Do formativního hodnocení by učitelé měli zapojovat také své žáky

úterý 16. června 2020 · 0 komentářů

Přinášíme další rozhovor na téma formativní hodnocení žáků. Tentokrát jsme o zkušenostech se slovní formou hodnocení hovořili s Monikou Olšákovou, která vyučuje chemii, přírodopis, angličtinu a environmentální výchovu na ZŠ a MŠ Janovice. V učitelské soutěži Global Teacher Prize CZ 2019 obsadila druhé místo.

Zdroj: web Národního pedagogického institutu ČR 29. 5. 2020

Co učitel potřebuje k tomu, aby mohl hodnotit formativně?

Učitel musí vědět, co chce žáky naučit, a to jim sdělí pro ně srozumitelným jazykem. Pokud jde do hodiny s tím, že vlastně neví, co se mají žáci naučit, jen tuší, že s nimi bude probírat například členovce, tak pak ani on, ani děti nevědí, co se bude hodnotit a jak. Když chci formativně hodnotit, vyplácí se i mně co nejsrozumitelněji žákům vysvětlit zadání, následně pak očekávaný výkon, který si ideálně po samotném splnění ještě vzájemně nebo podle daných kritérií sami vyhodnotí. Další věc, kterou bych zdůraznila, je to, že do hodnocení by měli být zapojeni sami žáci. Rozhodně není vše jen na učiteli. O některých technikách, jak formativně hodnotit, se podělíme ve webinářích, které připravujeme ve spolupráci s MŠMT.

Orientují se čeští učitelé v hodnocení dostatečně na pozitivní výsledky žáků?

Problém je, že mnozí učitelé dělají to, čeho jsem se dříve dopouštěla i já. Orientují se na výkon a na chybu. Nesledují posun žáka a neberou moc klasiku, že chybami se člověk učí. A to by se mělo změnit. Každého z nás více motivuje, když se dozvíme, co se povedlo, potom jsme víc otevřeni zapracovat na slabších stránkách. Pozitivní zpětná vazba by také měla naznačovat, jak se může žákova práce dál posunout a kam by měla směřovat.

Když jsem nedávno lektorovala na jedné velké škole v Ostravě sborovnu, učitelé při práci s textem měli obavu zapisovat své přemýšlení o odborném tématu před samotným čtením. Proč? Měli strach, že budou chybovat a jejich práce nebude dost dobrá. Když takto přemýšlejí učitelé, jak se učí v jejich hodinách děti? Nejlepší na zmiňované lekci bylo, že po čtení textu si pak své přemýšlení ve dvojicích vyjasňovali a vzájemnou diskusí, oceněním a korekcí přišli na to, že tento způsob učení pomohl i jim a viděli sami na sobě, že se hodně naučili a v tématu chtějí dál pokračovat.

Plánujete nějakou podporu vedoucím pracovníkům?

Hodně lidí si myslí, že podobná situace, která vznikla v souvislosti s koronavirem, se bude opakovat. Učitelé, a hlavně ředitelé se obávají, že vše bude mít dopad na zhoršení kvality učení žáků. Pravda je, že české školství není nastaveno na distanční výuku ani na domácí vzdělávání. Proto by se mělo přemýšlet, co dál, jak z této situace vytěžit co nejvíc zkušeností do budoucna. Jeden z dílů webinářů by měl být určen vedoucím pracovníkům, kde budou zmíněny konkrétní zkušenosti dvou škol z okolí a zveřejněna podpora a osvědčené způsoby práce jak v České republice, tak v zahraničí.



___________________

Mgr. Monika Olšáková vyučuje chemii, přírodopis, angličtinu a environmentální výchovu na ZŠ a MŠ Janovice v okrese Frýdek-Místek. V českém kole učitelské soutěže Global Teacher Prize 2019 obsadila 2. místo. Při vyučování klade důraz na třífázový model výuky, kde za zásadní považuje žákovo učení v podnětném prostředí s řadou reálných výzev a se zpětnou vazbou na jeho výkony. Využívá čtenářství pro rozvoj žákovských dovedností při práci s textem, zaměřuje se na badatelsky orientované vyučování. Vede ekotým dětí i dospělých, aktivně spolupracuje s rodiči (kavárny, brigády, dílny) a se vzdělávacím sdružením TEREZA.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger