Plán pedagogické podpory (PLPP)

úterý 14. prosince 2021 ·

Dříve než doporučíte žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami návštěvu v pedagogicko-psychologické poradně, vyzkoušejte podpůrná opatření prvního stupně. Objevte kromě plánu pedagogické podpory i nové metody, které zmírní jeho vzdělávací obtíže.


Plán pedagogické podpory je nástrojem prvního z pěti stupňů podpůrných opatření, která slouží jako podpora žáka se vzdělávacími, výchovnými nebo jinými obtížemi. Škola ho vypracovává, pokud nestačí přímá podpora ve výuce a je nutná součinnost více pedagogických pracovníků. K tvorbě plánu není nutná konzultace se školským poradenským zařízením. Plán se vyhodnocuje do tří měsíců po jeho přijetí. Pokud se ukáže, že je pro podporu žáka nedostačující, už je potřeba kontaktovat školské poradenské zařízení, tedy pedagogicko-psychologickou poradnu nebo speciálně pedagogické centrum.



Podpůrná opatření prvního stupně


Cílem prvního stupně podpůrných opatření je aplikace běžně dostupných metod a forem práce, které působí jako prevence zhoršování školní úspěšnosti žáka. Správně užitá opatření prvního stupně mohou přispět k tomu, že se žák „optimálně stabilizuje“ ve svém výkonu a nedostane se do spirály školních neúspěchů a nechuti ke vzdělávání. V případě závažnějších obtíží je potřeba nasadit vyšší stupně podpory.


Podpůrná opatření prvního stupně určují učitelé školy, kterou žák navštěvuje. Jako podklad jim slouží pedagogická diagnostika žáka v celé šíři jeho působení ve škole, rozbory žákovských prací, dlouhodobé hodnocení, znalosti sociálního zázemí a aktuálního zdravotního stavu. Opravdová, nikoli povrchní znalost žáka je nutná podmínka pro nalezení příčin selhávání, a tím i pro možnost včasného nastavení adekvátních opatření.


Podporu zajišťují jednotliví vyučující ve třídě, konzultují ji s pracovníky školního poradenského pracoviště a v odůvodněných případech i s pracovníky školského poradenského zařízení. Podpora spočívá například v úpravě zasedacího pořádku, délky vyučovací jednotky, přestávek mezi hodinami, ale například i ve stanovení odlišných časových limitů pro práci žáka.


Důraz je kladen na individuální práci se žákem a upřednostnění metod reflektujících jeho učební styl, dále jsou vhodné metody aktivního učení se zaměřením na prevenci únavy a metody na podporu motivace. Úprava vzdělávacího obsahu, například specifikace základního učiva, neovlivňuje úroveň školních výstupů. Intervence je zaměřena na podporu žákovy školní úspěšnosti v rámci běžné výuky. Využívá se spolupráce se spolužáky v rámci třídy a s rodiči při přípravě na výuku. Jako pomůcky se využívají běžně dostupné učebnice doplněné o procvičování nebo přehledy učiva, materiály určené k vizualizaci učiva, jako jsou číselné a časové osy apod. Podpůrná opatření prvního stupně jsou hrazena v rámci běžného provozu školy, žákům nenáleží navýšený normativ. Jedná se především o zvýraznění zásad a pravidel individuálního přístupu.[1] 



Plán pedagogické podpory 


Plán pedagogické podpory je jedním z intervenčních opatření školy v rámci poskytování podpůrných opatření prvního stupně. Zpracovává ho škola (zpravidla třídní učitel, výchovný poradce, školní speciální pedagog nebo jiný pověřený pracovník) v případě, že pro řešení obtíží nestačí samotné zohlednění individuálních vzdělávacích potřeb. Plán pedagogické podpory stručně popisuje potíže žáka, co se změní v postupech práce a jak se promítnou do organizace jeho vzdělávání i hodnocení, stanovuje cíle pedagogické podpory včetně popisu vyhodnocování. Popis by měl jasně a stručně definovat postup, jak s žákem pracovat s cílem řešit jeho vzdělávací obtíže. 


Škola Plán pedagogické podpory aktualizuje a vyhodnocuje ho nejpozději po 3 měsících od zahájení poskytování podpůrného opatření, přičemž vyhodnocování může být průběžné. S Plánem pedagogické podpory je vhodné seznámit zákonné zástupce a všechny vyučující, přičemž souhlas ani podpis rodičů není nutný. Oproti tomu Individuální vzdělávací plán zpracovává škola pro žáka od druhého stupně podpůrných opatření, a to na základě doporučení školského poradenského zařízení. Zákonný zástupce žáka (zpravidla rodič žáka) uděluje s poskytováním podpůrného opatření školou (spočívajícího ve výuce podle Individuálního vzdělávacího plánu) písemný informovaný souhlas. 


Individuální vzdělávací plán vychází ze školního vzdělávacího programu a obsahuje kromě jiného údaje o druzích a stupních poskytovaných podpůrných opatření. Naplňování Individuálního vzdělávacího plánu vyhodnocuje školské poradenské zařízení ve spolupráci se školou, a to nejméně jednou ročně.[2]


Rozdíl mezi Plánem pedagogické podpory a Individuálním vzdělávacím plánem spočívá v tom, že Individuální vzdělávací plán škola povinně vypracuje na pokyn školského poradenského zařízení, zatímco Plán pedagogické podpory je dobrovolným aktem školy ještě před tím, než je do školského poradenského zařízení eventuálně nutné žáka vyslat.



Struktura plánu pedagogické podpory 


Plán pedagogické podpory má následující strukturu:


úvodní informace – jméno žáka, škola, ročník, důvod tvorby, datum vyhotovení, plánovaný termín vyhodnocení;


charakteristika žáka a jeho obtíží – silné/slabé stránky, popis obtíží, pedagogická/speciálně pedagogická diagnostika s cílem stanovení úprav ve vzdělávání, aktuální zdravotní stav, další okolnosti ovlivňující nastavení podpory;


stanovení cílů Plánu pedagogické podpory – cíle rozvoje žáka;


podpůrná opatření ve škole – konkrétní postupy v těch kategoriích podpůrných opatření, které budou uplatňovány:

metody výuky – specifikace úprav metod práce se žákem;

organizace výuky – úpravy v organizaci výuky ve školní třídě, případně i mimo ni;

hodnocení žáka – vymezení úprav, způsobu, cílů a kritérií hodnocení;

pomůcky – učebnice, pracovní listy, ICT technika aj.;

požadavky na organizaci práce učitelů;


podpůrná opatření v rámci domácí přípravy – popis úprav domácí přípravy, forma a frekvence komunikace s rodinou;


podpůrná opatření jiného druhu – specifikace činností s respektem ke zdravotnímu stavu a zátěžové situaci v rodině nebo škole (například vztahové problémy nebo postavení ve třídě);


vyhodnocení účinnosti Plánu pedagogické podpory – naplnění cílů;


doporučení k odbornému vyšetření – např. v pedagogicko-psychologické poradně, speciálně pedagogickém centru, středisku výchovné péče;


výpis zainteresovaných osob i s jejich podpisem – třídní učitel, učitelé předmětů, pracovník školského poradenského zařízení, zákonný zástupce, případně další osoby.[3]



Vyhodnocování plánu pedagogické podpory 


Škola vyhodnocuje Plán pedagogické podpory zpravidla do 3 měsíců. V případě, že plní svůj účel a vzdělávací obtíže žáka se zlepšují, škola dále pokračuje v nastavené podpoře. Pokud zvolené úpravy ke zlepšení nevedou, nebo se dokonce obtíže prohlubují, škola doporučí zákonnému zástupci nebo přímo zletilému žákovi vyšetření ve školském poradenském zařízení. Tam se domluví na termínu posouzení vzdělávacích potřeb. 


Na základě vyhodnocení podkladů (Plán pedagogické podpory, vyšetření lékařů a klinických odborníků, vyšetření z jiných školských poradenských zařízení aj.) dojde k vyšetření za účelem posouzení speciálních vzdělávacích potřeb. Po vyšetření a vyhodnocení všech souvislostí vydá školské poradenské zařízení škole Zprávu ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, která obsahuje závěry z vyšetření a doporučovaná podpůrná opatření. Rodiče získávají doporučení ke vzdělávání, v rámci kterého jsou zpravidla doporučena podpůrná opatření. 


Výčet podpůrných opatření:

— úprava metod a forem vzdělávání žáka;

— podpora školního poradenského pracoviště;

— úprava obsahu vzdělávání nebo úprava výstupů ze vzdělávání u žáka, kde je tato úprava možná;

— organizace vzdělávání, a to především organizace výuky, volnočasových aktivit, prostorového uspořádání, práce s délkou vyučovací hodiny, délka přestávky, počet žáků ve třídě nebo skupině apod.;

— Individuální vzdělávací plán;

— personální podpora pro práci pedagoga – ať už asistent pedagoga, nebo další pedagogický pracovník (např. školní psycholog, školní speciální pedagog);

— podpora nepedagogického pracovníka – tlumočník do českého znakového jazyka, přepisovatel pro neslyšící, průvodce pro orientaci v prostoru, osobní asistent apod.;

— intenzivní metodická podpora ze strany školského poradenského zařízení po dobu šesti měsíců v případech, kdy škola vzdělává žáka, jehož vzdělávání a nastavení podpůrných opatření vyžaduje těsnou spolupráci s odborníky;

— hodnocení žáka – doporučení školského poradenského zařízení ohledně zohlednění specifik obtíží žáka v jeho hodnocení a sebehodnocení, práce s kritérii, ale i motivace a postoje žáka ke vzdělávání.[4] 



Možná úskalí správného užití plánu pedagogické podpory 


Petra Slechanová si ve své diplomové práci kladla následující dílčí výzkumnou otázku. Jakým způsobem je zajištěno vzdělávání pedagogů v souvislosti s prací s žáky s podpůrnými opatřeními 1. a 2. stupně? Otázky byly zaměřeny na vyhledávání informací o speciálních vzdělávacích potřebách žáků. Učitelé odpovídali na 12 otázek, které se zaměřovaly na získávání vzdělávacích materiálů nebo na četnost uskutečňování besed apod. 


Z výpovědí učitelů vyplývalo, že ve školách většinou semináře neprobíhají ani se nekonají relevantní besedy. Učitelé informace o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami získávají z internetu a od ostatních kolegů, eventuálně také ze školských poradenských zařízení. Jejich zdroje nejsou ucelené, získávání vzdělávacích materiálů je nesystematické a zdlouhavé.[6] 


Je proto vhodné, aby se o vzdělávání učitelů v dané problematice starala škola, a to preventivně a průběžně. Informace o probíhajících seminářích pro školy, zaměřených na téma tvorby IVP nebo PLPP, jsou k dispozici například v rámci projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi, který realizuje Národní pedagogický institut ČR.


Autor: Autorský tým APIV




______________________________


[1] Michalík J., Monček J., Baslerová P. (2015): Stupně podpůrných opatření 


[2] Průvodce upraveným RVP ZV (2015): Plány IVP a PLPP


[3] Meta, o. p. s. (2020): Příklad PLPP – 8. třída 


[4] Národní ústav pro vzdělávání (nedatováno): Podpůrná opatření


[5] Slechanová P. (2019): Připravenost učitelů 1. stupně základních škol na práci se žáky s podpůrnými opatřeními 1. a 2. stupně. Diplomová práce, vedoucí práce PhDr. Ivana Márová Ph.D., Masarykova univerzita, s. 81–82. 




Web Zapojmevšechny.cz vznikl s ambicí stát se praktickým průvodcem společným vzděláváním a vlastně kvalitním a moderním vzděláváním vůbec. Při jeho tvorbě jsme mysleli zejména na potřeby pedagogů, ale v řadě ohledů slouží jako inspirace a vodítko i pro rodiče, ať už jako nástroj srovnání dobré praxe s praxí reálnou, nebo jako inspirace pro podporu rozvoje vlastních dětí. I proto usilujeme o to, aby její obsah a funkce byly dobře přístupné, a hlavně snadno a rychle využitelné v praxi. 


Web Zapojmevsechny.cz vznikl v rámci projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi (APIV B), který realizuje Národní pedagogický institut České republiky. Projekt je spolufinancován EU.



0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger