Jana Hrubá: Jak jsme pracovali na Desateru SKAV

pondělí 19. prosince 2022 ·

Zveřejnění návrhu Etického kodexu učitele vyvolal přímo explozi reakcí pedagogů v tisku i na sítích. Nebyli přizváni všichni, nikdo jim přece nemůže vnucovat pravidla, dokonce i zasahovat do soukromí, kodex není právně vymahatelný… Ale jak byste postupovali vy? Nějak a od něčeho se začít musí. Vybavila se mi zkušenost SKAV.


Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) pracovala na společných principech před několika lety. Přes tři desítky organizací zabývajících se vzděláváním, z nichž některé jsou i střešní, cítilo potřebu shodnout se na východiscích svého působení. Začali zájemci, vytvořila se pracovní skupina, pořádalo se několik společných diskusí, k jednotlivým bodům a formulacím jsme se vraceli téměř na každém zasedání SKAV. Trvalo to dva roky, než byly body, formulace a dokonce i jednotlivá slovíčka vycizelovány do podoby akceptovatelné pro všechny. Docházelo i ke sporům, ba i k odchodu jedné z organizací, která nechtěla, aby někdo ovlivňoval její představu svobody. 


Pomohlo nám, když jsme si zformulovali své představy, vysvětlující komentáře a příklady. Výsledek najdete na webu SKAV


Najdete tam i tato slova: „Vysvětlení deseti principů Desatera prošlo procesem zpracování otevřenou pracovní skupinou členů SKAV, vnitřním a vnějším připomínkováním i diskusí s externími odborníky na uzavřeném kulatém stole. Tato verze zohledňuje všechny dosavadní připomínky. 


Soustředili jsme se na Vysvětlení a Příklady. Jsme si vědomi, že přes velké úsilí mnoha lidí dokument není stoprocentní. A zřejmě ani nemusí být. Bude sloužit ke stálé diskusi nad těmito principy, což je jeho hlavní účel, a plánujeme ho takto využívat i při kulatých stolech. Neměli jsme kapacitu na zpracování zdrojů, které ještě budeme muset doplnit v další fázi. Naráželi jsme na rozpory mezi principy svobodné volby jedince a potřebou společného vzdělávání, autonomie učícího se vůči společenské zakázce a zvažovali jsme, co je ještě akceptovatelné učiteli a rodiči. Víme, že někde nám chybějí příklady z neformálního vzdělávání.


Ve vzájemném vyjasňování stanovisek jsme si uvědomovali, jak širokou a různorodou paletu názorů, východisek a postojů zastupujeme. A všichni si asi uvědomujeme, jak těžká je konsensuální shoda v takto širokém spektru odborníků a organizací.“ 


Dodávám: A co teprve mezi mnoha desítkami tisíc pedagogů? A co teprve mezi lidmi? Přesto pokusy byly a jsou a jsou důležité. Ne náhodou má asi Desatero SKAV i Etický kodex deset bodů. 


Dnes už se Desatero SKAV vžilo, organizace, které se ucházejí o členství ve SKAV, s ním dobrovolně přijímají tyto společné principy, na jejich základě jsou také formulována stanoviska SKAV k různým opatřením ve vzdělávání a vedeny kulaté stoly. Jsme velmi rádi, že máme společná východiska, i když organizace působí v různých segmentech vzdělávání a s různými členy a klienty. Dnes už nemusíme vést zásadní debaty, víme, že usilujeme o stejné směřování změn. Diskutujeme ovšem stále, zvláště o nových směrech a myšlenkách. Myslím, že se vzájemně i lépe chápeme a respektujeme. Pestrost lidí, činností, názorů a zkušeností je naší výhodou a bohatstvím. Víme to, a právě proto se máme rádi a vážíme si práce druhých. 


0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger