Martin Biben: Film o dětech, které trpí lesním žalem a vyčítají dospělým, že selhali, odvysílá Česká televize

sobota 6. srpna 2022 ·

Více než třicet dětí z různých míst Vysočiny v nyní dokončovaném dokumentárním snímku psycholožky a amatérské filmařky Barbory Klocové popisuje, jak se jich dotkla kůrovcová kalamita a mizení lesů.


Zdroj: Hospodářské noviny 21. 7. 2022


„Asi bych nakreslila nějaký stín, který odchází a zamyká za sebou pomyslná vrátka. Za nimi by byl právě les a krásná příroda a ten stín by odcházel do pouště,“ odpovídá v ukázce z dokončovaného filmu na otázku, jak na ni působí převážně holé planiny, asi patnáctiletá dívka.


Svůj smutek, kterému psychologové říkají lesní žal, vyjadřují i další osmi- až osmnáctiletí žáci či studenti, kteří jsou s okolní krajinou a lesy spojení více než jejich vrstevníci ze zbytku země.


O film, který měl původně sloužit převážně školám či centrům ekologické výchovy, nyní projevila zájem Česká televize.


„Přestože režisérka Barbora Klocová není profesionální filmařka, byl tak dobře natočený a obsahuje tak zajímavé a autentické současné výpovědi, že jsme se rozhodli zpracovat ho jako 26minutový dokument pro ČT 2,“ uvedla pro HN kreativní producentka vzdělávací tvorby a nových formátů České televize Alena Müllerová.


Vstup televize, která projekt podle Müllerové podpoří 100 tisíci korunami, schválila programová rada minulý týden.


„Film by měl být hotový v září. Počítáme s tím, že se bude využívat pro vzdělávací aktivity ekocentra Chaloupky, nabídneme ho i na festivaly. Poté se s programem ČT 2 dohodneme na přesném termínu vysílání,“ dodala.


Původně 40minutový snímek se pro potřeby ČT zkrátí, režisérka navíc podle producentky propojí výpovědi vlastním komentářem, ukáže způsoby, jak děti svému smutku čelí, a co se dá s krajinou dělat dál. „Pracuji nyní naplno na stříhání filmu a mám samozřejmě velkou radost, že o dokument stojí Česká televize,“ řekla Klocová, která jinak působí na Univerzitě jihovýchodního Norska.


Rozhovory s dětmi a mladými lidmi vedla v Česku vloni v květnu. A zjistila, že masový ústup lesů na jejich pocitech i vývoji nechal znatelnou stopu. „Pro významnou část dětí z Vysočiny je odlesnění zásahem do jejich dětství a dospívání. Cítí, že místa, která měly rády, byla zraněná. Ať to jsou lesy kolem chat či táborů, nebo lesy, které obklopovaly trasy, kam jezdily na kole či chodily na procházky,“ popsala absolventka brněnské Masarykovy univerzity.


„Už nemám možnost jít si zahrát něco do lesa, lehnout do mechu, pozorovat mravence, co dělají. No prostě, je to blbý,“ říká například jedenáctiletý Jonáš. Dalším ze zklamaných byl například asi patnáctiletý mladík, který se věnuje orientačnímu běhu. Tedy sportu, pro který je les podobně důležitý jako pro plavce bazén či pro gymnastu tělocvična. „Někdo vzal kus přírody, kde jsem mohl sportovat a relaxovat, a najednou je zničený a já už tady mohu běhat jen těžko,“ říká chlapec.


Se stýskáním, pocitem bezmoci a beznaděje se Klocová setkala skoro u všech dětí ze základních škol v Kamenici, Moravských Budějovicích, z turistického oddílu v Brtnici a gymnázia v Jihlavě. „U některých to byly až depresivní stavy, frustrace, naštvání, kam až to lidé nechali zajít,“ říká.


Mladí z bídného stavu lesů vinili dospělé. „Je to pro ně důkaz selhání společnosti, toho, že člověk je špatným hospodářem lesa a krajiny. Zdá se jim, že nám jde jen o peníze, chceme si z přírody jen brát, využívat ji pro zisk a jsme k ní lhostejní,“ uvedla autorka, se kterou na projektu spolupracují i výzkumníci z brněnské Masarykovy univerzity. Jejich výzkumná zpráva přinese zejména doporučení pro učitele, jak s projevy takového smutku u dětí pracovat.


0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger