Zdeněk Brom: Informatika – jedinečná příležitost pro tvorbu efektivní a smysluplné výuky

úterý 5. října 2021 ·

Jakoukoli změnu v českém školství provází lkaní některých učitelů nad tím, cože to zase to MŠMT a jím zřizované organizace páchají za nepředloženost. Nejinak tomu bylo i při zveřejnění záměru vytvořit nový předmět Informatika.


Obratem se z některých učitelských klávesnic ozvalo: „A kdo to bude učit? Vždyť informatici nejsou k mání! To zase bude nesmysl.“


Nejlepší odpovědí na takové připomínky je nahlédnout do výstupů předmětu Informatika. Citujme si jeden konkrétní pro 4.–5. třídu:


I-5-1-01 uvede příklady dat, která ho obklopují a která mu mohou pomoci lépe se rozhodnout; vyslovuje odpovědi na základě dat


No, toto?


Je skutečně k naplnění tohoto výstupu nutný vystudovaný informatik? Není náhodou lepší tento výstup zařadit do předmětů jako jsou český jazyk, matematika, přírodověda a vlastivěda, než ho naplňovat sólo v hodině předmětu Informatika? 


A přidám ještě: Je tento výstup skutečně takové novum? Není už náhodou obsažen v dovednosti čtení s porozuměním? Pokud máte pocit, že tomu tak je, pak jste na dobré cestě k pochopení následujícího příkladu z praxe:


Žák má samostatně nebo jako součást týmu vytvořit odpověď na otázku z přírodovědy: Jaký je vztah živočichů a rostlin?“. K vytvoření této otázky potřebuje přečíst příslušné texty, pozorovat ilustrace a nakonec i pozorovat přírodu okolo sebe. Získané informace je třeba následně pak zaznamenávat, zpracovávat a nakonec vytvořit odpověď na zadanou otázku.


Můžete namítnout: „Ale to přece není informatika!“


Samozřejmě, že to není informatika, ale je to její důležitá součást. Řada lidí si totiž plete informatiku s programováním a pojem informatika zužuje pouze na informační technologie a programování, což je ovšem omyl.


Ale zpět k našemu žákovi a jeho otázce. Pokud žák tvoří odpověď na zadanou otázku: Jaký je vztah živočichů a rostlin?“, čtení vhodných textů, zaznamenávání informací a nakonec i písemnou tvorbu odpovědi žák klidně může dělat jak v hodině českého jazyka, tak i přírodovědy, kde vykoná přípravné práce. V hodině informatiky pak může vyhledat doplňující informace a konečnou podobu odpovědi zpracovat v textovém editoru. 


Tím jen tak mimochodem naplňuje další výstup daný RVP ZV: I-5-4-01 najde a spustí aplikaci, pracuje s daty různého typu. V učitelské praxi se kromě jiného ukázalo, že takové propojené učení výrazně zlepšuje přístup žáků k jednotlivým předmětům, protože názorně vidí, jak mohou reálně využít znalosti a dovednosti v těchto předmětech nabyté k vypracování zadaného úkolu.


Výše popsaný příklad z praxe je jen malou ukázkou toho, jak mohou učitelé pojmout změny v ŠVP jejich školy; mohou začít promýšlet a následně vytvářet propojení předmětů a učiva tak, aby vytvořili smysluplné bloky a celky. 


A aby to nevypadalo vše tak sluníčkově, přidávám zásadní poznámku z praxe. Na jeden úspěch připadá řada neúspěchů. Co se chvíli jeví jako fantastický nápad, může být druhý den nahlédnuto jako úplná blbost. Proto nemá cenu spěchat, ale spíše postupovat po malých krocích.


Je dobré začít např. tím, že delší a náročnější texty pro výuku vlastivědy začnou žáci číst v hodinách čtení a informace v nich vyhledávat v hodinách češtiny. S těmito informacemi pak dál budou pracovat ve vlastivědě. 


Tím se ale dostáváme k další důležité věci: Vlastivěda, ve které žáci pracují s připravenými informacemi, vyhodnocují je a na základě toho si vytváří svůj názor na např. určitou historickou událost nebo osobnost, už musí vypadat trochu jinak, než mnohdy vypadá dnes. K tomu více v dalším pokračování.


0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger