Co by mělo v RVP zůstat a co by se mělo změnit?

úterý 2. listopadu 2021 ·

S novým školním rokem se znovu rozběhla práce na revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Ambicí expertního panelu je během příštích měsíců hledat napříč odbornou veřejností shodu na tom, jakou cestou by se kurikulum mělo vydat. EDUin se zeptal v anketě osmi lidí, kteří působí v různých oblastech vzdělávání a dívají se na ně z různých perspektiv.


Zdroj: Beduín 34/2021, 25. 10. 2021



V anketě byly položeny tyto otázky:


1. Co pozitivního přinesl současný RVP do školní praxe a mělo by v něm zůstat i po revizi? 


2. Co je potřeba na současném RVP změnit?



Michal Černý, ředitel Odboru základního vzdělávání MŠMT


1. Současný RVP přinesl školám do té doby nevídanou míru svobody. Ta míra by se měla minimálně zachovat, i když konkrétní podoba může být jiná. Zůstat zachován by měl být i základní kompetenční model, je jen potřeba zdůraznit, že kompetencí nelze dosáhnout bez zvládnutí konkrétního vzdělávacího obsahu (a samozřejmě i naopak).


2. Kdyby se svět nevyvíjel, nebylo by třeba měnit téměř nic. RVP sám o sobě nemohl a nemůže za to, že v některých školách není adekvátně naplňován. Svět se ale mění, musí se tedy vyvíjet i vzdělávací obsah. V té změně vidím šanci dát v rámci revize školám mnohem lepší podporu, aby nový RVP tentokrát opravdu nezůstal jen na papíře (resp. na disku), ale přenesl se přímo do tříd. A vedle pojmu „kompetence“ v něm musí častěji zaznít i pojem „gramotnost“.



Petr Daniš, ředitel vzdělávacího centra Tereza


1. Za prvé přinesl značnou autonomii a svobodu pro sestavení školního vzdělávacího programu (ŠVP). Je až neuvěřitelné, co vše už dnes mohou školy udělat pro efektivnější učení: zrušit 45minutové hodiny, zavést různověké třídy, učit se venku reálnými projekty, integrovat předměty… Za druhé přinesl klíčové kompetence. Právě různé životní a nadoborové kompetence a dovednosti potřebujeme rozvíjet pro naplněný a úspěšný život ve 21. století. A za třetí jsou to průřezová témata. Svět se opravdu změnil a bez rozvinuté environmentální nebo mediální gramotnosti a podobně, které prolínají různými vzdělávacími obory, se v něm už nedá orientovat a fungovat.


2. Hlavní výzvou naší společnosti ve 21. století není další ekonomický růst ani digitalizace, je to péče o planetu umožňující život. To se musí promítnout do celého RVP, od cílů vzdělávání, v podobě nějaké kompetence pro vytváření udržitelné budoucnosti až po oborové výstupy. Dále potřebujeme zvyšovat autonomii žáků v učení, protože jsou různí a zcela přirozeně se učí různým tempem a zajímají je různé věci. Uvažované zavedení dalších uzlových bodů, kdy mají všichni žáci umět to samé, by tuto individualizaci poškodilo. A konečně bych se snažil už na úrovni RVP garantovat, že hodnocení výsledků vzdělávání bude odpovídat jeho cílům, že budeme sledovat rozvoj zmíněných kompetencí, nikoli testovat dílčí znalosti.



Dominik Dvořák, vědecký pracovník Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání PF UK


1. Zavedení rámcových vzdělávacích programů v našem prostředí připomnělo, že nestačí ptát se, „jak máme učit“, ale je potřeba promýšlet, „co má být obsahem školní výuky“. Otevřela se cesta ke kritické diskusi o učivu, jež se zdálo být nezpochybnitelné.


2. Požadavek, aby každá škola vymýšlela vlastní ŠVP podle přesných pravidel. Existují i dobré školy, kde volí jiné prostředky pro svůj rozvoj, a práce s ŠVP jim nevyhovuje. Vysoká míra decentralizace kurikula také pravděpodobně přispívá k rostoucím rozdílům ve výsledcích žáků z různých škol.



Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUinu


1. Hlavní pozitivum stávajícího RVP je podle mého názoru vlastní princip kurikulární reformy „od osnov ke kompetencím“ a dvoustupňový princip, kdy každá škola má v mezích mantinelů kurikulární svobodu, což dává prostor pro kreativitu a svobodu vyučujícím.


2. Co je třeba změnit, vychází z prokázaných limitů pozitiv zmíněných v předchozí otázce. Zdaleka ne všichni učitelé pochopili smysl kurikulární reformy a stále mají při své výuce před očima osnovy a otázka kurikula pro ně znamená, kolik mám na co hodin a kdy to musím odučit s tím, že se mnohdy stále ještě opírají o jednu učebnici. Takže bude nutné s velkou revizí rovnou promýšlet i důkladnou informační kampaň, aby pedagogové rozuměli zadání a vytvořili si k modernímu pojetí kladný postoj. Druhým problémem je, že mnoho ze škol hlavního proudu příliš nevyužilo kurikulární svobody a převzalo instantní ŠVP odkudsi odjinud. V tomto směru vidím zamýšlené vzorové ŠVP jako kontraproduktivní, protože tyto školy ho opět použijí jako své mimikry a nedojde k té nejvíce potřebné proměně, kdy sbor začne spolupracovat mezi sebou, diskutovat o učení a promýšlet svoji výuku podle kompetencí. Takto to nadále zůstane uvíznuté v jednotlivých předmětech, jejichž vyučující mezi sebou komunikují velmi omezeně.



Hana Košťálová, programová ředitelka Pomáháme školám k úspěchu


1. Co zachovat? Kompetence. Vyřešit ale vztah kompetencí ke gramotnostem a způsob, jak se v praxi provážou kompetence s věcnými obsahy, které budou dávat dětem smysl.


2. Co jinak? Nečekat, že nám kurikulum pomůže v tom podstatném, totiž aby se české děti těšily do školy na to, čím zajímavým a užitečným se dnes zas budou zabývat. To zařizuje učitel, ne kurikulum. Pokud chceme, aby se děti učily lépe a byly spokojenější, mysleme na to, jak pomůžeme učitelům v tom, aby dokázali s přiměřeně dobrým kurikulem výborně pracovat.



Jana Schierlová, učitelka ZŠ kpt. Jaroše v Trutnově


1. Nejvíce oceňuji, že RVP ZV řadí vzdělávací cíle do vzdělávacích oblastí, což umožňuje propojování témat.


2. Očekávám, že to bude funkční nástroj pro plánování výuky. Navrhovala bych větší zaměření na kompetenční učení a popsala možnosti jeho rozvoje. Vytvořila bych větší prostor pro „nadhled“ a propojování témat do smysluplných celků.



Věra Váňová Krejčová, metodička vzdělávacího programu Začít spolu


1. RVP přinesl velkou příležitost školám (zejména mateřským) vydat se ve vzdělávání svojí vlastní jedinečnou cestou, možnost profilovat se i reagovat vzdělávací nabídkou na potřeby komunity, v níž se daná škola nachází. Za pozitivní rozhodně považuji integrované pojetí obsahu vzdělávání (opět zejména v RVP PV, v RVP ZV je to zdůrazněno méně), které školám umožňuje nabízet vzdělávací obsah ve flexibilních časových strukturách, které podporují smysluplné učení se v souvislostech, dávají možnost stavět vzdělávání na efektivních vzdělávacích metodách, činnostním a prožitkovém učení a vedou děti k osvojování si klíčových kompetencí. Za nosné považuji, že RVP uvádí klíčové kompetence (kompetenční model vzdělávání) jako cílové kategorie na všech stupních/úrovních.


2. Je potřeba více vysvětlit provázanost RVP PV a ZV – jak to vypadá, když škola navazuje pojetím základního vzdělávání na vzdělávání předškolní (osobnostně orientovaný model, činnostní pojetí vzdělávání). Mělo by být jasné, jaký způsob práce se od ZŠ očekává (kompetenční model, činnostního pojetí, které metody a formy práce jsou vhodné) a propojit ho s cíli vzdělávání (zejména klíčovými kompetencemi), podrobněji vysvětlena by měla být také možnost integrace vzdělávacích obsahů jednotlivých vzdělávacích oblastí a oborů, a to na modelových příkladech, které podpoří školy v cestě k učení se v souvislostech. Revidovat by se měly očekávané výstupy a ve vazbě na to i učivo. V neposlední řadě je pak třeba více akcentovat hodnocení ve formativní funkci.



Luboš Zajíc, prezident Asociace ředitelů základních škol


1. Možnost školy profilovat se na základě RVP ve svém ŠVP. Ten by měl reflektovat podmínky a cíle dané školy.


2. Vymezit základní obsah a na něj navazující uzlové body, v nichž bude možno ověřit jeho naplnění.


0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger