Think-tank Univerzity Karlovy Vzdělávání21: Rizikovost školního prostředí pro šíření covidu-19

čtvrtek 18. února 2021 ·

Think-tank Univerzity Karlovy Vzdělávání21 se důrazně připojuje k apelu odborné veřejnosti, která upozorňuje na neudržitelnost současného stavu spojeného s dlouho trvajícím distančním vzděláváním a jeho dopady na znalosti a dovednosti dětí, žáků a studentů (dále jen „žáci“) a celkové fungování jejich rodin, včetně souvisejících psychologických, sociálních a ekonomických aspektů. Návrat žáků k prezenční výuce však musí provázet přísná protiepidemická opatření, musí být bezpečný a dlouhodobě udržitelný.


Think-tank vítá aktivitu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy týkající se přípravy postupného návratu žáků jednotlivých druhů a typů škol k prezenčnímu vzdělávání a velmi pozitivně vnímá snahu ministerstva plánovat návrat žáků na základě relevantních dat a informací a se stanovením funkčních protiepidemických opatření, jako je např. pravidelné testování učitelů a žáků účastnících se prezenční výuky. S cílem přispět k odpovědnému plánování a rozhodování o postupném, bezpečném a trvalém návratu žáků k prezenčnímu vzdělávání zpracoval think-tank sekundární analýzu dostupných národních i mezinárodních dat týkajících se rizikovosti školního prostředí pro šíření nemoci covid-19, která je založena na informacích z mezinárodního i národního prostředí dostupných ke konci roku 2020. 


Z provedené analýzy, která reflektuje situaci před nástupem nových mutací viru SARS-CoV-2, vyplývá, že v průměru jsou zřejmě školy z hlediska šíření nákazy virem způsobujícím nemoc covid-19 středně rizikovým místem. Riziko ovšem kolísá od nízké úrovně až po úroveň vysokou, v závislosti na tom, jaké jsou v jednotlivých školách prostorové dispozice a jak jsou nastavena a zejména dodržována protiepidemická opatření. 


Analýza je k dispozici ZDE.


Vzhledem k šíření nových, nakažlivějších mutací viru SARS-CoV-2 je zřejmé, že bez snížení celkové incidence onemocnění v populaci by byl plošný návrat všech skupin žáků do škol v režimu „prosinec 2020“ extrémně riskantní. S ohledem na dostupná data se tak postup Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy spočívající v plánování postupného návratu jednotlivých skupin žáků dle relevantní prioritizace jeví jako rozumný. Postupný návrat skupin žáků k prezenčnímu vzdělávání by ale měl být vedle opatření na úrovni škol doprovázen také dalšími systémovými opatřeními, která mají potenciál celkovou incidenci onemocnění v populaci snížit (např. celoplošné testování, systematická podpora pravidelného screeningu na SARS-CoV-2 ve firmách, adekvátní kompenzační bonusy apod.). 


V oblasti konkrétních protiepidemických opatření pro postupný návrat žáků k prezenčnímu vzdělávání think-tank Univerzity Karlovy Vzdělávání21 podporuje probíhající aktivity Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a v návaznosti na ně doporučuje:


— bezodkladně realizovat program pravidelného screeningu na SARS-CoV-2 pomocí kombinace antigenních a PCR testů – a to nejprve u učitelů a dalšího školního personálu, který je v osobním kontaktu s žáky, poté u starších žáků a postupně, v návaznosti na dostupné kapacity testování, i u žáků mladších;


— ověřit vhodnost různých typů samoodběrových, neinvazivních sad pro různé věkové skupiny (např. „kloktací“ testy versus štětičky pro odběr z okraje nosu) v konkrétních podmínkách škol, s inspirací v zahraničních zkušenostech;


— uvažovat nad alternativními možnostmi prezenční výuky, jako je např. realizace většího rozsahu vzdělávacích aktivit v exteriérech (s nástupem jara bude tato možnost reálnější), intenzivnější využívání individuálních prezenčních konzultací pro ohrožené skupiny žáků, kteří se v daný moment vzdělávají distančně, apod.;


— při postupném návratu žáků k prezenční výuce zohlednit nejen jejich věk, ale zejména míru jejich ohrožení v kontextu znalosti jejich socioekonomického rodinného zázemí a dalších rizikových faktorů;


— ověřovat efekt protiepidemických opatření ve školách, např. pomocí simulačních studií nebo prostřednictvím důkladnějšího sběru relevantních dat;


— obdobné kroky co nejdříve realizovat také pro vysokoškolské studenty a tím umožnit alespoň nezbytnou praktickou a laboratorní výuku v prezenční formě.


„Situaci ve školství by také zlepšilo zvýšení priority učitelů z hlediska očkování na covid-19‚“ doplňuje prof. Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. 




__________________________


Think-tank Univerzity Karlovy Vzdělávání21

Odborná platforma univerzity, jejímž cílem je systematicky zlepšovat vzdělávací soustavu a posilovat moderní pedagogické přístupy a metody, včetně kultivace veřejné debaty o tématech školství. Členy think-tanku jsou přední odborníci z akademické oblasti i praxe, kteří se dlouhodobě věnují zlepšování oblasti školství. 


Více informací o think-tanku najdete na webu www.vzdelavani21.cz




1 komentářů:

Zdeněk Bělecký řekl(a)...
21. února 2021 v 11:15  

Při současné virové náloži v populaci, při aktuální dynamice epidemie, při probíhajícím kolapsu nemocnic a při neschopnosti státu zajistit logistiku testování a očkování je řízený návrat k prezenční výuce v příštích týdnech nezodpovědným a populistickým experimentem, který pravděpodobně bude mít na svědomí další tisíce životů a zhroucení systému zdravotní péče. Pomůže jedině tvrdý lockdown, přerušení výroby, ponechání jen kritické infrastruktury na 2 - 3 týdny a restart testování a trasování. Jen tak lze dostat epidemii pod kontrolu. Experimenty s otvíráním škol budou mít i devastující ekonomické důsledky, protože budou prodlužovat krizi do nekonečna a prohlubovat frustraci lidí.

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger