Jak vypadá české odborné školství při pohledu zvenku? S ostatními zeměmi EU jej porovnává nová studie

pondělí 24. října 2022 ·

Diskuse o budoucnosti odborného školství se v Česku točí kolem přebujelé soustavy oborů, kvality učňovského vzdělávání nebo příliš brzkého rozdělení mladých lidí do vzdělávacích větví, po němž je už obtížné změnit směr. Jen zřídka má ale diskuse přesah za hranice a vidí české odborné střední školy v kontextu jiných evropských vzdělávacích systémů. Jak vypadá při pohledu zvenku?


Zdroj: Beduin 34/2022

 

Náhled nám v některých oblastech dává studie The future of vocational education and training in Europe (Volume 1 The changing content and profile of VET: epistemological challenges and opportunities), kterou vydalo European Centre for the Development of Vocational Training (Cedefop).


Její autoři si například všímají, že v Česku na odborné školy od poloviny 90. let odchází velmi stabilní podíl populačních ročníků. I když se mění podíl volby tříletých a čtyřletých oborů, volba maturitních oborů umožňujících další studium na vysoké škole za tu dobu narostla ze 40 % na 70 %. Na rozdíl od české diskuse, která spojuje do jedné skupiny absolventy gymnázií a středních odborných škol („maturitní“ úhel pohledu), je tady zdůrazněn rozdíl mezi všeobecným a odborným vzděláním, bez ohledu na typ zkoušky, která jej ukončuje. (Studie také připomíná, že Česko má v rámci Evropské unie druhý nejvyšší podíl žáků na odborných školách – zatímco v Česku si je volí přes 70 % mladých lidí, průměr Evropské unie se pohybuje kolem 50 %.)


V rámci české diskuse je akcentován příliš velký počet oborů/specializací. Autoři této studie připomínají změny, kterými český systém kvalifikací prošel od roku 1989, kdy se počet aktivně vyučovaných specializací mezi rokem 1997 a 2019 snížil ze 794 na 255. Této redukce přitom dosáhl především spojováním specializací, tj. rozšiřováním těch, které zůstaly.


Pozornost věnují autoři studie také podílu všeobecného a odborného vzdělávacího obsahu. Všímají si, že zatímco podíl všeobecného vzdělávání u odborných oborů s maturitou vzrostl po kurikulární reformě z roku 2005 z méně než 40 % v 90. letech na více než 50 %, u tříletých oborů bez maturity se naopak snížil. České kurikulum považují autoři v evropském srovnání za dobrý příklad toho, jak se rovnováha mezi důrazem na všeobecné znalosti a odborné dovednosti může proměňovat s měnícími se vnějšími podmínkami. Posilování všeobecného vzdělávacího obsahu na odborných školách označují za trend, který je vlastní většině zemí EU. Česko v rámci tohoto trendu považují za příklad země, která toho dosáhla posunem k akademičtějšímu pojetí kurikula. Na rozdíl například od Dánska, kde se zaměřili na posílení/integraci všeobecně vzdělávacího obsahu do odborné výuky.


Vedle samotné studie byla vydána publikace Vocational education and training in Czechia. Připomíná mimo jiné, že Česko má v rámci EU druhý nejnižší podíl obyvatel, kteří dosáhli jen nižšího stupně vzdělání, nejvyšší podíl obyvatel, kteří získali středoškolskou kvalifikaci (69,2 %), ale relativně malý podíl vysokoškolsky vzdělaných. Poukazují také na to, že počet těch, kdo vzdělávací systém předčasně opustili, vzrostl mezi lety 2012 a 2021 z 5,5 % na 6,4 %, což přičítají zejména zavedení státní maturity. V rámci EU (průměr 9,7 %) je na tom Česko sice dobře, nicméně v Evropě se podíl drop-outů ve stejném období snižoval.


Nízká je účast na celoživotním vzdělávání – 5,8 % ve srovnání s evropským průměrem 10,8 %. Stejně jako u drop-outů přitom statistiky ukazují nepříznivý trend. Od roku 2011 (11,6 %) zapojení dospělých Čechů do vzdělávání klesá, zatímco evropský průměr sice velmi zvolna, ale přece jen roste.

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger