Zuzana Hronová: Spočítejte kolečka jako moji žáci. Jak budoucím učitelům pomáhají příklady ze tříd

úterý 12. července 2022 ·

Sami učitelé často upozorňují, že utápění v teorii během studia je na praxi nepřipraví. A vzdělávání od tabule v plných posluchárnách z nich těžko vychová inovátory. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy na to reaguje projektem Spin. Přednášející učí v tandemu s učiteli ze škol. Se studenty probírají situace ze tříd, pak teprve teorii. Tady se studenti neptají: „K čemu mi to bude?“


Zdroj: Chytré Česko, Aktuálně.cz 


Zadala jsem druhákům úlohu: ‚Tatínek měl 20 koleček a vyráběl z nich koloběžky a trojkolky. Kolik čeho vyrobil?‘ A teď vám ukážu, jak na to šli,“ říká budoucím učitelkám prvního stupně Sylva Peclinovská ze Základní školy v Plané nad Lužnicí. Promítne několik vyplněných pracovních listů a pustí video, jak její žáci řeší úlohu. Některé děti se soustřeďují na kreslení vozítek, jiné kombinují kolečka po dvou a po třech, další si jich nakreslí víc a pak je vyškrtávají. Někdo se vydá k pomůckám pro víčka od lahví, která by jim kola znázornila.


Studentky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy se Peclinovské ptají, jestli není rychlejší, aby si všichni žáci vzali víčka a postupovali jednotně. Učitelka říká, že pro některého žáka je jednodušší pracovat s pomůckami, jiný raději kreslí. „Proč tedy nenechat každého pracovat tak, jak mu to lépe vyhovuje?“


Jeden z chlapců na videu nepočítá, ale zasypává souseda v lavici dotazy: „Jseš si jistý, že se to má dělat takhle? Opravdu máš těch koleček 20? Nechceš si je přepočítat?“ I jeho dává učitelka za příklad. Upozorňuje, že přestože sám nic nevymyslí, hraje důležitou roli ve skupinové práci, oponuje a kontroluje. „Ve společnosti má každý z nás určitou roli a škola se tak může stát dobrou přípravou na život,“ uvádí Peclinovská.


V tandemu s ní má přednášku na starosti Jana Slezáková z katedry matematiky a didaktiky matematiky a studentkám doplňuje informace z teorie, kterou na didaktice matematiky probírají. „Chlapec umí koloběžky a trojkolky nahradit zástupnými znaky, které zároveň organizuje do sloupců a řádků. Jedná se o pomyslnou tabulku, která je u těchto úloh jedním z nástrojů pro řešení. O vyšší úroveň dětského poznání,“ popisuje.


Na dalším videu přináší žák nakreslenou „tankovou koloběžku“ – místo dvou koleček má asi deset zabudovaných v pásu jako tank. „Takhle je to výhodnější, dává to do pohybu pás, ne člověk,“ říká. „Přišel jsi s nejoriginálnějším nápadem, to musím uznat,“ odpovídá mu Peclinovská. „Ale splňuješ zadání, které jsi dostal?“ ptá se.


Studentky oceňují, že si i u dítěte, které úkol nesplnilo, našla něco, co mohla pochválit. Hned se rozproudí diskuse, jak se v takových případech zachovat a jaká může být role učitele ve výuce. „To je náš cíl i v dalších předmětech. Je důležité, aby se studentky aktivně zapojovaly do výuky a mohly si tak co nejvíce odnést do své budoucí praxe,“ podotýká Slezáková.


Po příkladu s kolečky přichází úloha se stovkovou tabulkou, tedy čísly od jedničky do stovky zapsanými do deseti řádků a sloupců. Studentky mají vymyslet, k jakým hrám by šla využít, pokud by se rozstříhala na kartičky, a co by tím bylo možné trénovat. Navrhují některá čísla zakrýt a hádat, které se na daném místě nachází, nebo kartičky doplňovat na prázdná místa. Peclinovská jim pak pustí video, jak na to šla ona, a probírají, co se jí osvědčilo a co ne.



Změna vyšla od studentů a aktivních učitelů


Postup pražské pedagogické fakulty není ojedinělý. Na popud aktivních studentů a učitelů z celé republiky vznikla už v roce 2015 iniciativa Otevřeno, která si dala za cíl změny v přípravě budoucích učitelů a jejich vzdělávání v moderních trendech výuky. Na jejím webu na první pohled zaujmou slogany typu „Na přednášce se ještě nikdo učitelem nestal“, „Budoucím pedagogům chybí inspirace z praxe“ nebo „Bez investicí do vzdělávání se Česko neposune“.


Projekt Spin, tedy Spolupráce a inovace, který běží na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, je s iniciativou v souladu. Budoucí pedagogy při něm vyučují dvojice tvořené přednášejícím z fakulty a učitelem z praxe. S tandemovou výukou přišly Darina Jirotková z katedry matematiky a didaktiky matematiky a Jana Poche Kargerová z katedry preprimární a primární pedagogiky. Projekt funguje druhým rokem a finančně ho podporuje Nadace České spořitelny.


Obě katedry se dlouhodobě snaží vzdělávání učitelů inovovat, Spin jim umožnil tandem s kantorem z devítiletky financovat. Dříve měli studenti možnost setkat se s učiteli pouze na praxích, které ale nebývají vždy intenzivní. Při tandemové výuce přímo na fakultě se praktické zkušenosti učitelů s teorií prezentovanou přednášejícím propojují přímo.


Spolupracující učitelku pečlivě vybírá fakulta, tak aby její přínos byl skutečně k něčemu dobrý. Naopak při výběru školy pro praxi si studenti často zvolí tu, kterou mají nejblíž. Mnohdy pak nemají šanci setkat se s moderními trendy. „Metody používané na škole se leckdy dostávají do rozporu s tím, co učíme. Jedna kantorka dokonce naši studentku nabádala: ‚Zapomeň vše, co jste se učili na fakultě.‘ Studium se smete pod stůl, nic se nepropojí,“ konstatuje Jirotková.



Nejdřív praxe, teorie až na konec


Způsob výuky popisuje Jirotková následovně. „Nejdřív studenti získávají zkušenosti, pak se z nich něco vyvodí a až poté pojmenuje. Teorie je úplně nakonec,“ vysvětluje princip takzvaného konstruktivistického poznávání. To platí i ve výuce matematiky metodou profesora Milana Hejného, v jehož učebnicích jsou Jirotková a Slezáková jako spoluautorky. „Pro studenty, kteří si tím neprošli na základní či střední škole, může být zpočátku nekomfortní, že jim nikdo nedá hotový poznatek a na většinu věcí musí přijít sami,“ říká Jirotková.


Tradiční forma přednášek je pro budoucí učitelky prvního stupně podle Slezákové nevhodná, proto je dělají interaktivně. „Právě to je velká výhoda tandemové výuky. Reagují na sebe dva učitelé, každý pojímá látku ze svého pohledu, na ně zase reagují studenti,“ líčí. Jana Poche Kargerová zase vyzdvihuje, že učitel z praxe dává studentům důkazy, jak probírané věci opravdu fungují. „Z přednášek pak místo nedůvěry ‚k čemu mi to bude‘ odchází s novou šťávou do dalšího studia,“ říká.


Studentky to vidí podobně. Lucie Váňová z druhého ročníku vypráví, že se před nástupem na vysokou školu s tandemovou výukou nesetkala. „Když jsme ji měli poprvé, říkala jsem si, k čemu je dobré, že máme ve třídě dvě učitelky. Hned po prvním semináři jsem si ale uvědomila, jak se vzájemně doplňují,“ popisuje.


Sama chodí každé úterý učit na základní školu. „Každou hodinu používám metody, které jsem načerpala právě z tandemu na fakultě,“ říká. Díky tomu, že si při tandemové výuce teorii pokaždé hned prakticky vyzkouší, ví, jaké postupy ve vlastních hodinách použít.


Ohlasy na tandemovou výuku se na fakultě sbírají při každé hodině. Společně je pak vyhodnocuje tým Spin i Nadace České spořitelny. K přednášce s kolečky a stovkovou tabulkou jedna ze studentek uvedla, že jí přišla přínosná a názorná. Další měla podle svého vyjádření v probírané látce dosud zmatek, díky názorným ukázkám si ale vše ukotvila. Třetí prohlásila, že jí přednáška dala sebedůvěru postavit se s takovým tématem před třídu.


Poche Kargerové upozorňuje i na to, že si při tandemové výuce studenti okoukají spolupráci vyučujících ve dvojici. „Poznají, že sdílení zkušeností a nápadů od dvou lidí s různými životními a odbornými zkušenostmi přinese vždy něco navíc,“ doplňuje Jirotková.


Vyučovat ve dvojici by v budoucnu chtěla studentka třetího ročníku Jindřiška Papežová. Zmiňuje, že tak jde pracovat s menší skupinou žáků a více se jim věnovat. Případný problém řeší jeden učitel a druhý pokračuje ve výuce. Uvědomuje si ale, že je metoda náročná na organizaci a přípravu, hrozí také, že mezi dvěma učiteli může dojít ke kolizi. „Při hodinách si proto všímám spolupráce a komunikace mezi vyučujícími. Pozoruji, zda se zkušenější nepovyšuje nad méně zkušeného a zda si nechávají oba dostatek prostoru,“ popisuje.



Začít se dá s vlastními absolventy


Vysokým školám, které by se tandemovou výukou na Pedagogické fakultě UK chtěly inspirovat, radí Poche Kargerová začít s jedním mimořádným učitelem, kterého potkají na praxi, nebo s absolventem fakulty, jenž je známý inovacemi ve výuce. S ním pak budovat spolupráci. „Sama jsem začínala s jedinou učitelkou, u níž se mi líbilo, jak jedná se žáky i se studenty. Zvala jsem ji na semináře, začaly jsme natáčet videa o ukázkové výuce. Dnes je nominovaná na Global Teacher Prize, tedy cenu pro nejinspirativnějšího učitele,“ vypráví. Postupně si vytvořila síť učitelů, kteří s fakultou spolupracují.


Podobně se ke katedře matematiky dostala Sylva Peclinovská z Plané nad Lužnicí. Původně studovala u Dariny Jirotkové a Jany Slezákové, s níž dnes v tandemu přednáší. Doktorandské studium pak absolvovala u Milana Hejného, což ji přivedlo k inovativní výuce matematiky. „Za ty roky už je napojená na náš způsob výuky. I tak jsme ale spolu tři večery seděly a slaďovaly moji výuku s jejími příklady ze základní školy,“ říká Slezáková.


Peclinovské připomíná, jak je pro tandem důležité, aby si oba přednášející povahově i názorově sedli. „Jinak to nefunguje,“ říká. Oceňuje nejen přínos pro studenty, ale i pro sebe. Od studentů získá zpětnou vazbu, fakulta jí zase může navrhnout užitečnou inovaci. Navíc jí projekt umožňuje být v kontaktu s dalšími spolupracujícími kolegy, se kterými může také inspiraci sdílet.



Moderně vzdělaný pedagog ve sborovně vyhořelých učitelů


Tandemová výuka se na fakultě neobejde bez grantů nebo jiné finanční podpory. Hostující učitelé přijíždějí často z daleka a přípravě věnují třeba několik večerů svého volného času. Fakulta jim pak musí uhradit cestovné a honorář za odpracovanou hodinu i přípravu na ni.


Není navíc jisté, že čerstvý pedagog dokáže přenést to, co se v tandemové výuce naučil, do školy, kam nastoupí. Často narazí na vedení, které mu inovace zatrhne, případně ho v nich nepodporuje. Prvotní nadšení tak brzy uhasí sborovna vyhořelých učitelů. „Takové prostředí je může brzy zválcovat. Vím to od učitelů, kteří si u nás dodělávají pedagogické vzdělání. Po pár letech v praxi jsou těmi poměry sami vyhořelí,“ upozorňuje Jirotková.


Situace tak může být podobná jako u Hejného přístupu k matematice. Na pražské pedagogické fakultě ho vyvinuli už v 90. letech, přitom ještě dnes vzbuzuje na mnoha školách a u rodičů odpor jako nepřípustná novota. Síť učitelů spolupracujících s projektem Spin naopak pomáhá inovace rychle šířit a dostávat je do tříd okamžitě. Třeba právě díky učiteli z tandemu, uvádí Poche Kargerová.


Výuka budoucích pedagogů v tandemu jí tak přijde oboustranně výhodná. „Mnozí učitelé nám říkají, že to je přesně to, co potřebovali – nový impulz, aby nevyhořeli. Sebevědomí jim dodává i to, že si jich fakulta považuje a jejich práci oceňuje,“ upozorňuje Jirotková.


0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger