Učitel má především pomáhat dětem, aby se co nejlépe učily

pondělí 25. dubna 2022 ·

Základní škola Duhovka, sídlící v Praze 6, je vyhledávanou soukromou vzdělávací institucí. Česko-anglické vzdělání v tónech Montessori pedagogiky souzní s řadou rodičů, takže se vedení školy pokouší navyšovat kapacitu. Jak Duhovka vypadá? Kdo v ní učí? A může být soukromý sektor inspirací pro ten státní? Přečtěte si rozhovor s Jindřichem Kitzbergerem, který ji již dvanáctým rokem úspěšně řídí.


Zdroj: Učitelský měsíčník 14. 4. 2022


Jak byste popsal budovu, ve které se nacházíme?


Budova vznikla v 70. letech a sloužila dlouho jako jesle. V roce 1991 zde byla otevřena první soukromá základní škola v Čechách, která nesla název Škola hrou. Ta zde fungovala téměř dvacet let do roku 2010, kdy ji získali současní majitelé Duhovky. Postupnými úpravami jsme dosáhli dnešní podoby, celá budova prošla rekonstrukcí, ale jelikož se do současného prostoru už prakticky nevejdeme, máme v plánu rozšířit ji o další patro.


Na webových stránkách Duhovky uvádíte, že vaší filozofií je vytvářet podnětné prostředí, ve kterém mají děti odvahu se projevit, růst, převzít zodpovědnost za svá rozhodnutí a dělat chyby. Proč je pro vás právě toto klíčové?


Princip zacházení s chybou je důležitý od útlého věku až do dospělosti. Často slýcháme, že se z chyb musíme učit. Ale myslím si, že učení se z chyb je tím méně efektivní, čím více se na chybu pohlíží jako na něco negativního, a naopak. V historii školství se s chybou nakládalo ne úplně šťastně. Nakonec každý z nás během školní docházky získal zkušenost, kdy se chyba považovala za něco negativního, něco, co se má doprovodit například pokáráním nebo špatnou známkou. 


Montessori přístup zahrnuje jiný princip, kdy se na chybu nahlíží jako na příležitost k učení. A to znamená, že chyba není ve škole provázena negativní reakcí toho, kdo žáky provází. V Duhovce s tímto principem začínáme už u dětí v jeslích a přivykáme je tomu, že chyba je něco přirozeného a přes ni se posunujeme dál. To je jeden z hlavních principů našeho vzdělávacího systému a chceme jej rozvíjet od dětství až do dospělosti. Z něj totiž pak například vyplývá ona kompetence „převzít zodpovědnost za svá rozhodnutí“.


Už jste zmínil, že Duhovka uplatňuje Montessori vzdělávací systém. Proč si myslíte, že myšlenky Marie Montessori mají stále svůj význam pro vzdělávání v 21. století, když jsou více než sto let staré?


Montessori způsob vzdělávání nestál na samotném prvopočátku Duhovky jako nutný předpoklad. Zakladatelé (manželé Janečkovi) nejprve přemýšleli o hodnotách, na kterých vzdělávací systém vystavět a které by nejvíce odpovídaly jejich vizi. Vytvořili jsme kdysi společně sadu takových hodnot, jak o vzdělávání přemýšlíme, a když jsme ji měli hotovou, koncept Montessori pedagogiky se nám ukázal jako vynikající nástroj, jak zvolené hodnoty ve vzdělávání uplatnit. Takže jsme se nerozhodli pro nějaký vlastní koncept, ale vybrali jsme si něco, co bylo sice vytvořeno před sto lety, ale stále je to živé a funkční. 


Ve světě roste zastoupení Montessori škol a přes sto let je toto pojetí výuky opracováváno a modernizováno. A byť stojí na díle Marie Montessori, jedná se o velmi živý systém a za dobu své existence se rozvinul. Je velmi dobře propracovaný, a jelikož disponuje pevnou strukturou, na níž můžete učitele a vzdělávání ve škole zakotvit, je to podle nás skvělý nástroj pro naplnění našich hodnot.


Podle čeho vybíráte učitele? Jak je ve vaší škole vnímána role učitele, jak byste ji popsal?


Výběr učitelů je možná jedna z nejdůležitějších věcí na celém podnikání typu škola. A my máme oproti mnoha jiným školám výhodu v tom, že jsme ji mohli tvořit téměř na zelené louce. Takže všechny učitele, kteří jsou dnes s námi, jsme si mohli vybrat. Po zkušenostech, které s výběrem učitelů mám, mi připadá velmi důležitá zejména osobnostní stránka. Jaký je to člověk? Jak přemýšlí o sobě, o světě, o druhých lidech? Tohle všechno jsou naprosto klíčové věci, na kterých stojí všechno ostatní. Samozřejmě je dobře, když je učitel profesionál, který má psychologické a pedagogické znalosti, nebo dokonce zkušenosti. Ale když tam chybí odpovídající osobnostní základ, je profesní výbava v podstatě k ničemu.


A může pedagogická fakulta rozvíjet osobnostní základ absolventů tak, aby obstáli třeba právě na výběrovém řízení v Duhovce?


To může. Dokonce bych řekl, že by měla. Pedagogická fakulta by měla uchazeče vybírat nejen na základě znalostí, ale také na základě osobnostního profilu, pokud to jen trošku jde. Samozřejmě ne všechny věci se dají objektivně měřit, ale myslím si, že osobnostní stránka by měla hrát ve výběru budoucích učitelů co největší roli. A během pěti let studia je možné zaměřit studované disciplíny i na rozvoj osobnosti, to se jistě dá.


Angažujete se v programu Učitel naživo,v němž se snažíte kompetence učitelů rozvíjet. Jak to děláte?


To je zrovna skvělý příklad pokusu o transformaci přípravy učitelů. Duhovka programu velmi fandí a někteří z nás se snaží i aktivně pomáhat, kde můžeme. V programu je na osobnostní rozvoj učitele kladen velký důraz. Kromě toho vychází ze zdánlivě samozřejmé a klíčové myšlenky, že učitel má především pomáhati dětem, aby se co nejlépe učily. A na tento proces je vzdělávání učitelů zaměřené. Proto si myslím, že Učitel naživo je jeden z nejlepších pokusů, jak připravit učitele pro školu v 21. století.


Když učitele na Duhovku vyberete, jaké mají možnosti se dále vzdělávat? Mohou využít supervizí, duální výuky?


Mají tohle všechno, ale samozřejmě musím ještě zdůraznit, že skoro nikdo z těch, kteří přicházejí, neabsolvoval Montessori průpravu. Na českém trhu skoro neseženeme učitele, který by měl Montessori výcvik nebo větší zkušenost, proto jsme založili Institut Duhovka a první věc, kterou učitel po přijetí musí udělat, je, že nastoupí do výcviku. Ten trvá dva až tři roky a je náročný. V některých zemích ho považují za kompletní pedagogickou kvalifikaci. Takže pro nás je podmínkou, aby jím učitel úspěšně prošel. Také jsme od samého počátku zapojili do managementu školy Montessori metodičku z USA, která poskytuje podporu učitelům jak během výcviku, tak i po něm, aby mohli dobře učit. Samozřejmě, pokud učitel výcvik úspěšně ukončí, dál se pak může profesně posouvat v rámci různých seminářů a kurzů. Kromě Montessori vzdělávání také klademe důraz na osobnostní rozvoj pedagogů, takže již léta pořádáme systemické kurzy, na kterých učitel rozvíjí svoji osobnostní stránku.


Máte vytvořený profil učitele Duhovky?


Máme profil učitele i absolventa a jsou si velmi podobné. Mají stejné členění, někde jsou nuance ve formulacích, ale v podstatě to vychází z představy, že absolvent i učitel Duhovky mají mít velmi podobné kompetence, i když na různých úrovních. S tím se pak dá pracovat i v oblasti vzdělávání a profesního rozvoje; my jsme třeba došli k přesvědčení, že systemika je skvělý nástroj ke zlepšování a budování učitelských kompetencí.


Jaký tedy profil učitele Duhovky je? Je zásadní pro to, aby učitelé věděli, kam směřují, byli v souladu s vizí instituce? A používáte ho jako nástroj, který pomáhá při výběru učitelů?


Představuje to důležité vodítko pro všechny, kdo v instituci fungují. Je vlastně docela stručný, má čtyři části a jeho těžiště tkví v postojích, které by měl každý učitel mít. První část je o kritickém myšlení, uvažování v souvislostech, nahlížení na svět z mnoha úhlů pohledu, otevřenosti vůči novým řešením nebo také schopnosti podporovat druhé, aby svoje řešení nacházeli. A najde se zde také zmínka, že by si učitel měl uvědomovat své limity, protože na tom pak stojí otevřenost k vlastnímu rozvoji. 


Druhá část se týká přístupu ke vzdělávání a učení (svému i druhých). V třetí a čtvrté části jsou velmi jednoduše napsané, ale ve skutečnosti velmi složité principy, k jejichž zvládnutí se každý z nás více nebo méně může blížit. Je to například postoj, že každý jsme tvůrcem vlastního života, odvaha přiznávat si svá slabá místa nebo nevědomosti, ale i umění užívat si život nebo nezlobit se sám na sebe příliš dlouho, umět být nad věcí nebo rozpoznávat potřeby druhých.


Samozřejmě profil učitele stejně jako profil absolventa není něco, s čím pracujete každý den. Ale při činění podstatnějších rozhodnutí typu budování vlastního osobnostního rozvoje je to důležité vodítko jak pro management, tak pro pracovníky. A myslím si, že pro všechny, kteří v Duhovce působí, je důležité, že komplet profil absolventa i učitele na sebe navazuje, dohromady dávají smysl, mají stejnou filozofii, a když máme někde nějaké dilema, je to skvělé vodítko pro všechny. Je to jakési lano, kterého se mohou všichni v případě potřeby podržet, a vidí, že je pevné a že Duhovku udrží pohromadě.


Zmínil jste, že profil učitele nemají často sepsaný ani pedagogické fakulty. Myslíte, že je možné jej definovat, aby nebyl příliš všeobecný, pokud by měl být závazný pro všechny? Nebo vnímáte to, že si jej školy vytvářejí autonomně, jako pozitivum?


Vytvářet si vlastní profil učitele v každé škole je také dobrá cesta, ale pokusy o společný profil učitele se v minulých letech objevily a považuji je za smysluplné. Zatím neúspěšné, ale věřím, že se to změní. Myslím si, že záměr vytvořit profesní standard může učitelům prospět. Celostátní profil musí být do jisté míry obecný, takže se na něj pak mohou napojovat specifika jednotlivých škol a jejich představy o tom, jak má vypadat jejich učitel. Ale základní vodítko by stát měl mít a měl by se na tom domluvit s fakultami, protože je koneckonců odběratelem jejich absolventů, kteří v 98 % končí ve veřejném školství. Takže je v zájmu státu, aby se s fakultami domluvil, jaký profil lze očekávat a jací absolventi vyrazí učit do školského terénu.


Máte zkušenosti s řízením školy ve státním i soukromém sektoru. Vidíte soukromý sektor jako možný zdroj inspirace pro státní školy, nebo to jsou odlišné světy pro jinou klientelu, s nesrovnatelnými podmínkami?


Určitě jsou to v mnohém odlišné světy, ale myslím si, že být inspirací a dávat impulzy je jeden z hlavních účelů soukromého školství vůbec. Soukromé školství má samozřejmě některé nevýhody. Je to prvek, který vždy nějakým způsobem posiluje segregaci ve společnosti a je ze sociálního hlediska z podstaty věci antiinkluzivní, ale nabízí také terén, kde mohou vznikat věci, které ve státním sektoru vznikají hůře nebo nevznikají vůbec. A je to v tomto ohledu určitá inspirace pro všechny ostatní školy. 


Samozřejmě musíme odhlédnout od skutečnosti, že soukromé školy mají více finančních prostředků; ne všechny, ale většinou to tak je, to je nakonec smysl soukromých škol. Nicméně spoustu věcí, které se v nich dějí, lze docela dobře realizovat i s menšími zdroji. A kromě toho je na nich vidět, co by se v zásadě dalo ve školách realizovat, kdyby dal stát do vzdělávání o nějaké to procento HDP víc. Soukromé školy samozřejmě část prostředků používají na to, aby třídy navštěvovalo méně žáků. To ale není nejpodstatnější cíl, tyto náklady můžeme vzít v úvahu jen zčásti a soustředit se na to, co je jinak nastaveno v procesech uvnitř školy, jaké je účelné vybavení, jak vypadá systém podpory učitelů (včetně nákladů na podporující profese) a podobně.


Upozornil jste na dluh státu v podfinancování školství. S jakými dalšími dluhy nebo výzvami se podle vás bude muset vypořádat nový ministr školství?


Většina z toho byla dobře popsána ve Strategii 2030+, kterou založil předchozí ministr. Kdyby se na základě tohoto dokumentu opravdu podařilo v desetiletém horizontu někam posunout, myslím si, že se náš vzdělávací systém změní o poznání k lepšímu. Jak ale víme z minulosti, naším největším nedostatkem nejsou strategie, ale jejich implementace. To je notorická státní slabina, která souvisí s tím, že stát u nás nefunguje dobře, což se samozřejmě projevuje i ve školství. Kdyby se podařilo alespoň něco ze strategie implementovat až do posledních škol, považoval bych to za úspěch.


 

Pro časopis Učitelský měsíčník rozhovor vedla Markéta Beková.




0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger