Adéla Karásková Skoupá, Markéta Boubínová: Zavedeme průběžné testy a podle nich upravíme maturity a přijímačky, řekl při Debatě N kandidát na ministra školství

pondělí 15. listopadu 2021 ·

Přijímací zkoušky na střední školy rozhodují o budoucnosti dětí a zároveň ovlivňují obsah učiva. Podle nedávného průzkumu pro Deník N jsou pro rodiče zásadním tématem, zaměřila se tak na ně i čtvrteční Debata N. V ní kandidát na ministra školství Petr Gazdík (STAN) naznačil, jak mají koalice jednající o sestavení vlády v plánu testy změnit.


Zdroj: Deník N 6. 11. 2021


Místo jedné hlavní zkoušky – maturity – na konci nebo jednotných přijímacích testů na střední školu by mohlo v budoucnu děti čekat průběžné testování v „uzlových bodech“. A to na základních i středních školách. Má ukázat, jak jsou na tom žáci se znalostmi a dovednostmi. Podle výsledků by se pak upravila i podoba maturitních zkoušek a přijímacího řízení na střední školy.


Dvě koalice pěti uskupení, které spolu jednají o vládě, to napsaly do svého programového prohlášení. A v debatě Deníku N záměr potvrdil i místopředseda hnutí Starostové a nezávislí Gazdík. Ten je zároveň aktuálně zřejmě nejpravděpodobnějším kandidátem na budoucího ministra školství. Změnu by chtěl zavést už v následujícím čtyřletém volebním období.


„Hlavní problémy přijímacích zkoušek nebo vzdělávání v Česku jsou dva – zaprvé extrémní nerovnosti ve vzdělání: méně nadané dítě vysokoškolsky vzdělaných rodičů má zjednodušeně mnohem větší šanci vystudovat vysokou školu než velmi nadané nebo inteligentní dítě z vyloučené lokality,“ popisoval v debatě Gazdík.

 

Za druhý základní problém označil motivaci: „To už jsme u přijímacích zkoušek. Touha být na škole, na kterou chci, vede k motivaci, ale když má o budoucnosti dítěte rozhodnout jeden nebo dva dny, kdy se přijímací zkoušky konají, není to za mě dobře.“


Podle jeho představy by děti na druhém stupni základní školy a na těch středních musely složit tři druhy testů – z českého jazyka, cizího jazyka a matematiky, případně z alternativní kombinace: společenskovědní základ, přírodovědný základ a cizí jazyk. „Která z kombinací to bude, už záleží na odborné diskusi,“ vysvětlil.


„Student nebo žák by měl možnost udělat si tyto testy ve dvou termínech ročně, kdykoli během čtyř let studia. Když se mu to povede, bude připuštěn k profilové školní části maturity – tedy klasické maturitě, kterou určuje škola,“ popisuje Gazdík.


Tam by navíc k oborům, které nejsou učňovské, mohla přibýt ještě práce, kterou student představí – například desetistránkový text na určité téma, které si sám (se souhlasem pedagoga) zvolí.


Něco podobného by se podle něj mělo odehrávat i na základní škole. „Měli bychom mít test z přírodovědného a společenského základu a cizího jazyka s tím, že by jej žák mohl dělat opakovaně dvakrát za rok, dokud není s výsledkem spokojen. Třeba už v sedmé třídě by si mohl složit zkoušku z angličtiny, pokud se na to cítí,“ navrhuje poslanec, podle nějž by tento způsob testování zvýšil motivaci žáků.


Jednotné přijímací testy byly zavedené po dvouletém zkoušení v roce 2017, vyváří je ministerská organizace Cermat. Měly mimo jiné pomoci zlepšit výuku na základních školách. „Když se o tom bavíme s kolegy, tam vám naprostá většina řekne, že na kvalitě výuky to znát není,“ komentoval situaci další diskutující, ředitel Základní školy prof. Švejcara v Praze 12 Ondřej Lněnička, který zároveň aktivně působí ve sdružení Učitelská platforma. Pedagogové se podle něj snaží, aby podle svých plánů směřovali žáky i k rozvoji dovedností či sociálních kompetencí. „A zaměření na jeden test, velice konkrétní a specifický, tomu moc nepomáhá. Nutí nás odklonit se ve specifických ročnících od úkolů, které si myslíme, že škola má,“ upozornil ředitel.


Žáci prý navíc často musejí chodit na kurzy nebo doučování. „To znevýhodňuje studenty, kteří si to nemohou dovolit,“ řekla Emílie Šulcová, místopředsedkyně České středoškolské unie. Z analýzy testů se navíc ukazuje, že znevýhodňují žáky s cizím mateřským jazykem nebo ty, kteří jsou rozvážnější a potřebují na vyřešení úloh více času. Testy jsou totiž striktně časově ohraničené – čeština 60 minut, matematika 70 minut.



Potřebujeme kariérní poradce


Podle Gazdíka je dokonce možné, že pokud by stát zavedl systém uzlových zkoušek, ukáže se, že devátý ročník už je zbytečný, jelikož je jen čekáním na další vzdělání. „My devátý ročník zrušit nechceme, ale v takovém případě bychom raději rozšířili střední školu o větší přechod na společný základ, který bude zaměřený všeobecněji. Největší úkol, který nás čeká, je připravit se na to, že se každý absolvent musí učit novým věcem. Doby, kdy jste něco vystudovali a vydrželi s tím do důchodu, jsou pryč,“ podotkl Gazdík, podle nějž stávající systém vzdělávání příliš neumožňuje „výhybky“ z vybrané kariéry. „V 15 letech nastoupíte na kolej a po ní jedete. Přejít na jinou kolej moc nejde, což způsobuje ve výsledku nerovnosti ve vzdělávání,“ poznamenal.


Problém ale často nastává už při výběru školy. „Parametry, podle nichž se děti a rodiče rozhodují, mnohdy neodpovídají realitě,“ poznamenal Lněnička.


Průběžné testy by podle něj mohly poskytnout vodítko pro rozhodování, protože by jejich prostřednictvím žáci ověřili své schopnosti a znalosti a podle výsledků by mohli vybrat odpovídající školu. „Vybrat si během dvou měsíců není jednoduché. Tlačíme děti do rozhodnutí, na která nejsou připravené. Kariérní rozhodnutí na některých školách probíhá, ale až v posledním ročníku,“ dodal a pozastavil se například nad situací, kdy si žák vybere dvě prestižní školy, které mu pak v přijímacích zkouškách utečou jen o pár bodů, a dítě tak zažije sešup na méně kvalitní školu a strádání.



Loni vyšlo ze základních škol víc než 84 tisíc deváťáků, letos to má být ještě víc (předloni 79 tisíc).

Na čtyřletá gymnázia se obvykle hlásí kolem 20 tisíc uchazečů, na osmiletá podobně, na odborné školy kolem 50 tisíc.

Školy mohou mít zčásti i vlastní přijímačky, na hodnocení se ta školní část může podílet jen z maximálně 60 procent.

Loni měly školy možnost si jednotné přijímačky nezvolit – pětina uchazečů o čtyřletý obor je neskládala, šlo hlavně o hotelové školy. Z gymnázií to byla jen desetina. Převis je většinou na gymnáziích, na odborných školách často tak přísné síto není.



Podle Gazdíkových zkušeností z funkce radního pro školství ve Zlínském kraji vybírají 80 procentům dětí střední školu rodiče mezi prosincem a lednem v 9. ročníku základní školy na základě znalosti práce, oboru nebo školy příbuzných a známých. „To je strašně špatně,“ podotýká poslanec. Stávající kariérová poradenská centra podle něj lidé dostatečně nevyužívají a společnost nepřijala jako běžnou věc zajít si před rozhodnutím k poradci.


Podle kandidáta na ministra je třeba rozvinout krajská kariérová poradenská centra, kde by odborníci zjišťovali, na co mají děti nadání, a pak by je směřovali na patřičnou střední školu. „Když se dítě přihlásí na školu, kterou si opravdu přeje na základě svých kompetencí, pak budou mít přijímací zkoušky jinou dimenzi,“ prohlásil Gazdík.


Návrhy na kariérní centra a uzlové zkoušky nepřipadají špatné studentce Šulcové. „Maturita je pro nás velký strašák a pořád slyšíme, že budeme něco potřebovat u maturity. Představa, že bych si to mohla rozložit mezi čtyři roky, se mi docela líbí. Odbyla bych si nejprve třeba přírodní vědy, k nimž tolik netíhnu, a pak bych se mohla plně soustředit na ty společenské,“ podotkla.


Datový analytik Jiří Münich ale upozornil, že bude záležet na nastavení testů. „Pokud mají testy motivovat žáky, je třeba to ověřovat v terénu. Testy totiž mohou motivovat žáky s motivovanými rodiči. Pokud jste z rodiny, kde rodiče nevidí v dosaženém vzdělání hodnotu, motivace může být nulová a mezi dětmi se opět více rozevřou nůžky,“ upozornil expert, který se dlouhodobě zabývá analýzou přijímacích zkoušek.


Samotné testy navíc vždy zjišťují omezený okruh schopností nebo znalostí, na což je podle něj také potřeba myslet, a pokud mají hodnotit kvalitu škol, samy o sobě nestačí – musejí být propojené s inspekcí.


Zda by nový systém testů vytvářela opět ministerská organizace Cermat, zatím není jasné. Podle Münicha ale Česko v oblasti vytváření testů naráží na své limity. „Možná je tady situace, kdy v Česku ani nemůžeme vyvinout dobrý test, protože na to nemáme lidské zdroje,“ podotkl.


„Test, který by dokázal dobře predikovat, co se s člověkem stane za rok nebo dva, možná ani neexistuje. A pokud bychom jej chtěli vytvořit, je na to potřeba větších kapacit, než které v Česku máme. Například lidé, kteří se věnují psychometrii, statistickým metodám pro práci a vývoj testů, se dají spočítat na prstech jedné ruky. A většinu těchto lidí už Cermat oslovil a oni odmítli,“ upozornil Münich.


Se změnami ve školství by však prý Gazdík neotálel, měly by se podle něj odehrát v tomto volebním období. „Nemáme moc času, v asijských ekonomikách je daleko větší tlak na výkonnost, a pokud něco neuděláme, začneme proti nim v příštích desetiletích velmi ztrácet kvalifikaci,“ řekl poslanec.


Přesto mluvil i o tom, že je potřeba důkladně vše prodiskutovat i s lidmi z oboru a experty. Už dříve se Gazdík zmínil o tom, že nechystá velkou revoluci a chce spíše navázat na dosavadního šéfa resortu Roberta Plagu (za ANO), kterého by si na úřadu ponechal ve funkci odborného náměstka.


Nový ministr se bude moci opírat i o stávající dokumenty a návody – například Strategii vzdělávací politiky do roku 2030+, která například doporučuje zachovat jednotné přijímačky, ale změnit obsah. Zkoumat v nich více studijní předpoklady, což se v testech podle České školní inspekce nehodnotí, nebo například zvážit výrobu různých druhů testů, které si budou školy vybírat podle sebe a přikládat jim různou váhu – nyní musejí jednotné přijímací testy zohlednit alespoň z 60 procent. Strategie je podle Gazdíka dokument, k němuž se koaliční uskupení hlásí a budou k němu směřovat.


Podotkl ale, že okolo školských témat zpravidla ve Sněmovně probíhají zdlouhavé debaty s řadou pozměňovacích návrhů, jelikož má každý poslanec vlastní zkušenost ze školy a představu, jak by měla fungovat. „Domnívají se, že by se mělo učit jako ze jejich mládí. Jenže společnost se posunula, lidé dnes studují déle, uzavírají sňatky později. Co se ale neposunulo, je školství. Musíme bojovat s předsudky, že se musí naše děti učit stejně, jako jsme se učili my. Paměť je totiž zrádná a lidé špatné vzpomínky vytěsňují,“ dodal.



Stručně


— Místo jedné hlavní zkoušky – maturity – na konci nebo jednotných přijímacích testů na střední školu by mohlo v budoucnu děti čekat průběžné testování v „uzlových bodech“. A to na základních i středních školách.


— Podle kandidáta na ministra školství Petra Gazdíka (STAN) by děti na druhém stupni základní školy a na těch středních musely složit tři druhy testů – z českého jazyka, cizího jazyka a matematiky, případně z alternativní kombinace: společenskovědní základ, přírodovědný základ a cizí jazyk.


— Podle Gazdíka by se měla také rozvíjet krajská kariérní poradenská centra.


— Návrhy na kariérní centra a uzlové zkoušky nepřipadají špatné například Emílii Šulcové, místopředsedkyni České středoškolské unie.


0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger