Jakou podobu má střední článek a jaké role má plnit? V nové studii Arnošt Veselý shrnuje, jak o něm přemýšlejí zahraniční odborníci

čtvrtek 25. listopadu 2021 ·

Pojem „střední článek“ patří v současnosti k nejvíce skloňovaným v diskusi o změnách českého vzdělávacího systému. Studie Arnošta Veselého připomíná, že jedním z problémů (nejen) české diskuse je značná neukotvenost pojmu a odlišná očekávání, která si s ním různí aktéři spojují.


Zdroj: Beduín 38/2021, 22. 11. 2021


„Pro úspěšnou implementaci středního článku (SČ) v České republice je naprosto nezbytné vyjasnit si, o jakou podobu SČ usilujeme. Zároveň je třeba reflektovat, že jeho zřízení má řadu rizik a úskalí. O nich je potřeba otevřeně a kriticky diskutovat,“ píše Arnošt Veselý v příspěvku, který byl zveřejněn v časopise Orbis Scholae. Českou diskusi přitom zakotvuje do celosvětového kontextu, když analyzuje odborné práce na toto téma publikované pro jiné vzdělávací systémy.


Arnošt Veselý upozorňuje na to, že Česká republika není v diskusi o středním článku v žádném případě osamocená a že nejen zde je „charakteristická nejednotnost ve vnímání ústředního termínu“. V různých zemích jej vztahují k odlišným charakteristikám a rolím. Ať už má jakoukoli podobu, rostoucí zájem o téma středního článku má stejný cíl. „Je to celosvětová snaha nalézt co nejefektivnější způsob řízení školství pro 21. století,“ píše Veselý.


Dává rostoucí zájem o koncept středního článku do kontextu vývoje školských systémů v posledních desetiletích, kdy „vzdělávací politiky mnoha zemí prošly radikálními reformami bez toho, že by se situace ve školách skutečně zlepšila“. Za zvýšeným zájmem o koncept je podle něj reakce na neúspěchy obou krajností v řízení – shora dolů (top-down) i zdola nahoru (bottom-up). Strategie uskutečňované shora nejsou efektivní pro dobu, pro niž jsou typické inovace a rozmanitost, a strategie uskutečňované zdola nevedou ke zlepšování výsledků učení v širším měřítku, protože se nenaplnila představa, že školy budou v decentralizovaných systémech spontánně sdílet inovace a příklady dobré praxe.


Ve studii pak vymezuje čtyři odlišná pojetí středního článku, jak o něm pojednávají zahraniční odborné práce, od SČ definovaného jako volné sítě místních aktérů po SČ jako dekoncentrovanou instituci veřejné správy. Aktuální diskuse v Česku se podle něj zaměřuje na hledání odpovědi na otázku, zda má střední článek školy spíše podporovat, nebo řídit. Obecné odlišnosti v pojetí SČ ale pomíjí a „v důsledku toho dochází (a bude docházet) k řadě nedorozumění“. Riziko pro úspěšnou implementaci středního článku vidí i v tom, že představy o podobě a roli SČ jsou někdy vykreslovány jako „všelék“, který automaticky zlepší kvalitu vzdělávání a povede ke snížení nerovností. „Střední článek není a nemůže být samospasitelný. Ostatně změna organizačních struktur sama o sobě nemá na učení žáků a studentů žádný přímý vliv,“ konstatuje autor příspěvku.



Studie Arnošta Veselého: Střední článek ve vzdělávání: vymezení pojmu, přístupy a implikace pro vzdělávací politiku (Orbis Scholae, 2021, vol. 15, č. 1) je k dispozici ZDE.




0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger