Petr Chaluš: Výstup z debaty k posílení rozvoje osobnosti ve vzdělávacích programech škol

čtvrtek 21. dubna 2022 ·

V současnosti probíhá celospolečenská diskuse nad změnami obsahu vzdělávání žáků základních škol. Aktuálně je možné ještě do 21. dubna připomínkovat záměry změn rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání. Tyto záměry formulovalo MŠMT v dokumentu „Hlavní směry revize RVP ZV“, které veřejnost může připomínkovat  (Zapojte se | velké revize RVP v ZV).


S cílem podpořit zapojení odborné i široké veřejnosti do participace na změnách národního kurikula se 19. 4., pod záštitou radního Hlavního města Prahy Víta Šimrala, konala debata zástupců organizací v oblasti vzdělávání, odborníků z pedagogických fakult, ředitelů škol, učitelů a rodičů. Všechny zúčastněné spojoval zájem o inovace kurikula směrem k posílení rozvoje osobnosti a wellbeingu ve vzdělávacích programech škol.


„Vstupní tezí do debaty bylo, že sebepoznání, osobnostní, sociální a kariérový rozvoj, utváření dobrých vztahů, wellbeing mohou být ukotveny oborově v rámci kurikula jako systematický rozvoj dovedností. A tato teze byla debatou nejen podpořena, byla i dále rozvinuta směrem k celostnímu pojetí změn vzdělávání, kde rozvoj osobnosti může být jedním z hlavních konceptů inovace.“ uvedl Petr Chaluš, moderátor debaty.


Mnoho příspěvků do debaty upozorňovalo na potřebu větší prioritizace hlavních cílů vzdělávání v rámci RVP, kam patří i rozvoj osobnosti žáka. Jednu z forem, kterou by Hlavní směry revize RVP ZV mohly více podpořit, je prostor pro rozvoj osobnosti a vztahů v rámci již existující vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, kde by Osobnostní a sociální výchova mohla být plnohodnotně zařazena s konkrétními očekávanými výstupy jako ostatní obory vzdělávání. Otevřel by se tím i prostor pro větší důraz na etické a hodnotové vzdělávání, kariérové vzdělávání, řízení vlastního učení, sebehodnocení a práci s portfoliem i celkový rozvoj soft skills, které jsou vyžadované zaměstnavateli. 


Zároveň účastníci vyzdvihli velký význam zlepšení celkové inovace učení ve školách, atmosféry na školách, která by měla podporovat radost z učení, duševní zdraví a dobré vztahy mezi všemi ve škole. Lze toho dosáhnou prioritizací důležitých kompetencí v obsahu vzdělávání, přechodem na formativní a slovní hodnocení, ustoupením od současné podoby přijímacích zkoušek a obdobných státních forem testování. Byl zdůrazněn význam vzdělávání učitelů, pokračování otevřené debaty a šíření dobré praxe škol, které rozvoji osobnosti dávají prostor ve svých školních vzdělávacích programech.


Záznam z debaty je k dispozici ZDE.


Debata proběhla hybridně v prostoru Next Zone Smíchovské průmyslové školy. Uspořádání debaty podpořily kromě Hlavního města Prahy a Smíchovské průmyslové školy tyto organizace: Partnerství pro vzdělávání 2030+, NUDZ, ČOSIV, Národní poradenské fórum, Centrum Euroguidance, Sdružení pro kariérové poradenství a kariérový rozvoj, Fórum Rodičů, Česká středoškolská unie a další.


Diskutovali: Petr Chaluš, Radko Sáblík, Vít Beran, Klára Laurenčíková, Alena Nohavová, Marcela Macháčková, Iva Kirovová, Laura Bechyňová, Martin Tomášek, Andrea Vedralová, Petr Chvojka, Jana Wills, Tomáš Kuba, Lenka Zapletalová, Josef Valenta, Dana Pražáková, Karel Rýdl, Miroslava Barcalová, Petr Koldinský a další hosté. 



Náměty pro připomínky


Dokument Hlavní směry revize RVP ZV zdůrazňuje, že kurikulum potřebuje modernizaci i v oblasti zdraví, wellbeingu a kariérového vzdělávání. Podporuje také rozpracování konkrétních dovedností pro wellbeing a rozvoj osobnosti jako očekávané výstupy. Z dokumentu však zatím prioritizace rozvoje osobnosti nevyplývá jednoznačně a dokument otvírá cestu k většímu prostoru pro rozvoj osobnosti jen částečně. Například neumožňuje v rámci restrukturalizace vzdělávacích oblastí začlenění Osobnostní a sociální výchovy jako rovnocenného vzdělávacího oboru ostatním vzdělávacím oborům. 


Je mnoho argumentů pro koncepční posílení rozvoje osobnosti v kurikulu:


— zdraví a zejména duševní zdraví se stalo prioritou nejen díky pandemii, dlouhodobě se stává větší a větší hodnotou v moderní společnosti


—  rizika zejména v oblasti ohrožení duševního zdraví dětí neustále rostou a péče o duševní zdraví je spojena s mnoha dílčími dovednostmi, které může ve větším rozsahu rozvíjet


— podpora sebepoznání patří mezi klíčové cíle, očekávané dnes od školy, práce s vlastní motivací, porozumění vlastním emocím, vztah k sobě a druhým


— soudržnost společnosti a snižování nerovností je tématem, kterému nejvíce přispívá péče o základní důvěru ve vlastní schopnosti a překonání bariér ze sociálního zázemí i jiných znevýhodnění


— na řešení situací se žáky s náročným chováním, řešení obtížných situací ve třídě potřebuje učitel prostor v rámci péče o třídu, preventivní programy, komunitní kruhy, třídnické hodiny


— změna světa práce přináší nároky na řízení vlastního rozvoje a kariéry po celý život, je třeba rozumět změnám profesí, významu celoživotního vzdělávání, umět řídit rozvoj svých dovedností v rámci kariérového plánování, být otevřený budoucím možným kariérovým cestám, prevence předčasných odchodů ze vzdělávání, umožňuje rozvoj dovedností řízení kariéry – kariérové vzdělávání – kariérový rozvoj


— "soft skills" jsou nejvíce oceňované zaměstnavateli napříč profesemi, schopnost naslouchat, spolupracovat lze rozvíjet formou aktivit ukotvených metodik v Osobnostní a sociální výchově – psychosociální výchově


— schopnost rozhodování a převzetí odpovědnosti za vlastní učení a vlastní život je čím dál významnějším cílem školy, tato dovednost je spojená i s reflexů procesů a situací ve vlastním životě, v prostředí školy k tomu je potřebný větší prostor


— klima školy a celkově wellbeing pro žáky i učitele lze podpořit i výraznějším rozvojem dovedností žáků, které jim umožní řešení obtížných situaci, efektivní řešení konfliktů, resilienci/odolnost v náročných situacích, empatickou komunikaci


— i hodnotové vzdělávání, praktická etika, filosofie patří do současného vzdělávání, pomáhají porozumění základním otázkám, které si děti kladou, a lze je propojit s rozvojem osobnosti


— výkon děti lépe zvládají, pokud je vyvážený ve škole s možností sebereflexe, relaxace, všímavosti, které mohou být pravidelnou aktivitou podporující další učení během týdne.


Řešení pro tyto důležité výzvy je v rozšíření výsledků učení v oblasti rozvoje osobnosti a kariéry a jejich systematizace v rámci takto zaměřené vzdělávací oblasti, vzdělávacím oboru, okruhu. V České republice je možné navázat na tradiční a ukotvenou Osobnostní a sociální výchovu, kterou je vhodné zařadit s kontinuálními výsledky učení ve všech uzlových bodech. V rámci evropského rámce kompetencí se ukazuje dobrá provázanost na systematický kariérový rozvoj, s možností integrovat prvky hodnotového vzdělávání, etiky, dovednosti učení, praktickou psychologii, práci se vztahy ve třídě, aj. Ve struktuře kurikula lze systémově řešit jako modernizaci vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, obohatit i o obory/okruhy Osobnostní a sociální výchova a Kariérový rozvoj. Metodická podpora k tomu v České republice již existuje a dále se rozvíjí z mnoha projektů v rámci evropských programů, učitelé jsou vzdělávání v mnoha typech takto zaměřených kurzů. Je rozvinuté i vzdělávání v pedagogické psychologii a dalších oblastech jako je didaktika psychosociální výchovy a dalších. Existuje základ pro další profesní rozvoj učitelů, aby žáky co nejlépe dokázali vést k rozvoji osobnosti a kariéry.


V zahraničí mají tato témata ucelenou podobu oboru a čím dál více prostoru v kurikulu v rámci jasně definovaných oborů/okruhů, kdy mohou tyto dovednosti žáci systematicky rozvíjet. Kurikula obsahují ucelené kontinuální výsledky učení a časovou dotaci. Příkladem ukotvení ze zahraničí je takto zaměřená hodina jednou týdně po dobu všech ročníků základní školy, na druhém stupni vzhledem k citlivému věku a kariérovému rozhodování při přechodu na další stupeň pak ještě více prostoru (např. Osobnostní, sociální a kariérový rozvoj v maltském kurikulu nebo sociálně-emocionální učení a kariérové vzdělávání zavedené v rumunské reformě kurikula). Témata mají v těchto zemí intenzivní metodickou podporu, rozvíjí se další vzdělávání učitelů, velkou roli mají psychologové a další poradenské profese, důležitý je v tomto kontextu i rozvoj spolupráce mezi školou a rodinou.

 

Podklady pro rozšíření a výraznější ukotvení vznikají dlouhodobě ve spolupráci s mnoha odborníky, jako jsou např. doc. PhDr. Josef Valenta, CSc. – osobnostní a sociální výchova (autor podkladové studie NUV); doc. PhDr. Petr Hlaďo, Ph.D. – kariérový rozvoj (recenze podkladové studie NUV).


Podpora zdraví, s důrazem na duševní zdraví a psychosociální výchova ve vzdělávacím systému je ukotvena v aktuální platné strategii Ministerstva zdravotnictví. Rozvoj dovedností řízení kariéry, kariérový rozvoj ve vzdělávacím systému je podpořen Národním poradenským fórem koordinovaným aktuálně Ministerstvem práce a sociální věcí. Psychosociální vzdělávání je výrazně podporováno Národním ústavem duševního zdraví a Vládním výborem pro práva dítěte. Význam těchto dovedností potvrzuje i Česká školní inspekce, kdy v takto zaměřeném průzkumu “za minimálně stejně důležitý cíl, jakým je rozvoj kognitivních dovedností žáků, označili vzdělávání v oblasti sociální gramotnosti téměř všichni ředitelé i učitelé.” 


A potvrzují to i mezinárodní průzkumy.



0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger