PAQ Research a Kalibro Projekt: Zkušenosti českých učitelů s distanční výukou. Výzkum a analýza pro organizaci Učitel naživo

středa 21. července 2021 ·

Výrazně více práce a stresu, obavy o budoucnost žáků, ale také spokojenost s tím, jak zvládli náročnou situaci. Tak podle výzkumu agentury PAQ Research a projektu Kalibro pro organizaci Učitel naživo vnímali čeští učitelé rok distanční výuky. Zvýšení tlaku na učitele představuje akutní problém hlavně kvůli tomu, že už před pandemií byla polovina z nich ohrožena syndromem vyhoření. Pomoct by mohla dosud chybějící systémová podpora učitelů i vedení škol.


Zdroj: Prezentace z tiskové konference 24. 6. 2021



Hlavní zjištění studie 


Jak učitelé a učitelky trávili čas výuky na dálku


Téměř 80 % učitelů říká, že trávili distanční výukou více času než běžně. Nárůst hodin práce během výuky na dálku potvrzují i průběžné výzkumy Kalibromezi učiteli realizované v roce 2020. Narostl hlavně objem přípravy a komunikace s žáky a rodiči, naopak poklesl počet hodin přímé výuky. Nárůst časové zátěže má vztah s duševním zdravím. Většina (89 %) učitelů s příznaky deprese a úzkosti pracovala při výuce na dálku více než při prezenční výuce.


– 79 % učitelů a učitelek reportuje, že zajištěním výuky na dálku trávili v porovnání s běžnou výukou před pandemií Covid-19 více času. Nárůst zátěže souvisí s problémy v duševním zdraví.



Stres a duševní zdraví během distanční výuky


Téměř pro 3/4 učitelů bylo zajištění výuky na dálku více stresující než zajištění běžné prezenční výuky před pandemií. Hlavními zdroji stresu byl objem přípravné práce, obtížnost hodnocení i zodpovědnost za výsledky žáků. 


Okolo 38 % učitelů reportuje ve zkráceném sebe-diagnostickém dotazníku PHQ8 středně těžké symptomy úzkostí a depresí. Ve většině případů se přitom výsledek tohoto krátkého dotazníku potvrdí i v robustnějších longitudinálních diagnostických nástrojích. Ne všichni tito učitelé musí mít dlouhodobé problémy v duševním zdraví, ale přítomnost těchto symptomů je výrazně vyšší než ve zbytku populace (v průběhu epidemie většinou 11–19 % Čechů, mimo epidemii 6–9 %).


Problémy v duševním zdraví mají častěji ženy-učitelky, a to zejména ve středním věku. Symptomy depresí a úzkostí totiž výrazně souvisí s deklarovanými problémy sladit distanční výuku z domova se starostí o vlastní domácnost a děti a oddělování práce od běžného času. 


– 72 % učitelů a učitelek reportuje, že výuka na dálku byla více stresující než zajištění běžné prezenční výuky před pandemií.


– 38 % učitelů a učitelek deklaruje středně těžké symptomy úzkosti a deprese.



Co se jim (ne)dařilo a jakou čerpali podporu


Učitelé jako své úspěchy spontánně nejčastěji uvádějí, že se jim povedlo vůbec distanční výuku realizovat a naučili se při ní nové technické a jiné postupy. Skoro pětina (18 %) ale spontánně jako neúspěch popisuje to, že se jim nedařilo zapojovat žáky do výuky. 


S náročnou situací během distanční výuky jim nejvíce (86 % z nich) pomáhalo sdílení a spolupráce s kolegy z jejich vlastních škol. Naopak jen 26 % čerpalo podporu z materiálů MŠMT, ČŠI a NPI.

Za úspěch lze považovat, že 58 % učitelů v z komunikovali se všemi žáky alespoň 2x týdně. Je to nárůst z 27 % na jaře 2020, ale někteří žáci z distanční výuky stále vypadávali.


– 18 % učitelů spontánně uvádí, že se jim nedařilo zapojování žáků do výuky.


– 58% učitelů v zimě 2021 komunikovali se všemi žáky alespoň 2x týdně. Je to nárůst z 27 % na jaře 2020, ale někteří žáci z distanční výuky stále vypadávali.



Návrat do škol a priority podpory


Více než polovina (54 %) učitelů říká, že v průběhu distanční výuky se zhoršila motivace žáků ke studiu. Celých 77 % učitelů a učitelek si i proto myslí, že prioritou po návratu do škol by mělo být vzbudit v žácích chuť se učit. Většina učitelů (54–70 %) klade důraz také na opětovné přivyknutí „režimu“, podporu vztahů mezi žáky a řešení jejich duševního zdraví. Obecně učitelé při návratu do škol více zdůrazňují tyto motivační a vztahové aspekty, než dohánění zameškané látky.


Zvýšení motivací po ročním výpadku výuky je také bodem, kde většina učitelů chce pomoct (56 %). Tato pomoc může směřovat od kolegů, podpůrných pracovníků, ale také od nízkoprahové volnočasové činnosti apod. Většina učitelů (80 %) je ochotná se zapojit do posíleného doučování žáků, ale nechtějí se příliš účastnit mimoškolních aktivit, jako jsou letní školy (25 %).


– 86 % učitelům a učitelkám pomáhalo sdílení zkušeností s kolegy ze školy, ale pouze 26 % efektivně čerpalo z materiálů MŠMT, ČŠI a NPI.


– 62 % učitelů říká, že komplikací distanční výuky bylo, že někteří žáci ji bojkotovali –například si vypínali kamery.


– 54% učitelů odpovídá, že motivace žáků se zhoršila oproti začátku distanční výuky, sledují ale zlepšení techniky, komunikace s rodiči i vlastní výuky.


– 77 % učitelů a učitelek si myslí, že prioritou po návratu do škol by mělo být vzbudit v žácích chuť se učit.


– 81 % učitelů a učitelek deklaruje ochotu podpořit žáky při návratu do škol a zapojit se do individuálního doučování či doučování v malých skupinkách.



Postoj učitelů a učitelek ke svému povoláni


Náročná zkušenost s distanční výukou náhled na učitelství výrazně nepoznamenala a v některých případech měla i pozitivní efekty na self-efficacy zvládání techniky, pocit, že se učitelé naučili novým věcem a postupům.


Postoje k učitelské profesi a spokojenost s ní se výrazně neliší od výsledků TALIS 2018. Výsledky naznačují, že narostly některé formy nespokojenosti, ale učitelé více kvitují svoje rozhodnutí stát se učiteli, hypoteticky protože se v nejisté době pandemie jednalo o stabilní profesi.


Na druhou stranu, výrazně častěji deklarují nespokojenost a to, že by znovu učit nešli, učitelé a učitelky s problémy v duševním zdraví, které pandemie a distanční výuka posílila. Péče o duševní zdraví a podpora učitelů tak může být jedním z nástrojů omezení jejich odchodů ze školství.


Odchod z učitelství do 2 let plánuje 4 % učitelů. Polovina z nich právě kvůli pandemii. Dlouhodobě rizikový je ale fakt, že okolo 10–15 % učitelů do 39 let deklaruje, že nechce učit více než 5 let.


– 86 % učitelů a učitelek by volilo povolání učitele, kdyby se mohlo znovu rozhodnout.


– 10–15 % mladých učitelů chce skončit s výukou do 5 let.



Dále si můžete stáhnout


Tiskovou zprávu Covidové školství prohloubilo dlouho neřešené problémy v českých sborovnách. Organizace Učitel naživo vyzývá k systémové podpoře pro učitele


Prezentaci Martina Kozla Jak podpořit učitele



0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger