Jaromír Beran, Martina Běťáková: Střední článek – další úředníci, nebo reálná pomoc školám?

úterý 9. února 2021 ·

Pojem „střední článek“ se v posledních měsících objevuje čím dál častěji. Píší o něm média, mluví o něm ministr školství Robert Plaga, o středním článku debatují odborníci na seminářích, stal se i hlavním námětem 8. ročníku konference „Úspěch pro každého žáka“. Co je, resp. čím má být střední článek? A myslí všichni to samé, když o něm mluví?


Zdroj: Řízení školy 1/2021, str. 4


MŠMT v lednu 2021 zahájí pilotní projekt středního článku. Po dobu dvou let budou týmy odborníků ve vybraných regionech poskytovat konkrétní pomoc managementu základních a mateřských škol, tedy především ředitelům, jejich zástupcům a dalším vedoucím pracovníkům. V únoru 2020 proběhl velký průzkum mezi řediteli škol s cílem zjistit, v jakých oblastech své práce by podporu uvítali především. Velká většina ředitelů se shodla na tom, že nejvíce času a energie jim bere administrativa, běžná operativa, ekonomické a právní aspekty, zajištění provozu, správa budovy… A že kdyby se jim uvolnily ruce v těchto oblastech, mohli by více času věnovat řízení pedagogického procesu, ve kterém se cítí kompetentní a odborně zdatní. 


Proto se střední článek v prvních letech činnosti zaměří přesně tímto směrem. Bude školám pomáhat s konkrétními problémy a otázkami v právních a ekonomických záležitostech, zajistí, aby školy měly vždy aktuální a správné informace od MŠMT a dalších úřadů, pomůže se správními řízeními, např. při přijímání žáků či vyřizování žádostí zákonných zástupců, ale také s optimálním nastavením školních informačních systémů tak, aby školám ulehčily co nejvíce práci. Další důležitou oblastí podpory bude pomoc s digitalizací agendy a procesů, aby vše zabralo co nejméně času a vedení škol se mohlo věnovat strategickému řízení, pedagogickému leadershipu, zavádění inovací do výuky atd. Ale u individuální podpory ředitelů činnost středního článku nekončí. V kontaktu bude i se zřizovateli a nabídne jim metodickou pomoc, aby dokázali plnit své zřizovatelské povinnosti a spolupracovali s řediteli na rozvoji škol.


Základem zlepšení škol je přesný pořádek ve všem… Pokusme se tedy (…) zařídit takové uspořádání škol, které by se přesně rovnalo hodinám, sestrojeným s největším uměním a vkusně ozdobeným rozličnou výstrojí.“ (J. A. Komenský, Velká didaktika)


Střední článek bude tedy primárně pomáhat školám v otázkách řízení organizace. Ale důležitou součástí jeho působení v regionu bude také navazování spolupráce s významnými aktéry v dané lokalitě a jejich propojování, aby se síly a aktivity netříštily. Určitě bude střední článek spolupracovat s krajskými pobočkami NPI a ČŠI, s realizátory Místních akčních plánů a s Místními akčními skupinami, dále s kulturními a vědeckými institucemi, neziskovými organizacemi, ale třeba i sportovními kluby a volnočasovými středisky nebo zajímavými firmami. Při každém středním článku vznikne výbor aktérů, kde budou tyto organizace zastoupeny a kde bude možné na úrovni regionu koordinovat aktivity, sdílet odborníky nebo třeba vybavení, ale i know-how, inovace, příklady dobré praxe a zkušenosti.


Součástí týmů středních článků budou především zkušení odborníci z praxe, osvědčení ředitelé a zástupci či odborníci v oblastech, ve kterých budou školy poptávat pomoc. Metodiky budou zaměstnanci MŠMT, ale nebude se jednat o úředníky za stolem, nýbrž o tým lidí, který bude většinu svého času v terénu, mezi vámi, řediteli.


Během dvou let pilotáže se ověří nejenom organizační fungování středních článků, jejich napojení na MŠMT, případně kraj a metodické vedení, ale především reálné potřeby škol, nejdůležitější oblasti podpory, potřebné personální obsazení, spolupráce s aktéry a možnosti metodické podpory vedoucí ke zkvalitňování školy.


S myšlenkou středního článku poprvé přišlo MŠMT na jaře roku 2019. Pan profesor Arnošt Veselý jako vedoucí skupiny expertů podílejících se na první fázi příprav Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ upozornil na několik zásadních specifik českého vzdělávacího systému, která se ve svém důsledku odráží na kvalitě vzdělávání ve školách. Nedostatečná komunikace mezi MŠMT a dalšími úřady, řediteli a zřizovateli, nízká míra vzájemné důvěry, mnoho vzájemně se křížících aktivit, rozdrobené úvazky odborníků v nejrůznějších organizacích a projektech, ale i vysoká míra autonomie ředitelů jak v oblasti pedagogické, tak v oblasti řízení organizace, která s sebou přináší obrovskou zátěž a zodpovědnost. 


Na druhou stranu má ale decentralizace systému i mnoho pozitivních aspektů, o které by bylo škoda české školy ochudit. Možnost vytvářet vlastní školní vzdělávací programy, přizpůsobovat provoz školy místním podmínkám, zvyklostem a specifikům, rozhodovat o metodách a formách výuky,o pravidlech hodnocení, o vybavení, učebnicích, didaktických pomůckách, mít plně v kompetenci veškeré personální řízení, rozhodovat o finanční prostředcích, to vše znamená pro každou školu velký potenciál nastavit vzdělávání tak, aby co nejvíce odpovídalo potřebám konkrétních dětí a žáků. 


Střední článek chce pomoci rozvoji tohoto potenciálu každé školy a zároveň mírnit negativní dopady decentralizace tak, aby každá škola mohla dětem nabízet vzdělávání na špičkové úrovni adaptované na místní podmínky. Aby pro každé dítě byla nejlepší školou ta, která je nejblíž.


Pilotáž středního článku je jednou z klíčových aktivit implementační karty Podpora a řízení škol ze Strategie 2030+. Ta je ke stažení na webových stránkách MŠMT.



Budeme moc rádi, když se zapojíte a napíšete své postřehy a dotazy na e-mail: edu2030@msmt.cz. Sledujte, diskutujte a sdílejte také https://www.facebook.com/Edu2030plus



0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger