Ondřej Šteffl: Jak postupovat při velké revizi RVP?

čtvrtek 9. září 2021 ·

Chystá se velká revize Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání, tedy stanovení toho, co by se povinně měly učit všechny děti.


Zdroj: Facebook autora 26. 7. 2021



Jak postupovat?


1. Ve fyzice, v chemii, v matematice, v českém jazyce, v dějepisu, ve výtvarce i všude jinde by méně – povinného pro všechny – znamenalo více. “Smyslem znalosti detailů je ilustrace principů, ne naopak,” napsal Petr Koubský. Bohužel pro stromy často není vidět les. Učíme se násobit mnohočleny, ale polovina dospělých zaváhá nad otázkou, kolik tisíců má milion.


2. To, co vypustíme, by se rozhodně učit mělo. Ale nepovinně, jen ty, kteří o to stojí. Ostatně ve Strategie 2030+ se píše: “Změny podporující individualizaci ve vzdělávání provedeme prostřednictvím revize rámcových vzdělávacích programů, které umožní diferencovat výuku dle potřeb žáků”


3. Vždy je třeba v obsahu výuky stanovit priority a zvažovat přínosy pro jednotlivce i společnost. Nelze učit všechno. Mnohem víc dnes např. víme o vztahu myšlení a emocí. Je o tom i film pro děti “V hlavě”, ale do škol to zatím neproniklo. Fake News a manipulace s našimi rozhodnutími jsou na denním pořádku, víme, jaké postupy a nástroje pomáhají tomu čelit, ale neučíme to. 


V mobilech můžeme mít desítky skvělých a užitečných aplikací, mnoho i vzdělávacích, ale většina o nich neví a ve školách se o nich děti nedozví. Reakce lidí v souvislost s vakcinací ukazují, že mnoho lidí vůbec nechápe, co je pravděpodobnost a jaký může mít význam pro běžný život – o tom se ve škole neučí, zato se věnuje spousta času planimetrii a dělitelnosti čísel. 


Za posledních dvacet let došlo k velkým pokrokům v behaviorální ekonomii, knih jsou plná knihkupectví. Proč? No, protože to jsou poznatky užitečné pro každodenní praktický život všech. Kognitivním zkreslením podléháme všichni denně stejně jako gravitaci, jenže znalost gravitačního zákona nám nijak nepomůže jí čelit, zatímco porozumění kognitivním zkreslením ano. A není to nic složitého, určitě je to jednodušší na pochopení než elektromagnetická indukce. Ale ani tohle všechno nemá být povinné pro všechny. 


To nejvzácnější, s čím hospodaříme, je čas mladých lidí na učení, jsou to miliardy hodin ročně a měli bychom pečlivě vážit, jak ho využít. A pokud si nejsme úplně jisti, měli bychom nechat prostor pro rozhodování rodičů i dětí.


4. Máme-li se tedy posunout vpřed, musí dramaticky vzrůst podíl volitelného učiva a počet disponibilních hodin. A to jde jedině tak, že se sníží objem toho, co je povinné. Přesunout 50 % z povinného do volitelného, jak se o tom mluvilo v souvislosti se Strategii 2030+, mně vůbec nepřijde jako přehnané číslo.


5. Fajn by také bylo, kdyby po revizi byly cíle vzdělávání srozumitelné všem, učitelům, rodičům, ale i dětem. Co to dítě umí, když se v současném RVP píše: “Rozliší působení vizuálně obrazného vyjádření v rovině smyslového účinku, v rovině subjektivního účinku”? Rozumíte tomu? Já ne.


6. Hodně by pomohlo, kdyby autoři revize u každé povinné položky, kterou v RVP ponechají nebo nově zařadí, vysvětlili, proč tam je, jaký je její smysl a k čemu to žákovi bude. Vysvětit by to měli žákům, rodičům, učitelům, pak bude jasné, že odpověď, “to je základ” neobstojí. 


K čemu to žákovi bude, to je základní otázka, na kterou většina expertů, kteří protestují proti sebemenšímu škrtání odpovídá: "Protože to je základ", nebo "Budeš to potřebovat v dalším studiu", případně “Je to součást všeobecného vzdělání” nebo “Vždycky se to učilo a osvědčilo se to”. Jenže takové odpovědi jsou neúplné. 


Správně by měly znít “Protože to je základ mého oboru (a mimo něj se málokdy uplatní)”; “Budeš to potřebovat v dalším studiu mého oboru”; “Je to součást mého všeobecného vzdělání”; “Vždycky se to učilo a mně osobně se to osvědčilo”.


7. A nakonec: Lidé, kteří svůj obor milují, jsou skvělí a důležití. Ale, stejně jako každý zamilovaný, teď zuřivě brání jakékoliv redukci učiva v jejich oboru. Oni nemůžou být objektivní, a proto to nesmí být oni, kdo bude rozhodovat o tom, co se z povinného učiva jejich předmětu přesune do volitelného a co tam zůstane, co je užitečné pro všechny a co potřebují jen odborníci. To mnohem lépe rozhodnou ti, kdo jsou mimo obor. Užitek z toho nakonec budou mít všichni, i “zamilovaní” odborníci. Budou víc učit ty, které jejich obor zajímá, a méně těch, kteří o to nestojí.


0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger