Dominika Hromková, Michaela Endrštová: Kamarád na dva roky. Útěku učitelů ze škol začínají bránit zkušenější mentoři

čtvrtek 27. října 2022 ·

Až patnáct procent začínajících učitelů svou profesi do dvou let opustí. Chybí jim podpora a připadá jim, že jsou na všechno sami. Ministerstvo školství doufá, že je udrží díky uvádějícím učitelům. Zkušenějším kolegům, kteří jim budou první dva roky pomáhat. Úspěšně to zkouší třeba na základní škole ve Velké Bíteši. Zástupkyně místního ředitele odhaduje, že tím udrželi už tři mladé učitelky.


Zdroj: Zprávy aktuálně.cz, Chytré Česko 30. 9. 2022


Opustila školu a nastoupila do práce. V tu chvíli mladá učitelka Eva Komínková zjistila, že na spoustu věcí ji pedagogická fakulta nepřipravila. Ovládala sice teorii, jenže nevěděla, jak to chodí v praxi. Na Základní škole Velká Bíteš se přitom hned stala třídní učitelkou prvňáků. "Vůbec jsem si nebyla jistá, jakým způsobem mám žáky naučit psát. Stejné to bylo se sčítáním a odčítáním," vzpomíná na své začátky před třemi lety.


Řešení se našlo, Komínkové pomohla kolegyně s dlouholetou praxí, která se na škole stala její uvádějící učitelkou. Tedy mentorkou, na kterou se mohla kdykoli obrátit. Vyučovala navíc žáky ve stejném ročníku. "Ukázala mi, jak s nimi pracuje a co jí při učení pomáhá. Dodala mi potřebné materiály, poradila, kde čerpat náměty pro práci," říká Komínková.


Se starší kolegyní se pak radila i v následujícím roce a zpětně si nedokáže představit, že by na to v začátku byla sama. Nevěděla by ani to, jak vyplnit třídní knihu.


Na takovou systematickou pomoc se však mnozí začínající učitelé spolehnout nemohou. A kvůli nedostatku podpory ze školství často odcházejí. Ne všude mají po ruce uvádějící učitele, jako ve Velké Bíteši u Brna.


V prvních dvou letech po nástupu přitom odchází deset až 15 procent učitelů, zjistilo ministerstvo školství v roce 2019. Klíčovým důvodem je šok z reality, rozpor mezi představami a ideály, s nimiž do škol vstupují, a každodenní školní praxí.


Protože se mladé učitele nedaří nejen udržet, ale vůbec i nalákat, české sborovny stárnou. Zatímco ještě v roce 2015 byl průměrný věk učitele 45,2 let, loni to bylo už 46,4. Nedostatek učitelů se tak prohlubuje. "Existují lokality, kde k sehnání nejsou. V Praze nelze sehnat učitelku na první stupeň, fyzikáře nenajdete nikde," popisuje Michal Kaderka, pedagog z pražského Gymnázia Na Zatlance a člen výkonného výboru Učitelské platformy.


Kolik učitelů přesně chybí, nikdo neví. Poslední šetření provedlo ministerstvo před třemi lety, od té doby se situace mohla změnit. Tehdy ředitelé uváděli, že k září 2019 potřebují šest tisíc nových učitelů.


Aby nové nalákali a stávající udrželi, přicházejí s různými výhodami, jako je náborový příspěvek nebo levné bydlení v městských bytech. Někteří už zavedli i tandemovou výuku, tedy výuku v páru, při které společně učí například nový a zkušenější učitel. Mladým také nabízejí uvádějící učitele. Doufají, že podpora zkušenějšího kolegy je ve škole udrží.



Tři učitelky díky podpoře zůstaly


Právě ve Velké Bíteši ukazují, že to může fungovat. V pětitisícovém městě nedaleko Brna dohlíželi starší na mladší učitele už dříve, podle zástupkyně ředitelky Marcely Doubkové to ale dělali intuitivně a bez řádu. Před třemi lety proto škola zavedla systematickou podporu těchto mentorů a vypracovala pro ně potřebnou metodiku.


Podpora od zkušenějšího kolegy pak významně ovlivnila setrvání mladých na škole. Doubková říká, že kvůli tomu zůstaly tři nové učitelky. "Práce a přístup uvádějícího učitele má výrazný vliv na to, jestli ten začínající na škole zůstane," potvrzuje.


S jejími slovy souhlasí i Komínková, která je jednou z těch, které zůstaly. "Kdybych tu možnost neměla, byla bych hodně nervózní. Nebyla bych si jistá a nevylučuji, že bych té práce nechala," popisuje vlastní zkušenost.


Spolupráci zkušeného kantora s nováčkem dali ve Velké Bíteši řád, když se zapojili do projektu Národního pedagogického institutu na podporu začínajících učitelů. Ten byl financovaný ministerstvem školství a fondy Evropské unie. Na jeho konci vznikla bezplatná příručka pro školy, které tento model chtějí vyzkoušet.


Komínkové pomáhala Irena Nováková, učitelka s dvacetiletou praxí, která měla také na starosti prvňáky. Během roku zapisovala, co spolupráce obnášela a kolik jí zabrala času. Díky tomu pak mohla škola vytvořit návod pro další mentory. "Není to šablona, podle které se dá výhradně postupovat. Je to plán rozpracovaný do jednotlivých měsíců, každý uvádějící učitel si ho individuálně přizpůsobí," říká Nováková.


Spolupráce začíná ještě před nástupem nováčka do školy. Už před prázdninami má s mentorem seznamovací schůzku, pokud se neznají z dřívějška. Důležitý je poslední týden v srpnu, kdy se učitelé chystají na start školního roku. Své mladší kolegyni v tuto chvíli například Nováková ukázala, jak vyzdobit třídu, rozhodla, jaké učebnice budou obě používat a pomohla jí vypracovat individuální vzdělávací plán. Po 1. září radila, jak vyplňovat třídní knihu a další dokumenty a probírala s ní přípravu na vyučování.


Klíčovým prvkem spolupráce jsou pak náslechy v hodinách. Začínající i uvádějící učitelka se společně chodí podívat do hodiny jiných kolegů, jindy jde nová kantorka do hodiny své mentorky, nebo opačně. Při tom je doprovází zástupkyně ředitele. Časově to není snadné, ve Velké Bíteši proto považují za úspěch, když se jim to podaří dvakrát do měsíce.


Po každém náslechu se učitelky i zástupkyně sejdou a hodinu rozebírají. Pokud ji vedla začínající kantorka, dostane od kolegyň zpětnou vazbu. Komínková přiznává, že při první hospitaci u ní v hodině byla nervózní a bála se kritiky. "Nakonec jsem od zástupkyně neslyšela žádnou negativní věc. Snažila se mě nasměrovat a pomoct mi. Začala jsem se i těšit na příště, až znovu dostanu rady," vzpomíná.


Zástupkyně Doubková doplňuje, že se opravdu nesnaží nováčkům se vztyčeným prstem vyčítat, co se jim nepovedlo. Jde o to, aby se mladí mohli na starší kolegy kdykoli obrátit.


Na velkobítešské základní škole teď mají dvě nové učitelky a k nim dvě uvádějící. Za práci nad rámec běžných povinností dostávají mentorky mimořádnou odměnu. "Pokud můžeme, tak je finančně ohodnotíme. Bohužel, pro tuto roli zatím není žádný oficiální příplatek, doufáme, že se to změní," uvádí ředitelka Věra Kroutilová. Právě nedostatek peněz je jedním z důvodů, proč řada škol tímto směrem nepostupuje.



Mentory už schválila vláda


Do budoucna by se to by mělo změnit. Výhody práce uvádějících učitelů si uvědomuje i ministerstvo školství. Připravilo novelu zákona o pedagogických pracovnících, podle které by měl mít každý začínající kantor svého mentora. Školy na ně dostanou peníze od státu. V srpnu novelu schválila vláda, teď čeká na projednání v parlamentu. Výzkum ministerstva ukazuje, že se sice skoro tři čtvrtiny pedagogů s uvádějícím učitelem setkaly, pouze polovina z nich ale označuje spolupráci za intenzivní.


Nově by každá škola musela nováčkům na dva roky zajistit staršího kolegu. "Uvádějící učitel má metodicky vést začínajícího, průběžně s ním hodnotit jeho výuku a související činnosti, například komunikaci s rodiči, a seznamovat ho s činností školy a s její dokumentací," popisuje mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Když nastoupí začínající učitel, dostane škola peníze na příplatek pro jeho mentora, doplňuje. Uvádějící učitel navíc nemusí být jen jeden, začínající pedagog jich může mít více.


Ředitelé by podle Lednové měli kantory na tuto novou roli proškolit. Ve Velké Bíteši se školení účastnili všichni, kterých se týkalo. Konalo se během celého roku, kdy byla škola zapojena do projektu Národního pedagogického institutu. V budoucnu budou mentoři dostávat jen materiály k nastudování.


Spolupráci začínajícího s uvádějícím učitelem znají v mnoha státech Evropské unie. V Irsku a Řecku trvá čtyři měsíce, ve Španělsku tři měsíce až rok podle jednotlivých provincií. V Chorvatsku, Itálii a na Maltě dva roky. V Německu dokonce adaptační období končí atestací, po které se učitel teprve stává plně kvalifikovaným. Kromě snahy udržet mladé v profesi je účelem adaptačního období také zajistit dětem kvalitnější výuku od méně zkušených učitelů.


"Učitel tam není sám. V Česku je to stále osamocené povolání. Učitelé tu všechno řeší sami, do toho mají dozory na chodbě, v jídelně, vybírají peníze. V jiných zemích to řeší někdo jiný, kantor má víc prostoru na výuku a na děti," vysvětluje Kaderka z Učitelské platformy.



Obohacení i pro zkušené kolegy


Ve Velké Bíteši si také ověřili, že nejlépe spolupráce funguje, když se oba kantoři potkávají ve stejném ročníku. Ředitelka Kroutilová připomíná výhodu, kterou v tom její škola má. Jde o velký ústav se třemi až čtyřmi paralelními třídami v každém ročníku. Pro menší školy s jednou třídou v ročníku to ale může být problém.


"Když jsou začínající a uvádějící učitel z jiného ročníku, nedokážou se sladit časově ani metodicky. Každý se zaměřuje na jiné učivo. Kolegyně s dlouholetou praxí se sice dokážou přizpůsobit, komunikace ale není moc efektivní," upozorňuje Kroutilová.


Popisovaný model však nemusí být užitečný jen pro nováčky, přínosný může být i pro zkušené pedagogy. Irena Nováková si pochvaluje, že díky spolupráci s mladými získává nové tipy pro svoji výuku a občas je to ona, kdo se ptá na radu nové kolegyně. "Mladé učitelky si rozumí s technikou, což obohacuje i mě. Čiší z nich optimismus, mají jiné nápady, jedna mi třeba ukázala vzdělávací hru pro žáky, kterou ji naučili na fakultě," popisuje.


Také oslovení odborníci vnímají zavedení uvádějících učitelů do školského systému jako krok správným směrem. "Znamená snahu zastavit odchod pedagogů po prvních pěti letech, což se nám teď stává. Mladí mění práci z důvodu, že ji třeba nezvládají, je pro ně příliš těžká, nemají podporu a jsou na to sami," vypočítává Kaderka z Učitelské platformy.


Kromě zamezení odchodům by spolupráce měla zlepšit kvalitu výuky nastupujících učitelů. "Takový člověk začíná a neví. Je důležité, aby to mělo co nejmenší negativní dopad na děti. Zároveň jde o to, aby nový učitel byl v mnohem větší pohodě," dodává Kaderka.



Kdo je vlastně začínající učitel?


Za klíčovou pozici zamezující odchodům mladých považuje uvádějící učitele i Petr Hopfinger, který vede sekci pro ředitele škol ve vzdělávací organizaci Učitel naživo. "Důležitá je kultura školy, společné přípravy na hodiny, nastavená spolupráce, a součástí toho i uvádějící učitel. Nesmí to zůstat jen na papíře, musí to být opravdu intenzivní systémová podpora. Zatím to ale je spíš na osvícených ředitelích," míní.


Roli mentorů si dnes určuje každá škola sama, podle svých zvyklostí a možností. "Starší kolega by měl saturovat určitý nedostatek, který si začínající kolegové přinášejí z pedagogických fakult, kde má příprava řadu rezerv," říká Hopfinger.


Kaderka zase upozorňuje, že bude nutné vyřešit, jak zajistit mentorům dost prostoru pro pomoc mladším. Aby jen nedostali práci navíc k tomu, co dělají dnes. Zvlášť ve chvíli, kdy učitelů není dost a ředitelé si často nemohou dovolit ubrat jim vyučovací hodiny.


"Uvádějící učitel dostane sice peníze navíc, ale měl by mít i nižší úvazek. Nebo ať má stejné peníze, ale učí méně. Navykli jsme si ve školství, že přidáme peníze, ale nesnížíme úvazky. Nelze ale přidávat učitelům čím dál víc práce. Na druhou stranu, když snížíme úvazky, budou zase učitelé někde chybět," podotýká Kaderka.


Oba experti se shodují, že dokud nebudou mít uvádějící učitelé dost prostoru věnovat se mladším, nebudou svoji úlohu dělat naplno. I to je důvod, proč dnes školy tuto pozici formálně mají, ale kvůli mnoha dalším povinnostem ji kantoři mohou vykonávat jen zčásti.


Definovaný by měl být i pojem začínající učitel. Není jasné, zda se jedná pouze o mladé lidi z pedagogických fakult, o ty, kdo roky neučili a vrací se k povolání, nebo třeba o ty, kteří mají jiné vzdělání, rozhodli se začít učit a doplňují si pedagogické minimum.


0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger