Jak rozumět změnám v RVP pro základní školy? U kulatého stolu SKAV a EDUin se diskutovalo o malé revizi informatiky i o škrtech

čtvrtek 11. března 2021 ·

Digitální svět se za posledních 17 let změnil k nepoznání, žáci základních škol se ale o informačních technologiích stále učí podle rámcového vzdělávacího programu z roku 2004. O tom, že je to potřeba změnit, se diskutuje minimálně 15 let.


Zdroj: Beduín 9/2021 1.–7. 3.


„Již v roce 2009 jsme věděli, že naše rámcové vzdělávací programy nejsou v pořádku a je třeba s nimi rychle něco udělat,“ připomněl na úvod kulatého stolu EDUin a SKAV Bořivoj Brdička z Jednoty školských informatiků. 


Po dlouhém přešlapování se na tzv. malé revizi informatiky začalo v roce 2016 pracovat, od roku 2018 se ověřovala na školách. Na konci letošního ledna upravený rámcový vzdělávací program (RVP) ministerstvo rozeslalo školám. Vedle nového vzdělávacího oboru informatika v něm přibyla také nová (digitální) klíčová kompetence. „Na změnu jsme čekali řadu let, uvědomovali jsme si, že nám ujíždí vlak. 


Přestože se mluví o malé revizi, pro nás informatiky je obrovská,“ řekla učitelka informatiky Štěpánka Baierlová z Učitelské platformy. Větší pozornosti než nové informatice se ale po zveřejnění nového RVP dostalo škrtům v jiných vzdělávacích oborech. Kritiku si vysloužily redukce ve fyzice nebo v občanské nauce, o kterých se vedly diskuse na sociálních sítích i v novinách. 


Důvod? Uvolnit prostor pro více hodin nové informatiky. V dosud platném RVP má po jedné hodině na 1. i 2. stupni, nově se její hodinová dotace zvýšila na dvě, resp. čtyři hodiny. K redukci učiva i snížení hodinové dotace se kriticky vyjádřila řada zájmových skupin. „Ty čtyři hodiny přidané informatice se odněkud musely vzít. Ani v jednom z těchto prohlášení není návrh, odkud by se měly vzít. Děti nejsou nafukovací, abychom do nich cpali další a další informace a nikde žádné neubrali,“ upozornil ředitel klánovické základní školy a předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý, který nový RVP připomínkoval. 


Snížení hodinové dotace v rámci vzdělávacích oborů považuje za lepší řešení než seškrtání disponibilních hodin, dává totiž školám volnost, zda hodinovou dotaci například pro fyziku nebo zeměpis snížit, nebo ji doplnit z ponechaných disponibilních hodin. Bořivoj Brdička upozornil na to, že hodinová dotace pro vzdělávací oblast Člověk a příroda, která zahrnuje přírodopis, zeměpis, chemii nebo fyziku, se kvůli nové informatice snížila z 21 na 20 hodin, vzdělávací oblast Člověk a společnost (dějepis, výchova k občanství) bude mít místo jedenácti nově deset hodin. 


Co a jak vyškrtnout, to už je podle panelistů jiná otázka, stejně jako způsob, jakým tyto změny ministerstvo komunikovalo. „Ve škole učíme děti pracovat s chybou, možná by stálo za to říct, že tohle se neudělalo dobře. Nemusíme si hrát na to, že se ty škrty neudělaly narychlo a že se udělaly dobře,“ zkritizovala postup ministerstva Štěpánka Baierlová. Poukázala také na to, že o zásazích nevěděli často ani odborníci, kteří pracují na přípravě tzv. velké revize v daných oborech. „Redukce nebyla udělaná skvěle, to netvrdíme. O tyto obory ale nešlo, těm chceme věnovat péči v rámci velké revize,“ vyjádřil se ke kritizovaným škrtům Jaroslav Faltýn z ministerstva školství. Tzv. velkou revizi dalších vzdělávacích oborů s výjimkou informatiky by ministerstvo chtělo mít hotovou v roce 2023. Podle Faltýna ale brzdí ve srovnání s jinými zeměmi změny v kurikulu boje o slovíčka: „Prosadit informatiku, která je pro děti nepochybně přínosem, trvalo léta.“ Upozornil také na to, že škrt v RVP neznamená zákaz Newtonovy nebo Ohmovy zákony učit, RVP učivo nepředepisuje a je na škole, jak si vzdělávací obsah poskládá. 


Podle Martina Ruska ukázala diskuse o škrtech v novém RVP nejen na to, že jde o netransparentní a nekoncepční zásahy, ale také na další problém. „Reforma kurikula je jako černá kočka, která se toulá po chodbách školy a nikdy nevejde do třídy,“ okomentoval probíhající diskusi. Ukazuje se, že učitelé pořád vnímají RVP jako předpis, i kdy je učivo jako takové nepředepisuje. „Bylo by dobré zacílit nejen na to, aby učitelé rozuměli, jak se ke škrtům dospělo, ale aby rozuměli také tomu, jak kurikulum funguje,“ pokračoval Martin Rusek s tím, že podle výzkumů má v řadě případů na realitu ve školách větší vliv než kurikulum učebnice. V jeho oboru –chemii – přitom vedou prim učebnice z 90. let. Nůžky mezi státem zamýšleným kurikulem a kurikulem realizovaným jsou rozevřené a aktuálně diskutované škrty ve vzdělávacím obsahu změně nepomohou. 


Celou diskusi o RVP můžete zhlédnout ZDE.


Diskuse se zúčastnili: Bořivoj Brdička (Jednota školských informatiků), Michal Černý (Asociace ředitelů ZŠ ČR), Jaroslav Faltýn (MŠMT ČR), Ivo Jupa (Národní pedagogický institut), Martin Rusek (UK PedF), Štěpánka Baierlová (ZŠ Lerchova Sušice, Učitelská platforma).


0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger