Lucie Rybová: Maminka, nebo školka? Vědci zkoumali vliv dlouhé rodičovské na děti

čtvrtek 9. prosince 2021 ·

V roce 1995 začala platit reforma, která umožnila matkám zůstat doma s dítětem čtyři roky a pobírat po tu dobu rodičovský příspěvek. Doma díky tomu zůstalo déle 38 procent matek tříletých dětí. Jak si jejich děti vedou nyní? „Mají až o 9 procentních bodů nižší pravděpodobnost, že ve svých jednadvaceti letech studují či pracují, a až o 12 procentních bodů nižší pravděpodobnost, že studují vysokou školu,“ říká přední česká ekonomka Alena Bičáková, která s kolegy publikovala rozsáhlou studii zaměřenou na dopady této reformy.


Zdroj: Reportér 27. 10. 2021


Jak vaše studie probíhala? Kolik dětí jste sledovali?


Ve studii jsme vycházeli z veřejně dostupných dat, která sbírá Český statistický úřad. Jedná se o takzvané Všeobecné šetření pracovních sil, které se využívá při výpočtu běžných statistik, jako je například míra nezaměstnanosti. Data jsou tedy velmi reprezentativní a zastupují celou populaci. My se zaměřili na vliv reformy z roku 1995, která prodloužením rodičovského příspěvku ze tří na čtyři roky způsobila, že velká část dětí, které by bez reformy nastoupily do školky ve třech letech, zůstala doma a do školky šly až ve čtyřech letech či později. Srovnáváme poslední skupinu dětí, které ještě nebyly zasaženy reformou, a první skupinu, která už zasažena byla. A ten vzorek tvoří přibližně 1 500 až 5 000 dětí, podle toho, na jak velké skupiny před reformou a po ní se vlastně díváme.


Můžeme tedy říct, že výsledky ovlivnila právě jen ta reforma? Jsou opravdu ty děti, které dnes nepracují a nestudují, ty, které nastoupily později do školky?


Metoda, kterou používáme, je částečně založena na tom, že není důvod, aby se děti, které dosáhly tří let těsně před reformou a těsně po ní, lišily. Pokud se však liší, a jedinou velkou změnou, k níž v tom okamžiku došlo, je právě ona reforma, lze zjištěné rozdíly mezi těmi skupinami připisovat reformě.

 

Tak jednoduché to je?


My samozřejmě zohledňujeme ještě řadu dalších charakteristik dětí, jejich rodin i další faktory. Snažíme se porovnávat dvě skupiny dětí, které si jsou velmi podobné, a pouze některé se narodily o chvilku dřív, a tím pádem je reforma nezasáhla a ty druhé už zasáhla. Když se díváme na tyto dvě skupiny dětí, nacházíme v nich rozdíly. Tyto jsou navíc očištěné o rozdíly mezi podobnými skupinami dětí věkově následujících takto po sobě, kterým ale v době reformy byly čtyři roky, takže je reforma nezasáhla. V ekonomii se jedná o běžný přístup, jak odhadnout důsledky určité intervence, v našem případě reformy. Pro zajímavost teď právě tři pánové, kteří tuto takzvanou Metodu rozdílů v rozdílech razili, dostali Nobelovu cenu za ekonomii.

 

K jakým výsledkům jste došli?


Děti, které byly zasaženy reformou, mají o čtyři procentní body větší pravděpodobnost, že v rané dospělosti, ve svých jednadvaceti dvaadvaceti letech nebudou ani studovat, ani pracovat. A mají také o šest procentních bodů nižší pravděpodobnost, že budou studovat na vysoké škole. To jsou celkové výsledky. Pokud si ale vezmete děti matek s nižším než maturitním vzděláním, už je ten rozdíl mnohem vyšší. Pravděpodobnost, že ve svých 21 letech nepracují a nechodí do školy, je už vyšší o 9 procentních bodů a o 12 procentních bodů, že nebudou studovat vysokou školu.

 


Tak velký vliv jsme nečekali


Překvapily vás výsledky?


Překvapily. Takto velký vliv jsme nečekali. Měli jsme porovnání se studiemi vlivu délky rodičovské péče ze zahraničí, takže jsme předpokládali, že se změna projeví. V takových případech je také důležité, kolik lidí daná reforma zasáhne. V našem případě zůstalo po té reformě s dítětem doma do jeho čtvrtých narozenin, nebo i déle, dodatečných 38 procent matek. Už proto jsme očekávali, že se určitý rozdíl projeví. Ale byl výrazně větší, a to i ve srovnání se zahraniční literaturou. Je to ovšem také tím, že čtyřletá placená rodičovská péče o dítě je v Evropské unii i anglosaském světě bezprecedentní, takže zahraniční výsledky ukazují vliv kratších rodičovských dovolených. Naše výsledky jsou nicméně podobné zahraničním studiím zaměřujícím se na vliv předškolního vzdělávání ve třech letech na výsledky dětí v rané dospělosti.

 

Zmínila jste, že hůře na tom jsou děti ze slabšího sociálně-ekonomického zázemí. Co přesně to znamená?


Vycházíme ze vzdělání matky, protože data nám v tomto ohledu nedávají příliš informací. Zmíněné výsledky se týkají dětí, jejichž matky mají nižší vzdělání než maturitní.

 

Mluvíme stále jen o matkách. Bylo otců na rodičovské tolik, aby se to ve statistice projevilo?


V době reformy, tedy v polovině 90. let, zůstávaly s dětmi doma téměř výlučně matky. O otcovské péči tedy na základě naší studie nemůžeme nic říct. Jelikož však naše výsledky připisujeme hlavně výraznému pozitivnímu vlivu školky ve věku tří až čtyř let, domníváme se, že i v případě otců, zvláště těch s nižším vzděláním, by byl ten vliv podobný. Zároveň je ale třeba zdůraznit, že vzhledem k tomu, že počet otců na rodičovské dovolené narůstá, což považuji za velmi pozitivní, naše doporučení ohledně délky rodičovské péče, ale i třeba podpory rodičů vracejících se z rodičovské dovolené na trh práce se týká samozřejmě jak matek, tak otců.

 

Ukazuje tedy vaše studie, že se jako matky nedokážeme o své děti dostatečně postarat?


Já se snažím vždy zdůraznit, že nezpochybňujeme obrovský přínos mateřské péče. Naše výsledky nicméně naznačují, jak velký přínos může mít školka. A týká se to především dětí méně vzdělaných matek, které mohou mít ekonomické problémy nebo i problémy s určením toho, jaké podněty děti ve třech letech už potřebují. Nejedná se nutně o to, zda jsou, či nejsou schopné o děti pečovat. Jde jen o to, že přínos školky může být v daném věku dítěte v dané situaci větší. A nejedná se jen o náplň školky podle učebních osnov, to, že se má dětem číst, mají cvičit jemnou a hrubou motoriku a podobně. Ve školkách si děti také osvojují větší zodpovědnost, disciplínu a schopnost přizpůsobit se pravidlům. A když tyto schopnosti získají nyní, pomůže jim to při nástupu do školy a později i ve výkonu zaměstnání.


Vaše výsledky se týkají mladých lidí, 21, 22 let. Budete ve výzkumu pokračovat? V tomto věku mohou mít třeba prodloužené prázdniny, hledat si místo… A o pár let později už může být situace jiná…


Těšíme se, že právě tento jejich posun budeme analyzovat. Momentálně k tomu ale nemáme data. Reforma zasáhla v roce 1995 děti, které dovršily věk tří let, a poslední údaje, které jsme o nich mohli využít, jsou za roky, kdy jim bylo 21, 22 let. Některá data máme i pro starší, 23, 24 let. A i tyto, neúplné údaje naše výsledky potvrzovaly. Bude ale určitě zajímavé sledovat jejich výsledky ve vzdělání a na trhu práce, jak budou stárnout.

 

Nyní je ten trend opačný, teoreticky je možné dát dítě do školky už ve dvou letech, i když prakticky to minimálně ve velkých městech možné není. Je podle vás i tento posun přínosem, nebo je důležitý ten věk tří let?


Naše studie k tomuto nemůže nic říct, protože většina dvouletých dětí byla doma s matkou před i po reformě, nicméně zahraniční studie, které sledují vliv předškolního vzdělávání v zemích, kde je školková péče dostupná a hojně využívaná i dříve než ve třech letech dítěte, potvrzují pozitivní výsledky.

 


Přínos mateřské péče


Čím to je?


Řekla bych, že je to jednoduše jen tím, jaký typ stimulů dítě v jakém věku potřebuje. Největší přínos mateřské péče je hned po narození, a jak dítě stárne, zesiluje se význam společenských interakcí a roste přínos předškolního vzdělávání.

 

Doporučila byste tedy školku už od dvou let?


Jsem v tomto ohledu zdrženlivá, nechci dávat doporučení matkám a otcům. Každé dítě je velmi specifické a stejně tak i rodiče. My jen předkládáme fakta. Je důležité, aby byli rodiče informovaní, aby věděli a uvědomovali si, že přínos školky ve třech letech nelze snadno za dané situace nahradit. Zároveň z té studie vychází doporučení pro politické činitele, aby investovali do školek, snažili se zvyšovat jejich kapacitu a kvalitu a také zvýšili jejich dostupnost i pro děti mladší tří let. Aby rodiče, kteří se tak rozhodnou a budou chtít dítě umístit, tuto volbu měli.

 

Podstatnou část posledního školního roku museli žáci zůstat doma kvůli pandemii. Myslíte, že se tento výpadek může projevit podobně?


Projeví se to nepochybně. Už nyní vznikají různé studie a analýzy, které nám napoví více. Bohužel je jasné, že se online výukou rozevírají nůžky mezi ekonomicky slabšími rodinami a těmi silnějšími. Ne každý má dostatečné vybavení, aby dokázal nastalou situaci zvládnout. Rodiče méně vzdělaní a ekonomicky ne tak silní mají výrazně větší obtíže výuku nahradit. A pak je tu ještě jedna důležitá věc, která je stejná jako u výsledků naší studie. Nejde jen o nedostatečně probranou školní látku, o školní osnovy. Velmi důležité jsou sociální kontakty a sociální dovednosti, které všechny děti tímto ztrácejí nebo u nich přinejmenším stagnují. Ve školách si osvojují také větší disciplínu a pravidla, což se během online výuky opět velmi rozvolnilo. To vše je součást soft skills, takzvaných měkkých dovedností, které jsou důležité nejen pro další vzdělávání, ale jsou ceněné také v zaměstnání.





_____________________________


Alena Bičáková (1974): Pracuje jako výzkumnice v CERGE-EI, což je společné pracoviště Akademie věd České republiky a Univerzity Karlovy. Je též spolupracovnicí think tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR. Studovala ekonomii na University of Cambridge v Anglii, doktorát z ekonomie získala z Johns Hopkins University v USA. Dva roky strávila jako výzkumnice na European University Institute ve Florencii. Její specializací je ekonomie práce. Je spolu s kolegyní Klárou Kalíškovou hlavní autorkou studie think tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR Maminka, nebo školka, která zkoumá dopady reformy z roku 1995, jež umožnila čerpat rodičovský příspěvek až do čtyř let dítěte. 

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger