Martina Běťáková: Školy mají být centry vzdělanosti, lídry inovací a změn

úterý 31. května 2022 ·

Vzdělávání má Martina Běťáková pevně vepsané ve své DNA. Mnoho let učila, byla zástupkyní ředitele na základní škole v Psárech, dnes vede oddělení podpory škol na MŠMT. Za příkladnou komunikaci s pedagogickou komunitou si letos odnesla Cenu Nadace České spořitelny. „Musíme se umět koukat do budoucnosti, předvídat změny, jít jim naproti a samozřejmě na ně připravovat i děti,“ shrnuje svou vizi českého školství v rozhovoru pro naši Nadaci.


Zdroj: web Nadace České spořitelny


Co pro vás ocenění od NČS znamená?


Ocenění vnímám především jako jasný signál, že učitelé a ředitelé zejména o komunikaci s ministerstvem školství skutečně stojí. Že rychlá a srozumitelná komunikace, která reaguje na potřeby pedagogů, je skutečně důležitá, a školám pomáhá v jejich práci. A zároveň ocenění vnímám jako cenu nejenom pro mne, ale pro velký tým lidí na MŠMT, díky jejichž odbornosti a podpoře se my v oddělení podpory škol můžeme soustředit na komunikaci a individuální podporu ředitelů.


Co děláte jinak, že ve vás vedení škol vidí opravdovou oporu? Pomáhá třeba i vaše vlastní pedagogická zkušenost?


Na to by asi nejlépe odpověděli oni sami, ale myslím, že oceňují rychlost odpovědí a jednoduchost bez dlouhých citací paragrafů. Díky své zkušenosti z učení i pozice ve vedení školy si umím za každým dotazem jasně představit konkrétní situaci, překážky, na které tazatel naráží nebo narazit může. A tak se snažím dát praktickou radu či doporučení, které vychází z praxe, a zároveň je v souladu s platnou legislativou. A úplně nejlepší je, když se mi podaří srozumitelně vysvětlit princip, protože pak už si dotyčný sám v obdobných situacích snadno poradí.


Vyzdvihla byste konkrétní případ, kdy se vám podařilo nějakou spolupráci nastartovat nebo ji výrazně posunout?


Mou osobní velkou radostí je čerstvě vydaná metodika pro zřizovatele k odměňování ředitelů, na které jsme pracovali vlastně rok. Do příprav jsme zapojili široké spektrum odborníků i praktiků. Debatovali jsme s řediteli, starosty, manažery, zástupci asociací, právníky, úředníky, samozřejmě s Českou školní inspekcí a Národním pedagogickým institutem… Rozhodně to nebylo vždy jednoduché, někdy jsme museli debaty na čas přerušit, ale výsledkem je doporučení, a především hodnotící formulář, který odráží trendy moderního pedagogického leadershipu, manažerské kvality, a především konkrétní cíle Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+. Se všemi aktéry jsme se shodli na tom, že odměňování je zásadní personální nástroj, kterým zřizovatelé mohou motivovat ředitele k pedagogickému rozvoji škol. A ke společnému cíli se pak již snáze hledá cesta.


Jak naložíte s finanční odměnou, která se k ocenění váže?


Přemýšlení, co s odměnou udělat, nebylo složité. Rozhodně chci významnou částkou podpořit aktivity nevládních organizací, které přispívají k rozvoji ředitelů a učitelů a ke zvyšování kvality vzdělávání. A s mými dětmi jsme se dohodli, že druhou část použijeme na letní dobrodružnou cestu. Jestli někomu něco za poslední dva roky dlužím, pak je to čas a pozornost svým dětem. Ta pracovní vytíženost byla v posledních dvou letech enormní, od pondělí do neděle. Obě děti jsou na druhém stupni základní školy, jsou hodně samostatné a mé práci fandí, ale společný čas jim, navzdory pubertě, chybí stejně jako mně. Takže si po třech letech užijeme společné prázdniny.


Jaká je vaše osobní vize českého vzdělávání v horizontu nadcházejících 10 let?


Jedním slovem profesionalizace. Možná to zní příliš technicky, ale jsem přesvědčena, že ve školách musíme budovat špičkovou odbornost, být učícími se komunitami, centry vzdělanosti, lídry inovací a změn. Nelze učit dle 20 let (ani 10 let) starých příprav a říkat, že když my jsme chodili do školy… Musíme se umět koukat do budoucnosti, předvídat změny, jít jim naproti a samozřejmě na ně připravovat i děti. Už Komenský říkal, že učitelé nesmějí být podobni sloupům u cest, jež ukazují, kam jít, ale samy nikam nejdou. A z této proměny našeho nastavení pak vyroste skutečné profesní sebevědomí, ale také respekt společnosti k pedagogům, jako k jedněm z nejdůležitějších osob v životě každého dítěte.


0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger