Třetina dětí se speciálními vzdělávacími potřebami změnila kvůli svému handicapu alespoň jednou školu

úterý 7. června 2022 ·

Vybrat dítěti školu je v Česku na rodičích. Jenže podle průzkumu „Zkušenosti rodičů dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP)“ se každý pátý rodič, jehož dítě se potýká s nějakým handicapem, setkal s doporučením na to, aby své dítě přehlásil jinam.


Zdroj: Beduín 22/2022


Tlak na změnu školy přichází i v nepřímé formě, a to často hned u zápisu, včetně zápisu na spádovou školu. Po třetině rodičů, jejichž děti měly přiznáno podpůrné opatření již v mateřské škole, například škola u zápisu chtěla, aby se zavázali, že pokud dítě na školu přijmou, rodiče nepřihlásí dítě do družiny (nebo pro něj do družiny zařídí asistenta nad rámec doporučení školního poradenského zařízení), zajistí pro něj doprovod na školní akce nebo sami koupí speciální pomůcky. Podle předsedkyně spolku SPOLU Ivy Jánské se opakovaně potkávají s rodiči, jejichž děti už při nástupu na školu drží v rukou pomyslného černého Petra (Respekt).


Méně či více důrazné doporučení pro změnu školy přichází z různých stran. Nejčastěji s ním přicházejí školy nebo školská poradenská zařízení (uvedlo 60 % rodičů), s doporučením, podle kterého by dítěti bylo jinde lépe, ale přicházejí také rodiče spolužáků nebo (méně často) zřizovatelé školy. I když je rozhodnutí vždy na rodičích, řada z nich je přesvědčena, že je návrh školy nebo poradny pro ně závazný. Podle průzkumu PAQ Research školu kvůli svému znevýhodnění alespoň jednou změnila třetina dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.


„Bohužel dvě třetiny z nich si myslí, že je toto doporučení pro ně závazné. Přitom jde o odborný názor, který je v rozhodnutí o přiznaných podpůrných opatřeních nadbytečný a nemá v rozhodnutí, které určuje povinnosti školy, co dělat,“ myslí si Veronika Doležilová ze spolku SPOLU. S tlakem či doporučením na změnu školy se podle průzkumu častěji setkávají rodiče dětí s lehkou formou mentálního postižení, s poruchami chování a nezdravotním znevýhodněním či se smyslovým a tělesným postižením. Nejvíce „rezistentní“ jsou vůči tlaku okolí rodiče dětí s poruchou autistického spektra, i když právě oni se s takovými doporučeními potkávají poměrně často.


Doležilová upozorňuje také na to, že hledání jiné školy pro dítě může pro rodinu být značnou zátěží i v případě, že novou školu najde – například v podobě komplikovaného dojíždění. „Může jít o neoficiální, vstřícné doporučení, například v tom smyslu, že spádová škola je plná a že by pro dítě bylo lepší, kdyby mu rodiče našli školu se třídou do 25 dětí. A rodič se pak snaží, dokud nevyčerpá všechny možnosti v širokém okolí,“ dodává Veronika Doležilová.


Jaké jsou důvody, aby školy více či méně otevřeně odmítaly děti, které mají povinnost vzdělávat? Podle Karla Garguláka řada z nich není připravena a není to jen a pouze jejich selhání, ale selhání celého vzdělávacího systému. „Stále se pohybujeme v logice připravenosti dítěte na školu, a ne školy na dítě. Důvod je v profesní připravenosti učitelů i ředitelů škol, v podpoře škol, na které jsou kladeny vysoké požadavky. Škola má vzdělávat všechny děti, ale zároveň nikdo nevymezil, jak má kvalitní práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami vypadat, nepromítá se to do jejich přípravy, na školách se to děje náhodně,“ dodává Karel Gargulák.


Kolika dětem se kvůli tomu zúží perspektiva do budoucna, to se z průzkumu PAQ Research bohužel vyčíst nedá. Faktem ovšem je, že se 12 % rodičů s diagnostikovanými dětmi setkává s tlakem na volbu jiné školy už při zápisu do 1. třídy nebo během ní (29 %). Pokud dítěti poradna „napíše“ podpůrné opatření až poté, co do školy nastoupí, ke změně školy (včetně přestupu do školy či třídy speciální) už tak často nedochází.


0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger