Michaela Endrštová, Magdalena Synková: Anketa. Hodnocení má žáky motivovat, ne srážet. Přínosem je i pro nás, říkají učitelé

čtvrtek 29. prosince 2022 ·

Ačkoliv na vysvědčení stále převládají známky, učitelé si zvykají používat během výuky také takzvané formativní hodnocení. Tedy takové, které je průběžné a poskytuje žákům zpětnou vazbu. Jakým způsobem to učitelé udělají, už je na nich, možností mají mnoho. Učitelé tímto způsobem zjišťují, co se žáci dosud naučili. Aktuálně.cz se zeptalo učitelů na jejich zkušenosti s tímto typem hodnocení. 


Zdroj: Zprávy.aktuálně.cz 13. 12. 2022. Text vznikl za podpory Nadace České spořitelny v projektu Chytré Česko.



Co to znamená formativní hodnocení?

 


Pavel Bobek, učitel Základní školy Solidarita v Praze a finalista Global Teacher Prize 2022


 

Nemá cenu učit žáky naslepo – naopak je nutné, abychom neustále ověřovali, nakolik aktuální látku pochopili. Jedině tak můžeme udělat informovaný úsudek o tom, zda se v tom, co se právě učíme, můžeme posunout o další krůček dopředu a dobrat se toho, jestli ve třídě někdo potřebuje extra podporu. Proto je formativní hodnocení jedním z hlavních pilířů mé výuky. 

 

Paleta způsobů, jak zjistit, zda je celá třída nadále na palubě a jestli jsme náhodou někoho nepoztráceli, je široká: mohu zadat úkol, který žáci vypracují na mazací tabulky, které na povel zvednou nad hlavu – a já mám hned přehled o tom, jak jim co jde. Mohu po nich chtít, aby souhlasně dávali palec nahoru, nebo naopak dolů pro nesouhlas. Mohu je vystavit před obvyklou chybu a chtít po nich, aby ukázali na místo ve větě, kde k chybě došlo, vysvětlili to spolužákovi a navrhli způsoby zlepšení. Někdy stačí dát po otázce ruku k uchu a nechat celou třídu sborově skandovat odpověď.

 

Aby se ale kolečko zpětné vazby uzavřelo, nestačí jen zjišťovat, jak na tom žáci jsou. Je nutné také reagovat a v tom je ta formativnost. Někdy stačí úsměv nebo malý posunek, aby žák věděl, že si jeho pokroku a práce všímáte. Jindy je potřeba podpořit jednotlivce, s celou třídou se vrátit k něčemu, čemu nerozumí, nebo – a i to se může stát – zkusit látku vysvětlit nanovo.

 

Když učíme tímto způsobem, měli by všichni žáci dobře prospívat. A protože co nám jde, to nás také baví, zvyšuje taková výuka také motivaci – jak žáků pro daný předmět, tak nakonec i učitelů. Není nic lepšího než pracovat se třídou, kde je cítit zájem a radost z učení. Učit formativně je tedy win-win jak pro ty, kdo sedí v lavicích, tak i pro člověka za katedrou.

 

 

Andrea Kalusová, ředitelka Základní školy Didaktis Brno

 

Základní škola Didaktis Brno pracuje s žáky prvního stupně v bezpečném prostředí. Sledujeme individuální rozvoj každého žáka a umožňujeme mu hledat cesty ke vzdělání, poznávat jeho slabé i silné stránky a pracovat na sobě v oblasti vzdělávání, ale i v oblasti osobnostně sociálního rozvoje.

 

K tomuto přístupu neodmyslitelně patří formativní způsob hodnocení, který nám napomáhá navázat se žáky vztah postavený na respektu a otevřenosti. Formativní hodnocení u nás obsahuje několik složek. Již od první třídy vedeme žáky k sebehodnocení. Na základě jednoduchých symbolů se snaží zaznamenat svůj posun, popřípadě rozklíčovat potřebu, která by jim umožnila rozvinout se dál.

 

Díky popisnému jazyku dostávají naši žáci zpětnou vazbu od učitelů za odvedenou práci. Popisným jazykem rovněž poskytujeme informace rodičům. V hodnocení se dozví, jakou měrou si žák kompetence osvojil a co ještě zůstává pro zlepšení.

 

Ve třídách pracujeme s cíli a kritérii, které si žáci spolu s učitelem nastaví na začátku období. Tento způsob práce je ideální i pro následné sebehodnocení či pro nastavení další cesty a tempa práce. Nedílnou součástí jsou i grafy a sloupce pro zaznamenávání posunu nebo mapy pokroku, které v tomto školním roce testujeme.

 

Naši žáci nedostávají známky. Formativní způsob hodnocení doplňujeme sumativní složkou v podobě bodů či procent, a to jen v okamžiku, kdy je učivo osvojeno a posouváme se dále. Konečné hodnocení v podobě vysvědčení je slovní, obsahuje podrobné informace o osvojení daného učiva, ale postihuje i osobnostní rozvoj žáka. 

 

I když hodnocení do škol neodmyslitelně patří, může se stát nástrojem, který žáky namotivuje a rodičům poskytne dostatek validních informací. A tím formativní hodnocení rozhodně je. My jej používáme již od roku 2014, poznávání jeho možností a forem je dlouhodobější proces, který z našeho pohledu stojí za to všem zúčastněným stranám – učitelům, žákům i rodičům.



Roman Ziegler, ředitel 8. základní školy Most


S formativním hodnocením máme ve škole výborné zkušenosti, i když jsme stále v procesu učení se – tedy jsme to i my sami, učitelky a učitelé, kteří se učíme, jak na to. Zcela konkrétně se mi osvědčuje například ponechání prostoru pro všechny žáky k vyjádření se (žáci odpovídají nejprve sami sobě ve dvojicích, či najednou na tabulku), průběžně si vyhodnocujeme učební pokrok, ať už v hodině, nebo po celé lekci.

 

Rád pracuji s kritérii kvality při úkolech žáků, přičemž kritéria si tvoří sami žáci. Snažím se, aby se žáci sebeřídili (například si vyberou různou obtížnost textu, volí si pisatelský úkol). Za úplný základ pro zavádění formativního hodnocení (ale nejen pro ně) považuji klima ve třídě, které je bezpečné, bez posměchu za odpověď, a to jak ze strany žáků, tak nás učitelů. Než pokračuji v probíraných tématech, ověřuji si, jaký dopad měla má výuka a zda se mi povedlo dosáhnout vytyčených cílů, takže součástí výuky bývá většinou nějaká reflektivní úloha, práce.

 

Své lekce plánuji pozpátku, tedy od stanovení cíle lekce (a to jak oborového, tak kompetenčního – tedy nejen jakou látku se žáci naučí, ale co se při tom naučí z nejrůznějších dovedností) přes stavbu lekce, volbu textů až po konkrétní metody, které použiji. Žáci při výuce hojně spolupracují. Také zcela měním pohled žáků na chybu – neustále se snažím zdůrazňovat, že chyba je kamarád, který mi pomůže lépe se učit. Při formativním hodnocení nehodnotíme žáky v procesu učení, ale až po jeho ukončení.



Magdalena Málková, učitelka Základní školy Nový PORG a vítězka Global Teacher Prize 2022


Zkušenosti s formativním hodnocením mám dennodenní a jsem za ně moc ráda. Využívám ho proto, že nabízí okamžitou zpětnou vazbu pro žáka a tuto zpětnou vazbu je možné nabídnout pomocí různých technik a metod.

 

Díky tomu, že se dá cílit na každého žáka individuálně, zvyšuje se jejich autonomie a míra převzetí zodpovědnosti za vlastní učení. Jsem ráda, že i v České republice začínají vycházet knihy a publikace týkající se formativního hodnocení. Oceňuji i vzájemné sdílení kolegů a možnost učit se a sdílet příklady dobré praxe.



Martina Thumsová, ředitelka Základní školy Mendelova v Praze


Ve škole formativně hodnotíme žáky v průběhu vzdělávání, v první až třetí třídě i na vysvědčení. Od čtvrtého ročníku zachováváme na vysvědčení sumativní hodnocení. Často tento způsob hodnocení vyžadují rodiče, je pro ně srozumitelnější. 

 

Hodnocení pokroku žáka (formativní hodnocení) je každodenní praxí. S rodiči hodnotíme výsledky učení dítěte v triádách (schůzka ve složení dítě – rodič – učitel, pozn. red.) obvykle každé čtvrtletí. Děti mají portfolia, kde zaznamenávají průběh svého vzdělávacího procesu. Vedeme žáky též k autonomnímu hodnocení, které zásadně ovlivňuje výsledky učení. 

 

 

Daniel Pražák, učitel Základní školy Strossmayerovo náměstí v Praze a finalista Global Teacher Prize 2022

 

Jako učitel se snažím využívat jednotlivé prvky formativního přístupu v každé ze svých hodin, ať už pomocí drobných aktivit na mapování toho, kde teď žáci a žačky jsou, ale především kvůli tomu, abychom ideálně v každou chvíli hodiny věděli, "kam" jdeme, a aby za tuto cestu – tedy svoje učení – přebírali žačky a žáci zodpovědnost.


V minulých letech jsme společně pracovali na tom, abychom se naučili vytvořit si kritéria (tedy jakousi mapu), na základě kterých jsou pak jednotlivci i žákovské týmy schopni sami vyhodnotit, jak se jim dařilo, hodnotit sebe navzájem, nacházet prostor pro zlepšení a především se ocenit.



Tomáš Kuba, učitel Základní školy Dobromysl v Plzni


Jsem moc rád, že se konečně začíná hovořit o tom, že máme opustit známkování a že žáci mají být hodnoceni formativně. Působím na waldorfské škole, kde je slovní a formativní hodnocení nedílnou součástí této pedagogiky už od jejího vzniku. Formativní hodnocení je ve škole všudypřítomné. Je součástí zpětné vazby na konkrétní aktivitu, ale i hodnocení projektu, epochy nebo pololetí vždy obsahuje i formativní složku.

 

Ale bez ohledu na konkrétní pedagogický směr si nedovedu představit dobré vzdělávání, které formativní hodnocení vůbec nevyužívá. Pokud jako učitel stojím v roli, ve které hodnotím práci dětí, je přece samozřejmou povinností jim všemi dostupnými prostředky ukazovat cestu, jak se mohou rozvíjet a zlepšovat, pokud chtějí. Je pro mě důležité, aby mohl každý žák ve třídě opakovaně zažívat úspěch.

 

Nutnou podmínkou pro to, aby se žáci chtěli rozvíjet a zlepšovat, je bezpečné prostředí, ke kterému formativní hodnocení výrazně přispívá. Ano, vyžaduje to více času, práce a pozornosti. Ale stojí mi to za to. Učitelé, kterým je jedno, zda jejich žáci zažívají úspěch, podle mě nemají ve školství co dělat. Zároveň věřím, že takových je minimum.

 

 

Iva Mudráková, učitelka Základní školy Mendelova v Praze


Prvky formativního hodnocení zařazujeme do výuky pravidelně. Protože jsou děti ve druhé třídě, s prvky tohoto hodnocení se postupně seznamujeme a učíme se je používat. Cílem je, aby se dítě naučilo hodnotit samo sebe, poznávat své vlastní pokroky a hodnotit se objektivně. Jsme na začátku a ještě je před námi dlouhá cesta.


Alexis Katakalidis, učitel Gymnázia Jana Nerudy v Praze, 3. místo v ceně Global Teacher Prize 2020

 

"A takový je rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou. Chápete to všichni?" Na což se ozve souhlasné: "Jo…" Podobně někdy i v mém podání vypadá ověřování, jestli žáci pochopili jistou část hodiny.

 

Od té doby, co se zabývám formativním hodnocením (mým významným zdrojem byla kniha Teach Like a Champion od Douga Lemova), se ale snažím omezovat hromadné odpovědi žáků a používat jiné metody, které mi umožní téměř okamžitě zjistit, co konkrétně žáci pochopili a co ne.

 

Vypadá to třeba takto: "Na mazací tabulku napíšeme každý alespoň dvě věci, v nichž se liší rostlinná a živočišná buňka." Když žáci pak zvednou tabulky, vidím, kolik z nich látku v tuto chvíli chápe, a okamžitě dávám zpětnou vazbu na jejich odpovědi. Nebo to může udělat jiný žák, který měl odpověď správně.



Co to znamená formativní hodnocení?



"Formativní hodnocení je hodnocení průběžné, takové, které žákům říká, na co se mají zaměřit či co mají udělat jinak nebo lépe, aby jejich práce byla při následujícím pokusu kvalitnější," vysvětluje kreativní ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř Michal Orság.

 

Základem je tedy poskytování průběžné zpětné vazby, která dává prostor žákovi, aby se v budoucnu zlepšil. Neznamená to, že formativně hodnotí ten, kdo neznámkuje. 

 

Klasické známkování lze zařadit do sumativního hodnocení, které je ukončené a hodnotí zpětně to, co se žáci naučili – typicky například na konci pololetí nebo na konci tematického bloku. Sumativní může být tedy i slovní hodnocení, pokud se objeví až na vysvědčení. 

 

Učitel by měl podle Orsága nastavit kritéria úspěchu, podle kterých bude posuzovat, zda výkon či práce žáka odpovídají předem nastavené kvalitě. "Kritéria úspěchu mohou být u různých žáků nastavena odlišně v rámci individualizace. A doporučujeme je nastavit předem a transparentně, aby o této skutečnosti věděli i spolužáci," podotýká Orság. 

 

Díky formativnímu hodnocení dostává zpětnou vazbu i sám učitel: průběžně vidí, co jako učitel udělal, jak na to žáci reagovali, co se naučili a jakým způsobem jim může v učení dále pomoci. "Součástí formativního hodnocení je nastavování cílů učení a kritérií úspěchu, podněcování k diskusi, získávání důkazů o učení, poskytování zpětné vazby a vzájemného hodnocení či sebehodnocení," dodává Orság.

 


0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger