Jana Straková, Jaroslava Simonová: Vztah akademické marnosti a výsledků žáků: různé mechanismy pro matematiku a čtenářskou gramotnost

úterý 2. března 2021 ·

Výzkumy ukazují, že žáci odborných středoškolských programů mají horší výsledky než žáci všeobecně vzdělávacích programů i tehdy, když zohledníme jejich vstupní výsledky a rodinné zázemí. Možné příčiny tohoto jevu výzkumníci spatřují v klimatu školy. V této stati je klima školy operacionalizováno prostřednictvím kultury akademické marnosti. Zkoumáme, zda pocit akademické marnosti ovlivňuje výsledky žáků 3. ročníků gymnázií, středných odborných škol a středních odborných učilišť v matematice a ve čtenářské gramotnosti, zohledníme-li jejich rodinné zázemí a vstupní vědomosti. 


Zdroj: Studia pedagogica roč. 25, č. 3, 2020, str. 43–67


Analýza využívající víceúrovňové modelování v programu MPlus je provedena na souboru 2846 žáků ze 143 tříd v 79 školách, kteří byli testováni a dotazováni na počátku středoškolského studia a potom opět v polovině 3. ročníku. Výsledky potvrzují vliv pocitu akademické marnosti na sledované výsledky a ukazují mírné odlišnosti v jeho uplatnění v obou disciplínách.



Z diskuse


…Koncept akademické marnosti považujeme za velmi užitečný proto, že umožňuje nový pohled na mechanismy, které způsobují rozdíly ve výsledcích vzdělávání nejen mezi programy středních škol, ale obecně mezi školami a třídami navštěvovanými žáky s různým rodinným zázemím. Kromě toho, že nám pomáhá lépe porozumět tomu, jak se formují postoje žáků a jak ovlivňují jejich kognitivní výsledky, umožňuje také zaměřit pozornost na aspekty školního života, které by mohly být ovlivněny samotnou školou nebo vzdělávací politikou.


I když nemůžeme legitimním způsobem ovlivnit socio-ekonomické složení žáků škol, můžeme se pokusit zdůraznit důležitost postojů učitelů k žákům a způsob, jakým komunikují svá očekávání. Důležitost těchto postojů a očekávání je podle našeho názoru v českém vzdělávacím systému nedoceňována. Více než nyní by měla být diskutována s budoucími učiteli v rámci jejich přípravného vzdělávání i s praktikujícími učiteli v kurzech dalšího vzdělávání. Výsledky naší studie ukazují, že má smysl věnovat úsilí tomu, aby žáci nezískávali ve škole neoprávněně pocit, že nemá cenu se snažit, protože není v jejich moci ovlivnit výsledky, které dosahují. 


Péči je potřeba věnovat způsobu poskytování zpětné vazby směrem od učitelů i vztahům mezi žáky ve třídách – skupinová dynamika může ve významné míře ovlivňovat vnímání studijního úsilí vrstevníky. Zvláštní pozornost je vhodné věnovat studentům odborných škol. Mnozí z nich přicházejí do středního vzdělání vybaveni nedostatečnými znalostmi a dovednostmi v oblasti matematiky a čtenářské gramotnosti již ze základního vzdělávání a chybí jim základy, na kterých by mohli stavět své další vzdělávání. V tomto směru by mohla být přínosná pozitivní zpětná vazba i při zdánlivě malých pokrocích, která může ovlivnit vnímání školní úspěšnosti zvláště pro žáky z méně podnětného socioekonomického zázemí. 


Vzhledem k potvrzení vztahu mezi výsledky a pocitem akademické marnosti je do budoucna potřeba věnovat výzkumnou pozornost také faktorům, které pocit akademické marnosti utvářejí, a to již na úrovni základního vzdělávání. Kultura akademické marnosti se začíná vytvářet již na prvním stupni, proto je také potřeba odhalit faktory, které ji ovlivňují, aby bylo možné začít s intervencí co nejdříve. 


Studie také zdůraznila potřebu věnovat pozornost vedlejším účinkům rozdělení žáků do programů, které má za následek odlišné klima v jednotlivých programech. Odborné školy jsou zranitelnější vůči vzniku třídního klimatu zatíženého kulturou akademické marnosti, což má negativní dopad na výsledky žáků. Školy a učitelé by se měli snažit vědomě potlačovat pocity akademické marnosti u svých žáků. Z toho důvodu se tvůrci vzdělávacích politik vyspělých zemí zaměřují na to, jak koncipovat odborné vzdělávání tak, aby bylo pro žáky co nejužitečnější i z hlediska dlouhodobější, nikoli pouze krátkodobé perspektivy, a snaží se učinit odborné programy zajímavé pro žáky všech sociálních vrstev. Předpokládají, že větší heterogenita žákovských kolektivů a vnímaná užitečnost pomohou utváření negativní atmosféry, ke které kultura akademické marnosti bezpochyby patří, eliminovat…


0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger