Václav Korbel, Daniel Prokop: Proč se lidé nehlásí ke studiu učitelství a jak to změnit? Srovnávací ministudie programu Učitel naživo a PAQ Research.

čtvrtek 17. června 2021 ·

V současné době řada škol obtížně hledá učitele a další pedagogické pracovníky. Šetření MŠMT v roce 2019, kterého se účastnilo 99,9 % škol v regionálním školství (MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ), ukázalo, že jen pro následující školní rok budou ředitelé hledat úvazky učitelů v rozsahu 4,5 % všech úvazků (6 tisíc úvazků). Poptávku v dalších pěti letech odhadují ještě výrazně vyšší, na 9 % úvazků. Sehnat učitele na určité předměty je ale velmi obtížné už teď. 


Zdroj


Dvě třetiny ředitelů souhlasily s tvrzením, že sehnat učitele na trhu práce je pro ně významný či kritický problém. U některých aprobací jako fyzika a informatika s takovým tvrzením souhlasilo přes 90 % ředitelů škol (MŠMT 2019).


Kvůli věkové struktuře učitelského sboru se dá očekávat, že se bude situace dále zhoršovat. Průměrný věk pedagogů v ČR byl v roce 2016 přes 46 let. Navíc přes 42 % učitelů bylo starších než 50 let. Průměr EU byl přitom 36 % (hůře než ČR dopadlo 7 zemí) a země jako Belgie, Francie nebo Velká Británie neměly podíl starších učitelů 50 let vyšší než 30 %. Z tohoto důvodu by měla česká vzdělávací politika nedostatek učitelů řešit. 


V současnosti je hlavním nástrojem novela zákona o pedagogických pracovnících, která má usnadnit vstup do profese lidem bez pedagogického vzdělání, ta byla schválena parlamentem v lednu 2020. Dále se ministerstvo snaží zlepšit odměňování učitelů. Tato ministudie ukazuje, že různé bariéry v podobě nedostatečné výše platu, současné podoby učitelské profese nebo studia skutečně odrazují nezanedbatelnou část studentů, kteří by o učitelské kariéře uvažovali, ale kvůli nim si vyberou jinou dráhu…



…Shrnutí 


— České školství trpí dlouhodobým nedostatkem učitelů. Ze šetření Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) z roku 2019 vyplývá, že ředitelé pro nadcházející školní rok hledali zaměstnance v míře odpovídající 6 tisícům úvazků, tedy 4,5 % ze všech úvazků. U některých aprobací byla navíc situace daleko kritičtější, například fyzikářů na druhém stupni ZŠ chybělo 14 %, učitelů informatiky 12 %. K tomu připočtěme, že Česká republika (ČR) má v porovnání s Evropou rychle stárnoucí učitelský sbor. 43 % učitelů je starší padesáti let, kdežto průměr v EU je 36 %. Odchody do důchodu budou proto nedostatek lidského kapitálu ve školství v následujících letech dále prohlubovat. 


— Jedním z hlavních cílů vzdělávací politiky by proto měla být snaha dostat do školství nové (kvalitní) učitele. Aktuálně to ministerstvo řeší novelou zákona o pedagogických pracovnících, která má usnadnit vstup do profese i lidem bez pedagogického vzdělání. ČR ale ztrácí řadu budoucích učitelů ještě předtím, než vůbec začnou studovat. V této ministudii ukazujeme, že kvůli různým bariérám si řada studentů nakonec vybere jinou kariéru než učitelskou, i když o ní původně uvažovali. A ti, kteří na pedagogické fakulty nastoupí, často nemají v plánu jít po dokončení studia učit. 


— V ČR si na pedagogické fakulty podá alespoň jednu přihlášku každý rok přibližně čtvrtina uchazečů o studium na vysoké škole. Bohužel jen pro minimum z nich je pedagogická fakulta prioritou a jen polovina z nich má v plánu stát se učitelem. Uchazečům vadí nízké platy, podoba studia na pedagogických fakultách i současná podoba učitelské práce. Současní uchazeči mají navíc v průměru horší výsledky než je průměr v testech SCIO (42 vs. 52). 


— Kvůli těmto bariérám si část uchazečů na pedagogické fakulty přihlášku vůbec nepodá, i když by o učitelství samotné zájem měli. Naše výpočty na základě dat SCIO ukazují, že pokud by se podařilo bariéry odstranit a na pedagogické fakulty by se hlásili pouze uchazeči, kteří mají o učitelství zájem, pak by tento zájem mohl vzrůst z 25 % až na 41 %. Vzrostla by také průměrná kvalita uchazečů. Jejich průměrný výsledek v testech Obecných studijních předpokladů (OSP) by byl 49 oproti původním 42 bodům. Pro představu, nárůst přihlášek na pedagogické fakulty by vzrostl z původních přibližně 25 tisíc až na 40 tisíc přihlášek. Ačkoliv kapacitní omezení fakult vzdělávajících učitele neumožňují přijmout všechny, a nemělo by to být ani cílem, je zde skrytý potenciál v řádu tisíců studentů ročně, kteří mají zájem jít učit. Tento skrytý potenciál zároveň řádově odpovídá současnému nedostatku v regionálním školství. 


— Kromě studentů, kteří si vyberou úplně jinou profesní dráhu ještě před bakalářem, ztrácí ČR další část potenciálních adeptů na učitelskou profesi v navazujícím magisterském studiu a v doplňujícím pedagogickém studiu. To jsou ti, kteří nestudovali přímo pedagogickou fakultu, ale o učení by někdy měli zájem. Okolo 38 % respondentů z výzkumu PAQ Research a NMS mezi studenty a absolventy vysokých škol uvedlo, že by jednou chtěli učit a učitelství je zajímá, ale různé bariéry je od studia nakonec odradí. Mezi tyto bariéry patří zejména pocit, že na učitelských oborech je málo praxe (myslí si 46 % cílové populace), je zde nemoderní či nekvalitní výuka (41 %) a toto studium má malou prestiž (40 %). 


— Mezinárodní šetření TALIS 2018 v neposlední řadě potvrzuje, že si učitelskou profesi vybírají lidé, pro něž je tato kariéra sekundární, případně úniková. Z šetření vyplývá, že učitelská kariéra byla prioritou jen pro 52 % začínajících učitelů v ČR, kdežto v okolních zemích (Slovensko, Rakousko a Maďarsko) byl průměr 62 %. To naznačuje, že bariéry v ČR odrazují potenciální zájemce o učitelství více než v jiných zemích. Společenské motivace, kvůli kterým si studenti vybírají učitelství, tedy například, že mohou ovlivnit rozvoj dětí a mládeže nebo že mohou pomoci sociálně slabším, jsou pro mnoho z nich důležitou, nikoliv ale jedinou podmínkou. Řadě studentů záleží na výši platu nebo na podobě učitelské profese. Zahraniční analýza ukazuje, že zemím (např. Finsko, Velká Británie), které dokáží odstranit bariéry v těchto oblastech, se daří lépe nalákat do profese i studenty, kterým záleží na osobních motivacích, jako je například výše platu. 


— Snižování bariér v podobě modernizace studia se věnují jak pedagogické fakulty v rámci vlastního rozvoje nebo projektů typu SYPO, tak další organizace. Díky evaluaci organizace Učitel naživo můžeme dokumentovat, že modernizace studia má pozitivní dopad na schopnost oslovit jiné skupiny zájemců o učitelství. Specifikem tohoto programu je výrazné zaměření na rozsáhlou a reflektovanou praxi, která je propojena se vzděláváním učitelů zaměřeným na rozvoj profesního sebepojetí, vytváření bezpečného a podnětného prostředí pro učení, posilování motivace dětí a přebírání odpovědnosti za jejich vlastní učení. Takto konstruované studium učitelství podle evaluace DPS Učitel naživo pomohlo přilákat studenty s vysokou společenskou motivací (ve srovnání se začínajícími českými učiteli). To samé potvrzuje výzkum mezi studenty vysokých škol, kteří by se do navazující studia učitelství přihlásili výrazně častěji, pokud by moderním pojetím a zaměřením na praxi rozvíjelo jejich oborové znalosti. 


— Naše studie ukazuje, že odstranění bariér, například v podobě rozšíření moderních programů doplňkového studia učitelství nebo modernizace pregraduálního učitelského vzdělávání, může mít velký dopad nejen na počet studentů, kteří se do těchto programů budou hlásit, ale i na jejich kvalitu a ochotu jít učit. Velmi důležitým aspektem je však také zvýšení a stabilizace finančního ohodnocení nebo zlepšení péče o učitele ve školách. Takové kroky mohou napomoci zmírnit současný nedostatek učitelů i výraznější vyšší nedostatek v budoucnu.



Kdo jsme 


Učitel naživo: Jsme nezisková organizace s týmem expertů, která usiluje o modernizaci českého vzdělávání. Vyvinuli jsme a otestovali nové programy pro učitele a ředitele škol, které výrazně zlepšují učení dětí ve školách. Naším know-how se snažíme obohatit a proměnit veřejný vzdělávací systém, abychom naplnili naši vizi: Všechny děti se učí naplno, s radostí a rovnými šancemi a ze školy odcházejí připravené na výzvy a příležitosti 21. století. 


PAQ Research: Jsme sociologická výzkumná organizace. Věnujeme se analytickým projektům zejména z oblastí vzdělávání, sociálních problémů a politiky.


0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger