je šéf nadačního fondu Eduzměna, který se snaží pracovat na tom, aby se všechny děti učily naplno, s radostí a rovnými šancemi a ze školy odcházely připravené na výzvy a příležitosti 21. století. K tomu si zřídil laboratoř na Kutnohorsku, které je co do vzdělávacích ukazatelů nejprůměrnějším českým regionem. Zde nyní zkouší, jak má vypadat podpora regionálního školství, aby šlo nahoru zdejší vzdělávání a pozdvihlo to i daný region. 


"Rozdíly kvality vzdělávání v jednotlivých regionech se do značné míry kryjí s mapou chudoby v Česku. Rozdíly v rámci krajů třeba v jednotlivých gramotnostech jsou skutečně enormní a do značné míry souvisí se socioekonomickými problémy," upozorňuje Slejška. 


Více v panelu Potřeby krajů v oblasti vzdělávání a regionální vzdělávací politika



Žáci neumějí hospodařit s penězi, finanční výchova je nutná


"Finanční gramotnost je nutnou výbavou do současného života, přesto se na ni dlouhá léta zapomínalo. Nyní se naštěstí situace zlepšuje a téma nedostatečné finanční gramotnosti ve společnosti čím dál více rezonuje," upozorňují Adam Daniel a Jan Vlček z projektu České spořitelny Abeceda peněz.


Jak špatně jsou na tom žáci druhého stupně ZŠ s finanční gramotností a s předpoklady pro její rozvoj, ukazuje výzkum České spořitelny: Jen 50 procent žáků 5.–8. tříd dostává kapesné a učí se hospodařit s penězi, 76 procent dětí se dostalo do situace, že už utratily všechny peníze, přesto si chtěly ještě něco koupit, pouze půl procenta se rozhodlo na něco postupně spořit, 50 procent této věkové kategorie má zkušenosti s dluhy a 20 procent školáků má problém dluhy vrátit. 


Pro učitele i rodiče, kteří si uvědomují, jak důležitá je finanční výchova, ale nevědí, jak ji dětem předat, má Česká spořitelna volně k dispozici materiály ke stažení na webu Abeceda peněz. 


Více v panelu Finanční gramotnost jako nutná výbava do dnešního života 



Když jsou miliardy na fotbalové kabiny, budou miliony na školy


"Vláda, která se rozhodla investovat čtyři miliardy korun na výstavbu a rekonstrukci fotbalových kabin, není schopna dát pár korun na rekonstrukci školství? To je pro mě velké zděšení," říká Arnošt Štěpánek, náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje pro oblast školství a sportu. Nechápe, proč ministerstvo školství na vše potřebuje dlouhé termíny, plánování a zkoušení. "Digitalizace výuky není projekt jaderné elektrárny. Dejte na to školám dvě stě milionů a ony to zvládnou. Využijme, že nyní máme ve vzdělávacím prostoru spoustu zapálených učitelů."


"Koronavirová krize ukázala ve školství, že pod tlakem okolností je změna možná, digitalizace výuky najednou nastala. Využijme tlaku, který existuje, k očistnému a ozdravnému procesu ve školství a dalších oblastech státu, které nyní trochu stály a stagnovaly," říká Jiří Nantl, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje.


"Bez dobrého školství nikdy nebude dobrý lékař, pilot nebo inženýr. Takže jak se ke školství postavíme, tak bude vypadat naše země," shrnuje radní pro školství, mládež a sport v Ústeckém kraji Jindra Zalabáková.


Více v panelu Jaké cíle a priority mají regiony v oblasti vzdělávání?



Koronavirus nejvíc zasáhl rodiny se školáky


Petra Průšová z výzkumné společnosti Kantar představila výzkum společnosti v koronavirové době. Jelikož jde o nadnárodní společnost, výzkum proběhl v sedmdesáti zemích světa včetně Česka. Ukázal, že hlavní emocí lidí je vyděšení (52 procent respondentů), 39 procent lidí pak uvedlo, že situace má vliv na jejich duševní zdraví.


Největší tlak cítí rodiny s dětmi, zvláště pak rodiny se školáky. "Překvapivě tento tlak pociťují především mladí lidé," dodává Průšová. Upozorňuje, že koronavirus již nyní změnil chování. "Lidé více dbají o hygienu, zdravou výživu. Také více finančně plánujeme a více klademe důraz na své nejbližší a obecně se snažíme být více připraveni."


Koronavirové období nejvíce zasáhlo režim rodin se školáky. Ty mají neustále děti doma a musí se o ně starat, a to často bez obvyklé pomoci prarodičů, neboť se bojí, aby je nenakazili koronavirem. U rodičů převládá pocit nejistoty a únavy, nevidí světlo na konci tunelu. "Práce na home officu, škola dětí z domova a vaření zkrátka nejdou moc dobře k sobě," doplňuje Petra Průšová.


Více v panelu Kovidová výuka v širším kontextu sociologických dat



Je lepší gympl, nebo průmyslovka? Nevíme


Daniel Münich, analytik oblasti vzdělávání z akademického think-tanku IDEA při institutu CERGE-EI, upozorňuje, že stát sice nabírá data z různých oblastí vzdělávání, ale nedává je dohromady – důležité dílky mu chybí, a nemůže si tak odpovědět na důležité otázky. Třeba jestli je lepší všeobecné, nebo odborné vzdělání.


"Máme tu vypjaté diskuse, jestli máme hodně, nebo málo gymnázií, hodně, nebo málo škol. Řešíme, zda na technické vysoké školy lépe připraví gymnázia, nebo průmyslovky. Zda jsou pro celý další profesní život lepší gymnázia, nebo průmyslovky. Jenže v Česku se nevěnujeme sledování dat a analýzám, abychom věděli, jak si vedou na pracovním trhu gymnazisté či průmyslováci, jaké mají uplatnění či kolik berou," říká Münich. Navíc data, která máme, nepropojujeme – třeba data ze státních maturit s daty o uchazečích vysokých škol, dodává.


Více v panelu Jaká data o vzdělávání nám chybí, a proč



Ti, kdo mají zkušenosti ze zahraničí, najdou snáze práci


Dům zahraniční spolupráce (DZS) zprostředkovává například program Erasmus+, což je program Evropské unie zaměřený na podporu vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu v Evropě. Mohou se ho účastnit jak jednotlivci, tak i organizace. Z dat DZS vyplývá, že účastníci z řad českých studentů si díky programu výrazně zlepšili jazykové, ale i jiné znalosti a dovednosti, zvýšili svou samostatnost, navázali kontakty, zvýšili svůj zájem o další jazyky i o další studium v zahraničí a kromě toho jsou pak lépe zaměstnatelní.


Pedagogové díky tomuto programu získávají nové znalosti, navazují kontakty pro spolupráci, inspirují se pro používání nových výukových metod. Mají pak větší zájem o další vzdělávání a větší motivaci pro práci ve škole.


Jak ale upozorňuje Lenka Henebergová z Domu zahraniční spolupráce, počet podaných žádostí v Česku výrazně převyšuje přidělené prostředky tohoto programu.


Více v panelu Mezinárodní spolupráce v číslech



Mnoho škol se z jara nepoučilo


Kvůli dalšímu uzavření škol se nadále prohlubují rozdíly mezi dětmi, rodinami i školami. Mnozí rodiče i mnohé děti ztrácejí motivaci, přičemž řada žáků, pokud zůstane odříznuta od školy, nemá nikoho, kdo by mu s učením pomohl, varuje Tomáš Habart, ředitel vzdělávacího programu Varianty společnosti Člověk v tísni.


Jejich zkušenosti z terénu rovněž ukazují, že mnohé školy promarnily letní období, kdy mohly reagovat na nedostatky zjištěné během jarního lockdownu, ale neučinily tak a nyní se potýkají se stejnými problémy i na podzim. Oproti tomu aktivní školy znaly ještě před letními prázdninami potřeby rodin a pedagogů a mohly na to nyní reagovat.


Více v panelu Co nám říkají zkušenosti z terénu o vzdělávacích nerovnostech během distanční výuky



Bez dat řídíme školství naslepo


"Bez dat řídíme naslepo. Chceme-li zlepšovat české vzdělávání, musíme se opírat o data, ne o osobní zkušenosti. Mnoho dat nám chybí, ale jde to změnit. Víme jak, chce to jen společnou vůli všech stran," říká David Greger z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. 


Michaela Kudrnáčová z Národního pedagogického institutu, která se zabývá dovednostmi a vzděláváním dospělých, postrádá data o tom, jaké školy pomohly lidem k jaké práci a zda vedly k jeho spokojenosti v životě.


"Data tu nejsou proto, abychom si s nimi my analytici hráli, ale aby nám odpověděla na to, jakým způsobem bychom mohli zlepšit život našich dětí ve vzdělávání," upozorňuje Václav Korbel z IDEA při CERGE-EI a PAQ Research.


Více v panelu Jaká data o vzdělávání nám chybí, a proč 



Žáci museli překopat životní styl, mají psychické problémy


Marie Salomonová spoluzaložila a vede neziskovou organizaci Nevypusť duši, jejímž cílem je zlepšení informovanosti Česka v oblasti duševního zdraví. Její neziskovka patří do kolegia Nadace RSJ. Z analýz hovorů na Lince bezpečí Salomonová zjistila, jak se koronavirová pandemie podepsala na duševním zdraví dětí. Prožívaly psychické potíže kvůli změně životního stylu. Trápily je nedostatek podnětů, malý kontakt s vrstevníky, nedostatek sportovního vyžití, ale také nízká míra soukromí či narůstající konflikty uvnitř rodiny. Znervózňovala je nejistota – neměly jasné informace o tom, jak vše bude dlouho trvat, kdy půjdou do školy a jakým způsobem. Velký stres měli především deváťáci či maturanti.


Více v panelu Nevypustit duši: Duševní zdraví školáků a učitelů v karanténě



Žáci mají nárok na podpůrná opatření i v době covidu


Lenka Hečková z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání upozorňuje na složitou situaci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v době zavření škol. Ty totiž mají nárok na přiznaná podpůrná opatření, ale v tomto režimu se jim jich často nedostává. Tyto děti jsou navíc často off-line, měly by se jim proto vytvářet pracovní listy a dát jim možnost spolupráce se speciálními pedagogy při vyučování. 


Hečková radí aktivně monitorovat zapojení dětí do výuky na dálku, poskytovat podporu a poradenství rodinám, kteří si s tímto vzděláváním z domova nevědí rady, doporučuje i osobní podporu dítěte "jeden na jednoho" tam, kde tito žáci vypadávají ze vzdělávacího systému. 


Více v panelu Inkluze v covidové výuce



Školy se nezajímají o duševní zdraví žáků


V českých školách je kladen důraz pouze na fyzické zdraví. Mělo by se ale učit komplexně, tedy zahrnovat i sociální a mentální složku, říká Petr Winkler z Národního ústavu duševního zdraví. "K tomu v českém prostředí potřebujeme programy, které se věnují sociálně-emočnímu učení a duševnímu zdraví," míní. Upozorňuje, že 30 procent patnáctiletých dívek a 13 procent patnáctiletých chlapců zažívá depresivní stavy více než jednou týdně a 20 procent adolescentů může prožívat každý rok duševní onemocnění.


Že duševní zdraví je třeba v případě generace školáků řešit, dokazuje i další statistika, která říká, že padesát procent duševních onemocnění se ustavuje před 14. rokem věku a 75 procent před věkem 24 let. Alarmujícím údajem pak je, že většina mládeže, která má problém s duševním zdravím, nevyhledává odbornou pomoc a nedostává ji. Čas, kdy se duševní problém objeví a kdy se začne řešit, se pohybuje v průměru mezi 6–10 lety. "Přitom podobně jako v onkologii i u duševního zdraví platí, že čím později se problém začne řešit, tím horší jsou následky," varuje Winkler.


Problémy s duševním zdravím se mohou projevovat horší výkonností ve škole, záškoláctvím, užíváním návykových látek, špatnými vztahy s učiteli a vrstevníky, problémy s chováním a také sklony k sebevraždě.


Více v panelu Duševní wellbeing ve školách, aneb proč je potřeba mít všech pět pohromadě



Sebepoškozování teenagerů. Chtějí přetlouct bolest bolestí


S alarmujícími zprávami přichází Zora Dušková z Dětského krizového centra. Další a další týdny v domácí izolaci bez škol, kroužků a setkávání s vrstevníky vede u řady dětí ke stresu a úzkostným stavům. Jak říká, zmizely jejich pozitivní zdroje, které musí převyšovat zátěže. Jenže nyní je to naopak. Nejhůře na tom jsou děti v dysfunkčních rodinách, kde stoupají hádky, konzumace alkoholu a násilí.


"Děti jsou tu zavřené ve velké izolaci," varuje Dušková. Pro tyto děti znamená škola vysvobození, často jediné místo bezpečí, jeden ze základů jejich dobrého fungování. "Během koronavirového období zaznamenáváme velký nárůst sebepoškozování u dětí," říká a vysvětluje, že děti jsou ve stresu a snaží se přebíjet bolest psychickou bolestí fyzickou. 


Některé školy se na tuto enormní stresovou zátěž u dětí snaží reagovat. Například v ZŠ Kunratice zavedli pravidelné ranní dýchánky. "Před on-line vyučováním si dvacet minut povídáme s dětmi, zjišťujeme jejich problémy. Rozjíždíme takto každý den," líčí zástupkyně ředitele Olga Králová, která rovněž působí jako lektorka Učitele naživo. Pro tyto děti jsou ve škole k dispozici odborníci, od speciálních pedagogů po školního psychologa.


Více v panelu Wellbeing žáků a učitelů během covidové výuky



Hvězdy výuky na dálku


Závěr PREF Conference 2020 patřil vyhlášení ankety Hvězdy výuky na dálku. Zatímco tři finalisty každé ze čtyř kategorií vybírala odborná porota, o vítězích hlasovala veřejnost. A jak rozhodla?


V kategorii Mimořádný výkon zvítězila Tereza Vítková, prvostupňová paní učitelka ze ZŠ Úhonice v okrese Praha-západ. On-line výuku rozjela hned v prvních dnech po březnovém uzavření škol, svým žáčkům se navíc věnovala velmi nadstandardně. Domů jim vozila notebooky i motivační dopisy a odměny.


V kategorii Pomoc a podpora vyhrál teprve desetiletý žák Jakub Denemark ze ZŠ Gutova v Praze 10, jenž pomohl zavést on-line výuku ve své třídě a pomáhal spolužákům i paní učitelce s technickými problémy. 


Kategorii Výuková videa ovládnul Petr Curko, jenž se stal také absolutním vítězem ceny, neboť získal největší počet hlasů. Na Základní škole Blatenská v Horažďovicích na Klatovsku učí přírodopis a chemii a na YouTube ho proslavila jeho veřejně přístupná výuková videa, která používají učitelé napříč republikou.


V kategorii Péče o duši zvítězila Barbora Vaněčková, jež učí ve škole pro sluchově postižené v Ječné ulici v Praze. Hodně jejích postižených žáků pochází z nepodnětného a komplikovaného sociálního prostředí, těm se proto snažila věnovat nadstandardně a s enormním nasazením. 



0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger